PhDr. Tomáš Novák
–
Motto: Pohovka byla tak brčálově zelená, že na první pohled bylo zřejmé: „Možné je všechno.“
I. Ilf a J. Petrov: Dvanáct křesel
Na internetu lze najít zde citovaný povzdech – žel již nežijícího – ochránce práv JUDr. Otakara Motejla: „Soudní znalci ničí lidem život.“ V souladu s názorem klasika prohlašuji: Úroveň některých soudních znaleckých posudků z psychologie je taková, že by jejich autoři nemohli složit ani zkoušku z psychodiagnostiky ve třetím ročníku studia psychologie.
Prezentovaný kvalitativní popis jakékoliv testové metody je vždy chudý a prezentuje jen část výsledků. Výběrové kritérium pro prezentaci není uvedeno. U Ror. testu není uvedeno, který z dostupných vyhodnocovacích systémů (starší nebo moderní) použil.
Právě Rorschach – „král projektivních testů“ – je v posudcích jakýmsi zvětšovacím sklem naznačujícím celkovou úroveň práce znalců. Ti si jej velmi oblíbili. Málem lze říci, že „bez Rorschacha není posudku“.
To, co je výše uvedeno, je nutno chápat v kontextu diskutabilní, ba problematické hodnoty Rorschachova testu v opatrovnických vyšetřeních. Cituji z referátu „Desatero kvalitních znaleckých posudků“ předneseného na semináři „Setrvalé problémy opatrovnického soudnictví“ v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 18. 4. 2013. Text je dostupný na internetu:
„Rorschachův test: Tento test je značně problematický z hlediska objektivity provádění a objektivity valorizace. Také stanovení spolehlivosti je problematické. Rorschachův test nelze označit jako objektivní, spolehlivý nebo jako platný testovací postup.“
V citované studii je také uvedeno, že Ror. test se např. v SRN nesmí v opatrovnických věcech používat. Sám bych takto striktní ani kritický nebyl.
To ovšem za předpokladu, že test není použit jen jako ozdoba.
Stručná informace o vyhodnocení Ror., zaměřená na skutečně základní údaje, má rozsah 16 stran v celostátní vysokoškolské učebnici – viz M. Svoboda: Psychologická diagnostika dospělých. Portál, Praha 1999, str. 154–170.
Pro ilustraci s odvoláním na citovanou učebnici uvedu charakteristiky, jež jsou při seriózním vyhodnocení zjišťovány zcela nezbytně: 1. způsob pojetí (typ apercepce); 2. determinanty; 3. obsah; 4. originalita. Po signování všech získaných odpovědí je nutno provádět kvantitativní analýzu protokolu. Zde jde o:
- Počet odpovědí.
- Čas. Zjišťuje se celková doba trvání testu, doba latence po podání jednotlivých tabulek a průměrný čas potřebný k podání jedné interpretace.
- Typ pojetí – typ apercepce.
- Sukcese. Je nutno volit z následujících typů sukcese: rigidní, uspořádaná, uvolněná, roztříštěná, obrácená.
- Typ prožívání. Jde o nejdůležitější číselný poměr celé administrace.
Zde jde o pět možných variant. Dále je nutno zaznamenat tzv. zvláštní fenomény. M. Svoboda jich uvádí osmnáct.
Kontrolu mj. znemožní – jak je uvedeno výše – i neuvedení názvu vyhodnocovacího schématu, dle něhož se postupovalo. Starší je např. systém Ewalda Bohma z počátku sedmdesátých let. Modernější je systém Johna E. Exnera, který je znám jako „Souhrnný systém CS“. Ten zpracování výsledků výrazně psychometrizuje. Evropský směr, reprezentovaný mj. Bohmem, vychází z klinických zkušeností co do počtu zkoumaných malých souborů, kazuistik i jednotlivců a psychoanalytických interpretací. Modernější linie z USA (mj. Exner) je v postupech i výpočtech rigoróznější. Typický je povzdech jednoho z českých psychologů: „Již to není umění, ale počty.“
V mnou posuzovaných posudcích je charakteristika výsledků Ror. uvedena v rozsahu od nuly do 36 řádků. Medián je 11 řádků. Pro ilustraci nabízím některé lakonické charakteristiky uvedené názvem testu:
„Afektivita labilní, méně brzděná afektivními rysy. Sociabilita nižší.“
„Potřebuje obdiv a uznání … rád by udělal dobrý dojem. Rád by vynikl, ne vždy se mu to dařilo … má sklony k egocentrismu … má tendenci znevažovat záměry druhých lidí a velmi kriticky je za to hodnotit.“
„Puntičkářský … na detaily zaměřený a chudý protokol.“
„Silná pudová energie a pocity méněcennosti.“
„Méně vyvážené až akcentované osobnosti s nezrale sebestřednými rysy.“
„Sklon k útěku z reality do vlastního světa s kritickým přístupem ke všem podnětům v okolí.“
„Snaží se zaujmout, zdůrazňuje svoji inteligenci a znalosti.“
„Ror. ukazuje k egocentrismu … nervozitě, nepřizná si vlastní napětí.“
Korunou ovšem je uvedení Ror. testu v seznamu použitých testů, aniž by byl v textu posudku zmíněn jakýkoliv jeho výsledek.
Ukázka je z právě vydané knihy Tomáše Nováka „neOMYLNÝ znalec“. Knihu vydalo nakladatelství Doplněk.
Okomentovat