Dmitrij Selezňov
Co mne nejvíce překvapuje na lžích feministek – míra drzosti, s jakou lžou.
Taťjana Sucharevová, feminacistka a zakladatelka Fondu Ženská síla: „Jsme nespokojeny, že v orgánech výkonné moci prakticky nejsou žádné ženy. Jejich podíl je zanedbatelný. V zastoupení žen v politice zaostáváme dokonce i za státy jako Libérie, Malawi a Bangladéš.“
A nyní se podívejme, jak ženy „prakticky nejsou“ v orgánech výkonné moci. Podle údajů k 1. říjnu 2011 působilo v orgánech výkonné moci 70,2 % žen, v orgánech soudní moci a prokuratury 78,8 % žen a podíl soudkyň se v Ruské federaci blížil 85 %!
Podle informací ze stránek o státní službě, oddíl „Dynamika počtu a personální struktury zaměstnanců státních orgánů od roku 2003“, k datu 3. února 2015: „ … po celou uvedenou dobu zůstávají genderové údaje zaměstnanců státní moci prakticky beze změny. Podíl žen v orgánech státní moci se nachází mezi 71 – 72 %, a podíl mužů mezi 28 – 29 %.“
Předseda Ústřední volební komise Vladimir Čurov řekl ve vysílání Ruské tiskové agentury: „Ze 26.000 členů vyšších volebních komisí je 38,7 % mužů a 61,3 % žen. Z 840.000 členů místních volebních komisí představují muži jen 21 % a ženy 79 %.“
A nyní vyvrátíme lži o tom, jak je málo žen ve vedení společností.
Podle výsledků Zprávy o mezinárodním obchodu společnosti Grant Thornton za rok 2014 bylo Rusko na prvním místě na světě v počtu žen zastávajících vedoucí funkce ve firmách. 43 % ruských vrcholných manažerů jsou ženy, téměř dvakrát tolik jako ve Spojených státech (22 %). Stejné ukazatele jako Spojené státy má Španělsko a v dalších zemích západní Evropy je situace ještě horší. Ve Velké Británii je podíl žen pouze 20 %, v Německu a Dánsku 14 %, ve Švýcarsku 13 % a v Nizozemí pracuje ve vedoucích pozicích ve společnostech méně než 10 % žen.
A nezapomínejme, že v Ruské federaci nejsou zavedeny genderové kvóty na teplá místečka, které jsou legislativně ukotveny v mnoha evropských zemích. Ale přesto máme 43 %. První místo na světě! A ani to jim nestačí!
A nyní se dotkneme tématu neplacení výživného, o němž se nikde nemluví.
Mezi odsouzenými za úmyslné neplacení finančních prostředků na péči o děti nebo zdravotně postižené rodiče v roce 2013 bylo 27,2 % žen (údaje Federální služby státní statistiky, „Ženy a muži Ruska – 2014!). Není to divné? Na jedné straně žijí pouze 2-3 % dětí po rozvodu s otci, a na druhé straně téměř třetina neplatičů výživného jsou ženy. Matky se tak vyhýbají placení výživného desetkrát častěji než muži!
Všechny uvedené údaje si každý může prověřit v otevřených oficiálních zdrojích.
Jak vůbec mohou feministky tak nestydatě a beztrestně lhát?
Jsou tři prosté důvody.
Zaprvé, ženy tuto lež rády poslouchají a proto ji lidé u moci nebo o moc usilující ochotně opakují. Voliček je více než voličů a proto je pro politiky užitečné mluvit (lhát) tak, jak se to líbí ženám.
Zadruhé, ve společnosti je zažito a zvlášť podporováno vnímání žen jako nějaké utlačované, utiskované skupiny a muži jsou vždy chápáni jako utlačovatelé a utiskovatelé. Je s podivem, že i v dnešním Rusku, navzdory legálně panujícímu femibezpráví a zjevně výsadnímu postavení žen, si mnoho lidí s aktivní pomocí feministek stále myslí, že žije v patriarchátu. Muži si natolik zvykli na vinu za všechno, že lžím feministek věří a ještě více se stydí.
Zatřetí, všechny tyto lži, zmanipulované výzkumy a primitivní podvody jsou velmi štědře zaplaceny. Z větší části ze zahraničí. Kdo a proč platí ruské feministky a hlasatele jejich lží je také jasné, pokud vezmeme v potaz hlavní cíle neofeminismu – podněcování války pohlaví, zničení sexuální identity obyvatel a zničení tradiční rodiny.
Z ruského originálu „Внимание, активист: наглость лжи феминисток“ přeložil Tomáš Jadlovský
5. 8. 2016 at 13:46
Tak ten druhý článek sice není ideální, ale zase není tak extrémní, že by jej nebylo možno brát jako součást diskuse. Autor žije v oblasti, s mírně odlišnými zvyklostmi, což může ovlivnit jeho pohled na věc. Navíc fakt, že překladatel přeloží článek ještě nutně neznamená, že se autor zcela a plně ztotožňuje s jeho celým obsahem, ale mohl jej přeložit například kvůli tomu, že obsahuje zajímavé myšlenky nebo protože směřuje diskusi neobvyklým směrem. Implikovat byť i z předchozího článku nenávist k ženám je zbrklé a ukazuje to spíše na osobnostní rysy toho, kdo takto implikuje. Možných důvodů, proč autor přeložil konkrétní článek je zkrátka příliš mnoho.
Stejně ukazuje na osobnostní rysy předjímání oblasti zájmu čtenářů webu. Proč myslíte, že by je článek neměl zajímat? Sice tady v některých oblastech může být částečně odlišná situace, ale jinde může člověk narazit na zajímavé analogie. Ostatně i kdyby byl článek naprosto nepřenositelný na současné prostředí, o čemž pochybuji, tak to nevylučuje možnost zájmu čtenářů o způsoby, jakými je problematika feminismu diskutována v zahraničí.
Ani Vaše tvrzení v souvislosti s potřebou agresivity mi nepřijde příliš korektní. Pokud může být v Rusku většina soudkyň, tak mi nepřijde, že by bylo nutné být nějak výrazně agresivní pouze kvůli zajištění rovného poměru zastoupení žen na konkrétních postech.
Co se poukazování na neplacení výživného týče, nevidím důvod, proč tento fakt neuvést. Ženy také diskutují výživné v souvislosti s muži a někdy mnohem nevybíravějším způsobem. Jakkoliv se tedy tato konkrétní část článku může jevit někomu ofenzivní, nepřijde mi, že by výrazně vybočovala z mantinelů argumentů, které ze strany feministických organizací jsou brány jako relevantní.
Navíc tento bod může být podnětem pro zamyšlení nikoliv pouze nad tím, že ženy platí výrazně méně často výživné, ale v souvislosti s Vaším tvrzením naznačují, že pokud se mezi sebou soudí bezúhonný muž a žena, žena je tím, kdo zpravidla dostává dítě do
5. 8. 2016 at 13:50
Omlouvám se,ale na čtvrtém a osmém řádku je potřeba zaměnit za slovo autor slovo překladatel.
Rovněž se na konci ztratilo slovo péče.
5. 8. 2016 at 17:58
pro Tomáše:Pokud někdo kritizuje lhářku, měl by dát jiný příklad než počet zaměstnanců ve státní správě a členů volebních komisí, to jsou většinou ženy bez vlivu. naopak, pokud je pravda, že 43 % vrcholných manažerů jsou ženy, pak je kritika na místě.
5. 8. 2016 at 18:07
pro tulene: jazýček se na druhou stranu nepřeklopil, mužské organizace vznikají, protože někteří muži změnili názor na péči o děti a vidí, že v této oblasti tahají za kratší konec. je to rozhodně lepší než volat po tom, aby jim to zařídili ženy. Že je pro vás feminismus sprosté slovo, no přesvědčovat vás nebudu, ale ve skutečném životě bych si na vás dávala velký pozor. To že dnes ženy mají základní práva, i když někdy jen na papíře nemusí být navždy.
5. 8. 2016 at 18:20
Pro Jellu – autor reaguje na konkrétní lež, vyvrací argumenty o výkonné moci statistikou o výkonné moci. Jaká složka výkonné mociVám ve článku chybí?
5. 8. 2016 at 19:07
.. a ja se pridam – jaka prava zen jsou v cr v soucasne dobe poslapavana? V cem je zena oproti muzi diskriminovana, kvuli svemu pohlavi? Ja nevim o jedine oblasti. Zato nevyhod muzu bych mohl jmenovat nekolik.
Jedine nizsi zastoupeni v politice a ve vrcholnem managementu – ale tam se budeme asi rozchazet s duvody. Ja si nemyslim, ze by to bylo kvuli diskriminaci, ale protoze to proste tolik zen nechce delat, nechce se tomu venovat naplno. To je jako bychom kritizovali ze je mene zen co faraji pod zem, nebo mene muzu zdravotnich sester. To neni diskriminace, to je volba.
Pro me je ten zdravy feminismus tohle – „…ja jsem zena. Mam stejna prava jako muz. Mam sve odlisnosti, prosim, respektujte je. Stejne tak ja respektuji vase odlisnosti jako muze..“Ten nezdravy je pro me tohle: „.. ja jsem zena – chrante me. Muzi reditele berou vic a ja reditelka nejsem – udelejte ji ze me, at je vyrovnany pocet zen reditelek a muzu reditelu. Nekdy ze stane ze muz zenu uhodi. Jsme slabe – radeji vzdy predpokladejte, ze nas nekdo bije – at dokaze on ze ne … “ atp.
5. 8. 2016 at 23:43
Pane Jadlovský, jistě víte, že i přes počáteční nejistotu jsem na vaší straně, což se ani teď nemění, ale tento „vámi“ pouze přeložený ruský článek mi trochu zavání sexismem a paušalizováním, i když to určitě nebyl váš úmysl. Prosím vás, ne všechny ženy jsou jako senora Lobato. A třeba zrovna v Rusku to s právy žen moc růžové není, což mi zrovna dnes potvrdili dva ruští kolegové, kteří jsou momentálně se mnou na workshopu v Amsterdamu. Nevím, odkud tato statistika pochází, čili nedokáži posoudit, zda se netýká jenom metropolí jako je Moskva. Nicméně Rusko přeci není jenom Moskva.
6. 8. 2016 at 0:53
Ferminovi – Ti Vaši ruští kolegové musí mít hodně zkreslený obrázek. Rusko je bezkonkurenčně nejhorší zemí pro muže. Je tam povinná vojna, při níž se kluk dostane tisíce kilometrů od domova. Děti patří matkám, majetek po rozvodu také. Muži mají i v zákonech méně práv než ženy, podobně jako na Ukrajině (viz článek z minulého týdne). Průměrný věk dožití muže je 59 let, důchodový věk muže je 60 let, takže feminy mají pro sebe celý důchodový fond, na který přispívala obě pohlaví. Zdravotní pojištění je ještě výrazněji orientováno na ženy než v Evropě včetně bezplatných potratů. Statistika v článku je celoruská. Jestli je něco sexistického, tak právě (nejen ruské) feministky. Pravdu máte v tom, že všechny ženy nejsou jako moje manželka, zrovna ta by pro sebe žádnou kvótu nechtěla, protože by musela jít do práce, specializuje se na podpory, dávky a výživné. Spíše mne při překládání napadly feminy typu Michaely Marksové nebo Věry Jourové.
6. 8. 2016 at 7:11
Prumerny Rus chlasta. Vidim to i v praci. Pri navsteve Ruska pracovne. Zeny obecne o sebe vice dbaji. Mozna i to vysvetluje ten prumerny vek. Nezlobte se, ale tahat do CR ruske manyry. Vubec. Jsem podobne stara jako Vy a v zivote jsem zadnou vyhodu kvuli feminismu nemela. A neni to kvuli rozvodu, ta slova, ze jste za hranou. Celkove ta Vase situace… Jste za hranou. Mate uz retoriku jako pan Hodina.
6. 8. 2016 at 10:26
Pro xy – já do ČR ruské manýry netahám, tím spíše, že je to tam ještě horší než v ČR. Překladem sleduji jen to, aby čtenáři měli možnost si udělat představu, jak to funguje jinde. K chlastu – pije se všude, pokud vím, Češi mají světové prvenství v konzumaci piva. Otázkou je, co je příčina a následek beznaděje, která vede k pití, příští týden k tomu bude další článek. Jestli jste měla někdy výhodu z feminismu nedokážu posoudit, když ani nevím, kdo jste, jaké máte rodinné poměry a co Vás přivedlo k četbě Střídavky. Pokud jste stejného věku jako já, minimálně jste díky pohlaví měla lehčí život kolem dvacítky, protože Vás neotravovali vojáci.