Aliance pro rodinu, z.s.

–

V brzké době se v Poslanecké sněmovně (PS) budou volit dvě klíčové funkce. Mají zásadní význam pro obyčejné lidi, kteří čelí nějaké nespravedlnosti od veřejných institucí. Jsou to veřejný ochránce práv (tzv. ombudsman) a tzv. dětský ombudsman, ochránce práv dětí. Ta druhá je v našem právním řádu poměrně nová a volí se poprvé. Dětský ombudsman, na kterého se děti mohou přímo obracet, dostal mnoho pravomocí, které mohou být při aktivistickém uchopení úřadu velmi snadno zneužitelné. Pamatujeme velmi dobře éru Anny Šabatové a doufáme, že současná politická reprezentace podobné kandidáty odmítne zvolit. Proto obě volby bedlivě sledujeme. Poslanci mohou vybírat pouze z kandidátů, které jim dle novelizovaného zákona navrhuje konference rektorů, Senát a prezident. Kandidáti na oba ombudsmany jsou již známí.

Mezi kandidáty na dětského ombudsmana však nebyl vybrán nikdo s alespoň hodnotově neutrálním profilem. Posuďte sami. Sněmovna má na výběr mezi progresivním opatrovnickým soudcem a zastáncem Istanbulské úmluvy Martinem Benešem, bývalým ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem (za Piráty) a zástupkyní vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Evou Petrovou, aktivistickou právničkou, spolupracující s mnoha neziskovkami, které se podílely na tvorbě legislativy.

Sněmovna má však ještě jednu možnost. A to nezvolit nikoho a požádat o nový výběr kandidátů. Což by v tomto případě, kdy jde o volbu mezi Skyllou a Charybdou, bylo možná nejlepším řešením. Je na pováženou, že ani jedna z navrhujících institucí nedokázala nabídnout alespoň jednoho hodnotově neutrálního kandidáta. Všichni výše zmínění kandidáti jsou navíc napojeni na různé neziskovky.

Na podzim tohoto roku budou senátní volby a my pro Vás opět připravujeme přehled hodnotového ukotvení kandidátů ve všech volebních okrscích. Jediným způsobem, jak můžeme situaci reálně měnit, je do Senátu volit racionálně smýšlející osobnosti s jasným hodnotovým, neaktivistickým „životopisem“.

(Dnes jsou již také známí všichni kandidáti na „velkého“ ombudsmana, který nastoupí po Stanislavu Křečkovi. Výběr je o něco pestřejší, kandidáty Vám představíme již brzy. Volby by měly proběhnout někdy v únoru, ale zatím není známo, kdy a zda se to vůbec stihne.)

V předminulém týdnu jsme se připojili k mezinárodní výzvě expertů, akademiků a organizací hájících práva žen a dětí, adresované keňským senátorům. A proč keňským? Keňa se stává první africkou zemí, v níž by se mělo v rámci zákona o asistované reprodukci do právního řádu dostat tzv. etické náhradní mateřství. Spolu s platformou Casablanské deklarace za celosvětový zákaz náhradního mateřství, jejímiž jsme členy, chceme upozornit keňské zákonodárce na alarmující situaci sociálně slabých žen Ty jsou zneužívány jako pronajímatelné dělohy k rození dětí bohatým zahraničním zákazníkům.

O dalekosáhlých následcích náhradního mateřství, se kterými se potýkají ve Spojených státech, se můžete dočíst v tomto textu Katherine Longové z The Wall Street Journal. USA bývají v tomto ohledu u nás často představovány jako vyspělá země, kde náhradní mateřství bez problémů funguje. To ale není ani zdaleka pravda. Některé z náhradních matek jsou i přes „agenturní pojištění“ ponechány se statisícovými dluhy za děti, které nejsou jejich. Někteří „objednatelé“ dokonce využívají kurýrních služeb k doručení dítěte, protože se jim třeba nechce cestovat takovou dálku za „náhradní matkou“.

Zde přikládám dopis, který keňským senátorům poslala v rámci výše zmíněné iniciativy Olivia Maurel, žena vzešlá z náhradního mateřství, která promluvila i v Parlamentu ČR.