Ústavní soud ČR
Letošní rok je významný nejen tím, že si připomínáme sté výročí vzniku Československé republiky, ale i tím, že samostatná Česká republika završila čtvrtstoletí své existence. A spolu s ní dosáhl 25 let trvání i její Ústavní soud. Moderní dějiny ústavního soudnictví se ale začaly psát ještě dříve – již v roce 1991. Tehdy byl federálním ústavním zákonem ustaven Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky. Tento soud – bohužel – neměl dlouhého trvání, i když svou judikaturou založil pevné základy pro činnost svých následovníků.
V neděli 15. července 2018 uplyne 25 let od chvíle, kdy Václav Havel jmenoval do funkce prvních dvanáct z patnácti soudců, a toto datum ctíme jako zrození současného Ústavního soudu. V čele Ústavního soudu tehdy stál – coby nezpochybnitelná morální autorita – Zdeněk Kessler, a to až do své rezignace v únoru 2003. Na krátkou dobu jej nahradil Miloš Holeček, aby se v srpnu 2003 ujal funkce předsedy Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Obměna soudců Ústavního soud však nebyla bez komplikací a všichni soudci tzv. druhé dekády mohli společně zasednout po dalších dvou letech – v prosinci 2005. Protože je funkční období soudce desetileté, další cyklická obměna soudců nastala v roce 2012 a skončila se v prosinci 2015.
V letošním roce se tak nacházíme uprostřed třetí dekády Ústavního soudu. Jakých bylo oněch uplynulých 25 let?
Počet podání:
Od zahájení činnosti do 30. 6. 2018 bylo podáno 77782 návrhů na zahájení řízení, z toho 1159 plenárních věcí a 76623 ústavní stížnosti a ostatních návrhů.
Počet rozhodnutí:
Od zahájení činnosti do 30. 6. 2018 bylo rozhodnuto 74490 věcí, z toho 73345 senátních a 1145 plenárních.
Délka řízení:
Celková průměrná délka řízení je 169 dnů (v senátních věcech 167 dnů, v plenárních 277 dnů).
16. 7. 2018 at 6:27
Je jedno, do tam sedí, lidská práva jsou pošlapávána od ÚS dennodenně. Právo na výchovu a péči ignorují, právo na svobodu vyjadřování ignorují, shromažďovací právo ignorují. Namísto řešení tristního stavu protiprávního státu, tedy ČR, se zabývají politickou situací v Polsku. Tato zbytečná instituce stojí stovky miliónů a takřka nikomu nepomohla. O osudech lidí (stěžovatelů) rozhodují nadto ústavní podržtašky (asistenti soudců).
16. 7. 2018 at 21:30
US si za svoji zalostnou reputaci (bandu podrztasek feminacistickeho rezimu, neschopnych stat za svym nazorem natoz lidskymi pravy) muze sam.
17. 7. 2018 at 1:40
Moje osobní zkušenost je, že ÚS je banda kreténu a debilů a stydím se, že moje zem má takový ústavní soud.
17. 7. 2018 at 5:26
Připojuji se k názorům ostatních. US jako vrchol a nástroj práva v této zemi nastavuje laťku pro právo a spravedlnost totálně destrukčně. Od tohoto pomyslného olympu se vkrádá do společnosti, že je prakticky vše dovoleno a zákony mají nulovou hodnotu. Každý si může dělat co chce, pokud má známosti, peníze nebo se to účelově hodí politikům lobistickým skupinám a moderním mafiánům. Hranice mezi pravdou a lží prakticky nejsou. Jak vlastně máme vychovávat naše děti? Podle jakého principu? Pokud vlastně ještě děti máme…. i o ty nás US připravil….