Otcem v České republice
–
Jednoduše proto, že to na tobě prakticky vůbec nezáleží. Když si projdeš statistiky rozvodovosti v ČR, tak zjistíš, že v ČR se ročně rozvádí cca 30.000 (!!!) manželství (tzn. cca 90 každý den!). Zajímavé je, že tři čtvrtiny veškerých návrhů na rozvod dávají ženy. Znamená to snad, že jsou muži třikrát horšími manželi než ženy? Jak si potom vysvětlit tu obrovskou touhu žen po vstupu do manželství? A jak to pak jde dohromady s obecně rozšířeným kliše (hojně podporovaným médii a různými feministickými spolky), že příčinou většiny rozpadu rodin je manželova nevěra, kdy muž opouští svou ubohou partnerku s dětmi na krku kvůli jiné, mladší?
Realita je taková, že rozchod/rozvod se díky našim zákonům a ustálené soudní praxi stal pro většinu žen v ČR velice ziskovým businessem. Tvá partnerka v případě vašeho rozchodu získá na Tvůj úkor naprosto vše: ve více než 90% případů získá do své výhradní péče vaše dítě, většinou získá váš společný byt a tobě zbyde jen platit pravidelně zvyšované alimenty (výživné). Čím jsi šikovnější a čím více vyděláváš, tím pohodlnější život své bývalce zajistíš.
Pokud jsi udělal tu hloupost, že jsi se navíc ještě oženil, pak tvá bývalka dostane polovinu majetku pořízeného za dobu manželství. Je úplně jedno, jestli ty jsi celou dobu tvrdě makal a manželka si jen užívala tebou vydělaných peněz. Podobný scénář je možné samozřejmě několikrát úspěšně zopakovat. Tak možná že teď už lépe chápeš, proč ženy nejdřív tolik usilují o svatbu s tebou, aby následně s ještě větší vervou usilovaly o rozvod.
Před opatrovnickým soudem (soud o výživném a péči o dítě) se však nemusíš ocitnout pouze kvůli tomu, že jsi natrefil na vypočítavou zlatokopku. Na rozdíl od mužů ženy v průběhu života procházejí mnohem výraznějšími hormonálními změnami, které mění psychiku i osobnost. I skvělá holka se v důsledku zásadních (zejména poporodních) hormonálních změn může osobnostně zcela změnit. Většinou však teprve porodu a následné vyčerpání pouze odhalí skutečnou tvář a záměry tvé partnerky. To už je ale bohužel většinou pozdě.
Bohužel ani pokud máš štěstí a s partnerkou se na všem bez problémů dohodnete, soud není vaší dohodou nijak vázán a často ji svévolně zcela rozmetá a rozhodne zcela po svém. Například se společně dohodnete na oboustranně přijatelných alimentech, ale soud ti například na návrh sociálky vyměří alimenty dvojnásobné. Navíc soud může v opatrovnických věcech konat zcela sám ze své iniciativy, aniž by jsi ty nebo partnerka dávaly soudu nějaký podnět. Když se s partnerkou dohodnete na rozchodu a na společné péči o dítě, soud může (často opět z iniciativy sociálky) přijít a o své vůli svěřit dítě do výlučné péče matky.
Převzato ze stránky OTCEM V ČESKÉ REPUBLICE
18. 7. 2018 at 8:50
Zlatá slova prověřená životem. Minimum pro mladé muže, kteří chtějí život se ženou zkusit – neženit se a nepořizovat žádný společný majetek. Ve společném bydlení pouze náklady platit napůl, nevlastnit společně ani lžíci v kuchyni. Oddělené účty. Všechen majetek vždy patří jen jednomu a ten si ho financuje. Problémy s opatrovnickým soudem to sice neřeší, ale aspoň mírní.
18. 7. 2018 at 13:20
To se Tomáši mýlíte, problémy s opatrovnickým soudem to řeší. Rozumná žena s takovým mužem nebude mít dítě. Žádné dítě, žádný soud.
18. 7. 2018 at 16:57
Pokud by to tak bylo, Jello, tak je má rada přímo k nezaplacení.
18. 7. 2018 at 19:02
Hezky shrnuto. A to ještě nejsou zmíněné některé podpásové praktiky. Mužům stát v tomhle ohledu zkrátka poskytuje pěkně mizerné služby. Když jsem tak nad tím přemýšlel, říkal jsem si, kolik by si asi stát zasloužil daní v poměru k ženě z mé výplaty. Polovinu? Třetinu? Nic? Hodně dlouho jsem hledal důvody, proč by si vlastně stát ode mě nějaké peníze vůbec zasloužil.
19. 7. 2018 at 21:31
… a pak potrefene holcicky breci, ze se dnes mladi nezenou do svazku manzelskeho a dnes uz ani do sexu. neni se cemu divit v tehle feministicke zumpe
20. 7. 2018 at 8:33
No neříkejte stykači, že vám ten pláč vadí. Peníze vás to nestojí a nic jiného vás přece nezajímá.
25. 7. 2018 at 18:45
Kdyz je rodina cela, tak profituje ze spolecne zivotni urovne, kdyz je dobra, tak z dobre. Kdyz se rozdeli, tak holt je kazdy zodpovedny dal za svou zivotni uroven. A deti? Sdileji zivotni uroven obou rodicu. Treba jeden mene pracuje, ale vice se venuje ziti, detem… ma treba mene penez, ale mozna stastnejsi zivot. Druhy treba zase vice vydelava, ale nema tolik casu… vsak deti mohou videt rozdilny pristup k zivotu a casem si vybrat, co je lepsi. Pokusy soudu narovnat ty penize uz neresi narovnani kvality zivota…
30. 7. 2018 at 2:12
Hezký článek