Ing. Lubomír Macek, CSc., MBA
–
Před soudcem
Po ověření totožnosti předvolá soudce jednu stranu, pravděpodobně to vždy bude jako první matka dítěte nebo ten, kdo podával návrh k rozvodu. Během výslechu soudce klade otázky a očekává na ně odpovědi.
Pak následuje výslech protistrany, což budete patrně vy. Doporučuji v žádném případě nelhat, ač se můžete setkat s názorem, že před soudem je v zájmu věci dovoleno vše. Není, jedná se o soud o dítě a vše co použijete, musí být pravdivé, i kdyby si protistrana tisíckrát vymýšlela. Na to musíte být připraven a mít písemné důkazy, které dokáží nepravdivost tvrzení protistrany. Mluvte vždy pravdu, je to v zájmu vás i vašeho dítěte. Své tvrzení mějte vždy podepřené písemnými důkazy, které během výpovědi a odpovědi na přímé otázky budete postupně předávat soudci jako písemné důkazy.
Neočekávejte, že bude soudce naslouchat všemu tomu, co říkáte a že to vstřebá a pochopí. Soudce vnímá jen to, co může vnímat, a záleží to na jeho duševním a emočním stavu. Čím je nižší, tím nižší způsob komunikace musíte zvolit. Navíc být soudcem je izolovaná profese a tím je jeho komunikace často nedostatečná nebo zpomalená. Tím v žádném případě nechci říct, že by soudci nebyli inteligentní.
Jak komunikovat?
Začněte komunikovat na dost vysoké úrovni, ideálně na té nejvyšší, kterou můžete dosáhnout a pak postupně klesejte do té chvíle, dokud neucítíte, že vám partner v komunikaci rozumí.
Obecný příklad úrovně komunikace – úroveň si upravte podle místních podmínek a pozorování, pravděpodobně nejvyšší úroveň nebude vůbec nutná, vhodná úroveň bude 2 nebo 3, aby vám partner rozuměl. Jaká úroveň je správná, ucítíte v okamžiku, kdy druhá strana začne reagovat.
Úroveň 1 (nejvyšší) – začnete vysokou češtinou s anglikanismy a latinskými slovíčky ve vysokém tempu
Úroveň 2 – pokračujte spisovnou češtinou v středně vysokém tempu
Úroveň 3 – přejděte do hovorové češtiny ve středně pomalém tempu
Úroveň 4 (nejnižší) – skončete hovorovou češtinou hraničící s argotem a používající občasné zaklení, nejlépe na váš vlastní účet a pomalu
Poté zachovávejte úroveň, které partner v komunikaci rozumí, na kterou reaguje, případně ji o maličko zvedněte. Tak například pokud dojde k porozumění na úrovni 4, přesuňte se se svou komunikací na úroveň 3,5, vynechte občasná zaklení nebo je velmi omezte. Pokud dojde k porozumění na úrovni 3, používejte o něco více spisovné češtiny, míchejte ji s hovorovou a upravte i tempo. Pozor, abyste se neodchýlili příliš nad nebo pod úroveň partnera, s kterým komunikujete, pak vám spartnr nebude rozumět. Podrobnosti ke komunikaci můžete nalézt např. v (1).
Stejně je nutné upravit komunikaci se všemi zainteresovanými stranami v opatrovnického procesu.
Důkazy, důkazy, důkazy, písemné!
Nečekejte, že to u soudu běží tak, jako je vidět v různých filmech. Romantická představa o závěrečné řeči, která vše vysvětlí, v České republice nefunguje. Musíte mít vše v listinné podobě, jako listinné důkazy, které budete předkládat soudci. Důkazy, důkazy a důkazy. Písemné.
(1) Yazbek, Joe (2015): Nebojte sa hovoriť. Michal Vaško – Vydavaťelstvo. 194 stran.
Článek publikujeme na pokračování v tomto týdnu.
27. 2. 2020 at 9:15
Tak tenhle dil aspon pobavil, pri zive predstave jak u soudu pouzivam argot s obcasnym zaklenim :-).
Na „dukazy“ se u opatrovnickeho soudu vubec nehraje. Jedinou vyjimkou je znalecky posudek. Obzvlast, kdyz to jsou dukazy co predklada otec. Mnohem dulezitejsi je hlidat protokolaci, aby si to soudkyne neohybala jak sama chce.
27. 2. 2020 at 10:28
„Mnohem dulezitejsi je hlidat protokolaci…“
Souhlas
Priklad z praxe…
Otec rekne: „Navrhuji stridavou peci mimo jine z duvodu, ze se chci vice podilet na vychove a skolni priprave deti.“
Protokolace soudce: ….protoze mam mam na vychovu a skolni pripravu jine nazory nez matka.
Oduvodneni rozsudku: „SP neni mozna mimo jine proto, ze otec ma jine nazory na vychovu deti a predpoklad pro SP je v zase shodny nazor na vychovu deti.“
Neuhlidate protokolaci, soud si s Vami vytre …
27. 2. 2020 at 13:59
Hele ale platí to i obráceně – já až zpětně když jsem si četl protokolaci jednání tak jsem si uvědomil, že soudce už asi ví jak rozhodne a kam to směřuje. Podle mě oni vědí už během prvního stání jak si situace stojí.
Ale je potřeba nedělat zbytečné chyby – třeba nechat protokolovat vzájemný konflikt, poukazovat na rozpory.
Jinak článek nemá s realitou na jednání mnoho společného – moje rada nechte mluvit právníka a pokud chcete něco říct tak to čtěte z papíru, který pak založíte do spisu, aby nebylo možné ohnout protokolaci. Důkazy je zbytečné předkládat, jediné co je důležité tak napravovat (písemně) lži protistrany nebo špatně zaprotokolované svoje vyjádření. Samozřejmě tohle všechno za předpokladu, že se podařilo to nejdůležitější – udržet vyrovnanou péči po rozchodu!
27. 2. 2020 at 16:16
To s jistotou tak je, soudce ví dopředu, jak rozhodne a účelově postupuje k cíli. Vše kolem je zástěrka komedie. V rozsudku při líčení skutkových podstat je popsáno, že bylo dokázáno matkou změněné bydliště, škola, vytváření problémů matkou… A stejně to pak soud v nastavení péče ignoruje. Je to stejné, jako když soud osvobodí vraha s tvrzením, že oběť nevznáší námitek. Odvolání nic neřeší, soud opět, aniž by se vzrušoval dvěma větami odůvodní zamítnutí, ovšem rozvláčně zdůvodní následné restrikce otce, které ani matka nežádala a soud udělal za ni. Přidá pár odvolání na výroky ÚS (ty co dáte Vy ignoruje). A jste v pr.. Pokud to dáte k ÚS moc nenaděláte. Ten se z ničeho nic účelově pasuje do role obecního soudu a napíše, jak je nutno sledovat i za jakým cílem jste stížnost podali. Cílem dle ÚS byla střídavá péče (doopravdy bylo cílem stížnosti obnova řízení) a ta v daném případě není možná neboť děti si na nové prostředí zvykly. Klidně sviňárnu zakryje. Všechny ty kecy, jak musí soudy v péči zohlednit, kdo měl převážnou vinu na rozvod manželství, který rodič více spolupracuje, porušuje práva… nikdo mě nevymluví, že to není od začátku cílené. Možná máte křišťálově čistou protokolaci, ale stejně pomoct nemusí. (Možná trvání na protokolaci naserete soud, což může pomoci – udělá víc chyb). Pokud bych vrátil čas, tak bych od začátku vzal někoho protřelého, zkušeného, kdo nejen radí, ale i jedná tak, aby bylo umožněno vyrovnanou péče udržet. Investované peníze za tyto služby se vrátí (stejně je dáte do následných bojů o uchování své role rodiče). To je asi jediná situace, kdy je šance soud dotlačit do vyrovnané péče (to jen predikuji, sám tuto zkušenost nemám). Jsem zvědav na další články a konec celého rozuzlení.