Proč kandiduji

9. října 2017

Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

Někteří jste si už všimli, že kandiduji v letošních parlamentních volbách. Co mne k tomu vedlo?

Už řadu let se snažím pomoci tomu, aby rozvodem děti nepřicházely o jednoho z rodičů a rodiče o své děti. Absolvoval jsem řadu jednání s politiky z různých stran a až na několik výjimek neměl nikdo z nich vážnější zájem s tím cokoliv reálně udělat. Přinejlepším chápavě pokývali hlavami, jak je situace špatná, a tím to skončilo.

Podle činů poznáte je

Tento nezájem je ve všech vládních stranách, tedy ČSSD, ANO, ale i KDU-ČSL. Ta má sice plná ústa podpory rodiny, ale jediné, co prosazuje, je přidat jim pár korun. To, aby bylo vůbec komu přidávat, aby se rodinné vazby nerozpadaly, ji evidentně tolik netrápí. V jejím volebním programu o tom nenajdeme ani slovo.

Podobně vypadají i programy dalších stran. Ale i u nich platí především, že ne podle slov – podle činů poznáte je.

Například když v tomto volebním období poslankyně Nina Nováková (patří mezi shora uvedené pozitivní výjimky) navrhovala změnu občanského zákoníku, preferující společnou péči rodičů o děti rozvodu. Tento pozměňovací návrh nepodpořily ani ČSSD, ani ANO, ani KSČM, ani ODS, ani KDU-ČSL, ani Úsvit, ani SPD (více ZDE). Vlastní strana (TOP 09) Ninu Novákovou podpořila. Byla to ale naopak právě tato strana, která v minulém volebním období shodila ze stolu návrh poslance Staňka upřednostňující střídavou péči o děti…

O možných změnách v zákoně jsem před několika lety zkoušel mluvit i s Janem Farským, současným volebním lídrem Starostů a nezávislých. S tak velkou nechutí a arogantním jednáním jsem se snad ještě nesetkal. Hovořil jsem opakovaně i s Tomiem Okamurou a dalšími lidmi z SPD. Ti už několik let řeční o tom, že mají připravené legislativní změny v této oblasti. Za celé 4 roky v parlamentu je ovšem nepředložili a nikdo je zatím ani neviděl. Mimochodem návrh poslankyně Novákové ani Farský, ani Okamura nepodpořili…

Co se týče Pirátů a Zelených, kteří chtějí podporovat „rodiny všeho druhu“ (homosexuální, adoptivní apod.), tam lze také těžko hledat nějaké zvláštní pochopení pro přirozené rodinné vazby.

Vychází mi tedy, že dát hlas kterékoliv z těchto stran má – z hlediska reálného dopadu do prorodinné politiky – zhruba stejný smysl jako nechat svůj hlas zcela propadnout.

S tím jsem se ovšem nechtěl smířit a hledal jsem způsob, jak skutečně prorodinnou politiku prosazovat.

Proč ROZUMNÍ?

S ROZUMNÝMI (donedávna Strana zdravého rozumu, dříve Suverenita) a jejich předsedou Petrem Hannigem se znám už delší dobu. Vím proto, že jejich důraz na rodinu a rodinné hodnoty je dlouhodobý a opravdový. S tímto vědomím jsem šel do vzájemné spolupráce a do společného boje za tyto hodnoty. I jako nestraník jsem se stal jedním z volebních lídrů právě díky našemu společnému tématu. Do programu strany jsem hned jako jeho druhý bod naformuloval tento cíl:

Kromě toho je v programu také požadavek hmotné i trestněprávní odpovědnosti soudců za rozhodnutí, jejich časově omezená volba (včetně možnosti odvolání) či jejich hodnocení podle zdárně ukončených případů. Pokud vás volební program zajímá blíže, podívejte se na VOLEBNÍ DESATERO.

Rozsáhlý průzkum společnosti Behavio přitom ROZUMNÝM dává potenciál 12 %. Pro zajímavost, u SPD je toto číslo jen o jeden procentní bod vyšší a u KDU-ČSL dokonce o tři procentní body nižší. Volební potenciál je samozřejmě vyšší než konečný výsledek voleb, ale i tak je zřejmé, že ROZUMNÍ mají slušně našlápnuto (VÍCE O PRŮZKUMU).

I kdybychom se nakonec do parlamentu nedostali, je důležité, aby zde opravdu prorodinnou politiku někdo prosazoval a pokud možno získal co nejvíce hlasů. Už třeba jen z toho důvodu, aby se i další strany „chytily za nos“ a tímto se inspirovaly. Proto kandiduji a proto budu vděčen i za vaši podporu.