JáRodič.cz
Když se narodí děti, zpravidla mají rodiče vcelku jasnou představu, jak je budou vychovávat. Někdo zahrne výchovné prvky svých rodičů, jiný se jim naopak snaží ze všech sil vyhnout. Pravdou ovšem je, že ve vypjatých situacích pak rodič někdy reaguje jinak, než by si přál. Pak je mu to často líto, obviňuje se, že selhal, připadá si naprosto neschopně. Výchovnému prostředku, kterému by se člověk chtěl vyhnout, je křik. A právě ten zaznívá častěji, než by si rodiče přáli. Jak na to? Dá se křiku ve výchově vyhnout? Proč je vlastně tak „špatný“? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Proč nekřičet
Důvodů, proč na děti nekřičet, je samozřejmě hodně. K těm základním patří to, že rodič je svým dětem vzorem a pokud některé situace řeší křikem, pak je pravděpodobné, že se jeho děti budou chovat stejně. Dále je třeba si uvědomit, že křikem se z dlouhodobého hlediska ničeho nedosáhne. Dítě je akorát vyděšené a do budoucna už možná křik přestane zcela vnímat. Křičení samozřejmě také může u dětí vyvolávat vzdor. Zároveň právě tímto způsobem rodič vydává množství energie, kterou by mohl využít jinde.
Jak na to
Je jasné, že ne vždy je jednoduché ovládnout rozčilení a vztek. Jak už ale bylo zmíněno, křik nevede k řešení situace či problému, protože děti se v průběhu času naučí „vypínat.“ Jak tedy vypjatou situaci zvládnout co nejlépe, respektive bez křiku? Zde je několik tipů:
- Uvědomit si, že křikem člověk zpravidla ničeho nedosáhne, anebo jen krátkodobě
- Myslet na sebe – křikem rodič zbytečně vydává energii, kterou by mohl využít jinde
- Naučit se ovládat své negativní emoce; najít si způsob, jak výbuchu předejít (počítání do 100, dřepy, zpěv, mytí nádobí a podobně)
- Nastavit jasné hranice – samozřejmě úměrně věku a schopnostem dítěte
- Nevybíjet si vztek na nevinném – občas se stává, že rodič má špatnou náladu a reaguje pak na nějakou drobnost, kterou by normálně přešel, výbuchem.
- Místo křiku mluvit důrazně
- Nedělat rozhodnutí v rozčilení
- Zvyšovat své sebevědomí, sebedůvěru
- Budovat vztahy s dítětem
- Umět se omluvit – i rodiče dělají chyby, a proto by se i oni měli umět omluvit
Co je dobré vědět
- Rodič je dítěti vzorem – pokud tedy problémy řeší křikem, nemůže se divit, že tak reagují i jeho potomci
- Změna nepřijde hned – chce to hodně trpělivosti
Pokud se někdy prostě neovládnete, tak se neobviňujte. Rodič nemá být dokonalý.
Závěr
Jak vás vychovávali vaši rodiče? Přejali jste něco z jejich výchovy, anebo chcete dělat vše jinak? Křičeli na vás rodiče? Pokud ano, co bylo důvodem? Zvyšujete vy sami hlas na své děti? Co je nejčastějším důvodem? Mrzí vás to pak? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Převzato z webu JÁRODIČ.CZ
6. 10. 2017 at 13:38
Děti není třeba vychovávat, je třeba pěkně žít a oni se přidají.
6. 10. 2017 at 16:34
To s tím pěkným žitím je hodně dobrá myšlenka.
10. 10. 2017 at 8:27
Priklad je jiste nejdulezitejsi, ale vysvetlovat detem, stanovovat nejake hranice, tedy vychovavat je take dulezite. Spise bych to videl tak, ze i kazdy ze sourozencu pravdepodobne bude potrebovat jinou vychovu, ale podobne hranice. Zase ne nutne stejne.