MPSV

–

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry kontroly týkající se financování podpory rodinné politiky v letech 2018 až 2020. Cílem kontroly bylo prověřit, zda prostředky státního rozpočtu a EU přispěly k realizaci stanovených cílů a byly čerpány v souladu se zákonem. Výtky NKÚ směřují zejména k nedostatečnému sledování přínosů podpory a vyhodnocování plnění daných cílů. Se závěry kontroly se MPSV neztotožňuje a přináší své stanovisko.

Rodinná politika je politikou průřezovou, zahrnující všechny oblasti společnosti. Běžně v této souvislosti dochází k řadě změn, které vždy není možné objektivně posuzovat. Projekty proto bývají nastaveny tak, aby za přispění finančních prostředků směřovaly ke kvalitativní změně v rámci nastavených cílů. Jednotlivé oblasti ESF, dotační podpory v oblasti Rodina (a koncepce rodinné politiky obecně) nejsou jednoznačně v kontrolní zprávě odlišeny, tudíž ani závěr není dle našeho názoru zcela srozumitelný.

Dotační titul Rodina je zaměřen specificky na podporu preventivní práce s rodinou a dalších aktivit v oblasti podpory ohrožených rodin. Má stanoveny široké cíle bez měřitelných atributů, avšak u jednotlivých podpořených projektů je kladen důraz na stanovení měřitelných cílů včetně jejich vyhodnocení. Tento přístup se dosud jevil jako vhodnější. Aktivity na podporu rodinné politiky mohou být velmi různorodé, díky čemuž mohly být podpořeny i velmi specifické projekty (například práce s agresorem v rodině, podpora coworkingu). Zaměřují se na změnu situací rodin, podstatná je flexibilita v oblasti úpravy dávek či služeb.

Některé cílové skupiny, hlavně ty financované z Operačního programu Zaměstnanost, byly podpořeny v rámci různých monitorovacích indikátorů a specifických cílů. Jedná se například o osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. MPSV proto nesouhlasí s konstatováním, že finanční prostředky nepřispěly ke snížení počtu osob právě pro jejich průřezovost.

MPSV dále rozporuje hodnocení NKÚ ohledně dosažení dílčích cílů projektů. Vzhledem k tomu, že podpora některých cílových skupin nesměřovala v projektech k uplatnění na pracovním trhu, ale ke zvýšení dovedností například v oblasti rodičovských kompetencí, bylo vyplňování některých indikátorů příjemci vyhodnoceno jako nerelevantní pro konkrétní projekt. Proto nenaplnění sledovaného monitorovacího indikátoru ze strany NKÚ u poloviny projektů nepředstavuje neúčelné vynaložení finančních prostředků v rámci specifického cíle.

MPSV se také ohrazuje proti konstatování, že nepostupovalo v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Marginální nedostatky nemající vliv na kvalitu projektů a způsobilost výdajů se objevily jen u 6 případů z 331 projektů v kontrolovaném vzorku. NKÚ v závěru však uznává, že při vynakládání peněžních prostředků příjemci podpory postupovali dle zásady hospodárnosti a respektovali ceny obvyklé v daném místě a čase.

Mimo data uvedená v tiskové zprávě NKÚ je objektivní zmínit i posuny v oblasti dalších segmentů rodinné politiky, které spolu úzce souvisí. Vedle dat ohrožení chudobou je vhodné poukázat na porodnost, která ve sledovaném období vzrostla. Jedním z cílů koncepce rodinné politiky je rozvíjet přátelské prostředí k rodinám, ve kterém mohou svobodně naplňovat svá rozhodnutí a přesvědčení. Mezi dílčí cíle rodinné politiky patří právě také podpora vyšší porodnosti. Pokud by tedy měla být Koncepce rodinné politiky vztahována primárně k datům, měly by být využity i tyto demografické údaje. A zde se odráží kladný vliv rodinné politiky MPSV na současnou situaci.