Rodičovství před a po rozchodu – část 27. | Střídavka – rodina, rozvod, střídavá péče o děti

23. dubna 2025

Sylva Höhne a kol.

–

Doporučení pro rodinnou politiku

Zjištění z výzkumného projektu

Rady rozcházejícím se rodičům ze strany širší rodiny, přátel, kolegů v zaměstnání často bývají založeny na mylných představách o jednotlivých typech péče, rodičovské odpovědnosti po rozchodu/rozvodu, smyslu výživného, způsobu jeho určování a mnohdy posilují příklon rozcházejících se rodičů ke spíše konfliktním, silovým a neférovým strategiím než ke konsenzuálním řešením a sdílenému rodičovství.
Emoční obsahy názvů péče – péče jednoho z rodičů / výlučná péče a střídavá péče – a špatná informovanost laické i odborné veřejnosti o jejich reálných právních obsazích a důsledcích pro děti přispívají ke vzniku a eskalaci konfliktu mezi rodiči. Pojem společná péče a vymezení jeho právních podmínek veřejnost nezná, což brání širšímu využívání tohoto typu péče.
Informace (o jednotlivých typech péče, možných modelech uspořádání péče po rozchodu/rozvodu rodičů apod.) jsou roztříštěné a dohledatelné jen s určitým úsilím. Rodiče na internetu narážejí na weby a diskusní fóra skupin a organizací hájících jednostranné zájmy rodičů využíváním radikálních a neférových strategií, které posilují konflikt mezi rodiči, poškozují jejich vztahy a možnosti kooperace v péči o děti a řešení jejich záležitostí do budoucna. Vyjadřují potřebu informací, jejichž platnost je garantována státem. Jako forma je upřednostňován specializovaný webový portál.

Doporučované řešení

Hledat a podporovat způsoby šíření osvěty k posílení nové kultury řešení situace po rozpadu rodinného soužití ve smyslu sdíleného rodičovství a zachování kontinuity rodičovských rolí, které mohou mít dopad na všechny segmenty společnosti.
Informace šířené prostřednictvím osvěty laické i odborné veřejnosti na téma „potřeby dětí po rozchodu a jejich zajištění“ založit na poznatcích z výzkumu a zkušenostech z praxe.

Navrhovaný způsob realizace

Jako vhodné způsoby šíření osvěty se jeví:

mediální kampaň se širokým zásahem (cílené spoty v médiích a na sociál-ních sítích, popularizační články atd.), veřejná podpora tvorby filmů, televizních seriálů a filmových dokumentů s touto tematikou připravovaných ve spolupráci s odborníky. Pro realizaci mediální kampaně se širokým zásahem by bylo žádoucí využít zkušenosti profesionální agentury prostřednictvím veřejné zakázky.
specializovaný webový portál – uživatelsky přívětivý webový portál by měl sloužit jako rozcestník státem garantovaných informací o jednotlivých typech péče, průběhu soudního řízení, již zpracovaných informačních a metodických manuálů (edukace rodičů, zavádění interdisciplinární spolupráce), relevantních výzkumů a literatury apod. Web je vhodné rozdělit na sekce pro rodiče, děti a odbornou veřejnost.

Na základě aktuálního stavu poznání by cílem osvěty veřejnosti (laické, ale i odborné) mělo být zvýšení obecného povědomí o tom:

že rozchod rodičů nemusí dítě poškodit, pokud nejednají proti jeho zájmům a potřebám;
co dítě po rozchodu od rodičů potřebuje a jaké chování rodičů a jeho okolí mu ubližuje;
že přítomnost obou rodičů v životě dítěte má nenahraditelný význam;
že nezájem rodiče o kontakt s dítětem a jeho životní podmínky (snaha o co nejnižší výživné, dluhy na výživném, zdráhání se úhrad oprávněných výdajů nad rámec výživného) může mít velmi negativní dopad na jeho pocit vlastní hodnoty a sebeúctu;
že mnohem více než samotný typ péče mívá na duševní zdraví dítěte, kvalitu jeho života a další vývoj negativní dopad intenzivní konflikt mezi rodiči, zejména zejména pokud bezdůvodně směřuje k narušení vazby dítěte k jednomu z nich;
že existence dvou domovů ve střídavé péči (víceméně rovnoměrné péči rodičů) nemusí pro většinu dětí představovat zásadní problém, takové uspořádání nicméně nemusí vyhovovat každému dítěti či mu nemusí vyhovovat ve všech fázích dětství a dospívání;
že to, zda a kde se dítě cítí být doma, mohou rodiče ovlivnit (např. tím, jak s dítětem jednají, jak se mu věnují, podmínkami, které mu ve svých domácnostech a místě bydliště vytvářejí, ale i způsobem, jakým před ním hovoří o druhém rodiči a jeho domácnosti a jak se k druhému rodiči chovají, či uvážlivým výběrem svého případného nového partnera sdílejícím s dítětem společnou domácnost a podporou dobrých vztahů mezi nimi);
že potřeby dětí se liší a neexistuje jedno univerzální řešení funkční pro všechny – péče o děti po rozchodu/rozvodu tedy má být nastavována s ohledem na individuální potřeby dětí a možnosti rodičů a v průběhu času je třeba její nastavení upravovat dle měnících se potřeb dětí a možností rodičů;
že pobyt u každého z rodičů nemusí být stejně dlouhý – u malých dětí jsou doporučovány intervaly střídání co nejkratší; v případě delších intervalů je během období, kdy je dítě v péči jednoho rodiče, vhodné nastavit osobní kontakt dítěte s druhým rodičem (např. společné odpoledne nebo večer a případně i noc);
že v zájmu dítěte a rodičů je konsenzuální řešení rozchodu, porozchodového uspořádání péče o děti a jejich výživy a majetkového vyrovnání, neboť neférové jednání a používaní konfliktních strategií ničí vztahy v rodině a do budouc-na omezuje možnosti spolupráce rodičů při péči o děti; proto je vhodné vyhledávat spíše advokáty zaměřující se na rodinné právo a preferující nesporný rozvod (např. prostřednictvím Unie rodinných advokátů);
jaké služby pro rodiče a děti jim v jejich situaci mohou být nápomocny a že je užitečné je využít atd.

Gesce

Stát
Dotační programy MPSV, MK
Podpora zapojení soukromých donorů
Spolupráce s odbornou veřejností, výzkumnými pracovišti

Zjištění z výzkumného projektu

Někteří rodiče získali dojem, že postoj a přístup soudce a pracovníků OSPOD se v jejich případě řídil spíše osobními hodnotami a názory než zájmem dítěte. Muži to zmiňovali v případech, kdy bylo z jejich pohledu nemožné či náročné dosáhnout rovnoměrné péče (systém z jejich pohledu straní ženám a výlučné péči). Ženy měly tyto dojmy, pokud preferovaly svou výlučnou péči, a domnívaly se, že soudce – zastánce rovnoměrné péče – by jiný výsledek soudního sporu ani nepřipustil.
Dostávaly se k nim informace od dalších odborníků, že u daného soudu nelze dosáhnout střídavé/výlučné péče, a proto se ani nevyplatí podávat návrh/odvolání.

Doporučované řešení

Profesní aktivity, postupy a rozhodování jednotlivých aktérů systému (OSPOD, soudy, advokáti atd.) by měly být opřeny mj. o aktuální empiricky doložené důsledky různých parametrů porozvodových uspořádání.

Navrhovaný způsob realizace

Jejich dostupnost by zvýšilo, kdyby kritéria hodnocení vědy a výzkumu více oceňovala popularizaci vědeckých výsledků, rovněž kdyby výzkumné granty ve větší míře umožňovaly financování studií s tímto zaměřením.
Přístup odborníků k relevantním materiálům, literatuře a výzkumným výsledkům by usnadnilo zřízení specializovaného webového portálu (viz výše) a jejich šíření prostřednictvím profesních asociací.

Gesce

Úřad ministra pro vědu, výzkum a inovace
MPSV, MS
Profesní asociace

Zjištění z výzkumného projektu

Edukace rodičů (psycho-sociálně-právní poradenství) v situaci rozpadu rodiny v současné době není v rámci ČR systematicky nijak uchopena a velmi záleží i na konkrétním nastavení způsobu a úrovni (spolu)práce místních institucí (OSPOD, poradenské sociální služby, soudy atd.). Zpravidla určité penzum informací rodičům v situaci rozpadu rodiny předávají advokáti, pracovníci OSPOD, mnohdy i soudci. V soudních okresech, kde je úspěšně aplikována interdisciplinární spolupráce (dle Cochemské praxe), bývá určitý způsob edukace rodičů vyjednán a nastaven, důležitou zásadou pak je, aby rodiče od všech zmíněných aktérů v systému dostávali stejné informace a aby se případné vstupní edukační schůzky na OSPOD účastnili oba rodiče společně.
Uvedená nabídka je však nyní dostupná spíše lokálně, nikoliv na území celé ČR. Žádoucí je rovněž zprostředkování osvědčených, konfliktům předcházejících způsobů řešení různých situací a problémů, kterým rodiny v/po rozpadu čelí.
V rámci odborné veřejnosti je vedena diskuse, zda by psycho-sociálně-právní edukace rozcházejících se rodičů měla být povinnou součástí procesu rozvodu, respektive soudního řešení úpravy péče o děti a vyživovací povinnosti. Dle příkladů dobré zahraniční praxe (Nováková & Poláková, nedat.) se osvědčuje, když informace o potřebách dětí po rozpadu rodiny a doporučení na podporu komunikace mezi rodiči obdrží i ti, jejichž rozchod neprovází konflikt. Programy edukace rodičů lze přitom realizovat i široce dostupnou formou e‑learningu.
Například v Dánsku musejí sezdaní rodiče povinně absolvovat kurz spolupráce po rozvodu formou e‑learningu ještě před tím, než se dostaví k soudu. Termín prvního soudního jednání dostanou až po absolvování tohoto kurzu oběma rodiči (Nováková & Poláková, nedat.).

Doporučované řešení

Podporovat zvýšení nabídky edukace rodičů v situaci rozpadu rodiny.

Navrhovaný způsob realizace

Využít při tom stávajících příkladů dobré praxe a vypracovaných manuálů edukace:

V posledních letech vzniklo „zdola“, tedy z iniciativy neziskových organizací, sociálních služeb, soudů a OSPOD, několik (pilotních) edukačních projektů a programů podporujících rozcházející/rozvádějící se rodiče individuální nebo skupinovou formou, např. Aperio (Praha), Spondea, z. ú., (Brno) – (Nováková & Poláková, nedat.).
Některé soudy v rámci pilotního ověřování nabyly úspěšné zkušenosti s novou pozicí soudního sociálního pracovníka, majícího v náplni mj. edukaci rodičů.
Byly zpracovány informační a podpůrné materiály pro rodiče (informační letáky, brožury, tzv. rodičovský plán; např. Pemová & Ptáček, 2020b; Matoušek et al., nedat.b), ale i manuály pro edukační programy (např. Pemová & Ptáček (2020a), Nováková & Poláková, nedat.). Zpracování uvedených informačních materiálů a metodických manuálů bylo zpravidla podpořeno z veřejných zdrojů. Obvykle jsou prezentovány na webu organizace, která je zpracovala, a případně na webu donora. Využití veřejných zdrojů, z nichž byly pořízeny, a jejich šíření by zefektivnilo, kdyby byly dostupné prostřednictvím výše uvedeného specializovaného webového portálu.
Rovněž se rozšiřují skupinové programy pro děti procházející situací rozpadu rodiny.
Vytvářet edukační materiály srozumitelné všem skupinám rodičů, včetně těch s nižším vzděláním či sociálním zázemím.

Zvážit zavedení povinného absolvování edukace formou e-learningu, např. dle dánského příkladu dobré praxe (Nováková & Poláková, nedat.). Jedná se o řešení s potenciálně vysokým přínosem a minimálními nároky na rodiče.

Gesce

MS, MPSV
Soudy, neziskové organizace
Dotační programy MPSV

Zjištění z výzkumného projektu

V soudních okresech, kde je úspěšně aplikována interdisciplinární spolupráce (dle Cochemské praxe), zpravidla bývá prostřednictvím místních interdisciplinárních skupin (sdružujících soudce, pracovníky OSPOD, soudní sociální pracovníky, další odborníky na právo, mediaci, psychologické a sociální poradenství) nastaven určitý způsob edukace rodičů a je sjednocena rozhodovací praxe místních soudců. Postupně zde dochází k rozvoji potřebných služeb, spolupráce a vzdělávání všech zapojených systémových aktérů. Systém je tak pro rodiče přehlednější a rozhodovací praxe soudců předvídatelnější.

Doporučované řešení

Podporovat rozvoj interdisciplinární spolupráce.

Navrhovaný způsob realizace

Využít při tom stávajících příkladů dobré praxe a na základě zkušeností v různých soudních okresech již zpracovaných manuálů zavádění interdisciplinární spolupráce do praxe (Beneš et al., 2019; Matoušek et. al., nedat.a; Nováková, Poláková & Churavá, nedat.) Za inspirativní z hlediska přístupu a definovaného postupu interdisciplinární spolupráce lze aktuálně považovat např. soudní okresy Hodonín, Tachov, Kladno, Vsetín, Ústí nad Labem a Liberec.
Zmíněné zpracované manuály zavádění interdisciplinární spolupráce by měly být snadno dostupné prostřednictvím výše zmíněného specializovaného portálu.
Podporovat při okresních soudech vznik nové pozice soudního sociálního pracovníka.

Gesce

MS, MPSV

Zjištění z výzkumného projektu

Stávající nabídka dotovaných psychologických a psychoterapeutických služeb je nedostatečná, služby poskytované v privátních praxích jsou pro značnou část populace finančně obtížně dostupné.
Legislativní zakotvení psychoterapie poskytované v sociálních službách a v rámci živností, které by mohlo poskytovat určitou záruku kvality těchto služeb, chybí.

Doporučované řešení

Zvýšit dostupnost kvalitních psychologických, psychoterapeutických služeb.

Navrhovaný způsob realizace

Legislativně zakotvit psychoterapii poskytovanou v sociálních službách a v rámci živností.
Pokračovat v podpoře využívání hrazených psychoterapeutických služeb prostřednictvím preventivních programů zdravotních pojišťoven.

Gesce

MPSV
Dotační programy MPSV, krajů a obcí
MZ
Komunitní plánování
Zdravotní pojišťovny

Zjištění z výzkumného projektu

Rodiny při řešení situace rozpadu rodiny a souvisejících problémů spoléhají především na vlastní síly. Odbornou pomoc formou psychologického poradenství, psychoterapie, mediace a právní pomoci vyhledávají spíše lidé s vysokoškolským a maturitním vzděláním.

Doporučované řešení

Podporovat rozvoj služeb pro potřeby rodičů s nižším vzděláním a multiproblémové rodiny.

Navrhovaný způsob realizace

V koncepční činnosti na národní i regionální úrovni (MPSV, kraje, obce a města) týkající se sociálních služeb a jejich financování je třeba mít na zřeteli podporu služeb zacílených na skupiny s nižším vzděláním a jejich specifické potřeby.

Gesce

MPSV
Dotační programy MPSV, krajů a obcí
Komunitní plánování

Zjištění z výzkumného projektu

Na straně dítěte bývá nejvýznamnější bariérou přístupu k odborné pomoci případná uzavřenost, stud, nedůvěra vůči dospělým. Aby se tyto děti pomáhajícímu profesionálovi otevřely, potřebují poskytnout (dlouhý) čas k navázání důvěry. Účinnou odbornou podporu častěji nezískají právě děti nedůvěřivé, uzavřené, stydlivé, ale ani děti s dobrým prospěchem (dobrý prospěch zacloní problémy dítěte, které okolí nejsou navenek zjevné) a děti s výrazně problémovým chováním (v případě, že problémové chování zastíní jeho příčiny, a proto jim není věnována pozornost). Některé děti preferují sdílení svých pocitů v rámci bezpečí skupinových programů pro děti procházející rozchodem; ty, které o to nestojí, ocení spíše individuální terapii. Dětem, které potřebují k otevření se delší čas, mohou lépe vyhovovat nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kam jejich uživatelé docházejí dobrovolně tak často a dlouho, jak sami chtějí. Ukazuje se rovněž potřeba kvalitní informovanosti dětí a mládeže ohledně nabídky služeb dostupných v jejich okolí (včetně školního psychologa).

Doporučované řešení

Podporovat širokou škálu služeb pro děti v situaci rozpadu rodiny.

Navrhovaný způsob realizace

Podporovat širokou škálu služeb pro děti v situaci rozpadu rodiny.
Podporovat kvalitní informovanost dětí a mládeže ohledně nabídky služeb dostupných v jejich okolí (včetně školního psychologa).

Gesce

MPSV
Dotační programy MPSV, krajů a obcí
Komunitní plánování
Poskytovatelé služeb pro děti v situaci rozpadu rodiny

Zjištění z výzkumného projektu

Nedůvěru dětí i dospělých vůči pracovníkům OSPOD posiluje společenský obraz, který mají. Mnozí vstupují do kontaktu s OSPOD s obavami či se mu vyhýbají.

Doporučované řešení

Podporovat zlepšení obrazu a společenské prestiže pracovníků OSPOD u veřejnosti.

Navrhovaný způsob realizace

Aktivně prezentovat pozitivní dopady práce OSPOD (v médiích se objevují spíše negativní kauzy, seriálová a filmová tvorba zobrazuje negativní stereotypy této profese – „paní Zubatá“).
Posílit OSPOD personálně, a to za lepších podmínek finančního ohodnocení; tím snížit pracovní přetížení pracovníků a umožnit jim věnovat více času jednotlivým případům.
Zajistit pravidelné supervize sociálních pracovníků (prevence syndromu vyhoření) a kontinuální vzdělávání, včetně vzdělávání zaměřeného na jednání s rozcházejícími se rodiči a možné porozchodové scénáře.
Podporovat vznik informačních letáčků/brožurek o činnosti OSPOD.
Podporovat tvorbu filmů, televizních seriálů a filmových dokumentů s touto tematikou, do spolupráce na přípravě scénáře zapojit sociální pracovníky. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že pozitivní prezentace profese v umělecké tvorbě může zvýšit prestiž dané profese a zlepšit její vnímání veřejností (Barvíková, 2010).

Gesce

MPSV, MK
Profesní komory sociálních pracovníků
Pracovníci OSPOD
Dotační programy MPSV, MK

Zjištění z výzkumného projektu

Rodinná mediace je zatím využívána spíše sporadicky. Laická veřejnost o jejím účelu a průběhu nemá dostatečné povědomí – za více než deset let existence její zákonné úpravy neproběhla žádná kampaň, která by tuto službu veřejnosti blíže představila. Její úspěšnosti mnohdy brání nezájem o dosažení dohody, jen formální účast jednoho z rodičů na setkání s mediátorem nebo její špatné načasování do nevhodné fáze konfliktu mezi rodiči.

Doporučované řešení

Podporovat povědomí laické i odborné veřejnosti o mediaci, o jejím průběhu a účelu.
Podporovat dovednosti mediátorů motivovat (i nemotivované) rodiče k dohodě.

Navrhovaný způsob realizace

Realizovat osvětovou kampaň o mediaci, o jejím průběhu a účelu.
Plánovat první setkání rodičů s mediátorem ideálně po absolvování edukativního psycho-sociálně-právního poradenství (programu) pro rozcházející se rodiče, které jim může pomoci ujasnit si zakázku, s níž chtějí do mediačního procesu vstoupit, a podpořit jejich motivaci pracovat na dohodě ve prospěch dítěte.
Indikaci a správné načasování doporučení mediace soudem / nařízení účasti na prvním setkání se zapsaným mediátorem, konzultovat se soudním sociálním pracovníkem obeznámeným s případem.
V rámci komplexních mediačních výcviků a dalšího vzdělávání pro mediátory prohlubovat jejich dovednosti motivovat rodiče k dohodě a hledat a podporovat potenciál k dohodě i u těch, kteří na setkání s mediátorem přicházejí bez této motivace.

Gesce

Asociace mediátorů ČR a další vzdělávací instituce v oblasti mediace

Zjištění z výzkumného projektu

Konflikt mezi rodiči mnohdy vzniká ze systému samotného či je jím podporován. Jedním z hlavních důvodů je jeho nejednotnost a nepředvídatelnost.
Nevědí-li rodiče, jaký přístup OSPOD a soudu a výsledek soudního řízení mohou očekávat, přispívá to k jejich nejistotě a mnohdy i k zaujímání konfliktních strategií na úkor konsenzuálních řešení.
V oblasti rodinněprávního a opatrovnického soudnictví zůstává dlouhodobě nedořešena řada problémů a nedostatků – např. podceňování této agendy a její nízká prestiž; praxe přidělování opatrovnických případů; nezavedení povinné specializace na soudech; nedostatečné vzdělávání soudců. Ač dochází k dílčím zlepšením – např. pokud jde o posílení nabídky vzdělávání (kterou nicméně využívá víceméně stejný okruh soudců s aktivním zájmem o danou oblast), specializace opatrovnických soudců a vznik specializovaných senátů na některých soudech – problematika stále není dostatečně systematicky řešena a situace na jednotlivých soudech se nadále liší. O odvolání proti rozhodnutí opatrovnického soudce nižší instance často rozhoduje soudce odvolacího soudu bez této specializace a bez praxe v rodinném právu. Neexistence mechanismu sjednocení judikatury (dovolání k Nejvyššímu soudu) je kompenzována zapojováním Ústavního soudu do řešení sporných, kontroverzních rozhodnutí.
Odbornou veřejností pozitivně rezonuje návrh úpravy legislativy, aby ve výroku soudního rozhodnutí nebyl uváděn typ péče, ale přímo její rozsah pro každého z rodičů a došlo tak ke zrušení označení typů péče, které svými nevhodně zvolenými názvy přispívají k eskalaci konfliktu mezi rodiči (viz výše).

Doporučované řešení

Podpořit jednotnost a předvídatelnost systému včetně rozhodovací praxe opatrovnických soudů v rodinněprávních věcech a posílit důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva.
Zrušit názvy typů péče vymezené zákonem o rodině.

Navrhovaný způsob realizace

– Definovat a přenastavit systém dle zásady, že hlavní odpovědností rodičů je dosáhnout konsensuálního řešení (dohody) ve prospěch zájmů dětí (s výjimkou specifických situací, kdy není důraz na dosažení dohody na místě – např. neléčená závislost rodiče na návykových látkách, nekompenzované psychiatrické onemocnění, výkon trestu, ohrožení bezpečí dítěte/rodiče projevy domácího násilí).
Posílit metodické vedení OSPOD ze strany MPSV v zájmu sjednocení přeneseného výkonu státní správy.
Řešit dlouhodobé problémy rodinněprávního a opatrovnického soudnictví.
Podpořit schválení návrhu legislativní změny aktuálně připravované Ministerstvem spravedlnosti ČR, která má umožnit zrušení názvů typu péče a počítá s vymezením žádoucích minimálních pravidel péče a vyživovací povinnosti v soudním rozhodnutí.
Komunikováním a vysvětlováním připravovaného návrhu, a to jak odborné a laické veřejnosti, tak členům Parlamentu ČR, podpořit správné pochopení důvodů, záměrů a důsledků novely.
Zvyšovat povědomí o nástrojích, které mohou podpořit nastavení a dodržování pravidel péče a výživy (mimosoudní dohoda rodičů, rodičovský plán).

Gesce