Hana Radilová
–
Závěr
Cílem této bakalářské práce bylo popsat podoby rodiny tak, jak se měnily v průběhu minulých staletí od nástupu křesťanské církve k moci až do dnešních dnů, a to v závislosti na politických, ekonomických i sociálních změnách, ke kterým ve společnosti docházelo. Pro dosažení tohoto cíle jsem práci rozdělila do 3 kapitol, v nichž jsem popsala základní typy rodinného uspořádání, které Evropa v minulém tisíciletí poznala. V jednotlivých kapitolách jsem se blíže zaměřila na změny probíhající ve společnosti, na strukturu a funkce rodiny, na vztah mezi mužem a ženou a jejich postavení v rodině. Domnívám se, že popisem změn, ke kterým v základních oblastech společenského a rodinného života došlo, jsem stanoveného cíle dosáhla.
Období rozmachu křesťanské církve bylo obdobím tradiční rodiny. Ta byla po celá staletí určující a neměnnou formou rodinného života. Její základní hodnotou, pro kterou se ve středověké společnosti tak dobře osvědčila, byla stabilita a univerzalita funkcí, které plnila. S nástupem industrializace přišla rodina moderní. Ta svým uspořádáním a přizpůsobivostí plně vyhovovala tržnímu zaměření společnosti a umožnila evropské civilizaci nevídaný rozkvět. Dnes mluvíme o postmoderní rodině, která je charakteristická růzností forem. Zrcadlí se v ní stav současné globální společnosti – vysoké nároky trhu na čas a energii jedince, konzumní styl života, rostoucí individualizace, vliv jiných kultur apod.
Zajímavé je, že ke všem zásadním změnám v oblasti rodinného života došlo v průběhu několika málo posledních staletí. Těmto změnám předcházely vždy změny v celé společnosti. Zánik rodiny tradiční a nástup rodiny moderní byl spojen s průmyslovou revolucí a vznikem tržního hospodářství. Podstatné pro tuto proměnu bylo, že rodina přestala být výrobní jednotkou a tím pádem zdrojem obživy pro celou domácnost. Díky nově vzniklému trhu se objevily nové možnosti nabytí majetku. Ke změně rodiny moderní v rodinu postmoderní pak začalo docházet v souvislosti se změnami celospolečenského klimatu v 2. polovině 20. století. Ekonomická stagnace, krize sociální státu, celková globalizace společnosti, prudký rozvoj komunikačních a informačních technologií, zvyšující se nároky trhu na jednotlivce – to vše mělo a má zásadní vliv na podobu dnešní rodiny. Je patrné, že změny, ke kterým ve společnosti dochází, mají zcela jednoznačně vliv na podobu a fungování rodiny. Původní rodinné uspořádání ztrácí v nových poměrech většinou své opodstatnění a nevyhovuje nově nastoleným podmínkám.
V jednotlivých parametrech rodinného života, kterými jsou struktura a funkce rodiny, vztah mezi mužem a ženou a jejich postavení v rodině, došlo ke zcela zásadním změnám a to především při proměně rodiny tradiční v rodinu moderní. Domnívám se, že zde sehrály zásadní roli 2 skutečnosti. Jednak to byla změna v chápání člověka z pouhé části určitého celku (rodiny) v jedinečnou neopakovatelnou bytost mající svá práva. Dále pak nevídané ekonomické možnosti, které společnosti nabídl trh. V posledních desetiletích se však ukazuje, že možnosti trhu nejsou neomezené. Podoba dnešní společnosti, styl jejího života i hodnoty, které uznává, pak vedou v západních civilizacích k závažným problémům, jakými jsou např. snižující se schopnost reprodukce, rostoucí agresivita, ohrožení životního prostředí a další.
Je existence rodiny v tomto náročném a chaotickém světe důležitá či dokonce vůbec možná? Přestože by se mohlo zdát, že se tato instituce blíží ke svému zániku, jsem toho názoru, že tomu tak není. Rodina, která dobře plní své funkce, bude vždy přispívat ke stabilitě ve společnosti. Převážná většina lidí staví i dnes rodinu hodnotově nejvýše. Je sice faktem, že tržní prostředí klade velký důraz na samostatnost, nezávislost, výkonnost a flexibilitu člověka, což podporuje individualistické tendence ve společnosti. S rostoucími nároky však současně roste i potřeba harmonických rodinných vztahů a citového zázemí, které jsou tolik důležité pro obnovu sil člověka a pro kvalitu jeho života vůbec. Myslím si proto, že instituce rodiny bude mít ve společnosti vždy své pevné místo.
Z pohledu sociální pedagogiky je rodina zpravidla prvotním prostředím působícím na člověka a zásadně tak ovlivňujícím jeho vývoj a socializaci. Právě proto jí a jejímu fungování věnuje tato vědní disciplína, zaměřená na problematiku vytváření souladu jedince a společnosti, patřičnou pozornost.
Okomentovat