• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 19.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 19.

9. ledna 2019

Hana Radilová

–

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo popsat podoby rodiny tak, jak se měnily v průběhu minulých staletí od nástupu křesťanské církve k moci až do dnešních dnů, a to v závislosti na politických, ekonomických i sociálních změnách, ke kterým ve společnosti docházelo. Pro dosažení tohoto cíle jsem práci rozdělila do 3 kapitol, v nichž jsem popsala základní typy rodinného uspořádání, které Evropa v minulém tisíciletí poznala. V jednotlivých kapitolách jsem se blíže zaměřila na změny probíhající ve společnosti, na strukturu a funkce rodiny, na vztah mezi mužem a ženou a jejich postavení v rodině. Domnívám se, že popisem změn, ke kterým v základních oblastech společenského a rodinného života došlo, jsem stanoveného cíle dosáhla.

Období rozmachu křesťanské církve bylo obdobím tradiční rodiny. Ta byla po celá staletí určující a neměnnou formou rodinného života. Její základní hodnotou, pro kterou se ve středověké společnosti tak dobře osvědčila, byla stabilita a univerzalita funkcí, které plnila. S nástupem industrializace přišla rodina moderní. Ta svým uspořádáním a přizpůsobivostí plně vyhovovala tržnímu zaměření společnosti a umožnila evropské civilizaci nevídaný rozkvět. Dnes mluvíme o postmoderní rodině, která je charakteristická růzností forem. Zrcadlí se v ní stav současné globální společnosti – vysoké nároky trhu na čas a energii jedince, konzumní styl života, rostoucí individualizace, vliv jiných kultur apod.

Zajímavé je, že ke všem zásadním změnám v oblasti rodinného života došlo v průběhu několika málo posledních staletí. Těmto změnám předcházely vždy změny v celé společnosti. Zánik rodiny tradiční a nástup rodiny moderní byl spojen s průmyslovou revolucí a vznikem tržního hospodářství. Podstatné pro tuto proměnu bylo, že rodina přestala být výrobní jednotkou a tím pádem zdrojem obživy pro celou domácnost. Díky nově vzniklému trhu se objevily nové možnosti nabytí majetku. Ke změně rodiny moderní v rodinu postmoderní pak začalo docházet v souvislosti se změnami celospolečenského klimatu v 2. polovině 20. století. Ekonomická stagnace, krize sociální státu, celková globalizace společnosti, prudký rozvoj komunikačních a informačních technologií, zvyšující se nároky trhu na jednotlivce – to vše mělo a má zásadní vliv na podobu dnešní rodiny. Je patrné, že změny, ke kterým ve společnosti dochází, mají zcela jednoznačně vliv na podobu a fungování rodiny. Původní rodinné uspořádání ztrácí v nových poměrech většinou své opodstatnění a nevyhovuje nově nastoleným podmínkám.

V jednotlivých parametrech rodinného života, kterými jsou struktura a funkce rodiny, vztah mezi mužem a ženou a jejich postavení v rodině, došlo ke zcela zásadním změnám a to především při proměně rodiny tradiční v rodinu moderní. Domnívám se, že zde sehrály zásadní roli 2 skutečnosti. Jednak to byla změna v chápání člověka z pouhé části určitého celku (rodiny) v jedinečnou neopakovatelnou bytost mající svá práva. Dále pak nevídané ekonomické možnosti, které společnosti nabídl trh. V posledních desetiletích se však ukazuje, že možnosti trhu nejsou neomezené. Podoba dnešní společnosti, styl jejího života i hodnoty, které uznává, pak vedou v západních civilizacích k závažným problémům, jakými jsou např. snižující se schopnost reprodukce, rostoucí agresivita, ohrožení životního prostředí a další.

Je existence rodiny v tomto náročném a chaotickém světe důležitá či dokonce vůbec možná? Přestože by se mohlo zdát, že se tato instituce blíží ke svému zániku, jsem toho názoru, že tomu tak není. Rodina, která dobře plní své funkce, bude vždy přispívat ke stabilitě ve společnosti. Převážná většina lidí staví i dnes rodinu hodnotově nejvýše. Je sice faktem, že tržní prostředí klade velký důraz na samostatnost, nezávislost, výkonnost a flexibilitu člověka, což podporuje individualistické tendence ve společnosti. S rostoucími nároky však současně roste i potřeba harmonických rodinných vztahů a citového zázemí, které jsou tolik důležité pro obnovu sil člověka a pro kvalitu jeho života vůbec. Myslím si proto, že instituce rodiny bude mít ve společnosti vždy své pevné místo.

Z pohledu sociální pedagogiky je rodina zpravidla prvotním prostředím působícím na člověka a zásadně tak ovlivňujícím jeho vývoj a socializaci. Právě proto jí a jejímu fungování věnuje tato vědní disciplína, zaměřená na problematiku vytváření souladu jedince a společnosti, patřičnou pozornost.

Předchozí část

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Někteří zamilovaní připomínají rozbitý zip

Kolektiv autorů – Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už ...

Neexistuje ideální „porozvodové“ uspořádání

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá ...

Sociologické studie o formách péče o děti

Mgr. Petr Fučík, Ph.D. – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá péče”, ...

Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (5. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – EPILOG Zdá se, že ženy mají ve své psychice jeden modul, kte ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by ...

    4. března 2021

    Největší aktuální problém českého školství? Gender ...

    3. března 2021

    Ústavní soud: Povinnost soudu seznámit účastníky s ...

    2. března 2021

    Předávání dětí při omezení pohybu

    1. března 2021

Kalendář příspěvků

Březen 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
« Úno    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • siux: OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by pro to existovaly závažné důvody
  • Jiří Zouhar: Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!
  • Daniel Sedlák: Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!
  • Cupet: Předávání dětí při omezení pohybu
  • Střídavka: Předávání dětí při omezení pohybu

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (230)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (128)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (104)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu