• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 18.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 18.

2. ledna 2019

Hana Radilová

–

3.7 Dílčí závěr

V 2. polovině minulého století se v západoevropských zemích začal zastavovat ekonomický růst. Zároveň se ve společnosti objevily problémy, jejichž řešení se hledá dodnes. Terorismus, užívání drog, rozmach organizovaného zločinu, růst nezaměstnanosti, rostoucí počet přicházejících uprchlíků a s tím související hrozba etnických konfliktů, to vše přispělo ke změně celkového klimatu v západních společnostech. Současně ale stále stoupala průměrná úroveň spotřeby a významně rostl podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Probíhající změny ve společnosti zasáhly i instituci rodiny. Od 1. poloviny 70. let dochází ve státech západní Evropy k poklesu sňatečnosti, růstu rozvodovosti, zvyšování počtu neúplných rodin a především k prudkému poklesu porodnosti až pod hranici prosté reprodukce. Nízká porodnost přitom úzce souvisí s vynálezem antikoncepce.

Naši zemi v 70. letech minulého století ovládla normalizace. Politická a ekonomická situace měla za následek jiný vývoj v rodinných poměrech než v západních státech. Sňatečnost zde byla velmi vysoká, přičemž věk nevěst byl jeden z nejnižších v Evropě, stejně tak jako věk prvorodiček Regulérní cestou k manželství se stalo otěhotnění partnerky. Neexistující trh s byty znemožňoval mladým párům osamostatnění. Ty pak dlouho zůstávaly závislými na svých rodičích. Místo antikoncepce ženy často využívaly možnost podstoupit interrupci. Shodně se západní Evropou rostla rozvodovost a počet neúplných rodin. Nukleární rodina byla tak v 80. letech v naší společnosti zastoupena už jen přibližně z 1 třetiny. V průběhu 90. let, po změně politického režimu, se začala společenská i rodinná situace v naší zemi měnit a přibližovat stavu běžnému v západoevropských státech. Nové rodinné vzorce, které se začaly objevovat v 2. polovině 20. století, se tak na přelomu 21. století značně rozšířily v rámci celé Evropy. Moderní rodinu vystřídala rodina postmoderní.

Termín postmoderní rodina byl použit již v 70. letech minulého století. Za základní znak současné postmoderní rodiny bývá považována různost rodinných forem, která nahradila dominantní typ rodinného uspořádání, kterým dříve byla nukleární rodina. Ta je dnes v Evropě zastoupena asi jen z 1 třetiny. Přitom téměř polovina manželství končí rozvodem. Roste počet nesezdaných soužití a ve společnosti se objevují „singels“. V souvislosti s používáním antikoncepce a plánovaným rodičovstvím se rodí stále méně dětí a to stále starším rodičům. Současně roste počet dětí narozených mimo manželství a stále více dětí žije v neúplných rodinách. Protože se prodlužuje doba soužití rodičů a dětí, roste socializační vliv mladší generace na starší.

Přestože v dnešní době přebírá řadu rodinných funkcí stát, zůstává plnění těch nejzákladnějších stále převážně na rodině. Jsou to funkce biologicko-reprodukční, sociálně-ekonomická, socializačně-výchovná a sociálně-psychologická. Právě ta poslední je pak jedinou funkcí rodiny, kterou dnes nemůže nahradit žádná jiná instituce.

Ve vztahu mezi mužem a ženou se odráží současný individualismus. Jak je patrné z rostoucího počtu nesezdaných soužití, je dnes kladen velký důraz na svobodu a nezávislost jedinců. Manželský či partnerský vztah zůstává prostřednictvím možnosti rozvodu či rozchodu stále otevřen nové volbě. Objevuje se seriální monogamie, kdy jedinec prochází v průběhu života několika následnými monogamickými párovými soužitími. Partnerský vztah se stává zázemím a základní oporou a současně místem seberealizace jedinců. Od partnera člověk očekává podporu a pochopení pro své činnosti a plány. Důležitou součástí vztahu mezi ženou a mužem je uspokojivý sexuální život, který dnes řada lidí chápe jako základ dobře fungujícího vztahu.

Postavení muže a ženy v rodině se v západních společnostech od vrcholné doby moderní rodiny změnilo, a to díky masovému nástupu žen do zaměstnání. U nás byly ženy zaměstnávány již od 50. let minulého století a i dnes je jejich podíl na pracovním trhu velmi vysoký. Díky své zaměstnanosti a stále vyššímu dosaženému vzdělání jsou dnes ženy v celé Evropě sociálně i finančně nezávislé na mužích. Otázka, kterou se společnost v souvislosti se zaměstnaností žen zabývá již od 1. poloviny 20. století je slučitelnost mateřské a zaměstnanecké role ženy. Postupně se objevily 3 základní postoje k této problematice: konzervativní, neokonzervativní (později vypracovaný v třífázový model) a egalitární. Podle toho, jakým způsobem rodiny řeší tento problém v praxi, můžeme rozlišit také 3 typy rodin: dvoukariérové rodiny, model dvouosobní kariéry, dvoupříjmové rodiny. Právě dvoupříjmové rodiny, které odpovídají neokonzarvativnímu postoji respektive třífázovému modelu, jsou ve společnosti zastoupeny nejčastěji.

V případě péče o děti dochází postupně také ke změnám. Muži začínají projevovat stále větší zájem o výchovu svých dětí. Objevují se i otcové, kteří využívají možnost nastoupit rodičovskou dovolenou místo matek. Pokud jde o práce v domácnosti, vykonávají je přes veškeré snahy o jejich rovnoprávné rozdělení mezi partnery převážně ženy.

Trendy rodinného vývoje v České republice jsou v podstatě shodné s evropskými. Také u nás došlo od 90. let k rozšíření alternativních forem rodinného života. Snižuje se sňatečnost, rozvodovost je trvale vysoká, naopak porodnost máme jednu z nejnižších na světě. Roste počet nesezdaných soužití i samostatně žijících jedinců. Podíl dětí žijících v neúplných rodinách stejně jako těch, které se narodí mimo manželství je stále vyšší. Pokud se pár rozhodne pro pořízení dítěte, činí tak většinou ve vyšším věku. Ženy-matky pak často řeší problém týkající se sladění rodiny a zaměstnání. Mění se hodnotový a normativní obsah mateřství a otcovství a současně se také proměňuje postavení dítěte v rodině. Domácnost zůstává i nadále starostí žen. Bez ohledu na výše popsané proměny české rodiny si však v hodnotových orientacích rodina a rodičovství stále udržují své výsadní postavení.

Instituce rodiny se stále mění a její budoucí podobu můžeme pouze odhadovat. Převládne ve společnosti směsice rodinných forem, nebo se naopak vyvine dominantní typ rodinného systému? Bude společnost klást důraz na hodnoty tradiční rodiny a hodnotu dítěte nebo bude budoucnost patřit nezávislým, svobodným jedincům? V současné době se můžeme o budoucí podobě rodiny pouze dohadovat. Vzhledem k tomu, že se však jedná o instituci po všech stránkách výhodnou, a to jak pro společnost tak i pro jedince, lze s největší pravděpodobností očekávat, že rodina nezanikne a bude fungovat i nadále.

Pokračování za týden

Předchozí část

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Někteří zamilovaní připomínají rozbitý zip

Kolektiv autorů – Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už ...

Neexistuje ideální „porozvodové“ uspořádání

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá ...

Sociologické studie o formách péče o děti

Mgr. Petr Fučík, Ph.D. – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá péče”, ...

Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (5. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – EPILOG Zdá se, že ženy mají ve své psychice jeden modul, kte ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • Jak zvládnout změny nálad u puberťáka

    26. února 2021

    Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až ...

    25. února 2021

    Proces

    24. února 2021

    Žblebt roku 2020 vyhrál Marek Herman

    23. února 2021

Kalendář příspěvků

Únor 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
« Led    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Dobrá máma: Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až se syn pokusil o sebevraždu
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Předprodej knihy „Bubu. I muži mají děti“

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (229)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (127)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (102)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu