Hana Radilová
–
1.5 Dílčí závěr
Tradiční rodinu středověké křesťanské společnosti tvořilo společenství lidí žijících a společně hospodařících pod jednou střechou bez ohledu na pokrevní příbuznost. Celé toto společenství bylo podřízeno muži, který představoval hlavu rodiny. Rodina byla základní ekonomickou jednotkou společnosti, která statky produkovala a zároveň i sama konzumovala. Vzhledem k tomu, že se v době středověku každá rodina musela o sebe postarat sama, byly funkce, které plnila, v podstatě univerzální. K těm nejdůležitějším patřilo kromě zmíněné produkce také zajištění rození a výchovy dětí, jako nutnosti pro zachování rodinného majetku. Rodina byla zároveň jedinou legitimní cestou k plození dětí.
Do poloviny minulého století panovala v sociologii představa, že tradiční rodina byla rodina velká, rozvětvená, kde žilo několik generací společně v rodném domě. Až počítačové zpracování dat získaných ze sčítání lidu v průběhu 16. – 19. století ukázalo, že průměrně žilo v jedné domácnosti 4 – 6 osob. Příčinou této skutečnosti byla všeobecně vysoká úmrtnost, která měla velký vliv na organizaci rodinného života, vztah rodičů k dětem i na celkové společenské klima.
Základním stavebním kamenem tradiční rodiny byl monogamický manželský pár, založený na nerovném vztahu muže a ženy. Žena byla podřízena svému muži, který měl povinnost se o ni postarat. Podobu vztahu mezi mužem a ženou určovala církev, která mohla do rodinných vztahů aktivně vstupovat. Manželská láska byla založena na duchovním základě. Žena a muž uzavíraly většinou sňatek z ekonomických a sociálních důvodů, často na základě rozhodnutí rodičů. Tento sňatek byl nezrušitelný, což rodinu činilo stabilním prvkem celé společnosti. Základními hodnotami uznávanými v manželství byly vzájemná oddanost, sebeobětování a sexuální zdrženlivost.
Role muže a ženy v rodině byly kvalitativně zcela odlišné a vycházeli z rodového vidění světa. Na jeho základě existovaly striktně oddělené ženské a mužské činnosti, které však byly dokonale provázané a tvořily spolu jeden celek. Ženské i mužské práce měly v rodině stejnou důležitost, protože zajišťovaly společně přežití celé rodiny.
Okomentovat