Hana Radilová
–
1.4 Role muže a ženy v tradiční rodině
Kvalitativně odlišné role muže a ženy v tradiční rodině vycházely z rodového (dualistického) vidění světa. Tato rodová perspektiva je velice stará a můžeme se s ní setkat už v předliterárních společnostech. Jedná se o diferenciaci světa na mužský a ženský aspekt. Muž a žena mají z tohoto pohledu zásadně odlišný životní úděl, a to zdaleka nejen při rození a výchově dětí, popřípadě v péči o domácnost. Jde o součást uceleného světového názoru, který univerzálního „člověka“ pokládá za nepřiměřenou abstrakci. Tento pohled na svět uvažuje i v abstraktních úvahách buď jen o „muži“ či „ženě“. Rozlišuje mužské a ženské vnímání času, prostoru a význam slov a gest. V každém sociálním teritoriu instinktivně, ale ostře odlišuje ženské a mužské prostory. Rozeznává mužsky a žensky legitimní cíle, připouští dvojí, ženskou a mužskou logiku, rozlišuje mužské a ženské potřeby. Vidí v podstatě ne jeden, ale dva světy – ženský a mužský, přičemž jeden svět nemůže ten druhý nikdy pochopit. Zároveň však jeden bez druhého je nemyslitelný a mohou se na sebe, v rámci platných pravidel, absolutně spolehnout. Tato perspektiva se odráží ještě dnes v gramatice jazyka, kde rozlišujeme podstatná jména mužského a ženského rodu. Prastarým kulturním symbolem vyjadřujícím tuto rodovou perspektivu je pak čínský znak Yin a Yang.
V minulosti znamenal tento přístup v běžném životě rozdělení činností a nástrojů na mužské a ženské. Na našem území bylo například nemyslitelné, aby žena vzala do ruky kosu a muž srp. Přísně rozlišené mužské a ženské práce, nástroje, prostory a úkoly do sebe přitom dokonale zapadaly, navazovaly na sebe, prostupovaly se a tvořily tak jeden
celek. Teprve tento celek mohl vést k dosažení daného cíle. V případě rodiny, k jejímu přežití. Vzhledem k takovéto provázanosti mužských a ženských činností nebylo možné
rozlišit činnosti důležitější a méně důležité. Podstatné byly všechny, všechny měly své místo.
Od dualisticky pojatého rodového vidění světa je nutné odlišit pohled na postavení muže a ženy ve společnosti a tedy i v rodině z hlediska pohlaví. Toto pojetí je méně obecné a také kulturně mladší. Vychází z idejí evropské renesance a humanistického univerzalizmu, které zdůrazňovaly univerzální vlastnosti, práva a potřeby člověka, a to každého člověka bez rozdílu, tedy i bez rozdílu mezi mužem a ženou. Ve snaze o řešení sociálních problémů se toto myšlení také soustředilo na univerzálně lidské problémy. Specifické problémy týkající se pouze žen či pouze mužů pak byly „odloženy“ až po jejich spravedlivém vyřešení. Z perspektivy lepšího či spravedlivějšího uspořádání světa se rozdíly mezi muži a ženami tak začaly jevit jako nepodstatné. Vystupovaly do popředí v podstatě jen při plození, rození a nejranější péči o děti. Namísto vzájemné komplementarity mezi muži a ženami tak nastoupila víceméně vzájemná zastupitelnost. Zásadní rozvoj tohoto pohledu na svět však přinesl až kapitalismus. Teprve kultura, ve které začala plně fungovat výroba pro trh a rozvinuté peněžní hospodářství, umožnila zásadní změnu ve vnímání postavení muže a ženy ve společnosti.
Okomentovat