Senátorka Jitka Chalánková

MUDr. Jitka Chalánková

–

Příspěvek přednesený v Senátu před hlasováním o zákonu o náhradním výživném (zákon zde byl 16.12.2020 schválen).

Pokud jde o tento tisk, podle mého názoru se jedná o novou sociální dávku, o nový mandatorní výdaj státního rozpočtu. Předpokládá se výdaj z peněz daňových poplatníků až 860 mil. Kč plus zhruba 115 mil. Kč na nové úředníky plus další výdaje na počítačové technologie. Rozjede se mašinerie vymáhání s mizivou návratností a daňoví poplatníci se tímto skládají na dluhy neplatičů alimentů. A těch možná dokonce přibude.

Jedná se skutečně o precedens. Stát se vlamuje do soukromoprávních vztahů. Kdy a kam se vlomí příště? Poměrně dobrou účinnost má pozastavení řidičských průkazů. Bylo zde již o tom hovořeno, našla se nějaká klička, nicméně toto opatření bylo zavedeno za pravicové vlády Petra Nečase. Pokud chce ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti vypracovat zlepšení situace ohledně placení či neplacení alimentů, proč právě toto nepřipravilo a nepředložilo jako první? Lidem v nouzi by měl umět pomoci jednoduchý, srozumitelný dávkový systém po nezbytně nutnou dobu. To je úkol ministerstva práce a sociálních věcí .

Přidám ještě několik konkrétních poznatků z advokátních kanceláří. Předně je třeba si říci, koho je třeba podpořit. Opravdu každého rodiče, kterému druhý nezaplatil výživné? Takže bez ohledu na to, kolik pečující rodič vydělává a jaká je jeho celková majetková situace, bude podpořen penězi daňových poplatníků? Nová plošná sociální dávka, stát platí a nekouká, zda je to potřeba? Kdy potřebuje rodič a rodina, aby do placení vstupoval stát? Stačí jedno nezaplacené výživné? Podle návrhu ano a hned má být zahájena exekuce. Neměli bychom ponechat nějakou dobu rodině na vyřešení a do vztahu nevstupovat? Náhradní výživné může motivovat k zahajování exekučních řízení, která by jinak zahájena nebyla, rodina by věc vyřešila bez vstupu státu. Pomůžeme opravdu těm, kteří to potřebují? Ne. Nebo nedostatečně. Náhradní výživné je omezeno na 3000 Kč měsíčně, bude vyplaceno maximálně 24x. Vyplacené náhradní výživné se navíc započítá do celkového objemu sociálních dávek, tedy ty ostatní se o to poníží. Náhradní výživné se určuje na čtyři měsíce. Nárok na další čtyři měsíce vzniká, pokud je prokázána výše uhrazeného výživného za poslední čtyři měsíce. To je dost těžko pochopitelné. Předpokládá se snad, že povinný rodič bude hradit výživné ještě mimo exekuci souběžně s náhradním výživným? Nebo musí oprávněný rodič žádat exekuční úřad o přehled vymožených částek? To jsou technikálie. Pokud něco, tak peníze od povinného rodiče a musí vracet. Nezlobte se, můžete mi říci z čeho? Doposud platilo pravidlo, že spotřebované výživné se nevrací státu, ano. Stát chce tak moc pomáhat, až bude exekučně vymáhat přeplatky po samoživitelkách? Ale zase když to nevrátí, do tří let nárok zaniká, tak to snad stačí i psychicky vydržet.

Je to složité. Nebylo by jednodušší, kdyby stát hned, když začne vyplácet náhradní výživné, vstoupil do exekučního řízení a prostředky vymohl na svůj účet? Kdo bude hradit náklady na exekuce v průběhu exekuce? Zřejmě nikdo. A to po celé dva roky nebo i déle, pokud se načas výplata náhradního výživného přeruší.

Po vyplacení 24 dávek nebo zániku nároku na náhradní výživné rozhodne úřad práce o přechodu pohledávky na stát. Přechází při tom celkové vyplacené výživné a práva s ním spojená, přechází tedy i náklady exekučního řízení? Možná i právního zastoupení? Stát tedy bude vymáhat náklady na exekutora? Absurdní. Aby je vymohl, tak použije dalšího exekutora? Nebo vstoupí do původního řízení? K tomu potřebuje součinnost oprávněného rodiče. Nevím, který rodič umí podat návrh na procesní nástupnictví v exekučním řízení, ale vím, že ten, který to nezvládne, odpovídá státu za škodu.

Pokud stát nic nevymůže, zaplatí exekutora sám, případně oba exekutory. Stát platí ze sociální dávky exekutora? Absurdní. Že stát nic nevymůže, je evidentní. Prozatímní zkušenosti z vymáhání pohledávek státu jsou tristní, stát je pomalý a neefektivní. Sám návrh zákona skoro nic nevymůže. Opravdu potřebujeme hrát hru na schovávanou, že je to náhradní výživné, když je to jen plošná, sociální situací rodiny neodůvodněná sociální dávka, jejíž distribuce bude vyžadovat armádu dalších úředníků, přihodí neuvěřitelně moc práce exekutorům, bude vyžadovat nový technologický systém?

Kdyby se tyto všechny okolo utracené peníze rozdělily do již existujících dávek okamžité hmotné pomoci, o tom jsem právě mluvila, že je potřeba připravit řádný systém pomoci v hmotné nouzi a upravit dávkový systém, tak by to bylo mnohem lepší. Jak motivovat rodiče neplatiče? Správně zde zaznělo, že kriminálem určitě ne. Dalším exekutorem už určitě teprve ne. Většinou jich mají už pár desítek a načerno pracují, jak diví. Odebírání řidičských průkazů je efektivní nástroj. Zákazy sportovních utkání by také prospěly, to už tady zaznělo. Ale buďme realisté. Peníze z nich nikdy nedostaneme, jen nás to bude stát další miliony.

Mé zkušenosti z praxe, to právě píše paní advokátka, říkají, a já jako pediatr se též s rodiči setkávám dnes a denně, že dávku nevítají jen matky samoživitelky celé rodiny, které už přesně vědí, jak čerpat sociální dávky. Jsou naoko třeba rozestěhované, rozvedené… Je to velmi složitá problematika, já už bych se vrátila k těm obecným poznatkům. Jak jsem řekla, žádala bych spíše paní ministryni, aby předložila revizi dávkového systému tak, aby byl jednoduchý, srozumitelný a uměl rychle pomoci. Ministerstvo práce a sociálních věcí toto slibovalo, ale nic takového nepřipravilo.

Pokud slyšíme, že ministerstvo připravuje ve spolupráci formou poslaneckého návrhu zákona zlepšení vymáhání pohledávek, tak si myslím, že tímto právě se mělo začít podle mého názoru. Také jsme na výboru slyšeli, že nevíme, kolik přesně těch dětí je. A že když tímto způsobem budeme rozdávat tu dávku, zjistíme, kolik jich je. Tak to mně připadá jako důvod dost zvláštní. Ale principiálně bych řekla, že tímto zákonem stát dává signál, že děti, pokud mají nezodpovědné rodiče, k čemuž by měl stát ty rodiče spíše vést, tak se stanou „dětmi státu“. Že zde je všespasitelný stát, který přebírá zodpovědnost za skutečně rodiče těchto dětí.

Věřte mi, že jsem velmi hluboce sociálně cítící, ale toto je opravdu levicová myšlenka, že z peněz daňových poplatníků stát pomůže těm, kteří jsou nezodpovědní, bere peníze těm zodpovědným. Slyšeli jsme zde také pojmy, že se jedná o zájem dítěte. Určitě, tento pojem známe a s tím samozřejmě souhlasím, že děti mají mít rovné šance. Ale je zde jedno velké nebezpečí. Kdo bude určovat, co jsou ty správné šance a co je ten správný zájem dítěte. Opravdu stát? Nesouhlasím s tímto návrhem a myslím si, že by se měla najít opravdu individuální pomoc lidem v nouzi. K tomu máme dávkový systém sociální pomoci.

Právě proto, že od roku 2006 došlo k postupnému utlumení náhradního výživného v různých formách a nahrazení tímto systémem pomocí v hmotné nouzi a jinými dávkami, navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona.