Stridavka.cz
I v roce 2016 u nás došlo k mírnému pokroku v mezích zákona, co se týče přístupu soudů v opatrovnických řízeních. Podíl nových rozhodnutí o péči obou rodičů (střídavé a společné) celorepublikově těsně překročil 10 %. Lze tedy s určitou ironií konstatovat, že tímto tempem by se stavu, kdy dětem bude běžně zachovávána péče obou rodičů, mohla dočkat už naše vnoučata.
Statistické údaje Ministerstva spravedlnosti ČR za rok 2016 přitom svědčí i o odlišném přístupu v jednotlivých regionech (rozčleněných dle sídel krajských soudů):
Jestliže sestavíme pořadí regionů dle podílu péče obou rodičů (společné a střídavé), rozdíl mezi prvním a posledním je více než dvojnásobný:
Sestavili jsme i pořadí regionů dle indexu genderové nerovnosti. Jde o poměr rozhodnutí ve prospěch péče matky a ve prospěch péče otce (rozhodnutí o střídavé nebo společné péči jsme přiřadili jednou polovinou ke každé straně).
Zatímco poslední místa v obou tabulkách zoufale drží jižní Čechy a severní Morava, pořadí na první místech je odlišné. Je to způsobeno především tím, že Praha a střední Čechy, kde je z regionů nejvyšší podíl péče obou rodičů, dosahují naopak nejnižších hodnot v podílu výlučné péče otců.
Celorepublikový index genderové nerovnosti pak činí 7,39. Věříme, že toto číslo neunikne pozornosti organizacím tvrdě bojujícím za rovné příležitosti žen a mužů. Vždyť například směrnice Evropské unie pro účast ve správních radách firem bude připouštět maximální hodnotu tohoto indexu 1,50 (tedy nejméně 40 % zastoupení každého pohlaví). Je otázka řízení firem důležitější než výchova budoucích generací?
10. 4. 2017 at 8:29
Osobně si myslím, že by měl zásadně platit maximální index 2 v každém jednotlivém vztahu. Pak by v průměru mohlo dojít k posunu na těch 1,5.
Ten výpočet indexu v článku je trochu zavádějící, protože u výlučné péče předpokládá 100% pečující, 0% stýkající se. Ale pokud bychom počítali, že při výlučce je realita podílu péče rodičů tak 85:15 (klasický víkend), pak vyjde koeficient 3,3. To už tak šeredně nevypadá, odpovídá to poměru péče 77% matky, 23% otcové. Do jaké míry je tento poměr dán i nezájmem některých otců o péči by si zasloužilo důkladné zkoumání. Všechny tyto úvahy nic nemění na tom, že situace je vadná. A podle mě nejvíce v tom, že se narušuje rovnost práv a povinností, pokud jde o optimální podíl času, tam považuji určitou nerovnost za celkem přirozenou (v průměru).
10. 4. 2017 at 9:52
na techto statistikach je videt, jak jasne vycniva (pozitivne) ze statistik soud z minuleho clanku. Jen houst.
10. 4. 2017 at 10:26
Novojičinský okresní soud vyčnívá v těchto statistikách jen v indexu genderové nerovnosti, který je zde “pouze” 5,09. Co se týče podílu péče obou rodičů, dosahuje lehce nadprůměrných 11,8 %. Při tvorbě obou ukazatelů vycházíme samozřejmě z právního stavu, nikoliv faktického, který se může lišit (“péčí” v průběhu styku, jinou dohodou rodičů apod.). Ovšem z hlediska dítěte jeho práva na péči zajišťuje pouze právní stav, neboť odlišná dohoda se může kdykoliv přestat respektovat, styk může a nemusí být realizován apod. Proto apelujeme na právní zajištění péče obou rodičů formou společné péče (když se rodiče jsou schopni průběžně domluvit) nebo střídavé péče.
11. 4. 2017 at 8:39
Velmi by me zajimaly podobne statistiky z jinych zemi, nemecko, holandsko, usa, skandinavie… Je to nekde k mani? Diky
11. 4. 2017 at 11:37
Některé starší údaje najdete v článku https://www.stridavka.cz/stridava-vychova-ve-svete.html Po nových datech se podíváme, případně uvítáme vaše tipy na zdroje.