Pavlína Šíblová
Erik (12 let)
Rok narození: 1999 (12 let)
Škola: ZŠ, 7. třída
Sourozenci: bratr (16 let), sestra (2 roky, nevlastní, ze strany matky)
Střídavá péče: 6 let
Střídání: po týdnu (pondělí po škole)
Z anamnézy: Matka je mateřské dovolené, otec pracuje. Oba rodiče jsou vysokoškolsky vzdělaní. Rodiče bydlí blízko sebe. Matka bydlí v jedné domácnosti s přítelem a s jejich společnou dcerou. Otec žije sám.
Z vyšetření: Erik působil komunikativně, sympaticky, sdílně, vyrovnaně s rodinnou situací. Odpovídal velmi rychle, kreslil velmi rychle. O střídavé výchově již poskytoval několik rozhovorů. Matka se otázce střídavé péče věnuje aktivně. Rozhovor byl zprostředkován matkou, proběhl u ní doma.
Kresba rodiny
Kresba rodiny je velmi schematická, nejsou na ní diferencované osobnosti, všichni jsou nakresleni stejně. Kresba nakreslena velmi rychle, je na ní značné množství rodinných příslušníků – širší rodina i matčin partner. V horní řadě jsou vyobrazeni členové užší rodiny (matka, Erik, nevlastní sestra, bratr, otec – kresleni v tomto pořadí). Ve spodní řadě je přítel matky, prarodiče a tety se strýčky. Prostorově je tedy oddělena užší a širší rodina. Členy užší rodiny kreslil Erik dříve (zleva doprava, popořadě). Otec nemá na kresbě obličej.
Test tří stromů
Zleva nakreslil Erik jabloň (matka), smrk (Erik), opadaný strom (otec). Stromy jsou umístěné doprostřed kresby, jsou daleko od sebe, vzájemně si nezasahují do prostoru. Každý strom roste jinde a má pod sebou namalovanou samostatnou půdu, na které stojí. Jabloň (matka) má dobrou povahu, je hodná, rozumí si více s opadaným stromem (otec), protože jsou oba stejného druhu, oba jsou listnaté. Erik říká, že stromy různého druhu jsou jako lidé různé rasy. Z rasové odlišnosti by podle Erika mohly vznikat konflikty, pokud se ale k sobě chovají vzájemně slušně, problémy nejsou. Smrk je normální průměrný strom. Otcovský strom je opadaný, je hodný, ale zároveň ostřejší než jabloň. Vyrůstají na něm kvítky a lístky s plody. Jediný nemá půdu pod nohama. Všechny stromy přijdou Erikovi stejné, žádný není sympatičtější ani nepříjemný.
Rozhovor
Vztah k rodičům: O rodičích mluví Erik hezky. Matku popisuje jako hodnou, milou, není příliš přísná, s dobrou povahou. Říká, že je více po ní. Bratr je více po otci. O otci říká, že má dobrou povahu, že je hodnější, ale více přísný na školu, musí se u otce víc učit. Rozumí si s oběma rodiči. Kdyby ho něco trápilo, svěřil by se oběma – podle toho, u kterého z rodičů by právě byl.
Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: Erik o matčině příteli říká, že má dobrou povahu a je hodný. Nevlastní sestru má rád, bere ji jako vlastní, věnuje se jí.
Vztah k sourozencům: S bratrem se mají rádi, ale příliš se spolu nebaví, každý má své starosti, své zájmy. Dříve spolu trávili více času, čím jsou starší, tím je to méně intenzivní.
Domov: Doma se cítí být víc u matky, protože tam žije déle. Doslova říká, že je to tam „ohmatanější“.
Komunikace rodičů: Komunikaci rodičů vnímá jako bezproblémovou, jsou schopni spolu hovořit, scházejí se, aby řešili problémy s dětmi nebo organizační záležitosti. Nehádají se. Chovají se k sobě jako přátelé.
Hodnocení střídavé výchovy: Výhodu vidí ve změnách prostředí: „Že když mě to někde začne trošku nudit nebo něco, tak už to změním. Mně se to líbí docela. Ze začátku se mi to zdálo ten jeden první rok takový divný, ale teď už je to dobrý normálně.“ Nevýhodou je to, že si musí přenášet věci během stěhování.
Preference jiného typu rodičovské péče: Bydlet na jednom místě by bylo zřejmě dobré, ale nedokáže si to představit. Odpovídá dvojitě: „Mně tohle vyhovuje, ale asi by bylo dobrý žít jenom na jednom místě, ale mně se tohle taky líbí.“
Rada kamarádovi: „Já bych mu řekl, ať se nebojí, že mně to docela vyhovuje, že až si na to zvykne, tak se mu to podle mě taky bude zdát dobrý. Že třeba ze začátku třeba první měsíc nebo tak se mu to nebude líbit, ale potom už si na to zvykne a bude to dobrý.“ Pozor by si měl dát kamarád na to, aby nepřenášel zbytečně těžké věci.
Shrnutí
Erik byl během setkání pozitivní, komunikativní, přátelský, velmi rychlý – rozhovor i kresby proběhly velmi rychle. V kresbě tří stromů má každý svou vlastní půdu, ze které vyrůstá. To může ukazovat na jistou osobní autonomii jednotlivých členů rodiny. V kresbě rodiny je zobrazeno velké množství členů širší rodiny, je přítomen i matčin partner, to značí nedostatečně vytvořené pojetí vlastní rodiny. Členové širší rodiny a matčin přítel jsou nakresleni na nižší úrovni, jistá diferenciace úzké a široké rodiny tedy proběhla. Jako první je nakreslena matka, následuje Erik, poté nevlastní sestra, bratr a nakonec otec. Pořadí kresby postav může naznačovat, jak vnímá Erik rodinnou situaci. Matce je Erik nejblíže, je nakreslena jako první, to ukazuje na blízký vztah a význam matky pro Erika. Nevlastní sestru vnímá jako člena rodiny, to bylo patrné i v rozhovoru. S nevlastní sestrou stojí vedle sebe. Rodiče jsou od sebe prostorově vzdáleni, to ukazuje i jejich vztahovou vzdálenost. Vztah k rodičům popisuje kladně, v kresbě rodiny otci zapomněl nakreslit obličej, to by mohlo značit komplikovanost jejich vztahu, zároveň v kresbě tří stromů otci chybí půda pod nohama, je opadaný. Tyto znaky mohou ukazovat na nestabilitu a nejistotu otcovy postavy. Tyto zmiňované znaky ale nemusí mít v případě Erika projektivní význam, spíše než symbolem vztahu mohou být výsledkem malé koncentrace a velké rychlosti Erika během kreslení. Stromy i rodina jsou nakresleny chudě bez výraznějších detailů, může jít o symbol vzdálených rodinných vztahů. U starších dětí může být chudost kresby znakem neochoty zapojit se do projekce a zabývat se blíže rodinnými vztahy. V případě Erika mohou být vyjmenované znaky (absence otcova obličeje, chybění půdy u otcovského stromu, schematičnost) důsledkem jeho nízké kresebné schopnosti. Zmíněné znaky tedy není možné projektivně a jednoznačně interpretovat. V kresbě tří stromů si matčin strom rozumí více se stromem otce, jsou oba stejného druhu, Erik je přirovnává k lidem stejné rasy. Tato jednotnost a vzájemná sympatie může ukazovat na Erikovo přání, aby rodiče měli dobrý vztah. Vztahy mezi stromy záleží na tom, jak se k sobě budou vzájemně chovat, jestli se budou respektovat – stejně jako lidé různých ras. Podle Erika se k sobě spíše chovají stromy slušně – toto konstatování můžeme interpretovat jako nekonfliktních či neutrální vztahy rodičů. Erik říká, že jeho strom bere matčin strom dobře, pokud ho neuráží. Matčin strom Erik hodnotí pozitivně, říká, že má dobrou povahu, to samé říkal o matce i v rozhovoru. Erikův strom je jiného druhu, jiné rasy, s rodičovskými stromy má méně společného. Pokud se k sobě chovají slušně, problémy nejsou. Přítomnost modelu matka, otec, dítě a přítomnost identifikačního stromu ukazuje, že Erik vnímá svou rodinu spíše funkčně a nekonfliktně. Výhodu střídavé péče vidí Erik ve změnách prostředí, nevýhodu v přenášení věcí. Výhradní péči by nechtěl, vyhovuje mu, že vídá oba rodiče stejně. Doma se cítí být více u matky.
PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK
Pokračování za týden
Okomentovat