Pavlína Šíblová
Filip (12 let)
Rok narození: 1999 (12 let)
Škola: osmileté gymnázium, 2. ročník
Sourozenci: bratr (10 let), nevlastní bratr (3 roky, z matčiny strany), nevlastní sestra (10 let, dcera otcovy přítelkyně)
Střídavá péče: 6 let
Střídání: po týdnu + jeden den v týdnu u druhého rodiče
Z anamnézy: Otec pracuje, matka provádí drobné práce z domova. Rodiče jsou vysokoškolsky vzdělaní. Otec žije s přítelkyní a s její dcerou. Matka žije s přítelem a svým synem.
Z vyšetření: Filip působil uzavřeným a citlivým dojmem, mírně se zadrhával v řeči. Působil inteligentně. Měl velmi pomalé tempo při kreslení, u citlivých otázek odpovídal krátce a po delším časovém intervalu se smutným výrazem v obličeji (rodinná situace je pro něho pravděpodobně citlivým místem). Nepamatuje si jiný model péče. Rozhovor proběhl v kavárně, byl zprostředkován otcem.
Kresba rodiny
Jsou nakresleni všichni členové rodiny a nevlastní bratr z matčiny strany. Postavy jsou schematické a jednoduché. Uprostřed papíru je postava matky, vedle matky z levé strany stojí otec. Oba rodiče jsou nakresleni dominantně. Stojí poměrně daleko od sebe. Od matky směrem doprava stojí nevlastní bratr, mladší bratr a Filip. Sourozenci si jsou blízko. Filip s bratrem se dotýkají rukama a nohama. Postavy mají prázdné oči a velké dlaně.
Test tří stromů
Zleva jsou nakresleny olše (nevlastní bratr), listnatý (bratr), lípa (dědeček z otcovy strany). Je zde absence modelu matka, otec, dítě a absence identifikačního stromu. Olše je podle Filipa strom na lezení, proto má nakresleny větve, jeho vlastní bratr po olších rád leze. Jde o ještě malý strom, jednou vyroste a bude velký. Je skotačivý a nejdivočejší. Nejvíce se olše (nevlastní bratr) přátelí s listnatým (bratr) stromem, občas se spolu i hádají (kvůli hrám). Listnatý strom rád sportuje, skotačí, nejvíce se kamarádí s olší. Lípa (dědeček) je starý velký strom, má za sebou velké dobrodružství. Je nejvážnější ze stromů – jako rodič, který se stará o dva malé stromky (děti). Rád si dělá legraci. Každý strom roste jinde. Filip má rád všechny stromy stejně. Strom vpravo (dědeček) je nejdominantnější, větve přesahují horní okraj papíru, strom nemá listy, větve jsou hodně členité. Filip přiřadil lípě postavu dědečka, protože je velký a působí staře. Dva bratrské stromy jsou typově podobné, jsou si blízko, dotýkají se patami kmenů. Podle Filipa si jsou nejblíže, nejvíce se kamarádí. Olše je nejoblíbenějším stromem Filipova bratra, protože po ní rád leze. Olše má dokonce nakreslené větve na lezení.
Rozhovor
Vztah k rodičům: Maminku popisuje, jako hodnou, vadí, jí, že Filip málo jí – je někdy přísná, v obyčejných věcech. Tatínek je hodně hravý, zároveň zodpovědný. Filip se cítí být víc po otci. Kdyby ho něco trápilo, svěřil by se rodiči, u kterého by zrovna pobýval.
Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: O matčině příteli říká Filip, že je přísný v obyčejných věcech. O otcově přítelkyni, říká, že je hádavá, ale Filip s ní vyjde, protože je nekonfliktní a vyjde s každým. Nemluví o ní příliš vřele. Před tím, než se k nim přítelkyně nastěhovala, dělali více věcí společně, hráli hry atd. Teď to příliš nejde. S nevlastní sestrou si příliš nerozumí, ale vychází s ní lépe než jeho bratr, protože vyjde s každým. S nevlastním bratrem si rozumí dobře, má ho rád. Říká ale, že si s nevlastním bratrem více rozumí jeho bratr.
Vztah k sourozencům: O bratrovi říká Filip, že jsou hodně jiní, mají odlišné zájmy. Vycházejí spolu, mají se rádi, ale příliš se nebaví. Bratr je více konfliktní a nevychází s nevlastní sestrou, nemají se rádi.
Domov: Doma je u matky i u otce.
Komunikace rodičů: Rodiče spolu příliš nekomunikují, jejich vzájemný vztah je chladnější. Nejsou schopni se spolu domluvit, v kontaktu jsou minimálně.
Hodnocení střídavé výchovy: Výhodu střídavé výchovy vidí v tom, že se vidí s oběma rodiči, na tento typ péče je už zvyklý. Nevýhodné je, že na sebe nemají s rodiči příliš času. U otázky na nevýhody střídání říká doslova: „Mně to přijde normální, já jsem na to zvyklej, protože už takhle žiju nějakých 6 let. Já s tím v podstatě nemám problém. Mně to přijde normální, já jsem na to zvyklej.“ V závěru shrnuje střídavou výchovu: „Mně to nevadí… moc… Jako samozřejmě že by bylo lepší, kdyby rodiče byli spolu, ale to prostě nejde.
Preference jiného typu rodičovské péče: Nejvíce by se mu líbilo, kdyby rodiče nebyli rozvedení nebo alespoň bydleli na stejném místě: „Nejlepší by bylo, kdyby mamka nebo taťka bydleli jeden byt pod sebou. Určitě ne ve stejným patře, ale byt pod sebou, to by bylo fajn. Dokonce bych mohl mít jenom jedno oblečení a bylo by to určitě mnohem lepší.“
Rada kamarádovi: „Já bych mu řekl, že se bude střídat mezi rodiči a měla by to být stejná doba, kterou bude u každého z nich. Měl by si dávat pozor na to, kde má věci a myslet na to, že si je má přenést. Já nevím, no.“
Shrnutí
Filipovi rodiče spolu příliš nekomunikují, jejich vztah je vlažný, to značí především schematičnost a chudost v kresbě rodiny a vzdálenost jejich postav, zároveň to Filip sdělil v rozhovoru. Filip během hovoru působil, že ho rodinná situace trápí, že s ní není smířený. Syna z matčiny strany přijal, má ho rád – je uvedený v kresbě rodiny. Nevlastní sestru ani její matku příliš rád nemá, nerozumí si spolu, nepřijal je. To se projevuje jejich absencí v kresbě rodiny. Matka a otec jsou nakresleni dominantě, jsou pro něho zřejmě důležití. Z rozhovoru vyplynulo, že Filip vnímá blízký vztah svých bratrů. Filip říká, že má oba bratry rád, ale jsou povahově jiní, netráví spolu tolik času. Blízkost dvou bratrů je znát především v kresbě tří stromů. Strom bratra a nevlastního bratra si spolu hodně hrají, zároveň se i hádají kvůli hrám – to je téměř totožný popis jako popis jejich vztahu v rámci rozhovoru. Nevlastní bratr je zobrazen jako olše má zvýrazněné větve, Filipův vlastní bratr má olše velmi rád, leze po nich. Větve na olši Filip označil jako větve na lezení. Tato shoda opět naznačuje blízký vztah bratrů. Bratrské stromy si jsou zároveň velmi podobné – identifikace. V kresbě rodiny je Filip umístěn na okraji, má méně prostoru. V kresbě tří stromů chybí jeho identifikační strom, jako by v rodině neměl své pevné místo. Rodinné vztahy nefungují příliš dobře, to značí prázdné oči, schematičnost a chudost obrázků. Filip se zmiňuje, že by se mu líbilo, kdyby rodiče žili spolu, jejich konfliktní vztah ho velmi mrzí. O střídavé výchově mluví, jako že si na ni zvykl, nechce se o ní příliš vyjadřovat. Výhodou je, že je s oběma rodiči, nevýhodou je, že na sebe nemají v rodině tolik času. Velké dlaně v kresbě rodiny není možné interpretovat.
PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK
Pokračování za týden
9. 4. 2015 at 8:30
paní psycholožka opomněla, že nevlastní bratr má jen jedno ucho a to nasměrované k matce. Směrem k bratrům ucho nemá. To znamená, že je matkou programován, aby bratry neposlouchal a poslouchal jen ji. Rozvoj Syndromu zavrženého bratra je patrný i z kresby stromů, kdy počet vazeb směrem k bratrovi je menší než počet volných vazeb do prostoru.
Velmi alarmující je kresba stromů bratra a dědy, kde je zřetelný u bratra symbol hýždí obrácených k dědovi, zatímco na stromě dědy je zřetelný a výrazný košatý a ztopořený falický symbol. Z kresby je patrné susp. pohlavní zneužívání bratra dědečkem.
Doporučení: okamžité umístění dětí do neutrálního prostředí, optimálně do Klokánku, a podrobné vyšetření celé rodiny.
9. 4. 2015 at 9:22
http://www.lidovky.cz/invalidni-duchodce-dostava-na-alimentech-za-pet-deti-tisicovku-europoslanec-zuri-ggl-/zpravy-domov.aspx?c=A150326_162442_ln_domov_sk
9. 4. 2015 at 11:43
je jasné že dědeček je pedofil. Ihned děti odebrat a dat je k adopci do Norska.