Jana Jochová
–
Všimli jste si, že se v rámci debat o stejnopohlavním manželství z nejednoho novináře stává jako mávnutím kouzelného proutku odborník na sociologické studie? Naposledy to na svém YouTube kanálu Standashow udělal pan Hruška. Mediální okurkovou sezónu odstartoval 2.7.2023 dílem s názvem: „Aliance pro rodinu? Spíš aliance proti rodině…“. Věnuje se v něm činnosti našeho spolku, a hlavně mým veřejným vyjádřením, která vhodně sestříhal, aby bylo jasné, že je „ta paní asi úplně blbá“. Že se tím sám dopouští příkrých hodnotových soudů a jeho vyjádření jsou manipulativní a zavádějící, z čehož ale obviňuje mě, je už jen taková třešnička na dortu.
Protože slova mají svou váhu, což důkladným rozborem těch mých pan Hruška jen potvrzuje, musíme některá jeho tvrzení uvést na pravou míru. Stokrát opakovaná lež se totiž v dnešním turbulentním světě sociálních sítí stává pravdou mnohem snadněji než dřív.
Úsměvné je například to, když pan Hruška uvádí, že pokud nejsme experty na homosexualitu, pak nemáme v poradním orgánu podílejícím se na spoluvytváření Strategie rodinné politiky na MSPV, co dělat. Je jím akcentovaná hluboká znalost LGBTIQ+ problematiky skutečně zásadní podmínkou, když drtivá většina rodin v ČR žije v úplné domácnosti založené na manželství muže a ženy? Měl by snad dokonce ministr práce a sociálních věcí, pod jehož gesci rodinná agenda spadá, dělat zkoušky z LGBTIQ+ věrouky a až podle výsledků by jej prezident ministrem buď jmenoval nebo nejmenoval? Ať si každý odpoví sám.
Na tomto místě se však musíme ohradit proti některým dezinformačním vyjádřením, která jsou jednoduše nepravdivá a poškozují naši pověst před velkým množstvím lidí.
Pan Hruška říká:
„Já respektuji její (pozn. Jochové) názor. To, co mi vadí je, že říká nesmysly, které nejsou pravda. Říká věci, které my, už dneska už celkem vědecky ověřené na desítkách studií a vona se neustále drží informací, které prostě nejsou pravda, který jsou lež v tomlemcom případě až doslova dokonce bych řekl. Můžu říct, já si to myslim, pro mě je to příjemnější, já to tak mám, v pohodě. Ale pokud řeknu, že vědci tady nebo že studie ukazují tak to musí být fakt a nesmí to být kec a výmysl. A to paní Jochová dělá neustále, potom když jí s tím někdo s tím faktem konfrontuje, pak řekne já nejsem vodborník, já nejsem. Potom chodí do pořadů jako třeba tady prostě ke Xaverovi a říká tam tydlencty nesmysly. To je jako úplně masakr (následuje vyjádření pro XTV, můj rozhovor s Alex Mynářovou) … Paní Jochová tvrdí, že děti, které vyrůstají v gay párech mají psychické problémy. OK, americká sociologická asociace, která dělala tuto studii přímo pro americký Nejvyšší soud tak říká, cituju: Děti vychovávané v rodinách s rodičemi stejného pohlaví jsou na tom stejně jako děti vychovávané v rodinách s rodiči odlišného pohlaví a to v širokém spektru ukazatelů, blaho a blahobytu dětí, studijní výsledky, kognitivní vývoj, sociální vývoj, psychické zdraví, raná sexuální aktivita a zneužívání návykových látek je úplně stejný bez ohledu na to jestli máte gay rodiče nebo nemáte gay rodiče. Další studie, tohle je konkrétně studie Cornell University, která udělala metastudii ze 79 ostatních odborných studií, které zkoumají gay a gay páry v intervalu 30 let. Ta doba je tam velice dlouhá. Tadlencta studie došla k závěru, že děti gayů nebo lesbických rodičů nejsou v žádné ze zkoumaných disciplín hůře než ehh děti v heterosexuálních párech. No a nejnovější metastudie, todlencta je vod BMJ Globa Health. Podíleli se na ní výzkumníci jak za Ameriky, tak z Činy v tomto případě a ti udělali metaanalýzu šestnácti velkých studií a došli k závěru dokonce, že děti, které žijí v homosexuálních párech mohou dokonce mít lepší psychické přizpůsobení, než děti vychovávané heterosexuálními páry mohou mít i lepší vztahy s rodiči, ale ehh, a k tomu mají stejné výsledky v oblasti fyzického a duševního zdraví a spokojenosti ve vztazích.“
Tyto jím citované studie jsme si dovolili v našem odborném týmu rozebrat a podrobit detailnější analýze, než jen povrchnímu rychločtení.
První zmíněná přehledová studie Wendy Manningové a kolegů [Manning et al. (2014)]
Obsažené studie s reprezentativním vzorkem nad 100 dětí stejnopohlavních rodin jsou následující:
- Allen et al. (2013)
- Potter (2012)
- Regnerus (2012a)
- Regnerus (2012b)
- Rosenfeld (2010)
- Rosenfeld (2013)
Přehledová studie Wendy D. Manningové a kolegů z roku 2014 není založena na dostatečném počtu velkých reprezentativních vzorků, aby bylo možné její tvrzení plně zobecňovat. Pro zobecnění tvrzení je právě potřeba reprezentativní vzorek [1] dětí ze stejnopohlavních rodin o dostatečné velikosti. [2] Z větších reprezentativních studií, které nenašly rozdíly v prospívání, recenzuje Manningová pouze Potterovu (2012) a Rosenfeldovu (2010, resp. 2013) studii. Obě zkoumají pouze školní prospěch. Rosenfeldova studie navíc byla replikována týmem Douglase Allena (2013), který došel na stejných datech k opačným závěrům. Takže pronášet silná tvrzení na základě této přehledové studie např. o vztazích, zdravotním stavu nebo chování dětí ve stejnopohlavních rodinách není dost dobře možné.
Druhá zmíněná metastudie Cornellovy univerzity
Metastudie Cornellovy univerzity z roku 2015 (summary report je z roku 2017) de facto nepřináší žádné další studie, které by byly reprezentativní a měly dostatečně velký vzorek. Opírá se také z větších reprezentativních studií jen o Pottera a Rosenfelda. Na nedostatky této metastudie jsme opakovaně upozorňovali (za naprostého nezájmu médií), jak na veřejném vystoupení v Poslanecké sněmovně, tak i v tomto článku na našem webu, který reprodukuje přednesená slova místopředsedy Aliance pro rodinu Jana Gregora na tomto semináři v Poslanecké sněmovně: „Důvodová zpráva českého návrhu zákona o stejnopohlavním manželství se opírá o vědecký výzkum, jehož vypovídací hodnota byla v odborné literatuře zpochybněna. Důvodová zpráva zmiňuje např. notoricky známou zprávu Americké psychologické asociace z roku 2005, která byla v odborné literatuře silně kritizována, protože její ultimativní závěry („ani jedna ze studií nezjistila, že by takové děti byly významně znevýhodněné oproti dětem heterosexuálních rodičů“) stály na studiích, z nichž ani jedna neporovnávala velký, náhodný a reprezentativní vzorek homosexuálních párů s obdobným vzorkem párů heterosexuálních. Sotva ji lze tedy považovat za příklad rigorózní vědecké práce.
Hnutí Jsme fér se na svých stránkách odkazuje i na metastudii Cornellovy univerzity, která shrnuje poznatky 79 studií homoparentality. Sami autoři však přiznávají, že většina studií, které nenašla významné rozdíly v dopadech na děti, není založena na velkých, náhodných vzorcích. Některé analýzy ani neměly porovnávací heterosexuální skupinu. Autoři otevřeně uvádějí, že nenáhodné vzorky limitují zobecnitelnost pozorovaných výsledků. Ze 79 zkoumaných studií jmenují pouze dvě (!; tedy méně jak 3 % z celkového počtu), které nenašly významné rozdíly mezi dětmi z homosexuálních a heterosexuálních svazků a které měly zároveň velké a reprezentativní vzorky.
Z těchto dvou byla minimálně jedna, Rosenfeldova studie z roku 201, v odborné literatuře silně kritizována a zpochybněna. Potterova analýza z roku 2012 nenašla rozdíly až po kontrolování stability stejnopohlavních párů. Toto je ale potenciálně kontroverzní krok, protože právě větší nestabilita homosexuálních svazků může být tím zásadním rozdílem oproti heterosexuálním soužitím. Nejvýše jedna (!) studie s velkým, náhodným vzorkem ze všech 79 zkoumaných tedy nenašla významné rozdíly. Vědecký výzkum podobného rozsahu a kvality tedy jistě nelze považovat za dostatečný důvod pro zásadní redefinici manželství.“ [3]
Čínsko-americká analýza Zhang et al. (2023)
Ze 34 zahrnutých studií téměř dvě třetiny nemají reprezentativní vzorek. Část studií navíc není použita pro reportování primárně dětského prospívání, ale spíše např. vztahové spokojenosti rodičů, vztahu mezi dětmi a rodiči, psychického stavu rodičů apod.
V řadě kategorií autoři shledávají smíšené výsledky. Pokud jde o psychologické prospívání dětí, autoři se opírají o výsledky 17 studií. Do narativní analýzy zahrnuli 5 z těchto 17 studií, kde shledávají smíšené výsledky (3 studie nenašly rozdíly, 2 studie našly zhoršené prospívání dětí z homosexuálních rodin). Do statistické metanalýzy zahrnuli autoři 12 studií. Z nich měly reprezentativní vzorek pouze 2 studie. Metaanalýzu tak nelze použít pro odůvodnění silných, obecných tvrzení o dopadech homoparentality na psychologické prospívání dětí.
V otázce genderového chování autoři konstatují smíšené výsledky (2 studie bez rozdílů, minimálně 1 studie s rozdíly – synové lesbických matek byli méně maskulinní než synové gay a heterosexuálních párů). Ani jedna studie nebyla reprezentativní.
V oblasti akademického prospěchu byly téměř všechny studie reprezentativní, ale se smíšenými výsledky – některé studie podle kolektivu Zhang et al. ukázaly pro děti ze stejnopohlavních rodin horší prospěch, jiné lepší.
Pro oblast sexuální orientace/genderové identity autoři recenzují 3 studie, které podle nich ukazují, že u dětí z rodin rodičů s menšinovou sexuální orientací existuje nižší očekávaná pravděpodobnost, že se u nich vyvine heterosexuální orientace. Jinými slovy, tým Zhang et al. de facto potvrzuje „mýtus“, který o dětech z homosexuálních rodin někdy koluje ve společnosti. Jen jedna studie byla ale reprezentativní.
Obecně tato metaanalýza nepůsobí dostatečně detailně a kvalitně pro vyvozování silných závěrů o dopadech homoparentality na děti.
Tvrzení doložená výše uvedenými studiemi mají podstatné vady a již vůbec nedokazují, že Aliance pro rodinu či já osobně nějak lžu.
Debata o stejnopohlavním manželství navíc rozhodně není debatou odbornou. Ano, je velká snaha ji tak vykreslit. V praxi je však popřáno sluchu jen těm odborníkům, kteří téměř dogmaticky argumentují ve prospěch stejnopohlavních manželství a prospívání dětí v těchto párech. Jakmile někdo dojde k jiným či dokonce opačným závěrům, není to ten správný odborník. V debatě je nálepkován, ostrakizován a umlčován. Co teprve když si něco takového dovolí říct laik a navíc ta zlá matka, co nepřeje svému synovi sluncem naplněný homosexuální vztah?
Tahle debata je především debatou hodnotovou a politickou. Vyjadřovat se v ní může každý. To ostatně dokazuje i fakt, že se v ní angažují osobnosti společenského života nebo youtubeři jako tady pan Hruška. My jsme pak jen jedním z mnoha dílků, který v demokratické debatě má své místo, a ani sami se nepovažujeme za víc či míň. Kdo však tvrdí opak, implicitně propaguje černobílé vidění světa, ač zahalené ve všech barvách duhy.
Tímto shrnutím zároveň pana Hrušku vybízím – takto veřejně i zasláním do jeho schránky, aby zkusil být fér a jako je přísný ke mně, byl stejně tak přísný k tomuto svému vlastnímu výstupu. Žádám ho, aby v jednom ze svých dalších dílů pořadu zveřejnil omluvu našemu spolku i mně osobně. Protože u svých odběratelů by mohl způsobit poškození našeho jména i mé osobnosti. Jeho dezinformační show se totiž nezakládala na sociologicky relevantních datech, ale na takovém tom obyčejném, domácím… okopávání Jochové.
[1] K tomuto viz Meezan, W., & Rauch, J. (2005). Gay marriage, same-sex parenting, and America’s children. The Future of Children, 97-115. [2] K tomuto viz Marks, L. (2012). Same-sex parenting and children’s outcomes: A closer examination of the American psychological association’s brief on lesbian and gay parenting. Social Science Research, 41(4), 735-751. [3] https://alipro.cz/2022/08/03/denik-n-se-nezabyva-studiemi-pro-homosexualni-manzelstvi-proc-naopak-vede-otevrenou-kampan-proti-ustavni-definici-manzelstvi-muze-a-zeny-i-proti-nam/
5. 8. 2023 at 7:30
Náš pan učitel, evolucionosta, pedagóg Ing. L. Balvín založil mužské a otcovské lidové hnutí za ukončení degenerace a obnovu evoluce v ČSR. Na základě studií Sokrata, Platona, Korúcie, Mojžíše, Ježíše, Husa, Komeského, Štúra, E.Bakaláře a dalších.
Ze života prorodinných předku i ze života svého poznal, že v dobách degenerace civilizace vládou zmužnělých žen a LGBTismu, byli moudří heterosexuálové tak „okopávání“ že to většinou nepřežívali. A nepřežívají i dnešní době vítězství degenerativních pohlaví nad lidmi se zdravým rozumem….
8. 8. 2023 at 16:00
Mno, … ono jestli si s tim okopavanim nezacala okopavana chudinka Jochova ;), tvrzenim, ze „maji psychicke problemy“ Takto explicitne to taktez zadna vedecka studie neprokazuje, a netvrdi.
Nicmene ackoli budu hajit moznost partnerstvi stejnopohlavnich bytosti do roztrhani tela, priznivce „manzelstvi“ pro vsechny nejsem. Spolu s manzelstvim se vaze spousta ekonomickych a socialnich vyhod, souvisejicich s predpokladanou funkci manzelstvi plodit a vychovavat deti. A to opravdu pro stejnopohlavni pary byt nema. Zahy by nam mohly vznikat „manzelstvi z rozumu“ kamaradu co chteji dosahnout na davku xy, slevu … A nasledne zaloby na diskriminaci svobodnych. Spis bych to casem, do budoucna, videl na zanik instituce manzelstvi, nez rozsirovani jeho definice.
8. 8. 2023 at 20:06
nevěděl jsem, že jste takový homofob. velmi jste mě teď zklamal. i páry dvou mužů nebo dvou žen běžně zakládají rodiny a vychovávají děti, a tudíž mají plné právo uzavírat manželství a požívat veškerých jeho sociálních i ekonomických výhod. jakým způsobem k dětem gay a lesbické páry přicházejí, je z hlediska rodinné politiky zcela bezpředmětné. promiňte, ale jestli opravdu hájíte stejnopohlavní páry do roztrhání těla, tak jste teď šlápl hodně vedle. že nejste příznivce manželství pro všechny páry bez ohledu na pohlaví, beru jako útok na svou osobu z vaší strany, neboť tím legitimizujete fakt, že mě český stát šikanuje a ubližuje mi tím, že ze zákona nesmím uzavřít manželství s chlapem. cestě v zániku instituce manželství bych se pochopitelně nebránil, neboť by se pak měřilo všem stejně.
9. 8. 2023 at 9:52
Ja to jak se ty deti berou za bezpredmetne nepovazuju. Stale musi byt prioritou statu, aby se deti plodily a A i kdyz neupiram moznost stejnopohlavnimu paru vychovat dite, povazuju za vhodnejsi, kdyz je dite vychovano v prostredi partnerstvi muze a zeny. Takove dite zaziva muzske i zenske vzorce chovani. Zatim se tyto rozdily nesetrely, a je dulezite, aby je dite zazivalo.
Samozrejme muzeme nekonecne polemizovat zda je vhodnejsi neidealni hetero par, nebo idealni homo par … ale to asi zbytecne.
Jsem napr. i pro pravo homosexualniho paru na adopci ditete. Urcite je lepsi vychova ve stejnopohlavnim partnerstvi, nez ustavni. Ale pary prochazejici sitem zadosti o adopci jsou hluboce proverene, muzeme rict vsechny se idealu blizici. Takze ano, stejnopohlavni par ma mit to pravo – ale hetero par ma mit prednost. A to neni zadna diskriminace.
Vezmi to z tehle strany – jaky ma stat „profit“ z toho, ze uzavrou dva muzi „partnerstvi“? Zadny. Naopak – 2 muzi mu „ubydou“ z mozneho plodiciho procesu :). Kdezto z „partnerstvi“ muze a zeny se (statisticky pravoplatne) ocekava plozeni deti, to, ze se o ne do dospelosti postaraji, vychova dalsi pracujici generace, „danovych poplatniku“ :). Proto je manzelstvi statem preferovane a podporovane, spoustou financnich a administrativnich vyhod.
9. 8. 2023 at 12:30
A tím, že ti dva muži nebudou smět uzavřít manželství, tak z toho reprodukčního síta nevypadnou? A že si mohou opatřit dítě díky surogátnímu mateřství nebo té adopci, čímž tedy na nich stát profituje, a tudíž by jim měl poskytnout i veškerá privilegia, jste také opomenul?! A co jsou to ty vzorce chování? Zatím mi to žádní z těch homofobních a sexistických šovinistů nedokázali vysvětlit. Zrovna od takového bojovníka za práva otců bych nečekal, že bude fandit genderovým stereotypům. Jste homofob a jen si lžete do kapsy. No však ona střídavka je plná homofobů a šovinistů. Se nedivím, že se s vámi manželky rozvedly. I když nemohu vyloučit, že i mezi nimi se homofobky jistě najdou. Chudáci děti, že mají tak hrozné rodiče, kteří při výchově zohledňují pohlaví, které je jen biologický detail.
9. 8. 2023 at 14:53
Jo jeste „vzorce“. Proste zeny a muzi se chovaji ruzne. Nakolik je to dane vychovou, a nakolik genetikou – to bude asi na hodne dlouho ukol psychologu a vedcu.
Ale nez to vyzkoumaji, zatim, v nasem kulturnim prostredi, je to nezpochybnitelna vec. Zeny se vic zdobi, lici, jevi vetsi zajem o modu, obleceni. Muzi o techniku. Zeny byvaji vice emocionalni, muzi pragmatictejsi.
Opet zatim vec proste statistiky. Chceme to menit? Nejsem si jisty. Zatimco urcite vzorce (macho nasilnicky, ubrecena koketni pipka) jsou jasne negativni a mely by byt potlacovane, obecne si nejsem jisty, zda se snazit veskere projevy muzskych a zenskych „stereotypu“ chovani vymytit. Ani zda to vubec mozne je.
9. 8. 2023 at 15:33
Rozdíly, které popisujete, nejsou absolutní. Třeba zrovna já se víc líčím, strojím a upřímně si i maluji ústa a o technické věci zrovna moc zájem nevidím. A upřímně proč je podle Vás tak důležité podporovat v dětech tyhle genderové stereotypy, které jste právě popsal, a které se často ani nezakládají na pravdě? A v čem jsou děti, které toto nevidí, ochuzené? Dneska běžně ženy dělají „mužské věci“ a naopak.
9. 8. 2023 at 15:34
Jinými slovy to, co máme mezi nohama, nutně nepředurčuje naše chování.
9. 8. 2023 at 12:52
Promiňte, teď jsem se nechal trochu unést, a asi jsem nepochopil úplně přesný kontext, ale i tak mě hodně nadzvedl ten blábol s jakýmisi vzorci chování. Od někoho, kdo bojuje s genderovými stereotypy prosazovanými právě soudy, co se dříve drželi zásady „dítě především matce“, bych je nečekal. No nicméně když už přistupujete na to, že i dva muži nebo dvě ženy (mimochodem nevím, proč když se mluví o homosexualitě, se skoro každému spíš vybaví dva muži než dvě ženy) mohou adoptovat dítě, pak už předpokládáme, že i gay nebo lesbický pár aspiruje na to vychovávat dítě, tedy daňového poplatníka, a tudíž by i on měl dosáhnout na finanční a administrativní výhody.
9. 8. 2023 at 14:34
2jf: „… vychovávat dítě, tedy daňového poplatníka …“
Ano, vychova ho, ale nevytvori. Cilem a ucelem homosexualnich partnerstvi neni tvorit a vychovavat deti. To, ze je mozne, aby dite vychovali(y), a dobre, nezpochybnuju. To dokaze i „rodic“ samotny – neni duvod neumoznit adopci i jedincum samostatne zijicim.
Jen dite vychovane parem muz-zena, je na zivot ve spolecnosti pripravene lepe. Tam je „stupnice“ jasna. Samotny rodic je nejhorsi (dite nevidi konflikty, jejich reseni, interakci partneru). U homosexualniho paru nevidi interakci partneru ruzneho pohlavi.
Je to i veci statistiky. Prumerna delka vztahu homosexualniho paru, podil homosexualnich paru touzicich vychovavat dite …
Takze ja to vidim tak, ze stat musi umoznit souziti homosexualnich paru, musi jim umoznit adoptovat deti, osvojovat, vychovavat je. Ale nemusi to podporovat – neni to v jeho zajmu.
Je dnes bohuzel moderni kricet „to je diskriminaceee“. Ano, je. Diskriminace se bere jako neco zleho, jako sproste slovo. Tady bych se drzel puvodniho vyznamu – rozliseni, roztrideni podle neceho. Tady to vidim jako pravo statu na takovou diskriminaci, napr. pokud bude stat chtit vic hrachu, nabidne dotaci na pestovani hrachu. Spatne by bylo, kdyby zakazal mrkev. Kdyz pouziju analogii zemedelskou.
Homofobni opravdu nejsem. Jaggera bych z postele nevykopal ;).
9. 8. 2023 at 15:37
No ale když už ten stát dvěma náhradním tatínkům nebo dvěma náhradním maminkám jaksi to opuštěné dítě svěří, tedy na ně deleguje svou povinnost postarat se o něj, pak by jim ale měl snad poskytnout stejnou právní ochranu a podporu, jako těm, co si to dítě pořídili tou standardní cestou, ne? A jinak kde jste vzal, že cílem homosexuálních partnerství není tvořit a vychovávat děti? Ona totiž cílem žádných partnerství není tvorba a výchova dětí. Ta je cílem těch, u kterých se projeví biologické hodiny. Všichni vznikáme ze spojení vajíčka se spermií a je přeci jedno, zda k někomu dojde pod peřinou, anebo v laboratoři, když v obou případech se člověk zreprodukuje.
9. 8. 2023 at 15:41
V čem je interakce partnerů stejného pohlaví jiná než interakce partnerů různého pohlaví proboha?!