Stridavka.cz
Za několik měsíců oslaví náš webový portál tříleté narozeniny. V tomto věku malé dítě, donedávna ještě batole, nastupuje do školky, začíná fungovat v kolektivu, navazuje vazby s dalšími lidmi… Měřeno lidským životem jsme tedy teprve na začátku.
První roky života jsou však pro dítě ty nejdůležitější. Učí se nejzákladnější věci, na kterých bude stavět celý život. Vědci také zjistili, že většina mozkových synapsí (spojení mezi neurony) se tvoří do věku 7 let. Dospělý člověk už může jen lépe nebo hůře pracovat s tím, co si přinesl z dětství.
Portál Střídavka si nese do budoucnosti dobré základy. Především pevnou zásadu, že děti potřebují oba rodiče. Tou by mělo být poměřováno vše, co děláme v tzv. „zájmu dítěte“. Lidem se stává, že někdy pro stromy nevidí les, a tak se mnohdy řeší lecjaké podružné věci. Třeba jestli dítě nepřichází kvůli styku s otcem o nějaký kroužek. To, jestli nepřichází o otce, ovšem nikoho nezajímá.
Náš portál na takové věci upozorňuje. Můžeme tedy říci, že děláme dobrou práci a nechat Střídavku v klidu vyrůst a dospět. Ale… opravdu můžeme? Máme na to čas?
Stále u nás každým rokem více než 25 000 dětí přichází o péči jednoho z rodičů. Než Střídavka oslaví plnoletost, bude to armáda skoro půl milionu dětí. Celá další generace lidí, která ve svých nejdůležitějších letech života nasaje vzory rozpadu rodiny, jednorodičovství a odstavení druhého rodiče. Rozvodová patologie se rozšíří dál. Bude pak ještě někdo chápat, co je to vůbec mít oba rodiče?
Starší bráškové našeho portálu proti tomu zatím nedokázali moc udělat. A nejlepší pomocnou ruku najdeš na konci své paže. Takže nezbývá, než aby tříletá Střídavka, bez ohledu na zákaz dětské práce, nastoupila do tvrdé roboty. Pro těch 25 000 dětí ročně.
Kde jsou ale jejich rodiče? Kde jsou ti, kdo hlavně mají chránit své děti – i před vzájemným odcizením? Vykašlali se na ně, nebo v lepším případě někde fňukají či nadávají. A čekají, kdo místo nich, který princ na bílém koni zařídí, aby věci fungovaly normálně.
Milí rodiče, bez vás to sami nezvládneme. Stojí proti nám organizovaný systém, který si z rozchodů rodičů udělal dobrý byznys. Všechny ty soudkyně, sociální pracovnice, znalci, mediátoři, intervenční centra a další by totiž přišli o práci, kdyby platilo jednoduché: Dítě má mít i po rozvodu oba rodiče. Tečka. Rozhodnuto. Odejděte. Nezatěžujte nás vzájemnými pomluvami.
Jeden moudrý soudce řekl, že „všechno právo ve světě bylo vybojováno na těch, kteří se mu vzpírali.“ To platí i o právu dětí na oba rodiče. A děkujeme všem, kteří to pochopili. Pomáhají nám šířit informace, osvětu, publikují své články a příběhy, dávají k dispozici prostor na svých domech nebo autech, shánějí podpisy pod petice či trestní oznámení, chodí na manifestace… Dělají to i pro své děti a děti svých dětí.
Pak je tu ale řada rodičů, „mlčící většina“, kteří si rádi přečtou naše články, posbírají informace. Ty využijí pro řešení svého případu, ale sami ostatním nijak nepomohou. Ani se nepodělí o své zkušenosti či soudní rozhodnutí, natož aby třeba někam vystavili naše letáky nebo si koupili triko Střídavky.
Tvrdí také, že nemají čas – musejí vydělávat peníze, řešit svou situaci, a také se starat o děti. Ovšem když se na to vymluvíme všichni, nebude nic – ani tento portál. I šéfredaktor Střídavky musí vydělávat peníze, řeší spor o dítě a pečoval o něj kupříkladu skoro celý letošní srpen. Přesto náš portál fungoval a každý den zde bylo něco nového.
Stovky přístupů denně na Střídavku představují stovky lidí, kteří by mohli podle svých možností pomoci. Ano, jste to i vy, kdo čtete tento článek… Není nás málo a máme proto šanci věci změnit. Proto neváhejte, udělejte první krok, napište nám a nabídněte svou pomoc.
Pokud se zvedne „mlčící většina“, právo dětí na oba rodiče vybojujeme. Pokud se nezvedne – pak nemá smysl se snažit pro ty, kdo sami jen pasivně přijímají a vyčkávají. Portál Střídavka pak přejde do uzavřenější podoby, většina článků a informací bude přístupná pouze našim spolupracovníkům a předplatitelům.
13. 11. 2012 at 10:07
Až půjde Střídavka do školy, bude už mezi ostatními dětmi běžná. A až bude v pubertě, bude se divit, že vůbec někdy existovalo něco jiného, prolhané feministky budou v učebnicích jako dnes dinosauři.
13. 11. 2012 at 12:26
Tomáši J., keéž by to tak bylo. Opravdu je to jednoduché. Dítě má dva rodiče před rozvodem, tak by mělo mít dva rodiče po rozvodu. Tečka. Tady by nemělo co být k diskusi. Jenže dnes žena ví, že když se rozvede, tak dostane děti ona a ještě k tomu alimenty. Kdyby tuto jistotu neměly, tak by se tak lehce nerozváděly, chtěly by řešit manželské krize.
V tomto státě se spousta věcí dělá podle hesla, “proč to dělat jednoduše a správně, když to jde složitě a hloupě”
13. 11. 2012 at 15:50
Tohle ani není stát, to je zhmotnělá buzerace slušných lidí. Tady platí – čím hůře, tím lépe. To se nezmění – společnost, kde se pozitivně diskriminuje, nemůže být nikdy spravedlivá.
13. 11. 2012 at 18:46
Chtěl bych poděkovat Střídavce.cz, že něco dělá, že vyvíjí aktivity, provozuje stránky, dělá rozhovory s politiky. Cokoli je třeba dělat proti současné katastrofální diskriminaci otců a tím i dětí. Můj případ ukazuje jak otřesný stav našeho soudnictví je. Soudní jednání 31.10.2012 byla naprostá fraška, která s právem neměl nic společného. Situace vypadá beznadějně. Ale žádný boj není dopředu beznadějný. I černoši v USA získali svá práva. I otcové v ČR jednou budou mít svá rodičovská práva.
Až jednou bude situace, že po rozvodu budou děti vychovávany oběma rodiči a ne jen neurotickou, afektovanou matkou, tak začnou vyrůstat nové kvalitní generace, zdravě sebevědomých lidí a celá společnost se pohne dopředu.
14. 11. 2012 at 14:59
Jenže a v tom má střídavka pravdu – ti černoši za to bojovali, většina otců v ČR se jen veze.
18. 11. 2012 at 17:03
AAA a muslíš, že ti černoši bojovali všichni. Ne také měli své vůdce a spousta se jich vezlo. Tak to prostě je, že dějiny určují silní, aktivní jedinci. A to nemůže být každý. U nás je rozvedena polovina tatínků. Z té poloviny je část, kteří sami dali přednost své milence a na děti kašlou. Pak je další velká skupina otců, kteří jsou sice rozvedeni, ale měli osobnostně dospělou a nesobeckou ženu, která jim nedělá problém v kontaktu s dětmi a děti proti němu nenavádí. A nás, kteří jsme si vzali nedospělé, sobecké monstrum, je menšina. A myslím, že každý z nás se snaží v rámci možností bojovat za své dětí.
22. 11. 2012 at 15:47
Knihy a blog(nejen)pro chlapy z pohledu rodiny píše pěkně Jan Bílý. Doporučuji. A plně chápu bolest těch, kteří tím procházejí. Venku to nehledejte, je to uvnitř vás, je tam 50/50 váš táta a máma. To si neseme/te všichni celej život.