RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.

–

Valentýnský seminář reprodukční medicíny REPROMED se koná pravidelně jednou ročně v termínu svátku zamilovaných. V jeho organizaci se střídá pražský GENNET a bratislavský Medirex. Letošní bratislavské akce se zúčastnilo asi 120 posluchačů, většina zájemců je z řad gynekologů, imunologů, různých zaměstnanců center asistované reprodukce (mezi ně patří např. sestřičky, koordinátorky, embryologové), ale zajímavá je i pro vědce zabývající se reprodukcí.

Program byl pestrý, většina přednášek se týkala kliniky. Mojí doménou bývají spermie a jejich vyšetřování, ale letos jsem nabídla téma propadu porodnosti. Primárně v mé přednášce nešlo o „covidová data“, ale cílem prezentace bylo upozornit na to, že při diskusích o příčinách propadu porodnosti je nezbytné držet se dat a nepodléhat pocitologii a autocenzuře. Shodou okolností jsem si na cestu na Slovensko koupila nové číslo Týdeníku Echo s tématem poklesu porodnosti na titulní stránce. Článek mne a kolegy ze SMIS spíše nepotěšil, tak jsme společně s Arnoštem Komárkem napsali obratem „dopis čtenářů“. Text dopisu je uveden níže a najdete ho i v sekci Dopisy v 6. čísle Týdeníku Echo. Děkuji redakci za převzetí téměř celého textu.

Moje přednáška „Ohlédnutí za dobou covidovou. Co říkají data o poklesu reprodukce?“ obsahuje tři základní části. Začíná shrnutím informací včetně těch od demografů a sociologů, které novináře a odborníky ponechávají klidnými, i když je v nich velmi mnoho znepokojujících informací. Ve druhé části se věnuji našim analýzám dat o asistované reprodukci, která v listopadu 2025 zveřejnil ÚZIS na portále NZIP. Oproti klasickým ročenkám vydávaným ÚZISem, v nichž není možnost odlišit české ženy od cizinek a filtrovat ženy podle věku, v otevřených datech můžete filtrovat dle libosti a můžete tak hledat přesné odpovědi na velmi detailní otázky. V přednášce je jen malá ochutnávka z toho, co už analýzou těchto dat víme. je to nesmírně zajímav a určitě s analýzami nekončíme. A na závěr přednášky jsem alespoň stručně zmínila i analýzu Tomáše Fürsta, ve které sledoval míru početí dětí ženami očkovanými mRNA vakcínami a ženami neočkovanými v letech 2021–2023. O tomto článku imunologové slyšeli na této konferenci poprvé.

Jelikož na akci videozáznam nebyl pořizován, nahrála jsem přednášku na počítači. Aspoň mne netlačil čas, a téma jsem popsala podrobněji, aby bylo srozumitelné i pro laiky. Třeba napomůže tomu, aby se začalo otevřeně pátrat po zdravotních příčinách neplodnosti a po tom, proč je mezi realitou a nedávnými odhady porodnosti, které na podzim 2023 publikoval Český statistický úřad, je tak nepochopitelný nesoulad.

Obsah přednášky je do značné míry shrnut v tomto Dopise redakci Echo 24:

Vážená redakce,

chtěli bychom reagovat na článek A. Růžičky „Porodnost padá jako kámen“. Jeho analýza zcela ignoruje některé možné důvody tohoto poklesu, na které například i na stránkách Echo24 poukazuje již od počátku roku 2023 Daniel Kaiser. Byl tehdy prvním, kdo se snažil upozornit na problém, který nyní vyústil v 32 % pokles počtu narozených dětí za pouze čtyřleté období 2021-2025. Je zarážející, jak zaslepeně se věří v to, že ony nenarozené děti jsou děti nechtěné.

Co když je to jinak? Co když chybí (přinejmenším zčásti) také děti, které mladé páry chtějí, ale mají v poslední době větší problém děti počít? První z nás je imunoložka a příští týden bude prezentovat na československém semináři o reprodukční medicíně přednášku, ve které upozorní na fakta uvedená níže. Možná by se nad nimi mohli zamyslet i novináři a čtenáři Echa.

1. Na podzim 2023 byla vydána Projekce obyvatelstva České republiky experty ČSÚ, ve které předpověděli v nejpesimističtějším scénáři, že minimum dětí (76 tisíc) se narodí v roce 2033 a poté začne porodnost stoupat. Pod odhadované minimum se dostaneme už letos, tedy o sedm let dřív… Demografové asi někde udělali chybu.

2. Strmý pokles počtu narozených dětí se vyskytuje ve většině vyspělých zemí mírného pásma – trend, který se změnil nebo zrychlil po roce 2021. Takto synchronizované volní rozhodnutí miliónů mladých lidí ze zemí s různým kulturním pozadím je stěží vysvětlitelné.

3. Z dotazníkového šetření demografů (např. Waldaufová, 2025) vyplynulo, že Češi si přejí v průměru 2,1 dítěte (51 % žen chce dvě děti, 20 % žen chce dokonce 3 a více dětí). Reálně však plánují 1,8 dítěte. Tři čtvrtiny respondentů ve všech věkových skupinách zmiňují „zdravotní problémy a neplodnost“ jako jeden z důvodů, proč se rodí méně dětí.

4. V centrech asistované reprodukce stoupá podíl žen s ovariálním selháním (stav, kdy vaječníky přestávají produkovat vajíčka). Tento problém se typicky týkal žen starších 40 let. Nyní se častěji, než dřív vyskytuje už u žen ve věku 30-35 let. Jak vyplynulo z naší analýzy dat o asistované reprodukci, která ÚZIS v roce 2025 zveřejnil na NZIP, jde o problém vyskytující se u všech věkových skupin.

5. Z podrobných dat o asistované reprodukci dále vyplývá, že mezi lety 2021 a 2023 pokleslo (také ve všech věkových skupinách) procento IVF cyklů, u kterých se podaří odebrat vajíčko, vytvořit embryo a zavést jej do dělohy, tedy provést tzv. embryotransfer. Tento pokles může být dán buď horší prací laboratoří, o čemž pochybujeme, nebo zhoršenou fertilitou žen (či mužů), což je pravděpodobnější.

6. Analýza datové sady ÚZIS o počtech dětí narozených vakcinovaným a nevakcinovaným ženám v letech 2021-2023 odhalila, že ženy, které byly očkované vakcínou proti covidu, počaly výrazně méně dětí než ženy, které očkované nebyly. Rozdíly mezi skupinami očkovaných a neočkovaných žen přetrvávají dlouhodobě. Navíc neočkované ženy rodily přibližně stejně dětí jako před rokem 2021, očkované rodily téměř třikrát méně. Tato analýza byla publikována v mezinárodním vědeckém časopise, zůstala však, kulantně řečeno, stranou mediálního zájmu. Víme, že část tohoto rozdílu je dána rozhodnutím chci se očkovat-nechci děti vs chci děti-nechci se očkovat. Jak velká část, to ale nevíme a s výjimkou SMIS se to nikdo ani nesnaží zjistit. Z pohledu inferenční statistiky lze však konstatovat, že pozorovaný rozdíl lze jenom stěží vysvětlit toliko vlivem faktorů, jež nejsou v datech zaznamenány (věk matek, komorbidity, záměr mít dítě atd.). Jsme si vědomi faktu, že výsledky této studie samy o sobě neprokazují příčinný vliv očkování na plodnost, ale rozhodně činí očkování jedním z faktorů, které nelze v žádném případě opomíjet v libovolné studii (či článku), jež chce seriózně diskutovat příčiny tragického propadu porodnosti. Ve své odpovědi čtenáři, zveřejněné na webu v Týdeníku Echo č. 6, však A. Růžička prohlašuje, že dle jeho názoru je možný vliv očkování na plodnost „divoký“…

Opakovaně narážíme na bagatelizaci zdravotních příčin, které mohly vést k poklesu počtu dětí narozených v ČR. Nebereme novinářům právo zamýšlet se nad kolapsem populace či ekonomickými faktory, ale otevřený rozhovor o zvyšujícím se riziku neplodnosti i u mladších ročníků by možná čtenáři také přivítali. A ještě jedno doporučení – udělejte si zpětnou analýzu informací, které vám různí experti předkládali. Zatímco demografové dlouhodobě poskytují vyjádření a predikce, které se velmi brzy ukázaly jako nepřesné či chybné, experti SMIS na svých závěrech zatím nic korigovat nemuseli a jejich predikce porodnosti byly vždy mnohem přesnější.

S pozdravem

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., klinická imunoložka, místopředsedkyně SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků)

prof. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D., profesor matematické statistiky na MFF UK, člen SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků)

Převzato ze stránek SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, z. s.