Jana Jochová

–

Upřímně řečeno, dalo se čekat, že bratislavská tragédie bude mít svou politickou dohru i v Česku. Po téměř okamžitém LGBTIQ+ aktivismu ministra Rakušana na sebe nenechali dlouho čekat ani duhoví lobbisté. S jejich výzvou vládě bych vás dnes ráda seznámila. Minule jsem vám ale také slíbila naši analýzu ke změnám, které chce MPSV udělat v rámci našeho pozměňovacího návrhu, který se nám podařilo v minulém volebním období prosadit s poslancem Alešem Juchelkou (omlouvám se za minule chybně uvedenou informaci, že jsme tento návrh učinili ve spolupráci s poslancem Markem Výborným). Nejprve tedy pár vysvětlujících slov k tomu, co se vlastně děje.

Máme radost, že MPSV rozvíjí koncept, se kterým jsme přišli. Na základě prosazené novely se rodinám příjmy z brigád a praxe jejich starších dětí nezapočítávají do celkového příjmu. Podařilo se tím narovnat systémovou nespravedlnost. Pracovitostí starších dětí přicházeli totiž rodiče o možnost čerpat přídavek na dítě i na mladší děti. Situace je ale podstatně vážnější v regionech s vyšší mírou chudoby a nezaměstnanosti. Dle Výzkumu předčasných odchodů ze vzdělávání a problematiky postupu žáků ze ZŠ a SŠ v Ústeckém kraji, který zpracoval Odbor sociálního začleňování v roce 2018 (tedy ještě před prosazenou novelou), vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání svých dětí na SŠ důvod, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a pomohly s péčí o další členy domácnosti. MPSV tedy v reakci navrhuje rozšířit oblast nezapočítání příjmů pracujících starších dětí na ZŠ a SŠ (z praxe a brigád) i o další oblasti tzv. testovaných dávek, jako je příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc formou novely zákona o hmotné nouzi. Za nás je tento nápad určitě hodný podpory, jelikož budoucnost dětí, jejich vzdělání a pracovitost nesmí být obětována na úkor systému sociální pomoci. Obzvlášť za situace, kdy cena energií velmi roste a příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení se stávají jednou z forem pomoci, jak nepadnout na dno.

A teď už k tiskové konferenci, kterou včera naši oponenti uspořádali, aby po vraždě v bratislavském gay baru, pronesli výzvu vládě. Teď se ale podívejte na tento obrázek, který není fotomontáží, ač by se tak mohl jevit. Jedná se o skutečtnou reklamu na oblečení značky Calvin Klein, která cílí na to, co už se ve společnosti děje. A jak to souvisí s českou výzvou LGBTIQ+ lobbistů naší vládě?

Zmíněná výzva tlačí na vládu v několika oblastech. Za prvé, aby zajistila zvýšenou ochranu ochranu LGBT+ komunitě (doplněním sexuální orientace a genderové identity jako motivu trestných činů z nenávisti odůvodňující vyšší trestní sazbu). Přitom již dnes aktivně školí orgány činné v trestním řízení o tom, co je to nenávistný čin (hate crime) zakladatelka neziskové organizace IN IUSTITIA z. s., která dlouhodobě podporuje LGBT+ aktivismus. Co na těchto školeních říká? Bude trestné říkat, že nechceme redefinici manželství? Doufejme, že ne! To už by snad i levicově-progresivním politikům mělo být podezřelé, jako tuhá cenzura a návrat do totality.

IN IUSTITIA sbírá data, kterými se teď argumentuje pro vyšší míru ochrany LGBT+ komunity. Tak se na ně pojďme podívat zblízka (data pochází z informací, které IN IUSTITA, z. s. zasílá mezinárodní organizaci OSCE). V roce 2020 došlo k 5 útokům, v roce 2019 k devíti útokům a v roce 2018 k útokům třem. Tak jsme podívali, jaké konkrétní incidenty se staly v roce s největším počtem útoků. Výsledek nás překvapil. Z 9 případů 4 se týkály odcizení pride vlaječky z veřejného osvětlení. Nechci tady jakkoliv tímto příkladem bagatelizovat ostatní útoky, které byly vážné. Jen je fascinující sledovat, jak pozorně jsou některé skutečnosti a zásahy do práv některých jednotlivců bedlivě sledovány oproti jiným.

Aktivisté taktéž neváhají využít vražedného útoku v Bratislavě k nátlaku na urychlené schválení homosexuálního manželství. A (prozatím?) posledním požadavkem, je zrušení sterilizace, jako podmínky k tranzici, čili změně pohlaví. To se může zdát jako „kosmetická“ úprava naší legislativy, opak je ale pravdou. Tento trend ze Západu už totiž známe. Jde o to, že např. „muži“ s ženským pohlavním ústrojím, pleší a fousatou tváří, mohou se svou trans-partnerkou či homosexuálním partnerem otěhotnět. Takovýto „muž“ pak vyžaduje, aby i když dítě odnosil a porodil, byl státem uznán jako otec dítěte. Zdá se vám to bizarní? Nám tedy ano. Je to sobectví nejhrubšího zrna, které klade do středu všeho touhy dospělého, ale na dítě vůbec nedbá. Doufejme, že naši zákonodárci tento tlak ustojí a nedovolí, aby v českých ulicích chodili „těhotní muži“ a aby toto nebylo našim dětem vtloukáno do hlavy ve škole.

Že je naopak nutné chránit svobodu projevu a slušného nesouhlasu se stále se stupňujícím LGBTIQ+ aktivismem, je zcela zřejmé. Skvěle to popsal novinář Marek Kerles z INFO.CZ. Rozebral nedávnou kauzu domělé „homofobie“ Pavla Fischera. Jen pro upřesnění, pan Fischer následně oznámil, že ač sňatkům gayů a leseb nefandí, zákon o přijetí stejnopohlavního manželství by jako prezident podepsal.

Zdá se nám, že původně konzervativní politici dnes otáčí a pro osobní klid a snad i klid ve společnosti se nechají LGBTIQ+ aktivisty vydírat. Jenže si neuvědomují, že požadavky těchto aktivistů nikdy neskončí a nebude jim stačit „tolerance“, která ve skutečnosti znamená plný souhlas s tím, co chtějí. Lidově řečeno „od válu“ by je duhoví aktivisté hnali stejně. Jen by to trochu déle tvralo.

Moc vám děkuji, že jste ve velkém psali minule ministru vnitra Rakušanovi (STAN), poslanci Exnerovi (STAN) a vyjádřili jste, že nemáte krev na rukou z bratislavské vraždy když chcete zachovat manželství muže a ženy. Pouze soustavným zájmem o to, co zákonodárci říkají, co dělají a psaním jim, aby o vašich postojích věděli, můžeme něco měnit. Prosím neochabujme v tom.

P.S.: Někteří jste se mě ptali, co přesně ze STAN na naši adresu zaznělo. Tak tady dole to přikládám. Pan Trunečka je asistentem poslance Exnera.