Břetislav Olšer
„Každý má právo na lidský život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života…“ (Ústavní zákon ČNR – Základní listina práv a svobod). Na oddělení Slezské nemocnice v Opavě, tedy v mém novinářském rajonu, zazvonil ve čtvrtek 23. prosince 2010 ve 2.40 hodin nad ránem zvonek, signalizující pohyb v baby boxu.
Po otevření speciálně upravené schránky v něm zdravotníci našli odloženou novorozenou holčičku. Vlastně ji našla zdravotnice Magdalena, po níž je nyní pojmenována i nalezená holčička. Je to symbolické. Přišla na svět den předtím, než se v betlémských jesličkách narodil Ježíšek. Ten přišel k nám přišel právě dnes. Panna Maria s Josefem tak dlouho bloudili po Betlémě a nikdo se neslitoval nad těhotnou ženou.
Tak se ocitli v obyčejném chlévě s domácími zvířátky. Jinde nebylo místo. Ani v hostincích a ubytovnách, prostě pro naši prvorodičku zbyl jen chlad, hlad a nouze. Stalo se totiž v oněch dnech, kdy vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli zapsat, každý do svého města, tedy i Josef s Marií v očekávání.
Splňovala tedy všechny předpoklady chudoby, hmotné nouze a sociální vyloučenosti, které vedou dnes české „potřebné“ rodičky, aby odkládaly svá čerstvě narozená miminka do vynálezu zvaného baby box. Čistě hypoteticky, věřím, že můj příměr pochopí i moji přátelé kněží a nezavrhnou mě jako heretika, přestože jsem pořád křtěný valašský katolík; kdyby také Panna Marie odložila Ježíška do eventuálního betlémského baby boxu, kdo by lidstvo spasil, kdo by se obětoval na kříži za každého z nás?
V baby boxu by totiž nikdo neznal jeho původ, poslání, ani identitu, zdravotní stav, ani jeho rodiče. A co je nejhorší; nevznikla by parta dvanácti apoštolů, natož hlavní hrdina Boží konspirace – Jidáš, ani Nový zákon, natož křesťanství a posléze ani apendix zvaný islám. Zatrápená šlamastyka. Nic fyzického s Josefem neměla, byla nedotčená, a přesto Boží milosti plná. Jejda, jejda, prekérní situace. Jedině že by archanděl Gabriel přiznal své neposkvrněné otcovství a vzal Ježíška z baby boxu zpět… A pan Hess by přišel o svých pár es. A to ještě nevíme, co by se dělo poté, kdy by Jezulátko našel v chléva pasáček. A pokud by nešlo o chlév Augiášův, pak by se Ježíšek mohl jmenovat podle svého nálezce Muhammada nebo Heráklése.
Ať by se to stalo tak či onak, v českých 39 baby boxech už bylo zachráněno od roku 2005 rovných 40 životů. Malá opavská Magdalenka byla zatím tím posledním. Ovšem, pozor. Baby boxy prý odporují Úmluvě o právech dítěte, například prioritě zájmů dítěte a právu na úřední standardy péče a ochrany (čl. 3 a 7 Úmluvy), právu dítěte na identitu, včetně práva znát své rodiče, a právu na jejich péči (čl. 7), navíc degradují plnohodnotného jedince na pouhou věc; soukromí dětí je dále narušováno medializací jejich případů.
Zkrátka baby boxy posilují nezodpovědnost rodičů, nepodílí se na snižování počtu mrtvých miminek a ke všemu odložená mimina nemají zdravotní minulost, a tak dál. Ale máme tady také zavražděné kojence. A těch je poněkud víc, než těch zachráněných, o čemž se však moc nepíše. Není to „in“, baby boxy totiž Češi milují.
Statistika je však nekompromisní: píše o ní též časopis Československá pediatrie, matka představuje pro život dítěte nebezpečí 6x častěji než otec. Nový přítel matky pak dokonce 20x častěji! Jediný, kdo může účinně ochránit život a zdraví dítěte je ten člověk, který je u poloviny dětí z výchovy zcela vyloučen: jeho biologický otec. Ruku na srdce, kolik dětí se neocitlo v těchto zázračných 39 komůrkách života, ale v popelnicích, na smetištích, na záchodech či někde jinde, jen tak pohozených. Jako věc.
Na poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin zemřelo loni v Česku 23 dětí ve věku do jednoho roku. Případy, kdy matka při porodu nebo po něm usmrtí své novorozené dítě, se čas od času v našich médiích objeví, a vždy vyvolají velmi silné a většinou odsuzující reakce. Vražda novorozeného dítěte matkou je v současné společnosti vnímána jako jeden z nejtěžších trestných činů, proto prý baby boxy. Ty však vražedné geny nezmění, ani chorobné úmysly. Pokud má rodička v úmyslu své dítě zabít, nedá ho živého z rukou, ani kdyby byl celý svět jeden velikánský baby box. Spousta žen tak neřeší své sociální a jiné potíže, ale naplňuje pouze svoji vypočítavost. Pod dohledem zákona…
Podle komentáře ministerstva vnitra ČR, o „dětech z popelnice“ informují média několikrát do roka. Ve skutečnosti je takových případů mnohem víc – je pouze věcí náhody, že se zdaří utajit těhotenství před celým světem, především před nejbližším okolím – nejčastěji před agresivním a žárlivým manželem, druhem nebo před rodiči matky. Pachatelky se vystavují nebezpečí trestního stíhání nejen za trestný čin vraždy novorozeného dítěte, na který zákon stanoví trestní sazbu od tří do osmi let odnětí svobody, ale i za trestný čin vraždy (§ 219 tr. zák.), za který lze uložit až doživotí.
Výjimečně jsou miminka se základním ošetřením po porodu odložena na místech, kde je pravděpodobnost jejich včasného nalezení největší. Přesto, pokud se nejedná např. o přeplněné čekárny zdravotnických zařízení či státních úřadů, se matka vystavuje nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin opuštění dítěte. Přitom životy mnohých těchto dětí by mohly zachránit anonymní porody, kdy matka s příznaky počínajícího porodu přijde do kterékoli porodnice (případně do jiného zdravotnického zařízení) bez osobních dokladů a odmítne sdělit svou totožnost. Každé zdravotnické zařízení je povinno poskytnout takové ženě pomoc, protože porod je akutní stav, při kterém je ohrožen život rodičky i novorozence. Matka může po základním ošetření odejít a dítě zde ponechat. To pak má statut nalezence a šanci na rychlé umístění v náhradní rodině…
Převzato z OLSER.CZ
27. 12. 2012 at 19:26
trest matkám, za opuštěníé dítěte- novorozence ano, a co když matka opustí děti, co jsou jim třeba 3 roky? To má být v pořádku? Moje bývalá se na vlastní děti vykašlala, odešla bez rozloučení když jim byli 3 a 4 roky. Nechala mě s nimi, užívala si, aby pak ze mě udělala před soudem násilníka a opilce a s výsměchem si je vysoudila do výlučné péče. Zřejmě tento stát opouštění dětí běžně toleruje, ba dokonce je podporuje. Je to k pláči.
28. 12. 2012 at 11:43
OSPOD by spíše chudým a pro úředníky proto nezodpovědným rodičům Marii a Jozefovi Ježíška sebral a strčil ho do děcáku. Stát se pokrytecky tváří, jak mu záleží na dětech. Ale nejlepší odborníci v dětských domovech nevychovají děti lépe než rodiče (viz statistiky kriminality atd.). Nebo by herodesův stát vnutil Marii pomoc v podobě azylového domu. Bude mít teplo, sucho atd. Jen musí začít žalovat Josefa. Josef dostane povinnost platit výživné ve výši, kterou nebude schopen splatit. Josef při získávání zakázek totiž neuplácí herodovy úředníky, tak musí být potrestán…
Spousta světců pocházela z početných rodin, z chudých poměrů. Stát o takové občany nemá zájem.
29. 12. 2012 at 11:36
martine dittrichu je to opravdu k pláči co soudy předvádějí. „Matky“ si mohou dovolit vše. Nevěru, unosz dětí do ciziny, prostě vše.
7. 1. 2013 at 15:37
Baby boxy jsou ideální pro kšeft s dětmi. Dítě bez minulosti, které nikdo nehledá je ideální zboží – o humanitu zde nejde. Uzákonil bych povinnost hledat otce každého odloženého dítěte! A kolik by se jich rádo o prcka postaralo! Ale obávám se, že o to zájem nebude. Znamenalo by to totiž skutečně pozitivní práci jistých falešných „spasitelů“ a kazilo jim obchody.