Ministerstvo spravedlnosti

–

Soud není v rámci Cochemské praxe soudem paternalistickým, kterým sám rozhoduje o tom, který rodič je „lepším rodičem“, a má tak právo o dítě více fakticky pečovat. Je spíše orgánem podpůrným. Jeho kroky směřují k tomu, aby alespoň k elementární dohodě dospěli sami rodiče. Proto vede řízení tak, aby nebylo pro rodiče zatěžující a mohlo skončit rychle.

Ke specifikům procesního postupu lze zmínit, že soud má po doručení návrhu na rozvod nařídit do 14 dnů první jednání ve věci. Pokud se při něm nepodaří uzavřít dohodu, doporučí rodičům návštěvu poradny, aby si dohodli pravidelnou práci na svém případu. Jednání se tedy za tím účelem přeruší. Po poradenské péči soud nařizuje opět jednání. Během tohoto jednání by měl schválit dohodu rodičů, která byla během poradenské činnosti sjednána.

Český kontext

I český soud již dnes má, je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozornit účastníky na možnost využití sociálního poradenství (§ 99 OSŘ). Může také nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin. Podle ustanovení § 474 ZŘS má soud v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé pravomoc uložit rodičům na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. Toto ustanovení lze vykládat jistě i šířeji ve smyslu možnosti využít i jinou odbornou pomoc, například poskytovatele odborné poradenské pomoci. V případě mediace však lze poukázat i na nepříliš lichotivou statistiku (127), podle níž bylo v roce 2015 nařízeno setkání s mediátorem jen v 74 případech (ke schválení mediační dohody pak došlo jen ve 2 případech). Důvodem může být jak relativně nízký počet zapsaných mediátorů či platba za mediaci, tak i zatím nízká důvěra v efektivitu tohoto specifického prostředku. Další možnosti (smírčí jednání, rodinná terapie, setkání s odborníkem) nejsou statisticky evidovány. I ty jsou ale využívány v malé míře, na což upozorňuje i Veřejný ochránce práv. (128) Ten zmiňuje jako důvody nižší využitelnosti zejména to, že opatření ukládána soudem či OSPOD jsou v rozporu s principem dobrovolné účasti a že jejich plnění může být jen formální (pouhou docházkou na jednání, nikoli reálným přijetím opatření). Jako přirozeně limitující se ukazuje i prvek úplatnosti.

Soud mediaci nařizuje v menší míře z důvodu předpokládaného nejistého výsledku a též proto, že reálně není zajištěna adekvátní síť odborníků, kteří by mohli specifické terapie a poradenství provádět.

Nelze opominout ani ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Je umožněno, aby soud uložil výchovná opatření podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. d) ZOSPOD spočívající v povinnosti dítěte, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte využít odbornou poradenskou pomoc nebo povinnost účastnit se prvního jednání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie. Totéž může (a zákon tak předpokládá primárně) učinit i OSPOD, a to jako výchovné opatření podle zmíněného ustanovení § 13 odst. 1 písm. d) ZOSPOD nebo jako povinnost podle ustanovení § 12 odst. 1 ZOSPOD. Ze statistik MPSV (129) nicméně vyplývá, že OSPOD využívá tuto pravomoc poměrně málo. Bylo by vhodné, aby obecně docházelo k většímu využívání smírčích jednání, mediací, rodinných terapií atd. Legislativní rámec je v tomto ohledu vstřícný. Klíčový je tedy přístup jednak soudů a OSPOD, jednak subjektů, které předmětné služby poskytují. Ke zvýšení aplikace institutů pro nalezení smírného řešení může napomoci pravidelné školení soudců a pracovníků OSPOD. Soudy i OSPOD pak musí mít zajištěn kvalitní přehled o dostupných službách tohoto typu v jejich obvodu. Je proto rovněž vhodné ze strany ústředních orgánů analyzovat dostupnost služeb v rámci jednotlivých obvodů soudů (a OSPOD).

(127) Statistiky Ministerstva spravedlnosti – Přehled o průběhu v opatrovnických věcech za rok 2015. Dostupné zde: http://cslav.justice.cz/InfoData/prehledy-statistickych-listu.html.
(128) Informace byly prezentovány na seminářích dne 31. 3. 2015 a 22. 4. 2015 ze strany Mgr. Martina Ježka, odborníka působícího u Veřejného ochránce práv. Prezentace dostupná zde: http://spolecne.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/projekt_ESF/RODINA/Seminar_pro_Jihomoravsky_kraj-MJ.pdf.
(129) Statistiky MPSV uvedené na webu, Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí za rok 2015, statistický list 5.

Převzato z materiálu Analýza aktuálních otázek výživného