PhDr. Václav Mertin
20. července neschválil Senát Parlamentu ČR pasáž novely zákona o rodině, ve které má dojít k posílení významu sřídavé péče po rozvodu rodičů. Před několika dny se stejně zamítavě vyjádřil Vládní výbor pro práva dítěte. Diskuse v obou komorách byla bohatá a je zajímavé, že stanoviska mužů a žen pro a proti zhruba kopírují poměr, se kterým se setkávám v poradenské klientele. Obracejí se na mě převážně muži, kteří usilují o větší naplnění rodičovské role a střídavou péči pokládají za reálně dosažitelné maximum, a ženy, které se střídavé péči brání a hledají pro tento svůj postoj oporu v psychologickém nálezu.
Novela „nic proti ničemu“
Když se rodiče rozejdou, jde téměř vždy o nepříznivý zásah do života dítěte. Nikdo se ho neptá, ani nebere ohled na jeho přání, které obvykle zní, aby s ním byli táta s mámou pohromadě. Pak na něj často dopadají tahanice rodičů, neshody o majetek, peníze, pomluvy, výčitky, výhrůžky, neplacení výživného, neochota umožnit kontakty s druhým rodičem, nezájem či úplná absence jednoho rodiče… Pod zorným úhlem takových zásadních a léta neřešených problémů se zdá být změna jedné věty v zákoně maličkost.
Navrhovaná novela v §26, odst. 2 zní „Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, soud svěří dítě do střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte.“ Stačí si tuto větu přečíst a vidíme, že neobsahuje žádné dramatické změny, že se absolutně nedotýká práv dítěte, ani neomezuje soudy v nezávislém rozhodování – všechny ostatní paragrafy, které by se těchto skutečností mohly dotknout, zůstávají nezměněné. Takže jestli soudy berou v potaz názor dítěte dnes, budou ho brát i nadále. Jestli soud dojde k závěru, že střídavá péče není v nejlepším zájmu dítěte, pak rozhodne o jiné formě.
Málokdo si troufne zamítnout střídavou péči zcela (vždyť je od roku 1998 v zákoně a žádnou katastrofu nezpůsobila), tak se hledají jakékoli podpůrné argumenty, které by nás měly přesvědčit, že by mělo jít o opatření výjimečné. Objevuje řada námitek: novela není třeba, vše řeší stávající úprava, podle novely se při rozhodování o střídavé péči upřednostňují práva rodičů nad právem dítěte, je omezeno právo dítěte na vyjádření, dítěti bereme domov…
Stěhování je ten nejmenší problém
Největší uváděný problém bývá pravidelné přesouvání z bytu do bytu a s tím spojená údajná ztráta domova. Dítě se ovšem pravidelně „stěhuje“, i když je svěřeno do péče jednomu rodiči. Neměli bychom soudit podle dospělých a zkusme připustit, že dítě by mohlo mít domov všude tam, kde jsou jeho rodiče, kde má oblíbené věci, zvířata. Tedy ne ve třech místnostech jednoho bytu, ale v šesti místnostech dvou bytů. Navíc, menší dítě nemá se „stěhováním“ takové starosti, tašku mu zabalí rodiče.
Střídavá péče je prý opatření pro dospělé. Jenže i rozvod je většinou opatření pro dospělé, děti by si přály být s oběma rodiči. Totéž však platí o svěření dítěte do péče jednomu z rodičů. Koneckonců i docházka do školy je opatření pro dospělé. A nezapomínejme, že zásadní odpovědnost za dítě mají právě rodiče.
Dítě prý je pouhý objekt rozhodování dospělých a nikoli subjekt. V novele není ani zmínka o tom, že by soudy neměly pokládat dítě za subjekt a nadřazovat jeho zájem zájmům dospělých. Při dosavadní úpravě to zřejmě možné je, jen si nejsem toho, že by to v praxi fungovalo, že by se tedy bral vážně názor dítěte, které nechce rozvod rodičů, nebo že by se akceptovalo jeho vyjádření, komu má být svěřeno do péče a jak má tato péče vypadat. Co však pro je mě zásadnější, že mi vůbec není jasné, jak zjistit „nejlepší zájem dítěte“. Že dítě se rozhodne a tak to bude? Nebo namaluje obrázek a zkušený psycholog pozná, jak to je, jestli jedna strana popouzí, že má raději maminku… Přiznám se, že to v běžných případech poznat neumím a stejně by mi to přišlo dílem neetické.
Novela opravdu nestaví na roveň všechny možnosti soudní úpravy poměru nezletilého. Vyjadřuje tím zájem této společnosti na tom, aby dítěti zůstali po rozvodu zachováni v maximální míře oba rodiče. Což nejpoužívanější postupy alespoň z psychologického hlediska reálně rozhodně nezajišťují. Copak je možné, aby víkendová návštěva jednou za čtrnáct dní byla srovnávána s každodenní péčí?
Novela soudům nepřikazuje, jak mají rozhodovat. Jen říká, že právo dítěte na oba rodiče je na prvním místě a soud by měl případně zdůvodnit, proč tato varianta není v nejlepším zájmu dítěte. Jsem přesvědčen, že v řadě případů by to měl hodně těžké. To když i znalci uvedou, že oba rodiče mají velmi podobné předpoklady vychovávat dítě. Pak by mu neměly stačit jako důvod k zamítnutí střídavé péče „argumenty“, že matka nic neprovedla a že proto není pro střídavou péči důvod.
Jako dětský psycholog jsem pro novelu. Střídavou výchovu pokládám po společné péči za nejméně špatnou z porozvodových variant.
Psáno pro MF DNES
27. 7. 2011 at 6:49
Moc hezky napsaný článek. Nikomu nestraní, jen uvádí na pravou míru překrucované skutečnosti. Pavel RUSEK
27. 7. 2011 at 8:06
Kéž by takových věcně psaných článků bylo více.
27. 7. 2011 at 10:31
Na Střídavku se snažíme dávat pouze věcné články, nic nepodloženého byste zde najít neměl. I když pravda je někdy drsná a nepopulární… Pokud jste myslel noviny a další média, pak souhlas – o novele a střídavé péči tam už bylo mnoho nesmyslů.
27. 7. 2011 at 12:41
Opravdu výborný článek, moudrý člověk- zarámovat, rozesílat, seznamovat… Děkuji
27. 7. 2011 at 15:59
Podle mne by střídavá péče měla být dávána automaticky po rozchodu.V manželství také nikdo nezkoumá,kdo z rodičů je lepší či horší,děti jsou součástí běžného života v rodině a vždy to není jen ideální.Odpadly by tak zbytečné dohady rodičů o dítě,o alimenty a možná by se i snížila rozvodovost. Dítě by nebylo stresováno vzájemnýmpomlouváním,napadáním se a předháněním, kdo je lepší rodič! Až poté by měli odborníci zasáhnout v případech,kdy jeden z rodičů je pro výchovu nevhodný!!!! To se dá lehce zjistit!!
27. 7. 2011 at 16:26
škoda, že se poslanci a senátoři před svým rozhodováním neptají na názor odborníků jako je Dr. Mertin.
27. 7. 2011 at 22:22
Krásný článek.Poslat všem feministkám a poslancům.Vytisknout,rověsit…
27. 7. 2011 at 23:52
ad Jana, Jitka, Hanka a další ženy podporující střídavku – dámy, je vás málo, jste jako jehly v obrovských hromadách české feminacistické společnosti, jejíž budoucnost začíná právě těmy hromadami přefeminizovaných nacistek být více než ohrožena. Ve vlastním důsledku na to doplatíte převážně vy, vy, které budete chtít založit rodiny…muži vám nebudou důvěřovat, budou mít z vás oprávněný strach, pouze hazardér půjde do tohoto likvidačního vztahu. Až toto většině žen dojde, bude již pozdě. Pozdě tak jako bylo u všech podobných společenských katastrof. A to je velmi smutné. Českým mužům je to již jasné, že pořídit si dítě s českou ženou je RISK. Jak se k tomuto stavu postavíte VY? Ať již říkáte cokoliv, bohužel pouze vy máte tuto budoucnost ve vlastních rukou…budete-li nadále podporovat v této společnosti zlatokopky, které si pořizují dítě pouze za jedním účelem……NIC se nezmění a prohloubení nevraivostí mezi muži a ženami bude pouze stoupat
až do velkého třesku, nic není nekonečné……
2. 7. 2014 at 14:08
Ahoj budeme se rozvádět a žena nechce o střídavé péči ani slyšet.Má z předchozího vztahu klukave střídavé péči.Všechno klape tak jak má a kluk má s oběma krásný vztah.Manželka ví, že jsem na děti fixovaný a myslím, že se mi chce tím mstít.Nevím jaké by měl soud argumenty aby rozhodl jinak než střídavku. Jsem schopný se o děti postarat stejně dobře jako žena. Bydlení jsem nabyl před manželstvím takže žena bude muset do nájmu.navíc naše manželství se rozpadlo po tom co jsem jí zjistil nevěru a to několikrát.Proč já bych měl trpět když jsem nechtěl ani rozvod? Snad mě soud vyhoví. Mám docela strach co na mě u soudu vytáhne za špínu aby soud střídavku zamítl.