Doris Kaliničová
Jedním ze ŽBLEBTŮ ROKU 2015 byl výrok psychologa Petra Hrocha: „Na syndromu zavrženého rodiče se většinou podílejí oba rodiče.“ Je to na první pohled nesmysl, ale když se nad ním zahloubáte, s údivem zjistíte, že do sebe něco má. I výstřel od boku náhodou může zasáhnout střed terče.
Na syndromu zavrženého rodiče se opravdu podílejí oba dva rodiče – jeden dobrovolně a aktivně a jeden z donucení.
Jde o něco podobného, jako je terapie negativním zážitkem. Za komunistů se takto léčili například homosexuálové. Vždy jim ukázali obrázek muže a když se jim líbil, dostali elektrický šok. To v nich mělo vyvolat odpor a výsledky byly celkem dobré, v jistém slova smyslu.
U dětí je to obdobné. Matka dítě nechce předat, ale uklidňuje ho při tom, takže s matkou se cítí dobře (má pozitivní zážitek). Otec zavolá policii a situace se vyhrotí, dítě je vystaveno frustraci a má s otcem negativní zážitek. Bojí se tedy každého dne, kdy si ho má otec vyzvednout.
Na negativních zážitcích se pracuje neustále… Maminka je hodná a milá, ale vždy, když dojde na řeč o otci, začne být zlá a naštvaná. To jsou další negativní zážitky spojené s otcem.
Tedy čím více se otec snaží neztratit své dítě a podílet se na péči o něj, tím více se podílí na zavržení sebe samotného! Justiční mafie to má promyšlené opravdu dobře.
Jsou chvíle, kdy se otcové vzdávají, protože jim toto dochází a chtějí, aby jejich děti měly už klid. To samozřejmě není dobře. Já sama všem říkám, ať se nevzdávají a bojují. Doufám, že jednoho dne si své děti vybojují a budou jim moci vytvořit nové, pěkné zážitky a opět si k sobě najdou cestu. Všechno ohledně rozvodu a soudu o děti je smutné a k pláči, ale nejsmutnější a nejvíc k pláči je, když dítě o jednoho rodiče přijde úplně.
Nedej bože, když to otec vzdá tím nejhorším způsobem a spáchá sebevraždu. Ano, i takové případy jsou a není jich málo. Smutné je i to, když to otec vzdá duševně a zblázní se z toho, což je také způsob vzdání se. Dost děsivá je pak ta radost matek. Jak může dítě vychovávat někdo, kdo má radost z toho, že dohnal člověka ke smrti nebo do blázince? Proč tak končí ti, kteří jen milují své děti a chtějí s nimi být, a ne ty, které je k tomu ženou a dětem a otcům brání ve styku?
Proč je nikdo netrestá? Vždyť je to vlastně vražda, nebo vážné ublížení na zdraví. Vždyť je to dlouhodobé psychické týrání. Ony samy jsou duševně choré…
22. 7. 2016 at 8:51
A proc nikdo neresi otce, co se nestaraji. Proc je nikdo nedonuti. Proc mohou muzi opoustet deti, zeny zcela beztrestne?
22. 7. 2016 at 11:07
A proč mohou matky opouštět děti kvůli svým o 10 let mladším milencům, křivě nařknout otce z domácího násilí, podávat na něj křivá TO, udělat si kvůli pomluvám na sociálce takřka druhé pracoviště, ukrást beztrestně veškeré dětské oblečení ze společné domácnosti a dostat za to od odpadu českého národa – tedy soudkyň odměnu 250 tis. Kč vykonstruovaného doměrku na výživném ? Proč matce, která pro svého o 10 let mladšího milence zapomněla na své děti je na sociálce nabízena pomoc s únosem dětí a otec, který se o děti roky staral je tázán maximálně na stupidní věc, zda byl někdy na rodičovském sdružení ?
22. 7. 2016 at 12:23
Jsou jiste otcové, co nevydrží stres od ženy a v zájmu dětí a klidu odejdou, nebo i takoví, kteří se nechají ohloupnout jinou ženou. Avšak vždy za to zaplatí vyměřenýmvýživným.
Když se žena rozhodne rozbít rodinu, opět za to zaplatí otec často likvidačním výživným a ztrátou kontaktu s dětmi. Stačí jenom, aby maminka nerespektovata rozsudek, toto policii, soudům a státním zástupkyním nevadí.
22. 7. 2016 at 18:18
Největším zdrojem syndromu zavrženého rodiče je zhovadilé používání předběžných opatření. Pokud by do rozhodnutí o úpravě poměrů byl dodržován zákon, tedy do prokázání potřeby jiné úpravy platilo, že rodičovská odpovědnost, jejíž součástí je i péče o dítě, náleží oběma rodičům stejně, pak by vadní rodičové neměli prostor pro své zhůvěřilé a děti ničící jednání.
23. 7. 2016 at 17:22
Jako bych tohle už někde četl nebo viděl. Jen to nebylo o Norsku, ale o soudech v ČR.
http://globe24.cz/domov/9924-zdechovsky-bojuje-za-syny-michalkove-ted-odhaluje-sokujici-zpravu
28. 7. 2016 at 0:05
Nádherně výstižně napsáno