JáRodič.cz

–

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě vyrůstalo v lásce a bezpečí. Snaží se myslet dopředu a předcházet situacím, které by mohly jeho potomka nějakým způsobem ohrozit. V poslední době se o bezpečnosti dětí hodně mluví a píše, a to nejen v souvislosti s únosy a zmizeními, ale i s nebezpečnými přechody, kde dochází k smrtelným úrazům školáků a zmiňovány jsou samozřejmě také nová zařízení, která by měla zajistit hlídání či sledování dětí. V dnešním příspěvku jsme pro vás připravili několik tipů a rad, jak zajistit své dceři či synovi co největší bezpečí.

Vzájemná důvěra

Rodiče jsou pro dítě nejdůležitějšími osobami. Aspoň by to tak mělo být. Je proto velmi důležité, aby se vzájemně znali. Měli by spolu trávit co nejvíce času, povídat si, budovat vzájemnou důvěru. Je jisté, že ne vždycky má rodič dost času, ale podstatné je potomka vyslechnout, dát mu jistotu, že je pro maminku i tatínka velmi důležitý, že si vždy udělají čas na to, aby ho vyslechli a pomohli mu. Samozřejmě postupem doby se bude svěřovat kamarádům a kamarádkám, ale měl by vědět, že v rodičích má vždy oporu a může za nimi přijít s čímkoliv.

K tomu patří i to, že rodiče by si měli svého dítěte všímat. Co je tím myšleno? Určitě nejen to, v čem chodí oblečené a podobně, ale hlavně to, zda v jeho chování nedochází k nějakým zásadním změnám, které by mohly být způsobeny například šikanou, užíváním drog atd..

Jak zajistit dítěti bezpečí

V dnešní době na děti číhá mnoho nástrah a nebezpečí. Vzpomeňte si sami: všude je množství aut, přechody nejsou vždy bezpečné, rodiče mají poměrně málo času, a tak je pro ně někdy náročné zajistit dětem dohled, respektive zorganizovat dětem volný čas a mnoho dalšího. K tomu je třeba přidat svět internetu , mobilní telefony, šikanu ve školách (i jinde).

Rodič by měl vždy vědět, kde a s kým je jeho potomek. Je potřeba jeho volný čas zorganizovat tak, aby bylo co nejméně samo, bez dohledu. To ale neznamená, že by mělo být nuceno do činností, které ho nebaví (mohlo by to mít opačný efekt).

Menší děti by v žádném případě neměly zůstat bez dozoru dospělé osoby. Někdy stačí chvilka nepozornosti a ztratí se, či spadnou z houpačky či odjinud.

Je třeba mluvit s dětmi již od útlého věku o tom, co je správné a co nikoliv, kde a od koho mu hrozí nebezpečí, probírat s nimi každodenní situace. I malé dítě by mělo znát své jméno, později i adresu, potřebná telefonní čísla,…

Dítě samo doma

Než se rozhodnete nechat dítě doma samotné, zvažte, zda je dostatečně staré a vyspělé, aby takovou (poměrně náročnou) situaci bez problémů zvládlo. Jednou to samozřejmě přijít musí, ale není třeba to uspěchat.

Vždy je třeba zajistit, aby se doma cítilo bezpečně (kontrola dveří, oken), připravit mu k telefonu všechna potřebná telefonní čísla, domluvit s ním, co bude doma dělat – číst si, hrát si, sledovat pohádku či jiný program (je dobré pořad společně vybrat, vysvětlit mu, že nemá využít vaší nepřítomnosti a sledovat filmy, které jsou nevhodné – nejen násilné či erotické scény, ale někdy stačí i strašidelný příběh a dítě se bojí) a podobně. Není od věci připomenout, že nemá mluvit po telefonu s cizímu lidmi, někomu říkat, že je či bude doma samo, otevírat dveře komukoliv cizímu (respektive raději neotevírat nikomu, rodinní příslušníci mají klíče) atd.

Cesta do školy a ze školy

Od určitého věku asi začne školák chodit do školy sám. Samozřejmostí by mělo být, že s ním rodiče dopředu cestu „natrénují“ – tedy kde a jak bude přecházet, co dělat, když mu ujede autobus, kterým místům se na cestě vyhnout, co dělat, osloví-li ho cizí člověk, popřípadě mu nabídne doprovod či odvoz, kdy a odkud má zavolat rodičům, kam se obrátit v případě, že bude potřebovat pomoc a podobně. Dostane-li i vlastní klíče od bytu, pak je třeba s ním promluvit i na toto téma – tedy kde budou klíče uloženy, že nemá zbytečně lidem okolo vykládat, že má klíče, jak vstupovat do domu a do výtahu (nikdy s cizím člověkem, raději počkat), jak se zachovat v dalších situacích.

Možná se vám to zdá zbytečné, na druhou stranu je lepší, aby bylo dítě připraveno, byť samozřejmě všichni doufají, že zrovna to jeho se v takové situaci nikde neocitne.

Závěr

Necháváte své děti někdy samotné? Nebo jim vždy zajišťujete hlídání? Jak jsou staré a kde žijete? Od kolika let podle vás může dítě zůstat doma samotné? A jak zajistit jeho bezpečí? Jak vy sami hovoříte se svým potomkem o nebezpečí, se kterým se může setkat? Myslíte si, že je to důležité, anebo to považujete za zbytečné strašení? Napište nám vaše názory, rady, tipy a zkušenosti.

Převzato z webu JáRodič.cz