Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.
„Jakési povinné svěřování do střídavé či společné péče znamená určitou šablonovitost rozhodování, která v praxi může přinést mnoho negativních důsledků, které dalekosáhlým způsobem ovlivní život dítěte.“
Toto je šestý z devíti výroků nominovaných do soutěže ŽBLEBT ROKU 2013. Opatrovnická soudkyně, dlouholetá předsedkyně Okresního soudu v Kolíně a zakladatelka Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců JUDr. Libuše Kantůrková má obavy, že šablonovité rozhodování může děti poškodit.
JUDr. Libuše Kantůrková není v anketách Střídavky žádným nováčkem. Díky svým uvedeným funkcím už pronesla hodně pozoruhodných výroků. Ale letos se opravdu překonala, když zastáncům střídavé výchovy vyčetla potenciální nebezpečí, které má na nebohé děti číhat v tom, že by je primárně měli vychovávat oba rodiče. Kdyby tento výrok pronesla mladá, začínající soudkyně, dalo by se to možná vyložit jako egoistická snaha uchovat své profesi manévrovací a tvůrčí prostor. Aby se z dam a pánů v čele soudních místností nestali jen vyhlašovatelé rozsudků, když už se na získání vysněného soudcovského místa tolik nadřeli. Ale když to říká paní Kantůrková, nebude šablona jako šablona.
JUDr. Libuše Kantůrková po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1979 nastoupila k Okresnímu soudu v Kolíně jako justiční čekatelka. Nepochybuji o tom, že bravurně zvládla marxismus-leninismus, protože v roce 1982 složila čekatelské zkoušky a po mateřské dovolené a dvojím stěhování se v roce 1988 vrátila na Okresní soud v Kolíně a byla jmenována soudkyní na úseku občansko-právním. Však si ji také pochvalovala Národní fronta České socialistické republiky, když ji navrhovala na soudkyni. Spolu s dalšími byla ceněna za zkušenosti ze soudní praxe a zejména pak za angažovanost na prosazování a uskutečňování záměrů socialistického soudnictví. Pochvalnou soudružskou ódu najdete ZDE.
V době, kdy JUDr. Libuše Kantůrková studovala a uskutečňovala záměry socialistického soudnictví, platil Zákon o rodině ve svém prvním znění, které dnešní generaci rodičů s malými dětmi musí připadat jako nepovedený pokus o žánr sci-fi. Soudruzi měli v zákoně článek III, který pravil: “Mateřství je nejčestnějším posláním ženy. Společnost poskytuje mateřství nejen svou ochranu, ale i veškerou péči, zejména hmotnou podporou matky i dětí a pomocí při jejich výchově.” Vedoucí úloha matek byla zakotvena přímo v zákoně a bylo vymalováno. Malý výlet do historie můžete podniknout ZDE – první stránka bohatě postačí a přejde vás chuť na zvídavé dotazy našim otcům či dědům, proč oni mlčeli, když je stát diskriminoval při výchově dětí. Jednak rozvodů bylo mnohem méně, jednak doba rebelství nepřála. Dnešní zastánce rodičovské rovnoprávnosti by byl před pár desítkami let rozvracečem socialistického zřízení a s těmi se nikdo moc nepáral. Zkuste se zeptat starších, jestli znali nějakého otce, který bojoval za svěření dětí do své péče.
Tehdy paní Kantůrkové šablonovitost moc nevadila, obzvláště když sama patřila ke kastě vyvolených k nejčestnějšímu poslání. Kdyby se jí náhodou manželství nepovedlo, zákon vše jistil. Nad rozvodem by splakal leda manžel, jenž se dal za socialismu flexibilně vyměnit bez vlivu na životní podmínky matky.
Nebo to tak nebylo? Možná, že je naše velká bojovnice proti šablonám celý život zásadová a nikdy neslevila ze svých postojů. Škoda, že neznám nikoho z Kolína. Zeptal bych se ho, jestli se tam ke konci socialismu a krátce po revoluci mezi lidmi nešuškalo cosi o divném soudu, na který si stěžují ženské organizace. Dokážu si živě představit, že zatímco v celém zbytku Československa byly děti po rozvodu podle jednotného mustru přiděleny do osobního vlastnictví matek, v Kolíně rozhodně nepodléhali žádným šablonám. Paní Kantůrková každý spis pečlivě prošla, zvážila negativní dalekosáhlé důsledky pro dítě, jež přinášely šablony používané všude kolem, a svěřila je vždy tomu vhodnějšímu rodiči.
Další výroky nominované do soutěže Žblebt roku si můžete přečíst a hlasovat o nich ZDE.
4. 3. 2014 at 9:44
Současné české opatrovnické soudnictvínení šablonovité. Soudy rozhodují objektivně a rodiče podle pohlaví nediskrimují. Soudkyně a soudci jsou vedeni poctivými úvahami, na prvním místě je vždy snaha zachovat dítěti oba rodiče, motivovat je kevzájemné spolupráci v zájmu dětí. Přihlížejí k tomu, který z rodičů se snaží, nedej bože aby někdo ve styku bránil či lhal s cílem poškozovat druhého rodiče. Traumatizování dětí Uváčikovými, Klimeši a dalšími individui soudy netolerují a tvrdě potírají. Výživné je zásadně stanovováno podle potřeb dítěte a oběmka rodičům. OSPODy aktivně s rodiči pracují, nelžou a vždy sledují zájem dítětě. Prostě taková idylka, o které si v Německu mohou nechat jen zdát.
4. 3. 2014 at 11:02
Děkuji panu Jadlovskému za ucelené informace,které vláda nechává ve sklepě.
A teď všichni povinně zákonem tyhle špíny vlasti ctěte!Oslovujte v soudní místnosti povinně zákonem soudružky a soudruhy ,,paní”a ,,pane” a vytvarujte se do jejich představ co je správné a co ne!Aby co nejmíň ublížili dětem roč.2000,01,02,03,04 a dále a dále.
To je tak blbý trik obviňovat s toho co dělám sama protistranu, že ztrácí jméno hodnotu.Ale účinný-viz putin proti fašistům s fašistickou záminkou okupace.Hnus.Blbý hnus.Pod 80 iq hnus.Prostě iq lokomotivy.Silné jak moc.
4. 3. 2014 at 11:26
Chápu paní Kantůrkovou i jiné soudce, že za komančů, když chtěli dělat soudce, museli tahat za špagát společně s UV, resp. dle citovaného komunistického zákona a řídili se jím, byť byl špatný, prostě jednali dle rudého práva (teroru).
Ale co vůbec nechápu je, že v naší rádobydemokratické společnosti není mechanismus, jak vyhodit z justice soudce, který se dnes zákony neřídí. Ten zákon prošel hodně úpravami, k ideálu má hodně daleko a není až tak úplně špatný, jen není těmito kreaturami dodržován. Za komančů se i soudci báli soudit jinak, než ukládá zákon, dnes na to zvysoka dlabou a nic se jim nestane a ZDE JE TEN PROBLÉM – soudci jsou neodvolatelní.
4. 3. 2014 at 12:06
Kantůrková, Uváčiková, Klimeš, Spoustová…
Já si myslim že už mají odzvoněno, slušné soudkyně vědí co je to za sebranku…
A zakladatelka sdružení opatrovnických soudců? odkdy soudci potřebují zakládat jakási sdružení? Ted tam možná vymýšlí jak vycouvat z těch svinstev která v minulých desetiletí dělali…
4. 3. 2014 at 20:49
“Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců” proboha co to je ? Kdo je členem ? Myslím, že by se stát měl založit Sdružení soudů respektující zakony a právo, a členství v tomto sdružení by mělo být povinné pro všechny soudce. Hlavně pro soudružku JUDr. Janu Niedobovou, zcela pohrdající právem a pro nechvalně známou soudružku JUDr. Kristinu Žídkovou.
4. 3. 2014 at 21:00
Tak moc bych přál, nám občanům, aby se povolání soudce v naší zemi někdy v budoucnu těšilo zasloužené úctě. Jenže toho se nedočkáme dokud rozhodování soudů bude nezávislé na platných zákonech a soudcí/kyně budou nepostihnutelné a neodvolatelné.
4. 3. 2014 at 23:01
o rozsudky této (i jiné) soudkyně lze požádat příslušný okresní soud
podle InfZ (zákona č. 106/1999Sb. o svobodném přístupu k informacím)
v anonymizované podobě by je měli poskytnout a zveřejnit