Stridavka.cz
Také našemu ministerstvu spravedlnosti jsme položili obdobné otázky jako Ústavnímu a krajským soudům. Týkaly se postoje k problémům, vyplývajícím z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci BERGMANN PROTI ČESKÉ REPUBLICE:
1. Situace v oblasti porozvodové péče o děti je u nás tristní a mnoho rodinných vazeb je i vinou špatného přístupu státních orgánů ničeno. Říká se přitom, že ryba smrdí od hlavy. Jaký přístup proto zvolí vaše ministerstvo v rámci návrhů legislativních úprav, aby byl naplněn požadavek ESLP na zachování rodinných vazeb a dětem zůstávala v maximální možné míře péče a výchova obou rodičů?
2. Jste si vědomi toho, že charakteristice rodinné vazby mezi rodičem a dítětem odpovídá soustavnější péče a výchova, nikoliv pouze občasné návštěvy rodiče v roli víkendového strýčka neboli „stykače“?
3. Počátkem ztráty rodinných vazeb je v mnoha případech jejich přerušení již na začátku soudního řízení předběžným opatřením. Tím bývá bez provedeného dokazování dítě svěřeno do výlučné péče pouze jednoho rodiče, přestože i druhý rodič má zájem a schopnost o dítě pečovat. V průběhu řízení tak dojde k většímu či menšímu oslabení vazby dítěte k druhému rodiči, což nedává dobré předpoklady pro obnovení jeho péče o dítě do budoucna. Jak budete tuto situaci v rámci svých návrhů legislativních úprav nadále řešit, aby k oslabování rodinných vazeb nedocházelo?
Na naše otázky za ministerstvo odpověděl Mgr. Jaroslav Rozsypal, vedoucí oddělení styku s veřejností. Známý tím, že se styku s veřejností sám vyhýbá a na písemné otázky zasílá povrchní a nic neřešící odpovědi. Překvapí tentokrát? Zde jsou jeho odpovědi a náš komentář a hodnocení:
„Pokud jde o Vámi zmiňovaný rozsudek, je zapotřebí říci, že se nejedná o první a určitě ani poslední rozsudek ESLP na téma respektování práva rodičů v obdobných situacích na rodinný život s jejich dětmi. V minulosti, zejména v roce 2006, bylo vydáno několik takových rozsudků, na jejichž základě došlo k novelizaci občanského soudního řádu, a to zákonem č. 295/2008 Sb. Tato novelizace spolu s informováním dotčených orgánů byla prezentována jako způsob výkonu těchto rozsudků a Výbor ministrů Rady Evropy tento způsob implementace akceptoval.“
Obáváme se, že při současném přístupu naší justice se opravdu nejedná o zdaleka poslední rozsudek odsuzující Českou republiku. Zvolený a vámi zjevně také akceptovaný „způsob výkonu těchto rozsudků“ totiž justici k lepší ochraně rodinných vazeb ani po několika letech evidentně nedovedl.
„Je třeba také podotknout, že ve Vámi zmiňovaném rozsudku ESLP nekritizuje skutečnost nenařízení střídavé výchovy nebo stanovení „víkendového“ styku. Toto ESLP nekritizoval nikdy, protože ke konkrétní úpravě styku není tento soud příslušný, na rozdíl od vnitrostátních soudů. V tomto případě ESLP kritizoval spíše nekonzistentnost postupu vnitrostátních soudů.“
Máte pravdu. Pokud se ale nad věcí jen trochu zamyslíme, je zřejmé, že k přetrhání rodinných vazeb dojde mnohem snáze při víkendovém „styku“, než při pravidelné péči o dítě. Snaha o udržení vazeb, které jsou narušeny řídkým kontaktem, je pak už jen neefektivním hašením požáru. Dokud si toto nebudete schopni či ochotni připustit, nehneme se z místa.
„Ministerstvo spravedlnosti ČR se domnívá, že stávající právní úprava porozvodové péče o nezletilé děti je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i s Úmluvou o právech dítěte. Dle ustanovení § 34 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, náleží rodičovská zodpovědnost oběma rodičům a k jejímu pozastavení, omezení, popř. zbavení může dojít pouze v zákonem stanovených případech. Dle ustanovení § 26 zákona o rodině upraví soud před rozhodnutím o rozvodu manželství rodičů nezletilého dítěte jejich práva a povinnosti k dítěti po dobu po rozvodu a zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.“
Stávající právní úprava evidentně nedokáže zajistit účinnou ochranu rodinných vazeb. Nebylo by lepší, než ji slepě hájit, zamyslet se, jak ji zkvalitnit? Jinak citace zákona vám jdou dobře.
„Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do střídavé, popř. společné výchovy obou rodičů. Autoritativní rozhodnutí soudu může být též nahrazeno dohodou rodičů o výchově, kterou soud schválí, je-li to v zájmu dítěte. Soud vždy dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti (§ 26 odst. 4 věta druhá zákona o rodině).“
Ano, citace zákona vám jdou opravdu dobře. Zkopírovat text umíte. A co odpovědi na naše otázky?
„Dohoda rodičů o úpravě styku s nezletilým dítětem schválení soudu nevyžaduje, v praxi se však s návrhem na schválení takové dohody lze setkat poměrně často. Soud nicméně vždy rozhoduje o úpravě styku rodičů s dítětem za situace, kdy se rodiče v tomto smyslu nemohou dohodnout. Jestliže jeden z rodičů bezdůvodně brání oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, je tato skutečnost považována za změnu poměrů vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí (§ 27 odst. 2 zákona o rodině). Uvedené ustanovení by však nemělo být aplikováno automaticky, je vždy nezbytné zvážit zájem dítěte na stabilitě výchovného prostředí i k jeho citové orientaci.“
Neptali jsem se na zajištění pouhého „styku“ rodiče s dítětem, nýbrž jeho péče a výchovy. A podle vás tedy, když jeden rodič se snaží odstřihnout potomka od druhého rodiče, přičemž dítě si následky toho ponese celý život, ale protože „už si zvyklo“, tak ho hezky necháme s tímto manipulujícím rodičem? Velmi výchovný přístup ministerstva spravedlnosti.
„Ministerstvo spravedlnosti ČR se domnívá, že při rozhodování soudu o výchově a styku rodičů s dítětem je nezbytné posuzovat všechny okolnosti každého konkrétního případu. Nelze tedy bez dalšího konstatovat, že společná či střídavá péče obou rodičů po rozvodu je vždy v nejlepším zájmu dítěte.“
Tento mravní relativismus je základem problému. Samozřejmě, že společná nebo střídavá péče není v každém případě nejlepší – například když se jeden z rodičů nechce o dítě starat. Výjimky ale potvrzují pravidlo, ne vyvracejí. Péče dvou k tomu ochotných rodičů je obecně lepší než péče jen jednoho rodiče. Opět – dokud si toto nebudete schopni či ochotni připustit, nehneme se z místa.
„Je-li nezbytné prozatímně upravit poměry účastníků, popř. je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen, nařídí soud předběžné opatření, kterým mj. může uložit účastníku řízení, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho soud označí. Není také vyloučeno, aby v nutném a odůvodněném případě soud upravil styk dítěte s rodičem, kterému nebylo dáno dítě do péče. Předběžné opatření nepředjímá pozdější rozhodnutí soudu o výchově, je proto nezbytné vždy pečlivě zvážit, zda je prozatímní úprava v souladu se zájmem dítěte. Soud nařídí předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že to vyžadují poměry účastníka (popř. je-li zde obava, že by pozdější výkon rozhodnutí byl ohrožen), ohledně skutečností týkajících se vlastního obsahu předběžného opatření vyžaduje zákon, aby byly alespoň osvědčeny (nárok tak nemusí být nepochybně prokázán, ale musí se jevit vzhledem ke všem okolnostem alespoň jako pravděpodobný). Předběžné opatření lze zrušit na návrh, ve věcech péče o nezletilé děti též bez návrhu, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno.“
Ty citace zákona vám jdou vážně skvěle. Odpověď na naši otázku v nich však zase nenajdeme. Neptali jsme se totiž, jak lze upravovat „styk“. Ale co budete dělat proti tomu, aby děti předběžným opatřením nepřicházely o péči a výchovu jednoho z rodičů a tato se neredukovala právě na pouhý „styk“. Evidentně proti tomu nic dělat nechcete.
„Ministerstvo spravedlnosti ČR je přesvědčeno, že právní předpisy upravující předběžná opatření ve vztahu k nezletilým dětem nejsou v rozporu s právem jednotlivce na respektování rodinného života (dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Ostatně, jak už bylo zmiňováno výše, také Evropský soud pro lidská práva ve Vámi uváděném rozhodnutí ve věci Bergmann proti České republice nevytýká České republice nedostatky v právní úpravě, ale konstatuje, že v daném případě soudy „nepřijaly veškerá opatření, která se od nich dala v posuzované věci rozumně čekávat“.“
Pokud k tomu naše soudy nic nenutí, proč by taková opatření přijímaly? A s tímto přístupem ministerstva (ne)spravedlnosti je ani nic nutit nebude.
Hodnocení Střídavky: 5
10. 5. 2012 at 8:48
Co na to říct? To je važně jako bavit se s DEBILEM. Kdyby měli (lidé odpovídající za MS na dané odpovědi) inteligenci, jež odpovídá debilitě, tak to aspoň vysvětluje ty jejich odpovědi, či spíše reakce na otázky, protože odpovědi to skutečně nejsou. Obávám se ale, že to nebude debilitou, ale nechutí skutečně řešit skutečné problémy. Ať tak či onak, diskvalifikuje je to z jejich pracovní pozice.
Nutno podotknout, že stejný pocit mám při komunikaci i s mnoha jinými lidmi – úředníky i jinde, pracovníky bank, se studenty (při výuce), s prodavačkami v obchodě, atd. Prostě, je to obraz úpadu společnosti!
10. 5. 2012 at 8:53
Dobrý den.O našich dětech rozhodují produkti totalitního opatrovnictví.Přijde jim totiž samozřejmé,omezit dítě ohraničeným prostorem vlády jedné strany.V zájmu dítěte kult matky.Můj převzatý vzorec chování mně napovídá,že děti narozené na jakkémkoli místě na světě mají všude zájem stejný.A ejhle-ve Švédsku,Německu,zejména v Cochemské oblasti,Francii,Americe se asi rodí samí Vesmířánci se zájmem na oba rodiče,zato v satelitech SSSR a jižních katolických státech je jistě jejich nejpřirozenější potřeba náhled jedné strany,snáze se s takovými manipuluje až dorostou do věku volit stranu či víru.
10. 5. 2012 at 9:13
Tento mluvčí má dobře nacvičeno, jak sáhodlouze odpovědět, a přitom nic neříct. Z něho nevymámíte slušnou odpověď ani náhodou. Bude mlít pořád dokola, jak je vlastně všechno v pořádku a rozsudky ESLP jsou jen drobnými chybami jednotlivců v rámci perfektně fungujícího systému. Ach jo.
10. 5. 2012 at 15:45
Od státního úředníka, který parazituje z daní nás diskutujících nelze samozřejmě čekat práci. Sám mám obdobné zkušenosti s komunikací s ministerstvem vnitra, kdy jsem se jich tázal, který blbec si vymyslel, že již nejdou zapisovat děti do občanek, a co hodlají udělat pro nápravu tohoto stavu. Odpověď byl, můžete být rád, si Vaše děti mohou pořídit svoje OP jen za 50,- Kč, a fakticky stát jako debil na úřadě ve frontě a ztrácet čas.
11. 5. 2012 at 10:48
Je třeba zcela změnit pohled na tuto problematiku,přístup státu a potažmo i justice je postavený na hlavu! Tento systém dává prostor k neustálému boji o děti a zahlcuje soudy nechutnými kauzami.Dá-li stát jasně najevo,že rodiče jsou ti,kdo se musí přednostně postarat,začnou zcela jinak uvažovat. budou řešit skutečné zájmy dítěte a ne o něj bojovat!
11. 5. 2012 at 14:27
Geniální ministerstvo a justice seznaly, že v cca 92 % je nejlepší porozvodová péče dát děti matce a otci vyjímečně umožnit „široký styk“ – 1 x víkend za 14 dní plus jedeno odpoledne v týdnu.
11. 5. 2012 at 15:11
..tvrdí,že většina párů chodí k soudu s dohodou o svěření dítěte do péče matky a kvůli zanedbatelné skupince otců,kteří žádají střídavou péči nebudoupřeci měnit systém¨!
13. 5. 2012 at 20:04
Když už cituji pan Rozsypal zákon o rodině, tak jsem o tom dost dnes přemýšlel dnes na delší cestě autem. Je to absurdní – jako rodič máte právo na vše co se týče Vašeho dítěte, kromě toho, o dítě ho pečovat, v horším případě ho vídat
1. 6. 2012 at 12:16
jsem neschopný úředník, ignoruju veřejnost a chodím si na dvouhodinové obědy
1. 6. 2012 at 12:24
proc mi mazete prispevky? !! Minule jsem cekal pres 2 hodiny na toho urednicka a kdyz mi bylo receno, ze je asi na obede, tak me to hodne nastvalo.