• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůModely otcovství v Čapkově trilogii (3)
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Modely otcovství v Čapkově trilogii (3)

3. dubna 2014

Mgr. Agnieszka Janiec-Nyitrai, PhD.

2. Povětroň – otec jako východisko a cíl

V románu „Povětroň“ jsou zachyceny tři paralelní příběhy bezejmenného člověka, který podlehl těžké letecké nehodě. Jeho život poznáváme prostřednictvím tří variací na téma jednoho lidského života. Překvapující je však, což zdůrazňuje Jan Mukařovský9, že společným rysem povídky milosrdné sestry, povídky jasnovidcovy a povídky básníkovy je právě nepřítomnost matky a negativní, odmítavý vztah k otci.

Z jednotlivých verzí života neznámého cestujícího se dozvídáme hodně nejen o jeho životě, ale především o samotném vypravěči: milosrdné sestře, jasnovidcovi a básníkovi, a o jejich způsobech chápání skutečnosti. Sám Čapek to zdůrazňuje v „Doslovu“: Každý z nich vřazuje daný fakt – bezvědomé tělo člověka – do jiné životní řady; příběh je pokaždé jiný podle toho, kdo jej vypravuje; každý do něho vkládá sebe sama, své zkušenosti, své řemeslo, svou metodu a své náklonnosti. (Doslov, s. 449) V podstatě jsou zde zobrazeny tři jednotlivé příběhy lidí, zrcadlící se v příběhu Povětroně. Podívejme se nyní, jak je v nich prezentována postava otce.

„Povídka milosrdné sestry“ přináší obraz otce – strážce tradice, morálky a systému, pro něhož je nejpodstatnější hodnotou povinnost, který neuznává jiné pohledy na svět a úzkostlivě se drží vlastních představ a hodnot. Vztah otce a syna je jednoznačně negativní. Se mnou nemluvil jinak než napomínaje a dávaje sebe za příklad, nejspíš považoval lidský život za něco předem hotového, jako zděděný dům nebo jako firma, kterou převezme nástupce (P, s. 164-165). Vzájemné nepochopení pramení z touhy podřídit si toho druhého a z otcova silného přesvědčení, že má právo řídit osud svého syna. Svůj vztah ke světu hrdina konstruoval v opozici ke světu otce, všechny jeho činy v mládí byly reakcí na činy otcovy, vzpourou proti řádu, který mu otec marně vnucoval. Vzpomínka na otce je velmi intenzivní, v povídce milosrdné sestry padají dokonce slova o nenávisti: Nenáviděl jsme ho v té podobě, že jsem ze všech svých sil, zlomyslně a potají porušoval vše, co by mohl očekávat (…) (P, s. 165). Otec byl pro hrdinu cizí (srov. P., s. 166). Nad otcovou rakví však Povětroň zároveň poprvé pocítil, že je sám. Tento klíčový okamžik generoval v synovi neočekávané pocity, pochybnost a strach, iracionální překvapení, že vznikl z tohoto mrtvého těla. Otcova smrt v hrdinovi evokovala myšlenku na jeho vlastní smrtelnost. Zároveň Povětroni najednou dochází, že je opravdu kostí z jeho kostí, tělem z jeho těla a po otcově smrti je přirozeně, ačkoliv nechtěně pokračovatelem v jeho široce pojatém díle. Synovská vzpoura však pokračuje a majetek, který otec po dlouhá léta pracně shromažďoval, Povětroň rozhazuje.

„Povídka jasnovidcova“ vypráví jiný příběh, ale současně, co se týká postavy otce, doplňuje příběh předešlý. Elementy známé z předchozí povídky se vracejí s ještě větší intenzitou. Jasnovidec tak popisuje dětství a mládí umírajícího Povětroně:

Zpátky až k dítěti, které nemá matky a vede s otcem tichý a zuřivý boj. Ti dva si nemohou rozumět. Vdovec chce poroučet a vychovávat za dva, zdvojnásobuje svou autoritu a přepíná ji malicherně, nedůtklivě a s pedantskou sekaturou; dítě nevyhnutelně vzdoruje a revolta v něm utkvívá jako trvalý mravní tik. Po celý život se nezbaví toho konfliktu se společností, s pořádkem, kázní, subordinací a kde čím; až do své smrti se potýká se svým otcem. (P., s. 200)

Básník nahlíží na konflikt s otcem podobně, otec je velký, cizí a přísný (P., s. 288). Syn je princem následníkem (P., s. 289), který má převzít otcův majetek a pokračovat v jeho díle. Příběh se dostává do ještě hlubší roviny – roviny mytické, archetypální. Syn vzdoruje otci a odchází z domova, ale ve světě ho čeká pouze ponížení. Objevuje se zde biblické podobenství o marnotratném synovi:

Nejdřív musím domů. Nevím, je-li můj tatík ještě živ, ale je-li, bůh ví, že mu políbím ruku a řeknu, požehnej, otče, pasákovi prasat, který si žádal jíst mláto dávané sviním. Zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým. A on, starý skrblík, se potěší a řekne: Tento syn můj byl umřel, a zase ožil, byl zahynul, a nalezen jest (P., s. 298).

Návrat k otci přerušuje však neočekávaná havárie letadla. Podle Oldřicha Králíka je pro Čapkovu tvorbu typický návrat ne k matce, ale k otci10. Obdobné motivy najdeme v románu Krakatit (1924), kde otce ztělesňuje stařeček – Bůh, objevující se na konci románu. Hordubal se vrací k pastýři Mišovi, který mu prozrazuje, že brzy zemře. Návrat, v Čapkově trilogii neodlučně spojen se smrtí, znamená ne návrat k matčině lůnu, ale právě k otci.

V Povětroni Čapek kreslí patriarchální společnost, která se v důsledku nedostatku ženského prvku mění v strukturu vystavěnou pouze ze zákazů a povinností. Postava otce znázorňuje freudovské superego, psychickou složku, která odpovídá za kontrolování pudového chování a dodržování společenského, morálního systému norem. Svět vytvořený otcem se podobá totalitnímu systému, kde vládnou striktně ustálená pravidla chování. Chaotický, neuspořádaný život hlavního hrdiny, který je řízen spontaneitou, chvilkovou příjemností a nezodpovědností je neustálým protestem proti otcově nadvládě a má své kořeny v přísné, svobody a citů zbavené výchově. Otec sám sebe pasuje do role diktátora, krutého Boha, který stále něco vyžaduje za to, že dal život svému dítěti. Otec umírajícího Povětroně po celý svůj život věřil, že mu syn zajistí nesmrtelnost, protože bude pokračovat v jeho díle.

Hrdina po celý svůj život (ve všech třech příbězích) trpí komplexem svého otce, který je z hlediska společenských norem člověkem úspěšným, je bohatý a ctěný. Cena, jakou musí zaplatit Povětroň, aby získal samostatnost a svobodu, i když jak je patrno, neúplnou, je vysoká – musí neustále utíkat před sebou samým, totiž před tím, což v něm formoval výchovou a kázní otec. Na rozdíl od prvního románu, kde je otec – Hordubal přítomný, ale žije vedle dítěte a nemá na něj žádný vliv, v Povětroni otec sice není fyzicky přítomen, ale stále řídí a ovlivňuje hrdinův život.

Zobrazená v románu vzpoura proti otci může mít své prameny v typické pro toto období krizi otcovství, kterou popsal v knize Soumrak otců11 italský psychoanalytik Luigi Zoja. Průmyslová revoluce zničila patriarchální společnost a vedla k destabilizaci rodinných rolí12. Otec přestal být vzorem, který mladý člověk měl napodobovat, a stál se někým, za koho se chlapec styděl. Svou vlastní identitu vystavěl tedy v negativním kontextu vůči svému otci. Příznačné je, že obdobné motivy jako v Čapkově románu: strach z otce, popis jeho přísnosti, výchovy podobající se vojenským cvičením, najdeme ve známem Kafkově Dopisu otci13. Podobně jako u Kafky je život neustálým útěkem před otcem, neustálou konfrontací s minulostí ztělesňovanou otcem.

9 Srov. J. Mukařovský, Vývoj Čapkovy prózy, in: Kapitoly z české poetiky, sv. II, Praha 1948, s. 340.

10 Srov. O. Králík, První řada v díle Karla Čapka, Ostrava 1972, s. 117.

11 L. Zoja, Soumrak otců, Praha 2005

12 Ibidem, s. 161.

13 Srov. F. Kafka, Dopis otci a jiné částečné povídky, Praha 1996, s. 163 – 167

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Jak české soudy rozhodují o výživném

Magdaléna Řeháková, Kateřina Kršňáková – SHRNUTÍ V této studii uvádíme základní statistik ...

Čtvrtstoletí se střídavou péčí v judikatuře Ústavního soudu

Mgr. Kateřina Kolářová Justová – Možnost střídavé péče jako jedna z forem péče o dítě byl ...

Přípustná retroaktivita ve věcech výživného dítěte

Mgr. Kateřina Kolářová Justová, Martin Hušek – Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad ...

Péče, styk a přání dítěte

RNDr. Pavel Rusý – Na e-právu vyšel dne 20. 12. 2022 článek právničky Mgr. Lucie Hořeňovs ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23. února 2023

    Spor o péči. Dceru odtrhli policisté od matky přím ...

    16. května 2023
  • Jak se zbavit plen

    26. května 2023

    Uvidíme se na Malostranském?

    25. května 2023

    Liga otevřených mužů: „Je ostudou, že jsme nepřija ...

    24. května 2023

    Homosexuální manželství na oltáři politických her ...

    23. května 2023

Kalendář příspěvků

Květen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
« Dub    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Lubomír Balvín: Liga otevřených mužů: „Je ostudou, že jsme nepřijali Istanbulskou úmluvu“
  • Pavel Rusý: Liga otevřených mužů: „Je ostudou, že jsme nepřijali Istanbulskou úmluvu“
  • Tomáš Jadlovský: Liga otevřených mužů: „Je ostudou, že jsme nepřijali Istanbulskou úmluvu“
  • Pavel Rusý: Liga otevřených mužů: „Je ostudou, že jsme nepřijali Istanbulskou úmluvu“
  • Jan Fiala: Spor o péči. Dceru odtrhli policisté od matky přímo na ulici

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (381)
  • Odborné články (337)
  • Vaše zkušenosti (211)
  • Fungování institucí (178)
  • Zahraniční zkušenosti (131)
  • Zákony, judikáty, vzory (152)
  • Výchova dětí (317)
  • Akce a aktivity (171)
  • Starší nezařazené (1 377)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu