Petr Cihlář
Často píšu o sobeckých ženách, které využívají znevýhodňování mužů při sporech o děti, majetek a výživné. Některých slušných čtenářek se moje články dotýkají. Je to z nepochopení.
Myslí si totiž, že je pro mne každá žena špatná, že je hážu do jednoho pytle. Není to však pravda. Lidí si vážím a mám je rád, bez ohledu na jejich pohlaví. Imponují mi všichni, kteří se dobře starají o svoje děti, vnímají jejich potřeby a dokáží při tom nemyslet sobecky jen na sebe. K ženám navíc pociťuji i sexuální přitažlivost. Ne, proti ženám skutečně nic nemám. Pokud to ovšem není úřednice, psycholožka nebo matka, myslící si, že dítě patří k ženě stejně tak, jako ženský genitál, že je dítě jejím majetkem. V tomto případě mi skutečně nejde o pohlaví, ale o práci těchto lidí. Naopak myslím, že dokážu ženy matky, samoživitelky pochopit. Sám jsem v podobné situaci.
Mnoho z žen kvůli dětem setrvává v nefungujícím vztahu. Toleruje, že se muž nezapojuje do péče o děti, že příjde domů a dá si nohy na stůl, v horším případě ženu psychicky či fyzicky napadá. Nepíšu o takových případech často, protože se s nimi až tak nesetkávám, píšu o tom, co znám. Nejsem však ignorant. Takové případy existují a nejsou vzácné. Špatné lidské vlastnosti jdou napříč pohlavími.
Žena je v nevýhodě už od začátku. Znám případy, když muž svoje nastávající otcovství tají před okolím i rodinou. Ženu přivede do jiného stavu i záměrně, proti její vůli, ta pak nemůže těhotenství na rozdíl od muže skrýt. Stojí před rozhodnutím, zda zůstat s mužem, který ji takto podrazil, zachovat dítěti tátu, zůstat na všechno sama a být zavržená společností. Ztrácí práci. Jakékoliv rozhodnutí se zdá být špatným. Riskovat potrat a do konce života žít s pocitem, že to první dítě zabila… „Třeba ani neví, s kým to má,“ mohli by říct sousedi. Samotná žena s dítětem to nemá vůbec snadné. Tyto ženy patří mezi skupinu obyvatel nejvíce ohrožených chudobou. Ve společnosti orientované na finanční zisk a výkon je pro ženu malé dítě omezením při hledání zaměstnání. Chůva stojí často víc, než sama matka vydělá. Školku je těžké sehnat… Rozhodování mužů je v tomto snadnější. Buď zůstane, nebo dělá, že se ho to netýká a platí alimenty.
Ne každá samoživitelka je sama z vlastního zavinění. Drtivá většina z nich by dala nevim co za to, aby měl otec jejich dětí zájem a brával si je častěji. Přesto je v dnešní době dítě požehnáním. Tisíce nezadaných třicátnic marně hledá. Najít rozumného chlapa pro vztah a založení rodiny je vzácnost. Jak řekla moje kamarádka: Když je muž po třicítce sám, je to OK. Když je sama žena, je to ztroskotanec. Uštvat se v péči o děti, nebo jíst antidepresiva a přesvědčovat se, že být singles není zas tak špatné? Dilema. Přemýšlím často, jak ženám pomoci. Jednou z pomocí má být i tento článek.
Myslím si však také, že si mohou pomoci i ženy samy. Ženy, važte si mužů, kteří mají o výchovu a děti skutečný zájem. Vytěsněte z vašich řad sobecké zlatokopky, které chtějí mít dítě jen pro sebe a z tátů dělají účelově domácí násilníky. Dejte mužům více prostoru k výchově dětí, pokud o to jeví zájem, važte si toho. Pomáhejte jim tak, jak oni chtějí pomáhat vám. Vaše děti táty potřebují a vy nebude na všechno samy. A my ostatní? Uvědomme si, že v některých věcech muž může, ale žena musí.
Převzato z PETRCIHLAR.BLOG.IDNES.CZ
9. 12. 2011 at 1:23
ne,ne,ne a tísíckrát ne – dokud budeme tolerovat a používat myšlenky typu – ženy jsou v nevýhodě – jdeme blbým směrem neboť velice hrubě paušalizujeme
9. 12. 2011 at 12:57
Určitě je dobré stát na straně všech lidí, kteří mají problémy, nejen mužů. Ale na druhou stranu z nich nemůžeme dělat chudinky, protože někdy jsme my sami v nevýhodě.
9. 12. 2011 at 13:49
někde jsem zahlédl – žena se zastala žensky ženy, i když ji vůbec neznala, neznala souvislosti případu, pouze konstatovala….chudinka matka, ta musí mít pravdu, potřebuje naši podporu….v tomto můžete nalézt jasnou odpověď na to stranění…..vždy bude na straně biologické matky, i kdyby vraždila A O TOM TO JE, na tom celém stojí tento celospolečenský problém . Tedy né na chlapech, ale na ženách . Dokud ženy neodbourají hormony ze svého mozku a nezačnou přistupovat k věci logicky a racionálně, nikdy nemůže dojít ke změně. Žena bez hormonů v hlavě se blíží komu?
9. 12. 2011 at 13:55
Petře – víš v čem se to čtenářek dotýká? V tom, že žena se srovnává, tedy bere podle svého myšlení tvé články v tom duchu, co TY si to dovoluješ JI srovnávat s těmi o kterých píšeš. Ty ženy k tomu obsahu neumí přistoupit racionálně a věcně, připustit že by na to obsahu mohlo něco být, přeci ONA dotyčná čtenářka se takto nechová, jak si to můžeš tedy vůbec dovolit. Toto je rozdíl mezi ženou a mužem. My umíme přiznat, že jsou mezi námi darebáci, kteří se neumí postarat a nechtějí o své potomky, toto již z principu ženy NIKDY ve svých řadách nepřipustí, pakliže se náhodou najde takový případ, je třeba aktérku nějak omluvit. Dokud bude panovat tato vzájemná podpora NIC se nemůže změnit. Ženy si neuvědomují že tímto svým „promiňte“ omezeným přístupem vnímání se defakto stávají spolupachatelky….ALE ONY to principiálně odmítají, že by se podílely na TOMTO, na okrádání dětí o druhé rodiče. Ano podílejí se jenom tím, že tyto aktérky podporují svojí ženskou soudržností a loajálností. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by tento stav = to je přeci logické, ale s tímto výsledkem ti zřejmě ženy opět nebudou souhlasit, pokud nebudou chtít používat logiku.
9. 12. 2011 at 21:52
No tak chlapi, paušalizujete! Nemám problém jako žena podpořit v dobré věci se jak muže, tak ženu… Nejradši byste asi šoupli nás všechny ženy do jednoho kurníku, že?
9. 12. 2011 at 22:34
Dobrý den,zachovat individuální přístup k ženám považuji za prověrku výšky osobnosti,ale jde také o to,čemu a jak dlouho čelíte.Čím rozsáhlejší ten kurník je a výšeji postavený na levé,ale i pravé noze je-tak o to je to těžší.
11. 12. 2011 at 20:13
realitka – nikoliv, na to jedno bydílko k těm, slovy US – úkolem rodič by mělo být, aby se svým chováním k takovému stavu (zájmu dítěte) alespoň přibližovali, tedy, aby rodiče opustili své egoistické, mnohdy nízké „zájmy“ – například v podobě příjemných vnitřních pocitů trýznění druhého rodiče skrze vlastní dítě. Pakliže takovéto matky vaše řady podporují, tolerujete jejich tzv. hry na chudinky, co na to říci….my čeští muži chceme věřit, že né všechny se takto chováte a není pro vás jeden společný pytel…bohužel je to málo vidět v reále