• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůNahrávejte úředníky!
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Nahrávejte úředníky!

5. března 2013

PhDr. Ida Želinská

Vyvalila jsem oči. V psychiatrickém posudku mé nejstarší klientky, paní M. (85), na straně 6, tam, kde psychiatr shrnul to důležité, co našel ve spise, jsem najednou četla, co o mně (ne o mé klientce – ale o mně) napsala pracovnice odboru sociálních věcí Městské části Bratislava – Staré Mesto: “Následně po prošetření situace paní M. na oddělení sociálních věcí telefonovala paní PhDr. Ida Želinská, která řekla, že má plnou moc od paní M. Paní Želinská po naléhání byla přijata k úřednímu rozhovoru. Byl sepsán úřední záznam, který dokládáme soudu. Při komunikaci byla paní Želinská mimořádně agresivní, použila výhrůžky směrem k úředníkům a úřadu.” Počítala jsem nejdřív do deseti, aby mě netrefil šlak, a pak na prstech, kdo všechno to četl: psychiatr, vedoucí odboru sociálních věcí, která dopis podepsala, pak paní v podatelně na úřade a na soude, vyšší soudní úřednice a možná i soudkyně, u které mi běží pár případů. Určitě protistrana, její advokát a zejména moje klientka a její známí. Nejméně 20 lidí najednou vědělo, že jsem se 22. srpna 2012 na úřadě chovala jako hulvát. Bylo by to v pořádku, kdyby to nebyla lež.

Když jsem se přestala třást a telefonovat všude možně a stěžovat si kamarádům, co si to vůči mně “ti” úředníci dovolili, sedla jsem si za počítač a požádala Městskou část Bratislava – Staré Mesto o mimosoudní dohodu. Nechtěla jsem nic jiného, než omluvu za poškození mé profesionální cti, (jakž takž) dobré pověsti a jména, a to na stejném hlavičkovém papíře, na jakém mě pošpinili.

Žádost jsem odeslala 1. 12. 2012. O tři dny později, 4. 12. 2012, jsem seděla u šéfky kanceláře starostky a během tři čtvrtě hodiny byl postup jasný. Ano. Trvalo ještě 47 dní, než mimosoudní dohoda prošla byrokratickou mašinérií úřadu a já jsem si na poště vytáhla papír a na něm “promiňte”. A nejen to. Městská část Bratislava – Staré Mesto doručila na Okresní soud Bratislava I, tedy tam, kde se újma stala, opravu.

Na chvíli, z určitého úhlu pohledu, jsem měla intenzivní pocit, že žiji v civilizované zemi. Udělali botu, okamžitě zareagovali. Frajeřina. Kdybych nezastupovala lidi, co jim úředníci slovy a lží takto a ještě mnohem mnohem víc ublížili, myslela bych si, že je to normální. Ale vím, že to tak není. Že já jsem měla (pokolikáté už?) pouze štěstí.

Zachránilo mě to, že jsem s úředníky nehrála tak úplně otevřenou hru, jak jsem zvyklá. (To neznamená, že jsem nehrála čistě a čestně. Hrála.) Jen oproti jiným případům, kdy stojím na druhém konci stolu sama, tu se mnou na jednání chodívala kromě klientky, paní M., i Nataša. A tak vznikaly záznamy pro zpravodajské účely a hlavně ve veřejném zájmu (za takové by vás zavřít neměli). Ano, je na nich slyšet křik. Ale nejsem to já, ani moje klientka, kdo křičí. Nahrávání nebylo nic jiného, ​​než funkční ochrana paní M. před podrazy a podvody ve frašce, kterou proti ní úředníci vedli.

Kdyby nahrávka neexistovala, pravděpodobně by mě čekaly měsíce dokazování. Asi bych po pár týdnech a pár setkáních a konfrontacích nad tím mávla rukou a řekla si: “škoda energie”. Jsem přesvědčena, že dvě tety, co rozhovor s námi vedly, by jedna druhé hravě dosvědčily, že jsem na ně křičela a vyhrožovala jim. Mým svědkům – Nataše a paní M. – by těžko někdo uvěřil. Nezávislí novináři jsou podezřelí už jen svou nezávislostí a klienti jsou “jen klienti” – už od pohledu nedůvěryhodní. Slušní lidé přece nechodí na sociálku.

Ano. Je to tak.

Úředníci, co nepracují s čísly, ale se slovy, ti “ze sociálky” (jedno či z obce, nebo z úřadů práce, sociálních věcí a rodiny), vstupují do osudů a bytů lidí. Představí se u dveří a my je z jakéhosi stereotypu, se směsí úcty (a strachu) k razítku, pustíme dovnitř. Něco – a často nevíme co – si u nás o nás zapisují. Pak z toho dělají zprávy, které posílají na soudy, a ty pak rozhodují, i na základě toho, co v těch zprávách najdou. Pokud nejsme v kůži klienta, ani nám nedojde, jak velkou moc mají ty nenápadné tety a jakou moc má papír, na který napíší, co viděly a zjistily. A co navrhují – kolik budete po rozvodu moci být se svými dětmi, kolik na ně budete platit, jestli u vás budou moci přespat, nebo zda jste už na tom tak špatně, aby vám vzali svéprávnost…

Já hraji s úředníky tak maximálně o své dobré jméno a profi čest. Ale lidé, které zastupuji, opravdu hrají o život. O pravdivosti toho, co o nich úředníci napíší, málokterý soudce pochybuje – konec konců, je to také jen státní úředník.

Proto moje soukromá válka nebyla banalitou. Je jasnou zprávou: “pokud lhali o mně, mohli lhát o kterémkoliv z mých klientů”.

Lepší než nahrávky by však byla jasná a čitelná pravidla, kterými by se úředníci ze “sociálky” musely řídit. Dokud ta pravidla nejsou, dokud si je někde nemohu nastudovat, neměl by být žádný papír nahoře se státním znakem a dole s úředním razítkem považován automaticky za pravdivý.

Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

10 mýtů o manželství

Úhrada nákladů zmařené cesty pro dítě

Sourozenci mají právo vyrůstat spolu

Průtahy v řízení u soudů

8 Responses to “Nahrávejte úředníky!”

  1. Odpovědět
    Nahrávač
    5. 3. 2013 at 12:56

    Pokud je mi známo, tak úřední jednání není osobní projev a nevztahuje se na něj ústavní ochrana, proto je možno úřední jednání nahrávat. Podle mého názoru i bez vědomí nahrávané osoby. V případě lži nahrávané osoby pro účely soudního řízení si je lze předvolat jako svědky a nechat je o skutečnostech vypovídat. Pokud i u soudu zalžou, lze je žalovat pro křivé svědectví, kde jde o trestný čin a v něm se nahrávka uplatní. Pokud se pletu, prosím o uvedení paragrafu, který by toto znemožňoval.

  2. Odpovědět
    Han
    5. 3. 2013 at 13:06

    Život každého naučí… vědět, kdo je kdo.

  3. Odpovědět
    DIKTAFON
    5. 3. 2013 at 13:10

    je to naprosto správně. Akorát odůvodnění je mylné. -úřední jednání není a ani nemůže být osobní povahy, proto se na něj nevztahují ustanovení občanského zákoníku na ochranu osobnosti.

  4. Odpovědět
    Panasonic
    5. 3. 2013 at 13:11

    Já už nahrávám i vrátného na úřadě.

  5. Odpovědět
    Michal24
    5. 3. 2013 at 13:44

    Kdybych měl tu moc, šel bych ještě dál. Jsem přesvědčen o tom, že by bylo pozitivní, kdyby všechny úřady (nejen úřady jako městský, finanční, pracovní, …, ale rovněž soudy, policie, OSPOD, …) měly povinnost pořizovat nahrávky jednání s klienty. Alespoň za předpokladu, že o to alespoň jedna strana požádá.

  6. Odpovědět
    Kamera
    5. 3. 2013 at 13:50

    Na státní úřady kamery a záznam rovnou on-line na internet. A mají po prdeli podvodníci a primitivové vydávající se za úředníky. Chvíli to dělá v Tescu ve skladě a potom to jde dělat na úřad.

  7. Odpovědět
    NN
    7. 3. 2013 at 12:16

    Opravdová tragédie jsou pak soudci, co lžou do protokolů i do rozsudků. Dokonce i když ví, že si je nahráváte.

  8. Odpovědět
    Erika Podhájska
    16. 10. 2014 at 8:53

    Pani Želínskej by som odkázala, že by sa mala zamyslieť nad tým čo hore dole rozpráva. Ak chce pomôcť laickej verejnosti, aby rozumela, aký je skutočný problém v našej sociálnej sieti počnúc od zdravotníctva, školstva, obecných, či mestských úradov, matrík a úradov práce, na ktoré sa hádžu všetky problémy, ktoré sú len a len problémom nefungujúceho systému, mala by sama najprv veci rozumieť. To že bola niekde riaditeľkou, ktorá len niečo vedie a sociálnej práci nerozumie, lebo tú treba robiť a až potom pripomienkovať, hlboko opovrhujem. Pekný deň pani Želinská a poprosím o trocha slušnosti „Vážená

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Poradna: Změna trvalého pobytu

    24. října 2012
  • Plán MŠMT pro rovnost pohlaví k rovnosti nepovede ...

    18. ledna 2021

    Když dcera dospívá

    15. ledna 2021

    Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (3 ...

    14. ledna 2021

    Ústavní soud: Nelze dovodit žádné obecné právo stá ...

    13. ledna 2021

Kalendář příspěvků

Leden 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
« Pro    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Cupet: Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, pouze styk
  • Tomáš Jadlovský: Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, pouze styk
  • Cupet: Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, pouze styk
  • Lumír Balvín: Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (3. část)
  • Tomáš Jadlovský: Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (3. část)

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (223)
  • Odborné články (243)
  • Vaše zkušenosti (163)
  • Fungování institucí (126)
  • Zahraniční zkušenosti (87)
  • Zákony, judikáty, vzory (102)
  • Výchova dětí (203)
  • Akce a aktivity (113)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (3)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu