PhDr., Mgr. Kamila Svobodová, Ph.D.

–

Ukázka ze Zprávy o rodině 2023, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. v roce 2023

Sociální dávky

Další velkou skupinou jsou respondenti, kteří ve svých výpovědích požadovali úpravy v nastavení výplaty sociálních dávek, jež jsou dle nich důležitou a mnohdy nezbytnou podporou rodin s dětmi. V současné době, v souvislosti s rostoucími životními náklady, se stávají o to potřebnější. V této oblasti nejčastěji zazníval požadavek na navýšení některých sociálních dávek, rozšíření okruhu příjemců a zjednodušení žádostí a procesu výplaty dávek. Žádosti o dávky jsou totiž dle jejich názoru zbytečně složité a obsáhlé a pro rodiny v obtížné životní situaci může být náročné se v nich zorientovat a správně je vyplnit. Jinými slovy, rodiče požadují méně byrokracie a administrativy a více individuálního přístupu. Změnit by se proto měl i přístup některých úředníků, aby byli žadatelům více nápomocni.

„Na úřadech trochu zmírnit byrokracii, protože na všechny dávky musíte mít miliardu papírů a potvrzení. Zvýšit mzdy, a to hned, ne s nějakým odstupem a rozdílně, jak se komu chce (zvýšení minimální mzdy se mému partnerovi ještě neprojevilo).“ (úplná rodina)

„Nemám pocit, že by nám nějaká podpora ze strany státu extra chyběla. Administrativa spojená s přídavky na děti je neskutečně složitá a bylo by žádoucí ji zásadním způsobem zjednodušit.“ (úplná rodina)

„Individuální a milý přístup úředníků. Více komunikace a vysvětlování lidem, kteří jsou totálně vystresovaní. Více sociálního kontaktu a cílené pomoci dané rodině – neglobalizovat.“ (neúplná rodina)

„Po rozchodu jsem se ocitla bez práce a bez prostředků. Podpora mi nebyla přiznána, protože jsem vlastnila auto a v rozhodném období /před/ jsem peníze měla. Nepomohli mi. Nereagují plasticky a aktuálně.“ (neúplná rodina)

Jak je zmíněno v následující citaci, rodičům také vadí nastavení systému výplaty sociálních dávek, zejména co se týče hranice rozhodné pro nárok na příslušnou dávku, kvůli které někteří pracující rodiče i s poměrně nízkými příjmy ze systému vypadávají. Zároveň i v tomto kontextu se opět objevovala kritika osob, které dlouhodobě a záměrně nepracují a jejich rodiny jsou tedy závislé pouze na sociálních dávkách. Pracující rodiče se cítí být v tomto ohledu znevýhodněni a vyjadřují obavy ze zneužívání sociálních dávek, kterému by stát měl aktivně předcházet.

„Aby sociální dávky byly spravedlivé. Porodné by měla dostat každá rodina na prvorozené dítě. Myslím, že když se do dávek nedostanou rodiny jen za překročení o desetikoruny, tak to moc spravedlivé není. Jiné dávky tu dostávají i lidé, kteří zde nepracují.“ (úplná rodina)

„Máme vyšší příjmy, než jsou ty pro vyplacení jakékoli dávky, takže nám chybí jakákoli podpora, když to řeknu blbě, tak není naše chyba, že vyděláváme více (máme více pracovních závazků), a nikdo nám ze státu nijak nepomohl.“ (úplná rodina)

Někteří dotázaní navrhovali konkrétní dílčí úpravy, například kromě posuzování výše příjmů pro nárok na dávky i zohledňování výše majetku nebo dokládání skutečných výdajů, obdobně jako je tomu u příspěvku na bydlení.

„Podpora by měla být vypočítávána nejen v závislosti na příjmu, ale také na velikosti majetku. Pokud je např. důchodce, který žije sám ve velké vile se zahradou a garáží, jezdí vlastním autem na vlastní chatu, ale má malý důchod, pak podporu dostane.“ (úplná rodina)

„Přídavky na děti by se neměly vypočítávat jen z příjmů rodiny, ale mělo by při jejich výpočtu i být částečně zohledněno, jaké má rodina výdaje za bydlení, energie a jiné výdaje k bydlení.“ (neúplná rodina)

Rodiče by dále uvítali zvýšení rodičovského příspěvku i přídavků na děti, někteří by byli pro vyplácení příspěvků na děti nebo například porodného všem rodinám bez ohledu na jejich příjem.

„Podpora rodičů na rodičovské dovolené, ceny všeho rostou, ale výše rodičovského příspěvku je stále stejná. Mohu si navýšit, ale potom zase nebudu moci zůstat doma s dítětem do 3 let a nevím, jestli se mi podaří umístit dítě do školky před třetím rokem.“ (úplná rodina)

„Zajistit vyšší rodičovský příspěvek bez ohledu na příjmy rodičů, snadnější podání a vyřízení sociálních dávek, příspěvek na péči na nemocné dítě, na starší rodiče, vytvořit lepší podmínky pro dosažení na různé sociální dávky.“ (neúplná rodina)

„Měly by být i přídavky na děti zaměstnaných rodičů, když jsou oba rodiče zaměstnaní, tak nemají na nic nárok.“ (úplná rodina)

„Každému dítěti patří porodné a přídavek na dítě.“ (úplná rodina)

Pozitivně rodiče hodnotili mimořádný jednorázový příspěvek na dítě 5 000 Kč a mnohým by pomohla jeho opětovná výplata. Zaznívaly četné návrhy od jednorázového zopakování tohoto mimořádného příspěvku, přes jeho výplatu pravidelně jednou či dvakrát ročně (kupříkladu opět před začátkem školního roku, s nímž se pro rodiny s dětmi pojí zvýšené finanční náklady), nebo dokonce i častěji.

„Jednorázový příspěvek by se hodil alespoň dvakrát ročně. Děti mají lyžák, školku v přírodě apod. a vůbec nevím, kde na to vzít. Nechci z dětí dělat outsidery a nechat je sedět doma. Nehledě na tu spoustu věcí, co dnes potřebují.“ (úplná rodina)

„Každý rok v měsíci září dostávat příspěvek 5 000 Kč na školní děti.“ (úplná rodina)

Objevil se i podnět, aby tato dávka nebyla omezena věkem plnoletosti, ale pro potomky starší 18 let jejich ne/zaopatřeností. Výdaje rodin na zajištění potřeb studujících, a tedy nezaopatřených (avšak již dospělých) potomků totiž mohou být značné a pro rodiny často i více zatěžující než v případě mladších dětí (typicky například náklady na ubytování mimo domov, dopravu apod.). Úkorně vnímali někteří rodiče i nastavení finančního limitu pro nárok na tuto dávku, pokud na ni z důvodu vyšších příjmů neměli nárok.

„Dcera je na vysoké a dost nás zklamalo, že nemáme nárok na pomoc ve výši 5 000 Kč na dítě, mělo to být pro všechny děti včetně studentů, a ne jen do 18 let, ten vysokoškolák stojí rodinu daleko víc než dítě na základce nebo střední škole či učňáku.“ (úplná rodina)

„Dost se mě dotklo, že příspěvek 5 000 [Kč] dostaly jen děti na základní škole. Starší syn měl letos 18 let, řádně studuje, má mnohem větší náklady a ten nedostal nic. Většina příspěvku šla proto na jeho výdaje za školu.“ (neúplná rodina)

„Např. příspěvek ve výši 5 000,- je poskytován pouze pro děti do 18 let. Můj syn má 20 [let], je studentem, já samoživitelka a mám dvě práce. Bohužel syn pracovat nemůže, onemocněl mononukleózou. Ale to nikoho nezajímá, poraď si, jak umíš. Chybí osobní přístup.“ (neúplná rodina)

„Nedostali jsme jednorázový příspěvek z důvodu překročení limitu příjmu. Rodinám s dětmi by stát mohl více pomáhat, stejně tak samoživitelkám.“ (úplná rodina)

Bydlení

Palčivou otázkou je pro rodiny s dětmi problematika bydlení. Nejedná se přitom pouze o problémy spojené s energetickou krizí, jak již bylo popsáno výše, ale o mnohem širší oblast. Ačkoli rodiče často zmiňovali pomoc v oblasti bydlení bez další podrobnější specifikace, ti, kteří své návrhy konkreti-zovali, vyzdvihovali především podporu dostupného bydlení pro rodiny s dětmi. Poukazovali přímo či nepřímo na nákladné a pro mnohé tudíž nedostupné vlastnické bydlení, a to jak ve vztahu k vysokým cenám nemovitostí a vysokým pořizovacím nákladům, tak i ve vztahu k vysokým úrokovým sazbám hypotečních úvěrů a přísným podmínkám pro žadatele. Problémem je i drahé nájemné v soukromých nemovitostech. Řešení těchto problémů by dle nich mohlo být několik. Zmiňována byla výstavba státních či obecních bytů a cenově přijatelné nájemné v těchto bytech, a to i v podobě tzv. „startovacích bytů“ či přechodného bydlení pro mladé rodiny.

„Bydlení v majetku obcí, kde je lepší nájemné. Třeba i formou přechodného bydlení, než se rodina zastabilizuje, 2–3 roky.“ (úplná rodina)

„Více dostupných státních bytů, staví se samé moderní drahé byty, které si chudší rodiny nemohou dovolit.“ (úplná rodina)

„Na dostatek vhodných a levných bytů pro rodiče s dětmi a hlavně samoživitelky.“ (neúplná rodina)

„Najít levnější, finančně dostupné bydlení pro rodiče s dětmi, poskytnout finanční podporu na vysoké zálohy energií.“ (neúplná rodina)

„Zajistit bydlení pro mladé rodiny s dětmi. Ceny plynu a elektřiny byly od září 2022 natolik zvýšené, že mnoho rodin je v hrozné finanční situaci. Vytvoří vám splátkový kalendář, ale stejně musíte všechno zaplatit.“ (neúplná rodina)

Rodiče preferující vlastnické bydlení před nájemním by uvítali podporu v podobě nabídky hypotečních úvěrů se zvýhodněnou úrokovou sazbou či dokonce zcela bezúročné půjčky.

„Větší pomoc při získání bydlení pro rodiny, třeba bezúročná půjčka nebo hypotéka s nízkým úrokem.“ (úplná rodina)

„Na výstavbu startovních – dostupných a levných bytů pro mladé rodiny s dětmi. Poskytovat tzv. státní půjčku pro mladé rodiny, jako to bylo před rokem 89. Dnešní doba nepřeje mladým rodinám.“ (neúplná rodina)

„Porodné, odečet z hypotéky za dítě, jak tomu bylo dříve za našich rodičů.“ (úplná rodina)

V návaznosti na státní sociální podporu, konkrétně formou příspěvku na bydlení, byly zmíněny přísné podmínky pro nárok na dávku či nesouhlas s nastavením této dávky, např. absence zohlednění čerpání hypotečního úvěru při nároku na tuto dávku.

„Finanční podpora na bydlení, podmínky jsou velmi přísné, mnoho lidí proto podporu nedostane, to se týká také přídavků na děti, péče o staré lidi je také nedostatečná, hledat pěkné domovy pro seniory je velmi obtížné, jinak musíte zaplatit velké peníze.“ (neúplná rodina)

„Výrazné snížení cen energií, které povede ke snížení cen potravin a dalších souvisejících nákladů, zohlednění skutečné výše splátek hypotéky při podávání žádosti o příspěvek na bydlení nebo pomoc s energiemi.“ (neúplná rodina)

„Podpora samoživitelům s hypotékou – mám prodat byt, budeme mít chvíli finanční pohodu, ale bydlet máme kde – platit někomu nájem, kdo ho nezapočítá do příjmů a stát přijde o daně a zároveň žádat o PnB [příspěvek na bydlení], stát tak přijde o další finance. To je postavené na hlavu.“ (neúplná rodina)

Objevily se i některé specifické požadavky, např. úhrada bydlení pro některé skupiny obyvatel analogicky s podporou migrantů z Ukrajiny nebo určitá regulace trhu s nájemním bydlením.

„Levné bydlení či bydlení zdarma stejně jako pro Ukrajince, potravinová pomoc.“ (neúplná rodina)

„Stát podporuje příliš široce – měl by se zaměřit na ty nejchudší a těm dávat více. Zdanit prázdné a poloprázdné byty (velké množství lidí bydlí jako jedna osoba v třípokojovém bytě s regulovaným nájmem) a hned by byl dostatek bytů pro rodiny s dětmi.“ (úplná rodina)

(Ne)dostupnost lékařské péče, rodiny se zdravotně znevýhodněným členem

Ve výpovědích se objevovala další rovněž důležitá témata a podněty. Jedním z nich je obtížná dostupnost zdravotní a lékařské péče v některých lokalitách, zmiňováni byli zejména praktičtí lékaři pro děti a dorost a stomatologové.

„Je to moc široká otázka a stát by měl pomáhat v každém směru, nejen „rodinám“. Ta pomoc by mohla například být v zajištění dostatečné a hlavně dostupné lékařské péče, ať už pro děti nebo pro rodiče.“ (úplná rodina)

„Určitě, třeba u nás, je problém s lékaři, pediatři chybí, zubaři. Je to strašný najít lékaře, který bere lidi. A pak ty ceny léků, když náhodou dítě onemocní, to je majlant v té lékárně.“ (neúplná rodina)

Ve specifických problémech se nacházejí rodiny s dlouhodobě nemocným, nesoběstačným či handicapovaným členem, ať už se jedná o dítě, prarodiče, či jiného člena rodiny. Podpora, a to jak finanční, tak i prostřednictvím pomáhajících služeb, je pro ně klíčová. Se zdravotním znevýhodněním a omezenou soběstačností jakéhokoli člena rodiny se pojí nutnost intenzivnější péče, která je vždy náročná jak časově, tak i fyzicky, a především psychicky, a rovněž zvýšené finanční náklady (za léky, zdravotnické pomůcky apod.). Pečující osoba nezřídka musí omezit i výdělečnou činnost (dočasně či dlouhodobě), čímž se rodině významně snižují příjmy. Ocitá-li se v takové situaci rodina samoživitele, je problém o to palčivější. Tyto rodiny by proto uvítaly jakoukoli pomoc, především ve formě vyšší finanční podpory, ale též kupříkladu v citlivějším přístupu úředníků, rychlejším vyřizování jejich žádostí, tak i na straně zaměstnavatelů, pokud rodiče chtějí a mohou alespoň částečně pracovat. Nedostupnost či nedostatečné kapacity pomáhajících služeb jsou rovněž velkým problémem.

„Více zařízení pro handicapované na pomoc při péči.“ (neúplná rodina)

„Určitě na pomoc rodinám, kde je nemocné dítě, nebo nemohoucí, o které je potřeba se starat 24 hodin denně a matka nemůže chodit do práce.“ (úplná rodina)

„Zkrácené úvazky, možnost home-office a mně osobně by nejvíce pomohly služby v oblasti péče o autisty.“ (neúplná rodina)

„Zvýšení přídavků na děti, zvýšení odpočitatelné částky, zvýšení příspěvku na péči 1. a 2. stupně, jejich výše je v dnešní době směšná za celodenní starost, zvýšení příspěvku na mobilitu, mám syna autistu, celiaka s dalšími problémy, je to finančně náročné.“ (úplná rodina)

„Chybí pomoc samoživitelkám postižených dětí, které nemají žádnou oporu ani v rodině, natož od úřadů.“ (neúplná rodina)

„Umřel mi manžel a na vše budu čekat až 90 dní, nikoho nezajímá, jestli mám pro děti na jídlo a na nájem, když jsem invalidní.“ (neúplná rodina)

„Určitě na motivování zaměstnavatelů k přechodu zaměstnanců na home office, akceptování částečných úvazků. Je velmi obtížné pro maminky samoživitelky, které případně ještě k tomu mají dítě se zdravotními problémy, kde péče je časově náročnější, nalézt práci.“ (neúplná rodina)

„Pomáhat rodinám s péčí o další členy rodiny, kteří potřebují pomoc.“ (úplná rodina)

„Pomoc s péčí o vlastního nemohoucího rodiče.“ (úplná rodina)

„Zvýšit dávky těm, co se starají o nemocného, kolikrát se stane, že je to jejich jediný příjem, a je nedostatečný.“ (úplná rodina)

Rodiče zmínili i problémy vyplývající z běžných onemocnění jich samých i dětí (jak již bylo pojednáno výše), neboť náhrady v době nemoci (obdobně jako při ošetřování člena rodiny) prostřednictvím nemocenské jsou pro ně nedostačující.

„Podpora zaměstnavatele… a následně státu. Musíme chodit do práce i s horečkami, abychom to utáhli, na neschopenku si dovolit nemůžeme.“ (úplná rodina)

Podpora cílená na rodiny samoživitelů

Rodiče samoživitelé obvykle uváděli obdobné problémové oblasti a vznášeli obdobné návrhy na podporu rodin ze strany státu jako rodiče z úplných rodin. V některých odpovědích se nicméně objevovaly explicitní požadavky na podporu cílenou především na neúplné rodiny a bylo akcen-továno, že tyto rodiny se z důvodu absence druhého z rodičů nacházejí v obtížnější životní i ekonomické situaci než ostatní rodiny. Zmiňované oblasti podpory se přitom dotýkají všech výše uvedených témat, s důrazem na finanční podporu a oblast sladění rodinného a pracovního života.

„Finanční podpora matek a otců samoživitelů. V této době je celkem obtížné vycházet s příjmem, a to si myslím, že nevydělávám úplně málo.“ (neúplná rodina)

„Asi více pomáhat matkám co zůstaly nedobrovolně samy s dětmi. Chodit do práce, obstarat více dětí a zajistit je finančně na hranici sociálních dávek je pro ně víc náročné než pro muže, kteří pošlou jednou za rok alimenty.“ (neúplná rodina)

„Hlavně pro matky, které žijí s malými dětmi samy, jídlo je drahé, oblečení a obuv na děti je drahé, náklady na bydlení stále rostou.“ (neúplná rodina)

„Hlavně pro samoživitelky, Ukrajinci mají kde bydlet, já za rok možná budu s dětmi pod mostem.“ (neúplná rodina)

„Hlídání pro matky samoživitelky je velký problém. Málo nabídek práce s upravenou pracovní dobou. V době, kdy jsem to nejvíc potřebovala, jsem vydělávala 15 000 [Kč] a za hlídání dávala 5 000 [Kč]. Zaměstnavatel mi nevyšel vstříc a musela jsem pracovat na 3 směny.“ (neúplná rodina)

„Měly by se podpořit hlavně samoživitelky, které mají problém s hlídáním. Zaměstnavatelé by měli mít např. školku pro děti svých zaměstnanců.“ (neúplná rodina)

„Pomoc státu je omezená na opravdu nízké příjmy. Jako samoživitelka, odkázaná pouze na jeden příjem, v současné době nezvládám zaplatit všechny výdaje na bydlení a ještě uživit sebe a dítě. Pomoc od státu jsem zatím žádnou nedostala a už na ni čekám dlouho.“ (neúplná rodina)

„Pro samoživitelky, ať pomáhají co nejvíce, kromě státu klidně i bohaté firmy, např. supermarkety dávat potraviny pro matky zdarma.“ (neúplná rodina)

Ojediněle se objevily návrhy ve vztahu k vyplácení výživného na nezaopatřené děti druhým z rodičů, resp. ve vztahu k náhradnímu výživnému (viz též kapitola 10.3).

„Vymáhání neplacení výživného a vymáhat částku za celou dobu, co výživné není placeno.“ (neúplná rodina)

„Účinná legislativa (žádat soud o zvýšení výživného je běh na dlouhou trať), podpora samoživitelek a samoživitelů.“ (neúplná rodina)

„Od zaměstnavatele – pružná pracovní doba z důvodu zajištění zaopatření dětí, podpora by se měla zaměřit na vymáhání neplacení výživného – např. zabavit řidičský průkaz neplatiči…“ (neúplná rodina)

Shrnutí

Ve výpovědích rodičů týkajících se chybějící podpory rodin (ze strany státu, případně jiných subjektů) se velmi často objevovaly požadavky na jakoukoli finanční podporu rodin, a to zejména v návaznosti na rostoucí životní náklady a zdražování. Rodiče opakovaně požadovali regulaci cen, resp. zastropování či snížení cen energií a zboží i služeb a snížení daňové zátěže. Prioritou je pro ně podpora pracujících a autonomie rodin. Podpora pracujících rodičů by měla být dle respondentů realizována prostřednictvím nižších daní z příjmů, vyšších slev na dani, odečitatelných položek či daňových bonusů.

Z oblasti nefinanční podpory zaznívaly požadavky na usnadnění návratu matek zpět na pracovní trh po rodičovské dovolené. S tím souvisí nedostatečná nabídka práce na zkrácené úvazky, flexibilní pracovní doba a práce z domova, tedy opatření, která významnou měrou napomáhají lepšímu slaďování rodinného a pracovního života. Rodiče zároveň mnohdy poukazovali na problémy vyplývající z nedostatečných kapacit mateřských škol, především pro děti tříleté, popřípadě i mladší, i na nedostatečnou nabídku alternativních služeb péče o děti, konkrétně cenově dostupných dětských skupin. Naopak soukromá zařízení nebyla z důvodu vysokých cen preferována, jejich vyššímu využití by nicméně mohla pomoci finanční podpora ze strany státu. Značným problémem je pro rodiny zajištění péče o děti v době nemoci nebo například i o prázdninách.

Rodiče by často uvítali větší podporu formou dávek, a to především prostřednictvím navýšení rodičovského příspěvku, přídavků na děti a zopakováním výplaty mimořádného příspěvku na dítě ve výši 5 000 Kč, který byl pro mnohé významnou pomocí. Dle některých by bylo vhodné rozšíření okruhu příjemců a zjednodušení žádostí a procesu výplaty sociálních dávek. Stát by přitom měl aktivně předcházet zneužívání systému státní sociální podpory.

Pro rodiny jsou v současné době významným finančním nákladem platby spojené se vzděláváním dětí, jmenovitě za stravné, pomůcky do školy, družinu, dopravu nebo i ubytování v případě studia mimo místo bydliště, stejně tak výdaje za volnočasové aktivity a kroužky i jednorázové akce pořádané školami. Pomohlo by jim proto nezdražovat tyto položky nebo na ně (některým) rodinám finančně přispívat.

Neméně často byla akcentována potřebná podpora v oblasti bydlení, a to nejen spojená s vysokými náklady za bydlení v návaznosti na energetickou krizi, ale též podpora dostupného bydlení pro rodiny s dětmi. Vysoké ceny nemovitostí a úrokových sazeb i nastavení hypotéčních úvěrů ztěžují přístup mladým rodinám k vlastnickému bydlení, vysoké nájmy pak přístup k bydlení nájemnímu. Podpora startovacího či přechodného bydlení, snížení úrokových sazeb a zvýšení i změna nastavení příspěvku na bydlení by mohlo pomoci tento problém částečně řešit.

Rodiče ve svých výpovědích méně často zmiňovali i další neméně důležité problémy, jako jsou nedostatečné kapacity lékařské péče, nedostatečná podpora rodin se zdravotně znevýhodněným členem či neplacení výživného. Zaznívaly tak i některé specifické problémy a potřeby rodičů samoživitelů, přestože většina vznášela stejné požadavky na podporu rodin s dětmi jako rodiče z rodin úplných. Někteří, dosud i poměrně dobře zajištění a soběstační rodiče v kontextu současné celospolečenské situace vyjadřovali obavy z budoucnosti.

První část byla publikována před týdnem