Stridavka.cz

29Co 599/2012

Česká republika
Rozsudek
Jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Musilové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci péče o nezl. …, zast. kolizním opatrovníkem Městským úřadem v České Lípě, dceru …, bytem …, …, zast. JUDr. Jarmilou Holovčákovou, advokátkou se sídlem Arbesova 400, Česká Lípa, a …, nar. …, bytem …, o úpravu výchovy a výživy na dobu před a po rozvodu manželství rodičů, k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 7. 9. 2012, č. j. 0 Nc 480/2012-50, takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 7. 9. 2012 okresní soud svěřil nezletilou … na dobu před i po rozvodu manželství rodičů do střídavé výchovy rodičů tak, že nezletilá bude v lichých kalendářních týdnech v péči otce a v sudých kalendářních týdnech v péči matky, určil výživné matce ve výši 800,- Kč měsíčně k rukám otce s účinností od května 2012 a otci ve výši 1.000,- Kč měsíčně k rukám matky od 1. 12. 2011, částkou 2.200,- Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2012 a 1.300,- Kč měsíčně s účinností od května 2012. Otci vyčíslil za dobu od 1. 12. 2011 do 31. 8. 2012 dluh ve výši 8.092,- Kč, matce za dobu od 1. 5. 2012 do 31. 8. 2012 dluh ve výši 3.200,- Kč, oba se splatností do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že podle jeho zjištění rodiče žili společně na adrese otce a nezletilá v obci Stružnice také navštěvuje mateřskou školu od 1. 9. 2011. Matka se odstěhovala s nezletilou … a se svou starší dcerou, …, nar. …, a s jejím přítelem …, roč. …, do pronajatého bytu v České Lípě, následně matka v lednu 2012 navázala známost s … (údajně prostřednictvím internetu), od dubna s ním založila společnou domácnost a v květnu 2012 se přestěhovala do jeho bydliště v Žandově s oběma dcerami. Druh matky je v invalidním důchodu, trpí epilepsií, je však zaměstnán na plný úvazek jako dělník, je svobodný a bezdětný a matce vypomáhá spolu s dcerou … v péči o nezletilou v době, kdy matka je v zaměstnání – pracuje na tři směny. Otec se s nezletilou pravidelně stýkal a od května 2012 začala fakticky fungovat střídavá výchova po týdnech, což fungovalo až do poloviny srpna 2012, kdy matka otci nezletilou o své vůli k týdennímu pobytu nepředala. Rovněž otec pracuje v třísměnném provozu a dojíždí do zaměstnání do Mladé Boleslavi, kde má i možnost přespání v ubytovně zaměstnavatele, v době jeho nepřítomnosti péči o nezletilou zajišťuje otcova matka a babička nezletilé …. V řízení o úpravě výchovy a výživy rodiče shodně navrhli střídavou výchovu nezletilé, matka však později svůj názor změnila a navrhla svěření dítěte do její výchovy proto, že se zhoršil psychický stav dcery a ta vyžaduje její stálou přítomnost. Jinak však potvrzovala, že mezi otcem a nezletilou je vřelý vztah, otec také umí vykonávat domácí práce, nemá však patřičnou trpělivost k výchově a soustavnou péči o dceru by nezajistil vzhledem k svému zaměstnání, činila by tak jeho matka. Rovněž kolizní opatrovník střídavou výchovu nedoporučil vzhledem k tomu, že mezi rodiči vázne komunikace. Ze zprávy mateřské školy ve Stružnici, jakož i z dalších důkazů, však vyplynulo, že i otec a jeho matka zajišťují péči o dítě velmi dobře, dítě projevuje k oběma vřelý vztah. Soud dospěl k závěru, že oba rodiče mají stejné předpoklady pro výchovu dítěte, také nezletilá má k oběma velmi dobrý vztah. Oba rodiče mají vzhledem k zaměstnání na směny problém se soustavným zajištěním péče o dítě, jejich nepřítomnost však nahrazují blízké osoby. Nezletilá navštěvuje předškolní zařízení ve Stružnici, což je bydliště otce a původní společné bydliště rodiny, kde nezletilá prostředí dobře zná, je zde adaptovaná a prospívá v něm. Není proto důvodu nevyhovět návrhu otce na střídavou výchovu. Pokud jde o výživné, soud vycházel ze zjištěných příjmů rodičů a za dobu minulou i z doby, po kterou se nezletilá zdržovala v péči toho kterého rodiče.

Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání matka. Tvrdí, že důvodem jejího odchodu od manžela byla skutečnost, že nejsou schopni komunikovat v žádné oblasti manželského i rodičovského soužití. Od rozchodu o dceru pečovala spolu se svou zletilou dcerou a péči zvládala, nicméně na žádost otce mu umožnila střídavou výchovu. Ta se však neosvědčila, dcera střídání prostředí velmi špatně snášela a matka měla výhrady k tomu, že péči o dceru zajišťovala více otcova matka, když otec je zaměstnán v Mladé Boleslavi a také tam bydlí na ubytovně. V domě babičky nejsou vhodné bytové a hygienické podmínky, není tam ani zavedena voda. Od střídavé výchovy proto ustoupila a dceru otci půjčuje pouze jednou za 14 dní na víkend. Toto opatření se ukázalo správným, nezletilá se zklidnila a otec se tomuto režimu přizpůsobil a i jemu vyhovuje. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, aby nezletilá byla svěřena do její výlučné výchovy.

Otec navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Především popřel, že by souhlasil s omezením jeho péče o nezletilou na víkendový styk. O nezletilou se řádně staral a o všem se snažil s matkou dohodnout, matka však dohody nedodržovala. Také omezení jeho styku s dítětem na víkendy bylo jednostranným rozhodnutím matky. S výchovou dítěte mu pomáhá v době zaměstnání jeho matka, která se o dítě rovněž dobře stará, a není pravdou, že by v jejím domě byly nevyhovující hygienické podmínky. Jinak se však otec dítěti všestranně věnuje. Matka proti němu nezletilou ovlivňuje, a pokud měla nezletilá nějaké psychické problémy, bylo to spíše tím, že matka se s ní během jednoho roku třikrát přestěhovala.

Matka při odvolacím jednání doplnila, že v současné době bydlí pouze s oběma dcerami v nájemním bytě v České Lípě a nezletilá zde také navštěvuje mateřskou školu. Na doporučení dětské lékařky a sociální pracovnice začala s nezletilou navštěvovat psycholožku, která potvrzuje, že se nezletilá uklidnila po tom, co matka zamezila střídavé výchově rodičů.

Kolizní opatrovník navrhl svěření dítěte do výchovy matce a otci stanovení co nejširšího styku s nezletilou. Dne 8. 2. 2013 provedl návštěvu v domácnosti matky na adrese …, …, šetření byla přítomna i nezletilá …. V domácnosti žije matčina zletilá dcera …, která studuje třetí ročník Obchodní akademie v České Lípě. Rodina obývá nájemní byt 3 + 1 s příslušenstvím s měsíčními náklady 8.000,- Kč měsíčně. Byt je přiměřeně zařízen, veden v čistotě a pořádku, nezletilá má společný dětský pokoj se starší sestrou. Nezletilá … navštěvuje Mateřskou školu Sever nedaleko bydliště a je v péči pediatra MUDr. Deylové. Ohledně psychických potíží nezletilé, které byly údajně vyvolány sporem rodičů o nezletilou, je dítě v péči dětské psycholožky PhDr. Novákové, poslední kontrola proběhla v prosinci 2012 a další je plánována na 13. 2. 2013. Rodiče spolu nadále nekomunikují, ohledně dítěte se dohadují jenom přes mobilní telefon, a to se vždy pohádají. … se podle informací matky vrací od otce domů k matce unavená, vypráví o tom, že byla u babičky. Šetření bylo provedeno i v domácnosti otce, která rovněž byla shledána v čistotě a pořádku, nezletilá zde má vlastní dětský pokoj. Otec si stěžoval, že matka mu nebere telefon, když jí telefonuje, a je zřejmé, že komunikace mezi rodiči vázne. U otce byly rovněž shledány vhodné bytové podmínky, otec je kladně hodnocen i v místě bydliště.

Matka předložila lékařskou zprávu PhDr. Novákové, psychologická ambulance v České Lípě, v níž se poznamenává, že k vyšetření bylo dítě vysláno Dr. Deylovou (praktickou lékařkou). Lékařka s matkou řeší adaptační potíže …, která reaguje somatizací. Vlivem mateřské školy, nového kolektivu se … zklidnila, adaptace probíhá přiměřeně. Při vyšetření se nezletilá chovala klidně a bez nápadností, řeč je srozumitelná, ale pomalá. Myšlenkové procesy odpovídají věku dítěte. Emočně je stabilnější, senzitivní, naladěna pozitivně, bez depresivních projevů; lehce s neurotickými a psychosomatickými projevy vázanými na rozpadající se rodinu a přicházející změny. Nezletilá potřebuje více času na zpracování přicházejících událostí. Již se však adaptuje a nevykazuje psychosomatické potíže. Nadále je vhodná docházka do jedné mateřské školy.

Podle § 26 odst. 1 zákona o rodině před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Podle odst. 2 jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popř. střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte, a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. Tato ustanovení platí i pro úpravu výchovy a výživy dítěte v případě, že rodiče nezletilého spolu nežijí, jak uvedeno v § 50 odst. 1, 2 zákona o rodině.

V daném případě z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že oba rodiče jsou ochotni a schopni o nezletilou pečovat a vychovávat ji, s oběma má také nezletilá silný citový vztah. Oba rodiče mají také zajištěno bytové zázemí pro dítě a osoby, které je nahrazují v péči o dítě v době, kdy jsou v zaměstnání. Určitou překážkou realizace harmonické střídavé výchovy je pouze narušená komunikace mezi rodiči, podle všeho je to však především matka, která komunikaci s otcem odmítá a řeší otázky výchovy nezletilé bez jeho souhlasu a součinnosti. Jak vyplynulo i ze zprávy Mateřské školy ve Stružnici i ze zprávy psycholožky, nezletilá je dosti senzitivní a na nové prostředí si nezvyká lehce. Přesto ji matka vystavila nevhodným změnám rodinného prostředí v průběhu jednoho roku, když nejprve se od otce nezletilé odstěhovala do bytu, kde kromě ní a starší dcery bydlel i přítel této dcery, následně matka nezletilou přestěhovala do bytu svého přítele po krátkodobém vztahu, přičemž i na tomto partnerovi se zdravotními obtížemi, bezdětném a svobodném spočívala část péče o nezletilou v době, kdy matka byla v zaměstnání. Soužití s oběma pro nezletilou cizími muži muži posléze skončilo a nezletilá bydlí s matkou a starší sestrou v dalším bytě, a tentokrát byla nucena změnit i mateřskou školu. Lze sice připustit, že soužití rodičů nebylo harmonické, ani matka však netvrdí nějaké útoky ze strany otce či jiné vážné důvody pro to, aby nezletilou musela stěhovat z dosavadního bydliště před rozvodem s otcem a bez náležité přípravy náhradního bydliště. U otce má nezletilá naopak zajištěno stabilní rodinné prostředí, na něž byla zvyklá již před rozchodem rodičů, v péči o nezletilou zastupuje otce vlastní babička dítěte. Jak vyplývá ze zprávy psycholožky PhDr. Veroniky Novákové, při hodnocení příčin psychické nestability nezletilé byla odkázána na informace matky, těžko tedy mohla zhodnotit, zda neurotické problémy nezletilé jsou způsobeny střídáním prostředí mezi matkou a otcem nebo nestabilním rodinným prostředím u matky.

Je tedy především na matce, aby si uvědomila, že partnerské problémy s otcem nesmí přenášet do vztahu otce a dítěte a v zájmu nezletilé musí vztah s otcem podporovat a nikoli ho omezovat. Sama se již přesvědčila, že vlastního otce těžko nahradí cizí muž, jehož si zvolila za partnera. Samozřejmě není vyloučeno, že sama změna pobytu po týdnech ve dvou různých rodinných prostředích nebude dítěti svědčit a bude nutno dítě více vázat na prostředí u jednoho rodiče, zatím však nejsou podklady pro závěr, že by právě toto střídání prostředí mezi matkou a otcem působilo dítěti problémy. Otec by však měl zvážit, zda je vhodná docházka dítěte do dvou mateřských škol, a zda by neměl i při pobytu u něho zajistit předávání nezletilé do Mateřské školy v České Lípě. O správnosti závěru psycholožky o vhodnosti docházky nezletilé do jedné mateřské školy není pochyb.

Na základě provedeného řízení tedy odvolací soud dospěl k závěru, že není důvodu odepřít otci jeho podíl na výchově nezletilé a takové opatření by se jevilo i v rozporu se zájmem dítěte, které má na straně otce zatím zajištěno stabilnější rodinné prostředí než u matky. Rozsudek okresního soudu proto odvolací soud shledal věcně správným a potvrdil jej podle § 219 o.s.ř., a to jak ve výroku o výchově, tak ve výrocích o výživném, v nichž soud rovněž zohlednil všechny podstatné skutečnosti, a proti správnosti těchto výroků ani rodiče ničeho nenamítali.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn charakterem řízení ve smyslu § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř., přičemž rodiče se náhrady nákladů řízení i výslovně vzdali.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné.

V Liberci dne 19. února 2013

JUDr. Jitka Musilová, v. r.
předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:
Lukáš Varga