Olga Gusmanová
…že se nehodí pro každého, to vím, z vyprávění různých příběhů. Občas se setkávám s lidmi, které podle jejich výrazu na tváři zarazí, když se zmíním, že mám syna ve střídavé péči.
Nepřekvapuje mě jejich reakce, jsou to převážně matky, které vychovávají nebo vychovaly své děti buď v kompletní rodině, nebo úplně samy.
Nedávno jsem se potkala s paní během jednoho průzkumu, do kterého jsem se zapojila a který mapuje životní situaci lidí nad 50 let.
Když jsme se už po dotazování bavily o životě obecně a já zmínila, že mám syna ve střídavé péči, podívala se na mě paní zvláštním pohledem, který už znám, a naše povídání na chvíli přetnulo ticho.
Pro tyto případy vyprávím pořád to samé o okolnostech naší střídavé péče. Říkám vždycky: ona střídavá péče bylo jediné možné řešení v našem případě, nejen proto, že syn tátu potřebuje a jeho táta by za něj dýchal, kdyby mohl, ale také proto, že i já jsem potřebovala pracovat a sehnat práci, a jak víme, pro ženu s dítětem to není jednoduché.
Paní už souhlasně pokyvovala a tak jsem pokračovala…
Moje dítě má, a jsem si toho dobře vědomá, tátu, který je možná trochu výjimkou, stará se o něj odmalička, byl s ním v noci vzhůru, když mu rostly zoubky, nosil mi ho v noci na kojení, chodil s ním k doktorce na očkování, i k zubařce a když mohl, chtěl být u všeho. Vím, že tohle dost tatínků nedělá. Tenhle náš ano a možná i díky tomu si vytvořil k synovi silné pouto a ví o něm všechno.
Kdybych měla syna v péči sama a tatínek by měl jen víkendy, neumím si dost dobře představit, jak bych všechno zvládala, práci, nákupy, večeře, školu, kroužky, praní, žehlení, svačiny. Musela bych, to je jasné, ale byla bych uhoněná, vystresovaná matka, neměla bych čas ještě si se synem hrát a blbnout. A v jeho 18 letech, když mě přestane dítě potřebovat, co by bylo potom, skončil by mi život? Nejsem typ, co by obětoval život jen potřebám dítěte a v jeho dospělosti by čekal, že dítě se mu odvděčí, což je pro mě odstrašující příklad z naší rodiny.
Zvolila jsem tedy variantu, kdy v týdnu, kdy syna nemám, si beru více práce a plánuji si čas podle sebe a v týdnu, kdy syna mám se snažím věnovat co nejvíc jemu. A myslím, že si ho víc užívám, víc se na něj těším, než když bych ho měla v péči každodenní. Všechno má své plusy i mínusy, to je jasné. Mínusy vidím ale minimální, protože průběžně komunikujeme a na všem se dokážeme dohodnout, hlavně bez jakýchkoliv výčitek, nářků a jiných zbytečných emocí.
Paní mě poslouchala,
a pak řekla: „To má váš syn štěstí, že má takového tátu, a vy taky, toho si važte.“
Začala sama vyprávět, že její dcery, dnes už dospělé, přestože se o ně jejich otec moc nezajímal, vždycky ho hledaly po tom, co odešel a bylo jasné, že jim chybí.
Zmínila i situaci, kterou jsem vysledovala i v jiných případech – když se jeden z rodičů o dítě přestane sám zajímat, dítě na sebe začne různě upozorňovat, vyhledává ho, snaží se získat si jeho pozornost.
Tato matka dvou dcer vyprávěla i o tom, jak dcery do určitého věku o otci básnily, těšily se na něj, opřádaly jeho osobu závojem vlastností, které ve skutečnosti neměl.
Tuto matku to samozřejmě asi mrzelo, když věděla, že jejich otec zdaleka není hodný takového obdivu, nemohla jim vyprávět, že se nestará, jak by otec měl a opustil i další rodinu a další dvě děti a má v pořadí 3. manželku a s ní další dítě, kde se tento nefunkční model otce opakuje. Že po rozchodu, kdy mu nechala klíče od domu, aby mohl za dcerami přijít, kdykoliv bude chtít, jí z domu zmizely všechny cenné věci, dokonce hodiny po jejích rodičích. Když s ním v klidu situaci rozebírala, včetně toho, že jí finančně nepřispívá a vzal si i co mu nepatří, dostalo se jí odpovědi: moje milá, ty tomu přece nemůžeš vůbec rozumět…
Mrzelo jí, že děti neocení to, že jejich matka se o ně stará docela sama, že je unavená, aby všechno zvládla. Všechno, co dělala ona, bylo samozřejmé a automatické. Pochopitelně.
Když viděla obě dvě holčičky, jak se týden dopředu těší na to, jak jejich otec jednou za 2 měsíce přijede, jak jsou nedočkavé a natěšené, jistě ji píchlo u srdce. Ale byla natolik rozumná, že si svoje smutky nechala pro sebe a jejich radost chápala.
Byla tu i od toho, aby utěšila uplakané oči a uchlácholila zklamané dušičky vymyšleným vyprávěním o tom, jak tatínek má opravdu moc práce, když den před víkendem zavolal, že přijet nemůže.
Příběh je vždycky trochu jiný, přesto se některé okolnosti, co slýchám, dost podobají.
Podle mého názoru, a také z jejího vyprávění, už dospělé dcery postupem času pochopily a vysledovaly samy, jak se celá situace s jejich tatínkem má. Maminku dnes berou jako kamarádku a mají společně moc hezké vztahy.
Že jim táta ale ve výchově chyběl, je jasné, dodala paní nakonec.
Tato paní je dnes v důchodu, který má velmi malý na to, aby ji uživil, proto provozuje svůj obchod s potravinami, kde je od rána do večera. Je to paní velice sympatická, veselá, s optimistickým postojem k životu. Jedna její dcera se odstěhovala s přítelem do pronajatého bytu, ale jsou stále v kontaktu. Druhá dcera žije s ní a pracuje v bance v nedalekém městě.
Paní má přítele, který se během našeho povídání několikrát v obchodě objevil, a kterého vždy vtipně poslala pryč s tím, že si povídáme a není to pro jeho uši, usmál se, odešel a za půl hodinky už tam byl zas. Sympatický chlapík v montérkách, s veselýma očima, jí zrovna odčerpával vodu ze zatopeného sklepa. Jak řekla, žijí každý ve svém domě a vypomáhají si vzájemně a naprosto jim to vyhovuje. Bylo vidět, že se mají rádi, respektují se a život berou s humorem.
Rozloučily jsme se moc hezky, popřály si zdraví a úspěšné podnikání a odjížděla jsem s pocitem, že bych tuhle paní ještě ráda někdy viděla, abych jí do té malé vesničky u Berouna jela jen pozdravit a zeptat se, jak se jí daří…
Převzato z GUSMANOVA.BLOG.IDNES.CZ
19. 6. 2013 at 14:14
Kde byla p. Gusmanová, když se o syna, když bylo potřeba, staral otec? Že by 3-4 roky na svojí soukromé dovolené?Když má dítě takovouhle matku, která o něj nemá zájem již od narození, a neumí si dost dobře představit, jak by všechno zvládala, práci, nákupy, večeře, školu, kroužky, praní, žehlení, svačiny, neměla by čas ještě si se synem hrát a blbnout, tak je střídavá péče pro dítě vysvobozením. Domov má určitě u otce a na návštěvě je u matky.Takovéhle vypočítavé, sobecké a necitelné „matce“může fandit pouze ten, co si článek pořádněnepřečte. Nechápu proč si syna pořizovala, když není typ, co by obětoval život potřebám dítěte.
20. 6. 2013 at 22:29
Myslím, že paní Gusmanová, není moc rodinný typ, jsou tisíce matek, kteří to zvládnou .. možná bych se nebála říci, že ten příběh je smyšlený, aby tento web, vykazoval nějakou činnost a hlavně, aby si tady psychopatičtí otcové honili ego .. o tom je to celé … škodí dětem, matkám .. jsem názoru toho, že když se dva dohodnou na střídavé péči, tak pak je vše v pořádku, ale násilím to odnese jen to dítě, které za nic nemůže, měli bychom se jako rodiče uvědomit a hlavně tady ty otcové .. kolikrát ani chlap neví co s dítětem, ale bojuje pro něj, jen pro ten pocit, že má právo a chce ho a tím ublíží a ukáže matce … je to smutný, jak to tady chodí …
20. 6. 2013 at 22:35
Maceško, pokud máte takové názory o otcích, kteří jsou zodpovědnými otci a chtějí proto vychovávat své děti, nikdo vás nenutí sem chodit… pokud tedy nechcete pouze vylévat na tyto zodpovědné otce špínu.
22. 6. 2013 at 11:13
to střídavka: myslím, že zodpovědný otec se projevuje úplně jinak než mstící se otcové na tomto webu … stačí když si rozumný člověk přečte článek a ironické, sobecké komentáře k článku, tak to všem je jasné a vidí kdo se jak projevuje …zodpovědný otec, ví, že dítě patří k matce, jako je to v přírodě, my svým chováním jdeme proti přírodě, samozřejmě pokud se dva dohodnou, je to nade vše a hlavně pro dobro dítěte, kéž by tak tomu bylo … jako to píšete v tomto článku, kterému moc nevěřím … otec může mít se svým potomkem krásný vztah a nemusí tím ničit dítě a i matku … osobně si myslím, že by to tak mělo být, že by dítě bylo u matky a pokud by chtělo může být kdykoliv s otcem. Otec si ho může vyzvednout po školce, škole, nechá si ho přes noc, přes víkend, vezme potomka na dovču, to je pak hezký, než něco násilného, viz exekuce na dítě p. Jirešové. to nikomu neprospívá a děti jsou budoucnost a jak bude vypadat rodina za pár let, když děti se budou přesouvat jako jedna televize v domácnosti, dokud se nerozpadne,takhle je to i dětmi, akorát je to o hodně složitější, pač dítě potřebuje stabilitu a jistotu … dokud se nezačnou u dítěte projevovat nějaké psychické problémy, pojďme to tak dělat, se tady hlásá, ale v některých případech je už pozdě … dítě není věc …
STŘÍDAVKA vžij se do situace, že se budeš každý týden stěhovat, nebudeš vědět, kde máš věci a budeš to dělat jen proto, že je to nařízené a třeba matka nebo i otec štvou dítě proti tomu druhému, jak by jsi se cítil .. dítěti se prostě blbne hlava … podotýkám pokud je to v zájmu dítěte a ještě je dostatečně vyspělé a by řeklo s kým chce být, nemám to za zlé … jde jenom o dohodu v zájmu toho bezbranného člověka, všechna zášť a zloba, musí pominout mezi dvěma rodiči a pak vyroste dobrý schopnýjedinec …
22. 6. 2013 at 12:54
Milá maceško, dobrý a schopný jedinec vyroste, pokud mu bude zachována výchova obou rodičů. Viz např. studie: https://www.stridavka.cz/stridavkajelepsi1.html Je kouzelné, jak některé ženy jako vy horlí pro dohodu – ovšem pokud bude po jejich, tedy dítě ve výlučné výchově matky. Děkujeme všem zodpovědným otcům i matkám, kteří chtějí naopak pro děti výchovu obou rodičů.
22. 6. 2013 at 22:11
to střídavka: myslím, že pravda o střídavé péči bude někde na „půl cesty“, tak to prostě bývá, vytáhne se vždy jen to nejlepší a co se komu hodí … já jsem se ptala jak by bylo Vám, kdyby jste se měl stěhovat každý týden? nedočkala jsem se odpovědi. Vy jste v takovém prostředí zjevně nevyrostl a snažíte se ho prosadit, myslím, že by bylo nejlepší optat se dětí, kteří jsou třeba už dospělí jaké to skutečně je vyrůstat v takovém prostředí … kdyby jste v tom vyrostl, tak by jste se choval jinak … dám Vám příklad, muž opustí ženu, když je těhotná, nezajímá se o dítě do jeho 3 nebo 4 let a pak si najednou vzpomene, že má dítě a začne za něj bojovat a nejhorší je, že třeba i s jeho novou partnerku, matka dítěte si už našla přítele a má novou rodinu, ale otec se chce ukázat jako super „tatínek“ a začne o to dítě bojovat, rvát ho od fungující rodiny .. pojďme si říci, jak to dítě nese? co jeho psychický stav? někde s nějakým neznámým člověkem a skutečně neznámým …zajímá mně Váš názor, děkuji moc …
22. 6. 2013 at 22:40
Rodina je otec, matka a děti. Rozhodně nepodporujeme, aby dítě muselo trávit víc času s cizím člověkem než s vlastním rodičem. A pokud jeden rodič o dítě nejdřív neměl zájem a později přijde k rozumu, jedině dobře.
23. 6. 2013 at 9:40
to střídavka: koukám, že jste mě vůbec nepochopil nebo jste tak mimo, rodinu skutečně tvoří máma, táta a děti … ale v případě, který jsem Vám popisovala, jde o to, že skutečný biologický otec je cizí člověk pro děti, pokud se o ně do 3 – 4 let věku dítěte nezajímal a Vy to podporujete? Mám za to, že je týrání dítěte a zvlášť v případě, že dítě už má třeba nového tatínka, který se o dítě stará a třeba i sourozence a Vás pouze zajímá, že je otec v rodném listě dítěte a má ono právo, které dokáže dítě zničit … odtrhávat ho od rodiny apod. … jak bude vypadat budoucnost rodiny? Otec nemusí být vždy biologický otec, aby byl dobrým tatínkem.
STŘÍDAVKA: ještě jste mi neodpověděl, jak by se Vám žilo, kdyby jste se každý týden stěhoval? Bylo by Vám to určitě velmi příjemné? Když to prosazujete za každou cenu pro bezbranné děti .. bez ohledu na komunikaci rodičů, která je v této výchově opravdu zásadní … takže si troufám říci, že z Vašich reakcí je jasné, že jste biologický otec a né skutečný tatínek, kterému jde o blaho a dobro dítěte …
23. 6. 2013 at 10:53
Maceško, skutečný tatínek = (biologický) otec. Slovo biologický je zde zbytečné, je to jednoduše otec, dítě žádného jiného otce nemá. On je část jeho rodiny. Jestli o dítě zájem neměl, je to špatné, takže pokud jej znovu získal, je třeba jej podpořit. Pokud jde o předsudek proti „stěhování“, viz zde: https://www.stridavka.cz/predsudky-proti-stridavce.html
23. 6. 2013 at 23:52
maceško mimo jste vy,ale protože je vás mimo většina, podle které určujete pravdu,tak vám příjde nezkolektivizovaný oponent mimo.V zájmu dítěte není postrádat svého rodiče,to vás jen takto sériově vyprodukovali socialisti.I kdyby se nezralý rodič někde zapomněl sám bez vytěsnění,není v zájmu dítěte bránit takovému rodiči výchově svého dítěte,protože každé dítě hledá své kořeny,svůj rod.Máte jen strach,že si budou rozumět natolik,že ztratíte moc nad dítětem.A z nuly,kdyby neprokazoval 4 roky zájem, mu neodklepnou rovnou vyvážené rodičovství nikde v Civilizaci,natož u nás v neprávním sovětském satelitu.