Ing. Aleš Hodina
16.3.2011 schválila Poslanecká sněmovna k dalšímu projednání návrh změny zákona o rodině. Ta má umožnit častěji zachovat dětem péči obou rodičů i po jejich případném rozchodu. Přestože navrhovaná změna je bohužel spíše kosmetická, i tak ji podpořilo jen málo z opozičních levicových poslanců.
Jednou z jejich nejčastějších námitek byla ta, kterou vyslovila i poslankyně Mgr. Dana Váhalová (ČSSD): „Myslím si, že stávající úprava je funkční.“ Podívejme se tedy, jak vypadá funkčnost podle levice: Ve více než 95 % procentech rozvodů zůstane dítěti péče jen jednoho rodiče, v naprosté většině případů matky. Odhaduje se, že zhruba deset tisíc dětí ročně ztrácí rok po rozvodu jakýkoliv kontakt s tím z rodičů, který ho nemá v péči. U přibližně sedmi tisíc dětí se dokonce rozvine syndrom zavrženého rodiče. Mimochodem, tato čísla necitoval žádný pravicový politik, ale bývalý předseda strany paní Váhalové JIŘÍ PAROUBEK.
Zdá se ovšem, že u většiny levicových poslanců ideologie zvítězila nad zdravým rozumem. Bylo to však možné očekávat. Levice je nejen u nás spojencem feminismu, jehož cíle trefně pojmenoval americký profesor STEPHEN BASKERVILLE: „Muži a ženy musí soutěžit za úplně stejných podmínek s výjimkou případů, v nichž je třeba muže vyloučit, aby ženy mohly vyhrát.“ K cílům feministické levice v rodinné oblasti pak říká: „Socialistický výpad proti majetku a podnikání vzal na sebe podobu sociálního a genderového útoku na rodinu, sňatek a maskulinitu. … Otcové se mají na péči o děti podílet stejně, ale svěření dítěte do péče (které je provázeno mocenským postavením a penězi) musí vždy směřovat k matkám.“
Druhou hlavní námitkou levicových poslanců bylo, že novela zákona zasahuje do nezávislosti soudů. Například JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM) apelovala na poslance: „Já bych chtěla poprosit, abychom nechali soudy rozhodovat o tom, co je to blaho dítěte.“ Jako by třeba přesné stanovení daňové sazby v zákoně bylo zasahováním do nezávislosti soudů a jediným správným řešením bylo určit, že „o výši daně rozhodne soud podle potřeb státu a možností poplatníka“. Je z toho cítit silná levicová víra ve spravedlivé a správné rozhodování státu, reprezentovaného v tomto případě soudy. Levice tomu dává často přednost před stanovením jasných a závazných pravidel hry pro všechny zúčastněné.
Z vlastní zkušenosti vím, že není nad vlastní zkušenost. Možná tedy, že i některým levicovým poslancům ledascos dojde, až budou „pro blaho dítěte“ opatrovnickými soudy sami odstaveni od svých dětí nebo jejich děti od vnoučat. Pro mnohé děti a rodiče (většinou táty) to už ale může být pozdě.
19. 3. 2011 at 22:32
Neschválila Poslanecká sněmovna, ale nezamítla v prvním čtení projednání návrhu změny zákona o rodině. To jestli má umožnit častěji zachovat dětem péči obou rodičů i po jejich případném rozchodu je diskutabilní. Není to změna spíše kosmetická. Kritika opozičních levicových poslanců není moc taktická pro další projednávání. Podle mne hlavní změna spočívá v tom, že dosud i když byly splněny určité podmínky pro nařízení střídavky soud nemusel nařídit. Novela obsahuje že po splnění podmínek soud musí nařídit střídavku.
Podle mne jde o to zda nařizovat střídavku i přes nesouhlas jednoho z rodičů. A to není jednoduché takové věci rozhodovat. Myslím že je nutné o tomto problému ještě hodně diskutovat.
19. 3. 2011 at 22:51
Kritika opozičních poslanců je bohužel namístě – hůře, než jak hlasovali nyní, už hlasovat prakticky nemohou. Pan poslanec Šenfeld byl jednou z mála světlých výjimek. Bylo by dobré, kdyby si i další uvědomili, že větší rozšíření střídavé péče a prosazování skutečné rovnoprávnosti rodičů pomůže zachovávat vazby dětí a rodičů. Zatímco stávající stav péče jednoho rodiče rodinné vazby rozkládá a pomáhá feministkám naplnit jejich cíle. Nemůžeme přece klást střídavé péči podmínky a péči jen jednoho rodiče považovat za normální – mělo by to být přesně naopak. K tzv. podmínkám pro střídavku viz https://www.stridavka.cz/predsudky-proti-stridavce.html
20. 3. 2011 at 16:56
Diskutovat je určitě zapotřebí,ale ne o hloupostech,spíš jen o tom,proč je u nás střídavka tak málo praktikována.Určitě to není proto,že by si to přálo jen pět procent rozvádějících se rodičů.Tuto otázku bych položil opozici,která hlasovala převážně proti střídavce.Donekonečna hledají důvody,proč to nechat jak to je a nezabývají se skutečností a zájmem dětí,který by měl být na prvním místě.ZÁJEM DĚTÍ NEODPOVÍDÁ PĚTI PROCENTŮM SOUDEM SCHVÁLENÝCH STŘÍDAVEK.
21. 3. 2011 at 10:09
Někde to již bylo napsáno několikráte – vláda “nemá” a nikdy nebude mít zájem tento problém vyřešit! Proč? Protože z těchto problémů finančně profituje a tedy obchod s dětmi pro vládu je prioritní ZACHOVAT! Bylo by na místě pokud chceme uspět v oponencích poslanců proč ponechat stávající stav výhradní péče jednoho z rodičů začít argumentovat čísly, proč má stát zájem na obchodu s dětmi…
…jinak to bude nikam nevedoucí pouze opakovaná diskuze – politik připustí diskuzi, aby se lidem (voličům) neznechutil, ale ví sám dobře, že diskuze je to jediné čím občany uchlácholí, ale po česku výsledek bude stále stejný… 
21. 3. 2011 at 10:43
Proč bychom si měli myslet,že zkušenosti našich předchůdců jsou nemoderní?Uvědomme si laskavě,že i střídavá péče je náhradní řešení,
které úplnou rodinu nemůže nahradit.Nebude asi úplně všem milé, ale
snadnost rozvodu a s tím spojený státní kšeft je tím největším nebezpečím pro stabilitu společnosti.Když už, tak nejprve velmi ztížit podmínky pro rozvod manželství s malými dětmi a nedovolit, aby se výjimky staly argumentem. Tam, kde by skutečně existovalo racionální mužské násilí
by si divé ženy nedovolily páchat násilí na cizích dětech. Nebyli hlupáci naši předci a věděli, že macecha není matka. Necháme–li profitovat stát
z rozbitých rodin, budou v nejlepším případě jen méně poškozené děti
pendlovat ve střídavé péči.
21. 3. 2011 at 11:22
Jane, máte pravdu, střídavá péče je náhradní řešení a je potřeba se zaměřit na udržení rodin, ve kterých budou děti vyrůstat. Děti ale nemohou za chyby rodičů (někdy jen jednoho z nich) a musíme řešit jejich situaci v případech, kdy k rozvodu dojde, ať už jsou jakkoliv časté. Macecha není matka a otčím není otec, ať tedy dětem raději zůstanou oba rodiče.
21. 3. 2011 at 11:43
Ahoj Střídavko,
možná se známe,ale to není podstatné a také neargumentuji proti střídavé
péči o děti.Naznačuji,že by se měl zorganizovat kvalifikovaný odpor proti
škůdcům a škůdkyním.Tento odpor by se měl opřít o vrozené vzory chování člověka jako druhu a určit jeho sílu,slabiny a založit strategii nápravy věcí, metody a postupy.Možná, že by to konsekventně vedlo k dívčí válce ale pak ani to nemusí být špatně.
21. 3. 2011 at 13:38
Jane, pokud se známe, určitě není problém mne zkontaktovat a zkusit spolu tyto myšlenky rozvinout.
24. 3. 2011 at 14:41
nikomu nic špatného nepřeji, ale když není možno hnout se skálou, tak dokud se toto nestane našim poslancům, či jejich rodinným členům, to je jako když má přijít hora k mohamedovi….
27. 3. 2011 at 8:55
Jsem volič Čssd a po tom hlasování kdy jsou proti střídavé péči, až na vyjímky uvažuji je již nevolit.