Zdenek Ručka
Rád bych se dnes podělil o svou zkušenost z nedávného soudního řízení ohledně zvýšení výživného.
Hned na úvod musím napsat, že výživné beru jako samozřejmou věc, pokud jeden z rodičů má svěřené děti do výchovy a zajišťuje dětem “nový domov”, věci spojené se školou, kroužky atd. Je také logické, že děti mají s věkem zvýšené nároky na svůj život, a tak i zvýšení výživného považuji za opodstatněné.
V minulosti i dnes platím, tak jak mi bylo soudem určeno. Dokonce jsem platil určitý čas nad rámec stanoveného výživného a také v době, kdy moje děti ještě pociťovaly potřebu být s otcem, snažil jsem se jim zajistit i dostatek materiálních věcí.
Pokusím se nyní popsat, jaká je teorie a jaká je praxe v rámci určení výživného – tedy alespoň v mém případě.
Nejdříve trochu teorie:
Při určení výše vyživovací povinnosti soud vychází z vyčíslení celkových nákladů na dítě, a to tak, aby výše výživného pokrývala oprávněné potřeby dítěte ke dni rozhodování o výši výživného. (Oprávněné potřeby dítěte se mění v závislosti na věku dítěte, školní docházce a podobně).
Zákon o rodině stanoví, že dítě má právo se podílet na životní úrovni rodičů.
Celkové měsíční náklady na dítě představují veškeré náklady (výdaje), které zajišťují alespoň základní potřeby dítěte, jako například strava, ošacení, zdravotní péče, školní docházka a podobně na kalendářní měsíc. Samozřejmě, pokud to dovolují majetkové poměry rodičů, dítě má nárok i na další plnění ze strany rodičů, například výlety, sportovní aktivity a podobně. Jednotlivé náklady na dítě se spočítají tak, že pravidelné měsíční platby jako strava, školné, zdravotnické potřeby se započítají do měsíčních nákladů na dítě v celku, ostatní nepravidelné platby jako například koupě ošacení, sportovních potřeb se rozpočítají tak, aby bylo možné určit jejich výši na jeden kalendářní měsíc. Takové určení výše nákladů na dítě je směrodatné, neboť současná právní úprava neumožňuje přiznání výživného ve vyšší výšce než jsou prokázané náklady na dítě.
Poznámka: Na poslední větu si dovolím upozornit.
A teď trošku reality:
Moje exmanželka požádala o zvýšení výživného po několika letech. Je to v pořádku, nenamítám nic vůči výživnému jako takovému, kdyby tam nebylo několik drobných “ale”…
Nebudu uvádět konkrétní hodnoty v číslech, ale v procentech, abych náhodou nepřekročil nějakou pomyslnou hranici a nevystavil se tak případným nepříjemnostem. Pro upřesnění, příjem matky byl v době podání návrhu podobný jako můj. Dnes je podstatně vyšší, ale to není v této chvíli to nejdůležitější.
Jak jsem zmínil, na děti jsem platil vždy a pravidelně. V září 2015 podala moje exmanželka – matka našich dětí, návrh na zvýšení výživného. Návrh představuje zvýšení o 150 % oproti nynějšímu stavu. Je pravda, že můj příjem vzrostl o 40 % ve srovnání s posledním určením výše výživného – je tedy stejný jako exmanželky. Je pravda ale i to, že mám novou rodinu. Partnerku na rodičovské dovolené s příjmem 203,20 eur. Rodinné přídavky na našeho 2,5letého syna jsou v částce 23,52 eur. A je důležité zmínit, že životní minimum je stanoveno na 198,09 eur. Těchto pár čísel musím uvést, protože se k nim ještě jednou vrátím.
V návrhu matky kromě jiných věcí je několik skutečných “bonbónků”. Například, že měsíční náklady na dvě děti – 12 a 14leté, pro které já, jako otec, ani vlastně neexistuji – jsou vyšší než průměrná mzda v národním hospodářství. Tedy více, než vydělává většina běžných lidí na Slovensku. Samozřejmě, je to možné a pokud je tomu tak, měl bych se adekvátně na jejich životní úrovni podílet. Problém nastává tehdy, když se blíže podívám na náklady dětí – jsem přece “lakomec” a dětem dopřát nechci…
Z návrhu se dozvídám, že jedno z dětí chodí do “výběrové třídy”, což zvyšuje náklady na studium, a také, že se moje ratolest účastní různých vědomostních akcí, kde reprezentuje svou školu. Na žádost adresovanou škole, kterou navštěvuje, jsem však dostal odpověď, že výběrové třídy u nich vůbec nejsou, a současně se dozvídám, že v daném roce reprezentovalo mé dítě školu v krajském kole biologické olympiády.
A to nejlepší na závěr. Podle vyjádření matky, které je v soudním spise a na jehož základě požaduje zvýšení výživného, jsou školní náklady 5x vyšší, než skutečné, které mi potvrdili v dané škole. Zřejmě malá chybička v základních matematických úkonech, nebo… Cílená lež s jasně daným kontextem.
Mé druhé dítě má náklady na školu a školní potřeby podle matky 10x vyšší než mi potvrdila ZŠ. Zrádná matematika… Zřejmě opět “jen” chybný výpočet.
Zde bych mohl ještě zmínit náklady na další dvě aktivity, které jsou v podání matky několikanásobně vyšší než skutečné a jsou velmi snadno ověřitelné.
A nemohu nezmínit ještě jednu velmi podstatnou věc. Při jednání, které bylo počátkem roku 2016 (žádost podána k soudu 9/2015), matka jako důkaz o vynaložených prostředcích na děti, předložila soudu pokladní bloky za nákup oblečení, sportovních potřeb a podobně. Na první pohled je vše v pořádku. Když jsem se však podíval na dané bločky blíž, rychle mi “svitlo”. Množství bločků bylo s datem po 9/2015, tedy až po čase, kdy podávala žádost na zvýšení výživného, resp. s předvánočního datem. A jako “třešničku na dortu” bych uvedl, že moje děti podle těchto dokladů nosí věci velikosti “S” až “XXL”. No co, rostou jako z vody. V průběhu měsíce i o dvě konfekční čísla…
Zde bych dnes ukončil tento nezáživný blog a dovolil bych si pokračovat za pár dní. Myslím, že popsat průběh soudního řízení bude větší “zábava”. Mimo jiné i to, jak se soud vypořádal s některými skutečnostmi, které vzpomínám výše. Mimochodem, je zajímavé vyhotovit si audiozáznam z jednání a následně si ho přehrát. Je to zajímavá zkušenost. Například tehdy, když soudkyně během výpočtu výše výživného, v době, kdy obě zúčastněné strany jsou mimo soudní síň, opomine na malou elektronickou věc, která je dostatečně citlivá na zachycení zvuků v místnosti, ve které se celá taková fraška koná, přestanete si dělat iluze o soudech, soudcích, sociálce, pravdě, korektnosti a všem, co je s tím spojeno.
Převzato z RUCKA.BLOG.SME.SK. Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
8. 6. 2016 at 11:32
Je možné zveřejnit tu nahrávku z doby, kdy jste byly mimo soudní síň?
Mě by to celkem zajímalo.
8. 6. 2016 at 20:40
Nahrávka by byla super, ale její získání bude asi trošku těžší, protože byla nejspíše pořízena mimo jednání bez vědomí soudu. Nevím, jaké platí na Slovensku zákony, ale zveřejnění takové nahrávky by asi mohlo přivodit tomu, kdo ji pořídil, problémy.
Ale bylo by zajímavé vidět videozáznam z veřejného slyšení v Senátu, o kterém se tady nedávno psalo. Něco málo jsem našel na K213, ale tam má pan Fiala pouze svůj příspěvek, což o celém průběhu mnoho nevypovídá. Zkoušel jsem to najít taky na stránkách Senátu, ale moc jsem nepochodil.
8. 6. 2016 at 23:13
Pan Rucka pise ,,soudkyne opomenula diktafon” ,pujde tedy o legalni zaznam s oznamenim o zaznamu.Pan Rucka to pise aktualne,tak si myslim,ze si analyzu necha na pozdeji po pravomocnem odsouzeni.
9. 6. 2016 at 0:24
Nejsem si právě podle té věty úplně jistý, jestli v době, kdy byl diktafon zapnutý, probíhalo formálně jednání. Pokud ano, byl by to krásný gól do vlastní brány, pokud ne, bylo by to asi těžší. Ale autor určitě ví, jak to bylo. Pokud by se mu něco takového povedlo zveřejnit, bylo by to fajn.
9. 6. 2016 at 10:22
Stejně jako v tomto případě https://www.youtube.com/watch?v=7Ovd0lrOrvA by to pomohlu ukázat na to, co se vlastně u soudu může dít. Že to nejsou žádné kecy uražených otcu, ale soudný humus, co se vydavá za právo a hájení dětí!!!!! Čím víc bude vycházet takovíchto věcí na světlo o to dřív se podaří docílit změn v tomto směru. V tom je třeba dobrý J. Fiala který otevřeně poukazuje na nedostatky soudní zlovůle prostřednictvím reportáží jako např. https://youtu.be/H1IpqxknUEk
9. 6. 2016 at 10:49
Ono tyhle nahrávky totiž jasně ukazují na to, jak to u soudu chodí. Že se nejedná o nějaké kecy uražených otců, ale běžné soudní zlo kdy,označení opatrovnická mafie je na místě. Tady je třeba nahrávka soudce Čonky https://www.youtube.com/watch?v=7Ovd0lrOrvA . Dobré jsou reportáže J. Fialy jako třeba https://youtu.be/H1IpqxknUEk Jasně to vypovídá o úrovní opatrovnických soudcu.
9. 6. 2016 at 10:52
Omlouvám se, že je tu dvakrát podobný text, ale zlobí mě PC.
9. 6. 2016 at 16:16
Naprosto s Vámi souhlasím, jen se domnívám, že nemusí být úplně jednoduché za určitých okolností zveřejnit záznam pod svým jménem. Ale slyšel bych ho taky hrozně rád.
13. 6. 2016 at 21:50
Len k tej nahrávke. Nahrával som si pojednávanie a pred vynesením rozsudkusom nechal nechtiac – skôr ma nenapadlo brať so sebou, nahrávanie pustené.
Nie je tam žiadna až taká prelomová vec, pokiaľ za ňu nepovažujem, že sudkyňu zaujímalo len “čistá mzda otca delené štyrmi”. Takže 25% zo mzdy mi určila ako výživné. Asi som niekoho sklamal v tejto chvíli, to je mi ľúto. Každopádne takto sa určuje výživné u pani sudkyne. Matka nič nedokazuje a sudkyňa len vydelí štyrmi.
15. 6. 2016 at 12:51
to JTR: Obrana známá: Mimo systém (případně i s děckem či dětmi) – někteří již realizují, mimo ČR – někteří již jednají (nejlépe s děckem či dětmi), M16 – možná i na to jednou dojde až někomu rupnou nervy! Ale jsou i jiné legitimní byť méně komfortní cesty…. Záleží, zda-li vovce, ovce nebo (spolu)občané 🙂