Stridavka.cz
–
Rodinnému právu se u nás bohužel často věnují advokáti, kteří neznají ani základní podmínky vymezené občanským zákoníkem. O Listině základních práv a svobod, různých mezinárodních úmluvách, judikatuře Ústavního soudu nebo zahraničních právních úpravách ani nemluvě. Jeden takový advokát, Mgr. Karel Půš ze Sloupna, se rozhovořil o střídavé péči v Radioporadně (!) Českého rozhlasu. A jeho rady byly vskutku jedna perla za druhou – posuďte sami:
“Takové mé obecné pravidlo, o které se snažím, aby ho přijímalo mé okolí, nejen klienti, zní, volme střídavou péči jen u dětí odrostlejších. U těch nejmenších by měl vždy jeden z rodičů, jak se říká, ustoupit. Raději všem doporučuji, aby ta péče skončila u jednoho z rodičů. A druhý by měl mít co možná nejširší kontakt se svým dítětem nebo dětmi.”
“Co možná nejširší kontakt” – není to náhodou právě při střídavé péči, kterou pan magistr odmítá?
“Pokud je rozhodováno o střídavé péči, samozřejmě to vždy rozhoduje soud. Bez výjimky, tady nelze najít žádné jiné pravidlo či dohodu.”
Advokát evidentně nezná § 908 občanského zákoníku, jehož první věta říká: “Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud.” Zákon tedy evidentně připouští dohodu na úpravě péče (jakoukoliv) u nesezdaných rodičů. Teprve v případě nedohody má do věci zasahovat soud. Ten naopak podle zákona musí vždy rozhodovat o péči (nejen o střídavé) v případě rozvodu manželství (§ 906 obč. zák.). To, zda má péči řešit soud, tedy vůbec nezávisí na formě péče, ale na tom, zda rodiče byli sezdáni.
“A pokud jde o lhůty, respektive o stanovení období, zásadně musí jít o období vyvážené. To znamená, že neexistuje, aby ten poměr byl jiný než půl na půl.”
Zde se jedná opět o fabulaci Karla Půše – nic takového zákon ani judikatura neříká. Soudy dnes naopak poměrně často rozhodují o asymetrické (ne zcela vyvážené) střídavé péči.
“Setkávám se s obdobím týden a týden, což považuji za trochu havarijní stav. Protože to bourá víkendy oběma rodičům. Osobně se přikláním k tomu, že ideální režim pro střídavou péči je 14 a 14 dnů.”
Nevíme, jak pan magistr přesně myslel ono “bourání víkendů”. Možná tak, že při předávání dítěte v neděli odpoledne je tento den poněkud rozbitý. To lze však většinou poměrně snadno řešit předáváním až v pondělí ráno. Rodič odvede dítě do školky nebo školy a vyzvedne si jej tam potom druhý rodič. Každopádně tento “havarijní stav” střídání po týdnu stále volí většina rodičů. Proč asi? Je třeba myslet na to, aby dítě bylo průběžně v kontaktu s oběma rodiči. Čtrnáctidenní cykly jsou z tohoto pohledu pro děti, zejména pro ty mladší, příliš dlouhé.
Co říci závěrem? Vždy se vyplatí obracet se pouze na právníky, kteří dané problematice opravdu rozumějí. A vy, advokáti, kteří jí nerozumíte, raději mlčte a nedávejte lidem “zasvěcené” rady. Obzvlášť veřejně.
23. 11. 2021 at 9:48
Jistě není náhoda, že v rádiu řečnil právě tento pán. Když už ve veřejném rozhlase jde řeč o střídavce, tak je třeba ji co nejvíce zredukovat a znevážit, ideálně od chlapa, aby to snad nebylo bráno jako feminacistický výstřelek. Znáte-li někdo normálního advokáta, který chápe rodičovskou rovnost, navrhněte mu, ať do ČRo napíše a požádá také o vystoupení, kde vše uvede na pravou míru.