• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 2.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 2.

5. září 2018

Hana Radilová

–

1. Tradiční rodina

1.1 Rodina v tradiční křesťanské společnosti

Význam slova rodina byl v tradiční křesťanské společnosti zcela odlišný od jeho dnešního pojetí. Už samotný původ tohoto slova v indoevropských jazycích ukazoval především na jeho ekonomický základ. Po staletí tak odkazovaly vztahy v rodině téměř vždy k vlastnictví a autoritě, nikoli k lásce. Ještě dříve než Evropu ovládlo křesťanství, používali staří Řekové pro rodinu slovo OIKOS. To však označovalo též majetek a bydliště. Do moderních jazyků toto slovo proniklo jako ekonomie. První ekonomie, kterou naše kultura poznala, byla rodinná ekonomie, protože vlastnictví bylo produkováno a konzumováno právě v rodinách. Slovo FAMILIA, které převzaly germánské a románské jazyky jako označení pro rodinu (německy die Familie, anglicky the family, francouzsky l´famille…) zavedla až latina. Také Římané ale nepoužívali toto slovo pro označení pokrevních vztahů, nýbrž pro všechen majetek domácnosti – pole, dům, peníze i otroky.

Ačkoliv se po nástupu křesťanství mnohé ve společnosti změnilo, rodina stále zůstala především ekonomickou jednotkou. Tradiční středověkou rodinu tvořilo společenství lidí žijících a hospodařících pod jednou střechou a podléhajících jedné autoritě, hlavě rodiny – muži. Tuto rodinu bychom dnes mohli nazvat domácností. Jejími členy byli nejen pokrevní příbuzní, ale i služebnictvo či ostatní zaměstnanci, jako byli tovaryši, učňové či děvečky. Velikost této domácnosti závisela pak na tom, kolik členů byla schopna uživit. Výjimku z tohoto rodinného uspořádání tvořily rodiny vládnoucí vrstvy – šlechty. V tomto případě rodinu představoval systém širokého pokrevního příbuzenství, tedy v podstatě totéž, co můžeme označit slovem rod. Jednalo se o velkou skupinu lidí, která pokrevním svazkem udržovala moc a majetek. Vzhledem ke skutečnosti, že převažujícím typem rodinného uspořádání byly právě domácnosti, budu tradiční rodinou dále rozumět právě toto její pojetí.

Funkce, které tradiční rodina – domácnost plnila, byly v podstatě univerzální. Tou základní byla reprodukce. Hlavním smyslem existence monogamního páru jako základu rodiny bylo zajištění rození a výchovy dětí. Jedinou legitimní cestou k plození dětí byla právě rodina. Další zcela zásadní funkcí byla produkce, tedy schopnost samostatně uživit všechny členy rodiny. Také ochrana členů rodiny zůstávala na rodině samé. Za tímto účelem byla čeleď žijící v rodině ozbrojená. Na rodině pak samozřejmě zůstávalo i vzdělávání a socializace jedince, který byl vychováván k respektovaným hodnotám a správnému životnímu stylu. Rodina zajišťovala i péči o nemocné, staré či postižené. Pro společnost byla pak zcela zásadní stabilizační funkce rodiny. Hierarchické uspořádání rodinných vztahů sloužilo jako opora a zároveň uznání hierarchického uspořádání celé společnosti. Respektování hlavy rodiny tak současně vychovávalo k respektování moci panovníka.

Pokračování

Předchozí část

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Předběžné opatření jako nástroj stabilizace poměrů nezletilých dětí

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – Jak řešit situaci, když rodič odejde ze společné domácn ...

Slábne v ČR mezigenerační přenos rozvodu? (2. část)

Mgr. Marcela Trávníčková, prof. Martin Kreidl, Ph.D. – Použitá statistická procedura K an ...

Slábne v ČR mezigenerační přenos rozvodu? (1. část)

Mgr. Marcela Trávníčková, prof. Martin Kreidl, Ph.D. – Is There a Declining Trend in the ...

Láska kanibalská

MUDr. Miroslav Plzák, CSc. – Je odborně označována jako láska hysterická, protože hysteri ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23. února 2023

    Spor o péči. Dceru odtrhli policisté od matky přím ...

    16. května 2023
  • Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu zákona o ...

    27. září 2023

    Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu občanské ...

    26. září 2023

    Matka nechala pětiletou dceru oslepnout. Soud jí p ...

    25. září 2023

    Co dělat, když dítě nespí

    22. září 2023

Kalendář příspěvků

Září 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  
« Srp    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Petr: Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu zákona o zvláštních řízeních soudních
  • Daniel Sedlák: Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu zákona o zvláštních řízeních soudních
  • Petr: Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu zákona o zvláštních řízeních soudních
  • Daniel Sedlák: Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu zákona o zvláštních řízeních soudních
  • Petr: Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu zákona o zvláštních řízeních soudních

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (399)
  • Odborné články (342)
  • Vaše zkušenosti (221)
  • Fungování institucí (188)
  • Zahraniční zkušenosti (143)
  • Zákony, judikáty, vzory (162)
  • Výchova dětí (334)
  • Akce a aktivity (175)
  • Starší nezařazené (1 375)
  • Ostatní (19)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu