• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 2.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 2.

5. září 2018

Hana Radilová

–

1. Tradiční rodina

1.1 Rodina v tradiční křesťanské společnosti

Význam slova rodina byl v tradiční křesťanské společnosti zcela odlišný od jeho dnešního pojetí. Už samotný původ tohoto slova v indoevropských jazycích ukazoval především na jeho ekonomický základ. Po staletí tak odkazovaly vztahy v rodině téměř vždy k vlastnictví a autoritě, nikoli k lásce. Ještě dříve než Evropu ovládlo křesťanství, používali staří Řekové pro rodinu slovo OIKOS. To však označovalo též majetek a bydliště. Do moderních jazyků toto slovo proniklo jako ekonomie. První ekonomie, kterou naše kultura poznala, byla rodinná ekonomie, protože vlastnictví bylo produkováno a konzumováno právě v rodinách. Slovo FAMILIA, které převzaly germánské a románské jazyky jako označení pro rodinu (německy die Familie, anglicky the family, francouzsky l´famille…) zavedla až latina. Také Římané ale nepoužívali toto slovo pro označení pokrevních vztahů, nýbrž pro všechen majetek domácnosti – pole, dům, peníze i otroky.

Ačkoliv se po nástupu křesťanství mnohé ve společnosti změnilo, rodina stále zůstala především ekonomickou jednotkou. Tradiční středověkou rodinu tvořilo společenství lidí žijících a hospodařících pod jednou střechou a podléhajících jedné autoritě, hlavě rodiny – muži. Tuto rodinu bychom dnes mohli nazvat domácností. Jejími členy byli nejen pokrevní příbuzní, ale i služebnictvo či ostatní zaměstnanci, jako byli tovaryši, učňové či děvečky. Velikost této domácnosti závisela pak na tom, kolik členů byla schopna uživit. Výjimku z tohoto rodinného uspořádání tvořily rodiny vládnoucí vrstvy – šlechty. V tomto případě rodinu představoval systém širokého pokrevního příbuzenství, tedy v podstatě totéž, co můžeme označit slovem rod. Jednalo se o velkou skupinu lidí, která pokrevním svazkem udržovala moc a majetek. Vzhledem ke skutečnosti, že převažujícím typem rodinného uspořádání byly právě domácnosti, budu tradiční rodinou dále rozumět právě toto její pojetí.

Funkce, které tradiční rodina – domácnost plnila, byly v podstatě univerzální. Tou základní byla reprodukce. Hlavním smyslem existence monogamního páru jako základu rodiny bylo zajištění rození a výchovy dětí. Jedinou legitimní cestou k plození dětí byla právě rodina. Další zcela zásadní funkcí byla produkce, tedy schopnost samostatně uživit všechny členy rodiny. Také ochrana členů rodiny zůstávala na rodině samé. Za tímto účelem byla čeleď žijící v rodině ozbrojená. Na rodině pak samozřejmě zůstávalo i vzdělávání a socializace jedince, který byl vychováván k respektovaným hodnotám a správnému životnímu stylu. Rodina zajišťovala i péči o nemocné, staré či postižené. Pro společnost byla pak zcela zásadní stabilizační funkce rodiny. Hierarchické uspořádání rodinných vztahů sloužilo jako opora a zároveň uznání hierarchického uspořádání celé společnosti. Respektování hlavy rodiny tak současně vychovávalo k respektování moci panovníka.

Pokračování

Předchozí část

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Hyperprotektivní rodič (3. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – Zdroje dalších informací 1/ Tematika tohoto článku (Hyperpro ...

Hyperprotektivní rodič (2. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – Anamnéza Hp rodiče: – nejspíše vyrůstal sám jako „pokl ...

Změna bydliště nezletilého dítěte

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – Přijel jsem večer z práce domů, byl to dlouhý a náročný ...

Hyperprotektivní rodič (1. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – Abstrakt Článek upozorňuje na tři vzájemně propojené negativ ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23. února 2023

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018
  • Prořezávání mléčných zubů

    24. března 2023

    Rakušan počítá s těhotnými muži!

    23. března 2023

    Podpora dětských skupin: MPSV pomůže obcím při bud ...

    22. března 2023

    Feminacismus u nás

    21. března 2023

Kalendář příspěvků

Březen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
« Úno    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Lubomír Balvín: Rakušan počítá s těhotnými muži!
  • Tomas: Rakušan počítá s těhotnými muži!
  • Tomáš Jadlovský: Rakušan počítá s těhotnými muži!
  • Lubomír Balvín: Feminacismus u nás
  • Anonym: Feminacismus u nás

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (373)
  • Odborné články (331)
  • Vaše zkušenosti (207)
  • Fungování institucí (176)
  • Zahraniční zkušenosti (127)
  • Zákony, judikáty, vzory (146)
  • Výchova dětí (309)
  • Akce a aktivity (165)
  • Starší nezařazené (1 380)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu