Hana Radilová
–
1. Tradiční rodina
1.1 Rodina v tradiční křesťanské společnosti
Význam slova rodina byl v tradiční křesťanské společnosti zcela odlišný od jeho dnešního pojetí. Už samotný původ tohoto slova v indoevropských jazycích ukazoval především na jeho ekonomický základ. Po staletí tak odkazovaly vztahy v rodině téměř vždy k vlastnictví a autoritě, nikoli k lásce. Ještě dříve než Evropu ovládlo křesťanství, používali staří Řekové pro rodinu slovo OIKOS. To však označovalo též majetek a bydliště. Do moderních jazyků toto slovo proniklo jako ekonomie. První ekonomie, kterou naše kultura poznala, byla rodinná ekonomie, protože vlastnictví bylo produkováno a konzumováno právě v rodinách. Slovo FAMILIA, které převzaly germánské a románské jazyky jako označení pro rodinu (německy die Familie, anglicky the family, francouzsky l´famille…) zavedla až latina. Také Římané ale nepoužívali toto slovo pro označení pokrevních vztahů, nýbrž pro všechen majetek domácnosti – pole, dům, peníze i otroky.
Ačkoliv se po nástupu křesťanství mnohé ve společnosti změnilo, rodina stále zůstala především ekonomickou jednotkou. Tradiční středověkou rodinu tvořilo společenství lidí žijících a hospodařících pod jednou střechou a podléhajících jedné autoritě, hlavě rodiny – muži. Tuto rodinu bychom dnes mohli nazvat domácností. Jejími členy byli nejen pokrevní příbuzní, ale i služebnictvo či ostatní zaměstnanci, jako byli tovaryši, učňové či děvečky. Velikost této domácnosti závisela pak na tom, kolik členů byla schopna uživit. Výjimku z tohoto rodinného uspořádání tvořily rodiny vládnoucí vrstvy – šlechty. V tomto případě rodinu představoval systém širokého pokrevního příbuzenství, tedy v podstatě totéž, co můžeme označit slovem rod. Jednalo se o velkou skupinu lidí, která pokrevním svazkem udržovala moc a majetek. Vzhledem ke skutečnosti, že převažujícím typem rodinného uspořádání byly právě domácnosti, budu tradiční rodinou dále rozumět právě toto její pojetí.
Funkce, které tradiční rodina – domácnost plnila, byly v podstatě univerzální. Tou základní byla reprodukce. Hlavním smyslem existence monogamního páru jako základu rodiny bylo zajištění rození a výchovy dětí. Jedinou legitimní cestou k plození dětí byla právě rodina. Další zcela zásadní funkcí byla produkce, tedy schopnost samostatně uživit všechny členy rodiny. Také ochrana členů rodiny zůstávala na rodině samé. Za tímto účelem byla čeleď žijící v rodině ozbrojená. Na rodině pak samozřejmě zůstávalo i vzdělávání a socializace jedince, který byl vychováván k respektovaným hodnotám a správnému životnímu stylu. Rodina zajišťovala i péči o nemocné, staré či postižené. Pro společnost byla pak zcela zásadní stabilizační funkce rodiny. Hierarchické uspořádání rodinných vztahů sloužilo jako opora a zároveň uznání hierarchického uspořádání celé společnosti. Respektování hlavy rodiny tak současně vychovávalo k respektování moci panovníka.
Okomentovat