Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.
–
Dne 1.9.2022 se z nesezdaného soužití narodilo dítě. Rodiče spolu nejprve žili ve společné domácnosti v domě otce. V lednu 2023 se matka odstěhovala s dítětem po dohodě s otcem do pronajatého bytu, kde začala bydlet sama se synem a zde ji otec navštěvoval za účelem kontaktu s dítětem.
Matka realizovala za své přítomnosti kontakt otce s dítětem po odstěhování od otce. Matka otci ve styku s nezletilým nebránila, nicméně otec požadoval při jednání s matkou úpravu styku formou střídavé péče, což matka s ohledem na věk dítěte a jeho potřeby zásadně odmítala.
Následně se otec domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by byl do pravomocného skončení řízení upraven jeho styk s nezletilým. Otec měl obavy z přetrhání vazeb nezletilého k otci, resp. narušení rodičovského vztahu mezi nezletilým a otcem.
Soud vydal předběžné opatření na základě tvrzení otce a doložené e-mailové komunikace rodičů, že od předchozí doby došlo k omezení jeho styku s nezletilým, neboť mezi rodiči je nesporné, že styk otce s nezletilého probíhal v dřívějším období minimálně dvakrát měsíčně od čtvrtka do pondělí, a dále každý týden v úterý, čtvrtek a neděli od 18:00 do 19:00, vždy za přítomnosti matky. Na základě těchto skutečností soud dospěl k názoru, že nezletilému svědčí právo na styk s otcem, otci svědčí právo na styk s nezletilým (§ 887 a násl. o. z.). Je proto zcela v zájmu nezletilého, aby si i přes rozpad partnerského svazku rodičů zachoval častý a pravidelný kontakt s otcem, aby bylo předejito narušení rodičovského pouta otce nezletilému.
Usnesení soudu bylo vydáno takto:
I. Do právní moci rozhodnutí ve věci samé je otec oprávněn stýkat se s nezletilým Z. L., nar. 1. 9. 2022, každý sudý kalendářní týden v pátek od 10:00 do 16:00 hod., sobotu od 13:00 do 19:00 hod. a neděli od 10:00 do 16:00 hod., a dále každý lichý kalendářní týden v úterý a čtvrtek od 13:00 hod. do 19:00 hod. Otec převezme nezletilou ke styku v místě bydliště matky. Matka je povinna nezletilého ke styku s otcem řádně připravit.
II. Soud zahajuje řízení o úpravě styku k nezletilému Z. L., nar. 1. 9. 2022.
III. Nezletilému Z. L., nar. 1. 9. 2022, se pro řízení o úpravě styku k nezletilému jmenuje opatrovníkem Městská část Praha XXX, sídlem XXX.
Proti usnesení podala odvolání matka. Nesouhlasila s rozsahem péče určeným rozhodnutím soudu. Dle jejího názoru nezohledňovalo vývojové potřeby dítěte a jeho útlý věk, jakož i biologicky podmíněnou vázanost na matku. V tuto dobu vývoje dítěte, kdy nastupuje separační úzkost, nelze v zájmu nezletilého nechat dítě odloučené od matky v noci několik dní bez ohledu na to, zda je nebo není kojeno. Pokud dítě neuvidí při usínání matku a při vzbuzení, může to u dítěte vyvolat do budoucna vznik úzkostí a zvýšené potřeby vázanosti na matku či naopak agresivitu vůči matce z důvodu neuspokojení citových potřeb dítěte. Nezletilý již velmi dobře rozpoznává obličeje, a jakmile je v prostředí bez matky, situaci snáší špatně. Od vydání předběžného opatření došlo k předávání nezletilého tak, jak soud rozhodl. Nezletilý začal mít problémy s usínáním a přestal přes den úplně spát. Pak je však velmi unavený a rozladěný. Otec totiž ignoruje přirozený režim dítěte a nedává dítě vůbec spát v časech, na které je od matky navyklé. Nezletilý v jednom roce tedy přes den, když je u otce vůbec nespal. To může mít zásadně negativní dopad na jeho růst a psychosociální vývoj. Městský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení v rozsahu vymezeném odvoláním, aniž nařizoval jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Odvolací soud se s těmito závěry soudu prvního stupně zcela ztotožnil. Z odvolání matky i z postoje otce bylo zřejmé, že rodiče nezletilého skutečně nejsou schopni se dohodnout na režimu pravidelného styku otce s nezletilým, a byla zde proto prokázána potřeba zatímní úpravy v tomto směru.
Otec v řízení u soudu prvního stupně prosazoval střídavou péči anebo velice široký styk s dítětem s tím, že trval i na přespání dítěte. Otec s matkou doslova soutěžil o to, kdo bude více s dítětem, o pozornost dítěte a soudní řízení považoval za souboj kdo z koho. Opakovaně se vyjádřil o soudním řízení jako formě boje o dítě. Řízení probíhalo u soudu prvního stupně v Praze, a to za užití cochemské praxe. Průběh takového soudního jednání je odlišný od klasického projednávání věci v nesporném řízení. Soud před nařízeným soudním jednáním oba rodiče pozval na edukační schůzku, která se realizovala pro více rodičů, kteří nebyli schopní dohodou vyřešit péči o nezletilé děti. S rodiči pracoval intenzivně také opatrovník dítěte. Proběhlo několik soudních jednání.
Názorové proudy na úpravu styku rodiče s dítětem mladším tří let
Dle názoru matky je u dítěte útlého věku, závislé na matce, nutno vybudovat vazbu na jednu pečující osobu. Vytrhávání dítěte z péče matky v rozsahu střídavé péče anebo několikrát za týden na 6 až 8 hodin může být pro dítě traumatizující. Dítě vyžaduje stabilitu a pravidelný režim, což nemá a negativně se to na něm projevuje (nespí).
Nezletilý se nachází v období vývoje senzomotorického stádia (od narození do dvou let) neboli prožívá a poznává svět všemi smysly. Jak název napovídá, děti se v tomto období učí prostřednictvím svých smyslů a pohybů. Důležité je pro něj tedy to, co vnímá a s čím může manipulovat.
Vývoj myšlení, ke kterému dochází během této etapy, je přitom plný dramatických změn: dítě se nejen učí, jak provádět fyzické činnosti (jako je plazení a chůze), ale vyvine se u něj také objektní stálost (ví, že věci existují, i když je zrovna nevidí), a vědomí sebe samého jako samostatné bytosti.
Do tří let vnímá dítě sebe a mámu jako jednu bytost a neumí pojem návratu. Proto matka rozhodně nemůže souhlasit s návrhem otce, aby dítě od září 2024 bylo svěřeno do střídavé péče obou rodičů, když mu budou teprve dva roky.
Oddělením dítěte od matky dochází u obou na biologické rovině k silným stresovým reakcím, které produkují značné množství hormonu kortizolu a adrenalinu. Obzvláště kortizol je pro lidský organismus škodlivý, protože může měnit strukturu mozku. Pokud je dítě od matky a matka od dítěte oddělena, dochází také mnohdy k psychosomatickým reakcím a u dítěte může delší oddělení vést k emoční deprivaci, popisované již profesorem Matějčkem.
Dítě se jednou od matky musí oddělit. Podle odborníků lze s tímto postupně a velice pomalu začít po dovršení 2,5 roku dítěte. Dítě se naučí, že je svět v pořádku, i když máma tu není. Pokud se s oddělením dítěte od matky započne dříve, dítě pak vyrůstá v hluboké osamělosti, necítí se být milováno a nevytváří se u něj pocit jistoty a bezpečí.
Předoperační stadium u dítěte trvá od 2 do 7 let. V rané fázi (2-4 roky) nastává tzv. senzitivní období pro rozvoj řeči a rozvoj fantazie, proto svou důležitou roli hraje rodičovské vyprávění. V psychologii bývá tato etapa označována také jako symbolická expanze do světa, kdy dítě už není závislé jen na tom, co aktuálně vnímá, ale má vytvořenou trvalou představu o tom, jak předměty vypadají (tzv. mentální reprezentaci). Svou důležitou roli má proto stále symbolická hra, která kromě funkce kognitivní (poznávací) má i hodnotu emotivní – dítě prostřednictvím hry zpracovává své problémy, odreaguje napětí a přizpůsobuje si svět tak, jak potřebuje. Typické v této době je také lpění na pravidlech, které dětem přinášejí pocit jistoty – pokud tedy trvá na jistých rituálech a stereotypech.
Potřeba jistoty a bezpečí patří mezi základní potřeby každého člověka, tedy i dospělého, avšak její nedostatečné uspokojení může ublížit především dítěti. Bez pocitu, že je milováno, respektováno, oceňováno a chráněno, by dítě vyrůstalo ve strachu a v úzkosti. Nedostatek pocitu bezpečí může v dítěti posilovat sklony k agresivnímu jednání.
Rolí otce je trpělivě pečovat o své děti; hrát si s dětmi tvořivé hry, ukázat jim odvahu a učit je se zvědavostí zkoumat podstatu světa; nastavit dětem pravidla a ukázat jim důsledky jejich jednání; být tvořitelem osobností dětí; nastavovat hranice. Matka respektuje otce v jeho biologické roli, otec však nemůže dítě odebírat z péče matky předčasně v rozporu s vývojovými stádii dítěte a k jeho škodě.
Soud se při vydání předběžného opatření opíral o názor týkající se sdíleného rodičovství, kdy v době přerodu kojence v batole (období mezi 12. a 18. měsícem věku dítěte) je nezbytné, žijí-li rodiče odděleně, zahájit fázi budování vztahu primárně nepečujícího rodiče k nezletilé prostřednictvím několikahodinových kontaktů několikrát týdně, což může být následně rozšířeno o občasné přenocování. Oddělení nezletilé od rodiče na dobu delší čtyř dnů může negativně narušit vztah k danému rodiči (viz str. 43 až 44 publikace Sdílené rodičovství autorů Mgr. Terezie Pemové a Prof. PhDr. Radka Ptáčka, Ph. D., MBA, ISBN 978-80-87066-04).
Rozhodnutí soudů
Soud prvního stupně vydal rozsudek, kterým rozhodl o péči takto:
I. Nezletilý Z. se svěřuje do péče matky.
II. Otec je oprávněn stýkat se s nezletilým Z. vždy:
v sudém kalendářním týdnu:
-
-
- v úterý a v pátek od 16:30 hodin do 20:30 hodin,
- v sobotu a v neděli od 11:00 hodin do 18:00 hodin,
-
v lichém kalendářním týdnu:
-
-
- ve středu a čtvrtek od 16:30 hodin do 20:30 hodin
-
s tím, že nezletilého Z. ke styku převezme v bydlišti matky, kde jej po ukončení styku matce opět odevzdá.
Matka je povinna nezletilého ke styku s otcem řádně připravit.
Proti rozsudku podali odvolání oba rodiče. Kolizní opatrovník navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že jím nastolená úprava poměrů bude nezletilému vzhledem k dennímu režimu vyhovovat a otci poskytne možnost se mu věnovat.
Městský soud v Praze vydal rozhodnutí, kterým rozhodl takto:
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I až III mění tak, že nezletilý Z. se s účinností od právní moci tohoto rozsudku odvolacího soudu svěřuje do střídavé péče rodičů tak, že v péči otce bude v sudých kalendářních týdnech v pondělí od 11:00 hodin do 18:00 hodin a od soboty od 10:00 hodin do neděle do 18:00 hodin a v lichých kalendářních týdnech ve středu a ve čtvrtek vždy od 11:00 hodin do 18:00 hodin a počínaje měsícem září 2024 od středy od 11:00 hodin do čtvrtka do 18:00 hodin. Po zbývající dobu bude nezletilý Z. v péči matky. Předání nezletilého mezi rodiči se uskuteční v místě matčina bydliště.
Otec je povinen přispívat na výživu nezletilého počínaje únorem 2023 částkou 3 500 Kč měsíčně splatnou k rukám matky vždy do 15. dne v měsíci předem a matce se výživné nestanoví. Dluh na výživném za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 5. 2024 otci nevznikl.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že „soud prvního stupně aplikoval řádně citované právní normy upravující výkon práv a povinností rodičů žijících odděleně (které odvolací soud již znovu neopakuje). Soud prvního stupně též správně připomněl relevantní objektivní kritéria, jež je třeba v souladu s judikaturou Ústavního soudu při svěřování dětí do péče posuzovat, včetně toho, že při totožné kompetenci obou rodičů a pozitivním vztahu dítěte k nim je třeba vycházet z premisy, že zájmem dítěte je, aby bylo v péči obou rodičů. Se závěrem soudu prvního stupně, že v poměrech dané věci se střídavá péče jeví jako nevhodná, resp. předčasná, ovšem nelze souhlasit.
Přitom pokud jde o mezi rodiči tolik diskutovanou možnost přespávání nezletilého u otce (ať již během dne či v noci), která by tuto zátěž eliminovala a poskytla otci i nezletilému příležitost k lepšímu využití společně prožitého času, je třeba znovu zdůraznit, že nebylo zjištěno nic, co by tomu bránilo. Zmínil-li soud prvního stupně v této souvislosti, že odborná veřejnost vnímá jako obecně vhodný věk pro počátek střídavé péče věk tří let, jedná se o názory prezentované v obecné rovině bez zohlednění konkrétních specifik této věci. To, že ani odborná veřejnost se v náhledu na střídavou péči a její praktikování u dětí nižšího věku neshodne (a důkazem toho jsou i odlišná stanoviska psychologů předložená rodiči v této věci), je obecně známá věc, nejednou zmiňovaná i v judikatuře Ústavního soudu, jenž v souvislosti s tím zdůraznil, že nelze stavět jen na paušálních argumentech proti střídavé péči (jako je právě i nízký věk dítěte), byť by se jednalo o argumenty prezentované psychology či sociálními pracovníky, aniž by byly vypořádány konkrétní okolnosti představující překážku pro střídavou péči (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3350/22). Takové důvody, které by střídavé péči, alespoň v její nestejnoměrné podobě, stály v cestě, však v posuzované věci nalezeny nebyly.
11. 2. 2025 at 12:02
Buší bubeníček, buší na vrata. Přišla mu otevřít konzerva nahatá. Měla kozy z čokolády, a tu pizdu z marmelády! Tramtaratata! Konzerva prolife nahatá
11. 2. 2025 at 12:03
Prší prší, jen se leje, vožralý Joch se z okna směje, pičus Semín za vraty líbá konzervy nahatý.
11. 2. 2025 at 12:47
Všichni, kdo v roce 2013 měli proslov na Kampě před francouzskou ambasádou, jsou dobytek.
11. 2. 2025 at 15:16
Matky jsou v průměru lepší rodiče, protože ony aspoň musely devět měsíců zvracet, přibírat a rodit v bolestech, kdežto tátové se na nich jen užili. Navíc kdo někoho živí, nezasluhuje úctu, pokud se na něm podepsal tím, že mu dal život.
11. 2. 2025 at 16:52
A je to tady! Rušíme střídavou péči a zavádíme nestejnoměrnou střídavou péči. Výživné se přitom stanoví pouze otci.
(JF je podle komentářů nikoli chlap, ale dítě.)
11. 2. 2025 at 19:30
Být chlap je jen anatomie,ne?