Stridavka.cz
–
Odcizování dětí a rodičů, popouzení dětí, spory o péči o ně – to jsou bohužel časté následky rozvodu. Zdaleka ne všechny úplné rodiny jsou ideální, avšak rozvod existující problémy často naopak ještě umocňuje. Především ale způsobuje to, že děti již obvykle nemohou být v běžném každodenním kontaktu s oběma svými rodiči.
Rozvod je zlo moderní společnosti. Místo řešení problémů svádí k zahazování vztahů. A to i za situace, kdy jsou tím postiženy děti.
Jak vyplývá z následující tabulky převzaté z Wikipedie, Česká republika je zemí s jednou z největších rozvodovostí na světě (66 %), která je i vysoce nad průměrem Evropské unie (44 %). Ve spojení s tím, jak málo dětem u nás po rozvodu zůstává péče obou rodičů (5 %), to představuje obrovský podíl dětské populace postižené ztrátou jednoho rodiče. Tuto zátěž pak budou přenášet i do dalších generací.
Má proto smysl bránit rodiny, snažit se je zachovat pohromadě alespoň po dobu výchovy dětí, a zároveň se snažit ponechat dětem aspoň péči obou rodičů, když už se rodina rozpadne. Obojí náš portál dlouhodobě podporuje.
Z tabulky lze vyčíst i další zajímavé údaje. Enormní rozvodovost je převážně evropským trendem (v první desítce nejrozvodovějších zemí je pouze jediná mimoevropská země – Kuba). Naproti tomu některé evropské země (Polsko, Řecko, Itálie) a vesměs všechny asijské země jsou hluboko pod českou mírou rozvodovosti. A to včetně těch, které mají srovnatelnou nebo i vyšší životní úroveň – Kuvajt (42 %), Japonsko (36 %), Jižní Korea (35 %), Katar (33 %), Izrael (28 %), Singapur (28 %). Dynamicky rostoucí Čína má rozvodovost jen 22 %.
Mezi nejméně rozvodovými zeměmi pak najdeme spíše státy chudší, ale i některé mimoevropské země hospodářsky na úrovni Česka: Saúdská Arábie (rozvodovost 21 %), Seychely (11 %), Bahamy (5 %).
Masivní rozpad rodin tedy může být součástí tolik diskutované stagnace euroatlantické civilizace – jejím důsledkem, nebo i jednou z příčin.
| Země | Svateb na 1000 obyvatel | Rozvodů na 1000 obyvatel | Podíl rozvodů a svateb (v %) | Rok |
| Belgie | 4,2 | 3,0 | 71 | 2010 |
| Portugalsko | 3,7 | 2,5 | 68 | 2010 |
| Maďarsko | 3,6 | 2,4 | 67 | 2010 |
| Česko | 4,4 | 2,9 | 66 | 2010 |
| Španělsko | 3,6 | 2,2 | 61 | 2010 |
| Lucembursko | 3,5 | 2,1 | 60 | 2010 |
| Estonsko | 3,8 | 2,2 | 58 | 2010 |
| Kuba | 5,2 | 2,9 | 56 | 2010 |
| Francie | 3,8 | 2,1 | 55 | 2010 |
| Litva | 5,7 | 3,0 | 53 | 2010 |
| Spojené státy | 6,8 | 3,6 | 53 | 2010 |
| Lotyšsko | 4,2 | 2,2 | 52 | 2010 |
| Rusko | 9,2 | 4,7 | 51 | 2011 |
| Švýcarsko | 5,5 | 2,8 | 51 | 2010 |
| Německo | 4,7 | 2,3 | 49 | 2010 |
| Kanada | 4,4 | 2,1 | 48 | 2008 |
| Gibraltar | 6,7 | 3,2 | 48 | 2010 |
| Lichtenštejnsko | 5,0 | 2,4 | 48 | 2010 |
| Rakousko | 4,5 | 2,1 | 47 | 2010 |
| Bulharsko | 3,2 | 1,5 | 47 | 2010 |
| Kostarika | 5,3 | 2,5 | 47 | 2010 |
| Slovensko | 4,7 | 2,2 | 47 | 2010 |
| Švédsko | 5,3 | 2,5 | 47 | 2010 |
| Spojené království | 4,3 | 2,0 | 47 | 2009 |
| Dánsko | 5,6 | 2,6 | 46 | 2010 |
| Bělorusko | 9,2 | 4,1 | 45 | 2011 |
| Finsko | 5,6 | 2,5 | 45 | 2010 |
| Evropská unie | 4,5 | 2,0 | 44 | 2010 |
| Norsko | 4,8 | 2,1 | 44 | 2010 |
| Austrálie | 5,4 | 2,3 | 43 | 2010 |
| Nizozemí | 4,4 | 1,9 | 43 | 2009 |
| Kuvajt | 5,2 | 2,2 | 42 | 2010 |
| Moldávie | 7,3 | 3,1 | 42 | 2011 |
| Nový Zéland | 4,8 | 2,0 | 42 | 2008 |
| Ukrajina | 6,7 | 2,8 | 42 | 2010 |
| Dominikánská republika | 4,4 | 1,8 | 41 | 2010 |
| San Marino | 6,1 | 2,5 | 41 | 2011 |
| Slovinsko | 3,2 | 1,2 | 38 | 2010 |
| Island | 4,9 | 1,8 | 37 | 2010 |
| Japonsko | 5,5 | 2,0 | 36 | 2010 |
| Jižní Korea | 6,5 | 2,3 | 35 | 2010 |
| Trinidad a Tobago | 6,3 | 2,2 | 35 | 2005 |
| Katar | 3,3 | 1,1 | 33 | 2011 |
| Mongolsko | 3,4 | 1,1 | 32 | 2010 |
| Surinam | 4,2 | 1,3 | 31 | 2007 |
| Kypr | 7,9 | 2,2 | 28 | 2009 |
| Izrael | 6,5 | 1,8 | 28 | 2009 |
| Rumunsko | 5,4 | 1,5 | 28 | 2010 |
| Singapur | 5,3 | 1,5 | 28 | 2011 |
| Kazachstán | 8,6 | 2,3 | 27 | 2008 |
| Panama | 3,7 | 1,0 | 27 | 2010 |
| Polsko | 6,0 | 1,6 | 27 | 2010 |
| Venezuela | 3,3 | 0,9 | 27 | 2006 |
| Bermudy | 10,6 | 2,7 | 25 | 2009 |
| Řecko | 4,8 | 1,2 | 25 | 2008 |
| Itálie | 3,6 | 0,9 | 25 | 2010 |
| Jordánsko | 10,2 | 2,6 | 25 | 2010 |
| Svatá Lucie | 2,8 | 0,7 | 25 | 2004 |
| Thajsko | 5,5 | 1,4 | 25 | 2005 |
| Chorvatsko | 4,8 | 1,1 | 23 | 2010 |
| Salvador | 3,5 | 0,8 | 23 | 2006 |
| Čína | 9,3 | 2,0 | 22 | 2010 |
| Grenada | 5,0 | 1,1 | 22 | 2001 |
| Srbsko | 4,9 | 1,1 | 22 | 2011 |
| Brazílie | 6,6 | 1,4 | 21 | 2009 |
| Saúdská Arábie | 5,2 | 1,1 | 21 | 2005 |
| Ekvádor | 5,6 | 1,1 | 20 | 2006 |
| Turecko | 8,0 | 1,6 | 20 | 2011 |
| Albánie | 8,9 | 1,7 | 19 | 2011 |
| Gruzie | 6,9 | 1,3 | 19 | 2011 |
| Nikaragua | 4,5 | 0,8 | 18 | 2005 |
| Arménie | 6,0 | 1,0 | 17 | 2011 |
| Egypt | 11,0 | 1,9 | 17 | 2010 |
| Libanon | 9,5 | 1,6 | 17 | 2007 |
| Mauricius | 8,2 | 1,4 | 17 | 2010 |
| Jižní Afrika | 3,5 | 0,6 | 17 | 2009 |
| Kyrgyzstán | 9,7 | 1,6 | 16 | 2010 |
| Irsko | 4,6 | 0,7 | 15 | 2010 |
| Mexiko | 5,2 | 0,8 | 15 | 2009 |
| Írán | 12,2 | 1,7 | 14 | 2009 |
| Černá Hora | 5,7 | 0,8 | 14 | 2011 |
| Svatý Vincent a Grenadiny | 5,8 | 0,8 | 14 | 2007 |
| Tonga | 7,1 | 1,0 | 14 | 2003 |
| Ázerbajdžán | 9,7 | 1,2 | 12 | 2011 |
| Makedonie | 7,2 | 0,8 | 11 | 2011 |
| Seychely | 17,4 | 1,9 | 11 | 2011 |
| Jamajka | 7,5 | 0,7 | 9 | 2011 |
| Sýrie | 10,6 | 1,0 | 9 | 2006 |
| Bosna a Hercegovina | 5,1 | 0,4 | 8 | 2010 |
| Uzbekistán | 7,8 | 0,6 | 8 | 2006 |
| Tádžikistán | 13,5 | 0,8 | 6 | 2009 |
| Bahamy | 6,1 | 0,3 | 5 | 2007 |
| Libye | 6,0 | 0,3 | 5 | 2002 |
| Vietnam | 5,7 | 0,2 | 4 | 2007 |
| Chile | 3,3 | 0,1 | 3 | 2009 |
5. 2. 2013 at 10:07
Není náhodou, že ČSÚ udává, že ženy podávají návrh na rozvod v téměř 70% případů (chápu, že jsou manželství, kde je rozvod nejlepší řešení, ale jsem přesvědčen, že mnoho žen jde do rozvodu prostě proto, že je pro ně výhodný – můžou vyměnit chlapa, zůstanou jim děti, dostanou alimenty).
Podle mě je vysoce pravděpodobné, že ubudenávrhů na rozvod ze zlatokopeckých důvodů, pokud se dosáhne rovnoprávnosti rozhodování u opatrovnických soudů …
19. 5. 2020 at 23:30
to, že 70% návrhů podávají ženy je jen průmět jiného aspektu.
93 % navrhovatelů má kladnou finanční porozvodovou bilanci. (tj. na rozvodu ekonomicky získá).
Tím, že cca 75% procent žen vydělává méně než muži, tak z toho plyne těch 70% navrhovatelek.
Zrušte alimenty a porozvodové vyrovnání a rozvodovost bude 10%. Zaveďte pravidlo, že navrhovatel získá veškerý majetek druhého manžela a rozvodovost bude 90 %.
5. 2. 2013 at 11:22
omve, máš NAPROSTOU pravdu
5. 2. 2013 at 22:29
Omve, zádné rovnoprávnosti se nedosáhne, nic si nemaluj
6. 2. 2013 at 0:35
Hane, zatím tam žádná rovnoprávnost není a na OSPOD už vůbec ne. Ale to se může změnit. Jen je třeba mít politickou vůli prosadit zákon, který by střidavku nařídil, jako základní porozvodové uspořádání´, dále prosadit mechanismum který by donutil soudkyně rozhodovat podle platných zákonů (což se nyní neděje) a prosadit kvoty, na opatrovnických soudech min. 50 procent soudců-mužu. Pak to bude fungovat
6. 2. 2013 at 0:49
Pane Tomáši, žel ani muž sám o sobě není automaticky zárukou spravedlivějšího rozhodování.
9. 2. 2013 at 3:53
Lukáši, máte pravdu, není. Autory některých hanebných rozsudků jsou i muži. Ale obecně platí, že na otřesném rozhodování soudkyň se podílí ženská solidarita. A ospoďačky – to je tragédie sama o sobě. Nulová objektivita. Dřív jsem nechápal proč někteří otcové hovoří o rozvodové mafii. Teď už to chápu. Je to jiný typ mafie než ta ekonomická, ale o to horší.
12. 12. 2013 at 22:40
Pánové, jak to vidím já, žena. Ženy podávají žádost o rozvod v těch zmiňovaných % ne kvůli výhodnosti (výměna chlapa, alimenty – těch pár tisíc? škudlilové!….apod), ale protože chlapi ženy podvádí s jinými, odchází od rodin (mimochodem děti nechávají na starosti ženám), jen tak, prostě pohoda a přitom nemají ani potřebu podávat žádost o rozvod (dokud je milenka nedokope)…vlastní zkušenost…a nejenom vlastní…..samozřejmě neříkám, že všichni…. A pak zůstává jenom na ženě tuto ponižující situaci řešit. Jak jinak? Poraďte! Vím, o čem mluvím. A mimochodem….ani jednou jsem od svého budoucího bývalého neslyšela variantu střídavé péče. Myslím, že by to pro jeho osobu i milenku bylo moc složité. Proto vlastně odchází už od dalších dětí (celkem 3), proto, aby si mohl dělat co chce a kdy chce. To s malými dětmi jen tak jednoduše nejde. A přitom se tváří, jak strašně své děti miluje. To umí každý. Tak takový obrázek já mám o chlapech. A takovým bych děti nesvěřila. Bohužel někdy budu muset….kvůli dětem.
9. 1. 2019 at 8:22
Milá pani. Váš argument je ukážka, jak rodinnou politiku a veřejné mínění vyrábí ulice ( bulvár). Bulvární frázistické sexistické argumenty demogogové z médií lidem tak dlouho vtloukají do hlav takové nezmysly a lži, že ani ten nejlepší odborník jim to z hlav nedostane. Pŕedvším proto, že v médích odborníci nedostávají prostor ani 1%, ale nevzdělaný bulvár, vydávající se za vědu dostává 99% prostoru a zároveň fanatickou podporu.
K nevěře mužu a žen alespoň v krátkosti :
1. Nevěra je základní soustavný demoralizační zlo, které se začalo v společnosti šířit, jako epidémie úměrně s odevzdáváním mužských práv ženám všech pohlaví. Jestliže se vám tedy nevěra mužské populace nelíbí, kritizujte a obviňujte hlavní příčinu nevěry – nesprávně emancipované ženy. Když si prostudujete historii civilizací tak zjistíte, že vždy epidémie nevěr nastala potom, když muži odevzdali práva ženám.
2. Z histrických, vědeckých a právních pohledu na nevěru nemužete dávat rovnítko mezi nevěru muže a ženy. nevěra ženy je podstaně větší podlost. Muž nikdy memohl a ani dnes nemá možnost přijít od milenky a tvrdit manželce že dítě milenky je manžečino. Nevěrné ženy ale běžně nutí manžely, a podvádějí je tvrzením, že dítěsplozené s milencem(dnes často s homosexuálem), je dítě manžela.
3. V době vlády duševně, morálně, geneticky zdravých mužu byla nevěra uzákoněná, jako trestný čin. Ne muži, ale emancipované ženy všech pohlaví donutili společnost k degeneraci. To je i k zrušení článku o trestaní za nevěru. Proto si nestěžujte jako představitelka feministické degenerativní organizace, že se ženám nevˇwera nelíbí, když ji sami uzákonily . Atd.
Musíte uvažovat vědecky, komplexně, nezakomplexovaně, nezávidět druhému pohlaví a hlavně nehovořit do něčeho, čemu rodzumíte jen z bulvárních degeneratrivních médií. Možná jste velice schopná kochařka, hráčka na hudební nástroj. Tak nepoučujte matematiky, fyziky, lékaře a rodinné politiky, co mají dělat.
19. 5. 2020 at 23:41
zajímavá úvaha: všichni muži podvádějí a všechny ženy jsou věrné. Vzhledem k tomu, že v populaci je přibližně stejně žen a mužů a zrovna tak je stejný počet zadaných mužů a zadaných žen, tak se nutně musí dopouštět nevěry stejný počet žen jako mužů, jinak by totiž neměli být s kým nevěrní.
20. 5. 2020 at 12:00
Třeba jeden muž obhospodaří více žen. Nebojich stihne vystřídat více. Případně obráceně.
21. 5. 2020 at 18:48
To Zuzle: Vkládat sem matematické důkazy by bylo asi zbytečné, ale lze snadno dopočítat, že pokud je shodně mužů jako žen a nevěru lze vykonat pouze vztahem muže s ženou (omlouvám se homosexuálům, ale pro výpočet je zanedbám) , pak není jiné řešení, než že muži a ženy jsou nevěrní stejně. Pokud muž obslouží více žen, pak nutně musí existovat žena, která obslouží stejný počet mužů.
Samozřejmě z pohledu jednotlivce je průměrná hodnota nespravedlivá. Věrné ženě s nevěrným mužem moc nepomůže, že někde jinde existuje věrný muž s nevěrnou ženou, ale výpočet je neúprosný. Jediná možnost, jak nerovnosti dosáhnout by bylo vyřadit z výpočtu část jedinců jednoho pohlaví. Pokud by část mužů dodržovala celibát, tak pak může být o stejný počet více nevěrných mužů než žen. Ovšem důsledky tohoto předpokladu nejsou pro ženy moc lichotivé 🙂
Také jsem četl statistiku, že muži mají za život průměrně 8 partnerek, zatímco ženy 4 partnery. To lze zrealizovat pouze pokud by 4 partneři muže byly ženy a 4 partneři muži 🙂
17. 12. 2014 at 10:06
Realita je taková, že muž už dnes není nic – nemá zodpovědnost, ženu neživí o dětech nerozhoduje. (oproti dřívějšku nesrovnatelné) Naproti tomu žena má oproti dřívějšku možností až nad hlavu. (Spíš dostane děti, otevřenější podpora státu atd. Je přece slabší, ne?) Uvědomte si, že každý vztah jsou hlavně GALEJE (omezení mé svobody) a jestli chcete dát dětem to nejlepší do života, tak to překousnete. Jestli chcete něco jiného, tak se rozejdete to je vše.
12. 1. 2017 at 10:27
Ženám dala post-moderní společnost taková práva, že jsou ženy něco jako bohyně. Využívají zbraně umného makeupu a tím vzhledu = možnosti manipulace. Z rovnoprávnosti využívají, co se jim hodí, především jsou nedotknutelné ale od chlapa chtějí zázemí, aby je živil jako kdysi, klidně i pomocí alimentů, když to jinak nejde. Zlaté muslimské státy, tady si myslíme jak jsme vyspělí, ale máme tu jenom obyčejný bordel. Zlaté takové Turecko.
29. 3. 2018 at 9:09
Rozvodovost v Indii: 1%
Tabulka zcela opomiji fakt, ze indicka tradice smluvenych manzelstvi, specificka nabozenska kultura a take asi take ekonomicke podminky jsou kvalitnim lepidlem.
3. 10. 2018 at 0:24
Bůh se dopustil jedné veliké chyby: Stvořil člověka jako muže a ženu tak, že se k sobě obě pohlaví vůbec nehodí.
15. 1. 2019 at 2:59
Pán Josef Vyskočil. Dovolím si oponovať. Váš humorný povzdych by mohol byť nesprávne pochopený. Například že hermafroditizmus a dnešní jeho mutace u lidí bylo a je ten správný smer. Rozdelením na dve na sebe závislé pohlaví vznikla vyššia forma evolúcíe smerom k podobe Nekonečnému rozumu. Bůh stvořením člověka nedokončil, ale určil mu pravidla lidských chování a myšlení. Například muži dal silnější svaly, rozum, rozmnožovací schopnosti, lepší genetickou výbavu na to, aby on vládl a žena poslouchala. Když se to dodržovalo – byla minicivilizace Ráj zachována. Když muž přestal ženě vládnout, ona se spojila s padlým(degenerovaným) andělem ukazujícím jí svého hada. Degenerovaného anděla a ženu spojoval společný komplex méněcennosti z muže a Boha. Degenerovaný anděl a žena svedli na degenerativní chování i muže, Muž byl vinný nejvíc, protože nevyužil svuj rozum a svaly, aby nedovolil slabší ženě spolčovat se s degenerantem. V tom je i dnešní vina mužské populace, která dovoluje ženám délat si co chtějí a spolčovat se s mutanty proti spolku mužu a Boha.
15. 1. 2019 at 3:11
Dovolím si upozorniť v Československom jazyku, že je duležité si uvědomit, že není rozvodovost jako rozvodovost.
V Islámských státech i v Ázijských státech jsou i rozvody evoluční. U nás jsou rozvody degenerativní. To znamená, že v evolučních státech dítě po rozvodě patří otci, anebo jeho rodině. takové déti jsou moudré a evolučně schopné. U nás po rozvodě dítě je hračkou a nástrojem matky. Takové děti jsou morálně, duševně a reprodukčné stále více neschopné – degenerované …
Věřte mi – 50 let degenerativní a evoluční jevy studuji a jejich účinky sleduji.