Obristlink.wordpress.com

–

Michael Glatze, jeden z vedoucích lidí hnutí za „práva homosexuálů“, prohlásil, že je to lež, když se tvrdí, že homosexualita je „vrozená“, že je to „přírodní varianta“, nebo dokonce Boží varianta stvořitelská.

Napsal: Už když mi bylo 14, myslel jsem si, že jsem homosexuál. Ve 20 jsem se veřejně k této své sexuální variantě přihlásil před všemi svými známými. Chtěl jsem to „vyznávat“ a veřejně ukazovat navzdory ostatním. Ve 22 jsem se stal nakladatelem prvního časopisu pro mladé homosexuály. Tak se zrodilo hnutí Young Gay America. YGA se stalo úspěchem. Publikum homosexuálů přijalo můj časopis s nadšením. Časopis obdržel vyznamenání, uznání, vzbudil ve společnosti pozornost, mj. National Role Model Award des Equality Forum, nejvýznamnější homo-organizace.

Trvalo mi to 16 roků, než jsem poznal, že homosexualita není nic „virtuózního“. Naopak. Homosexualita je zničující a v hlavách mladých lidí působí zmatek, a to právě v období, kdy v přechodu od dítěte k dospělosti se formuje jejich sexuální identita.

Až do třicítky jsem si to neuvědomoval. Roku 2005 jsem byl požádán promluvit na renomovaném fóru JFK Jr. Harvard Kennedy School of Government. Když jsem se pak díval na videozáznam svého vystoupení, přepadly mne první pochybnosti. Protože jsem ve svém bunkru homosexuality neměl nikoho, s kým bych mohl hovořit o svých otázkách a pochybnostech, obrátil jsem se na Boha.

Když jsem vážně přemýšlel a modlil se, ujasnilo se mi, že homosexualita není přirozená ani osvobozující, ale že je spíš brzdou, která nám brání nalézt svoji skutečnou identitu. Tuto pravdu jsem však jako pravdu nechtěl uznat. Zpočátku jsem se pokoušel ji za každou cenu ignorovat. Na druhé straně jsem se však nemohl zbavit naléhavé touhy pravdu hledat. Cítil jsem, že je ve mně něco, co není v pořádku. Ježíš Kristus na mnoha místech nás vyzývá, abychom nevěřili nikomu jinému, jenom jemu. A pak jsem to udělal. A najednou mi bylo jasné, že to základní v srdci a duchu každého člověka je Boží království.

Homosexualita u mne začala ve 13 a skončila, když jsem se začal izolovat od homo-propagandy a soustředil se intenzívně na niternou pravdu. Skončila, když jsem ve třicítce poznal tu velikost a hlubokost svého Bohem mi darovaného já. Mnozí lidé ovládaní homosexualitou nebo jinou neřestí vnímají Boha jako nepřítele, protože jim ukazuje, kým a čím by měli opravdu být. Uzdraveni ze všech zranění způsobených homosexualitou není lehké.

Podpora k tomu je slabá, sotva vnímatelná. Ideologové homosexuality zanechali po sobě spálenou zemi.Ten, kdo by jim chtěl pomoci, se vnímá jako nepřítel, kterého je třeba zničit. Ta malá pomoc, která je snad k dispozici, se hanobí jako ponižující, směšná a umlčuje se obratnou rétorikou, či nově dokonce zákony, které ji označují jako ilegální.

„Vystoupení“, jak jsem jej dokázal odklonem od ovlivňování homosexuálním prostředím, bylo pro mne největším, nejpodivuhodnějším a nejkrásnějším osvobozením v mém životě. Bůh mi vyšel vstříc. Udělá to pro každého, kdo mu to dovolí.

Homosexualita mne připravila o 15 roků života a vnutila mi život kompromisů, sebeklamu a lží. A já jsem ji ještě svými médii a svou vedoucí rolí skrze mnohá jiná média podporoval a šířil. Tak jsem sváděl mnohé mladé lidi.

V evropských státech se dnes homosexualita pokládá za normální, takže už předškolní děti se nutí k poslouchání pohádek o homosexuálech. Na základních školách je to povinná četba. Polsko, které až moc dobře zná ničivé působení ideologie na národ, se statečně pokouší odolat a odmítá pokus Evropské unie děti homosexuálně indoktrinovat.

A já dobře vím, že každý může být od těchto pout osvobozený. Jak hluboce jste o své pravdě přesvědčený, nehraje žádnou roli, ani to, jak tragický a smutný je váš příběh, či jak bystře a důsledně svoji homosexualitu hájíte.

Publikováno na OBRISTLINK.WORDPRESS.COM, přeložila Ludmila Hallerová