Petr Cihlář

Vážení senátoři, můj syn byl před 4 lety překvapivě a zcela výjimečně svěřen ve věku dvou a půl let do střídavé péče proti vůli matky. Překvapivě pro všechny, kteří znají dnešní praxi svěřování dětí téměř výhradně matkám. Po několika letech byl případ znovu otevřen a bylo SHLEDÁNO, že syn dobře a spokojeně prospívá. Střídavá péče byla ponechána.

Konkrétních dětí, které ve střídavé péči nařízené proti vůli matky prokazatelně prosperují, je mnoho. Přijmeme-li tento fakt, musíme rovněž přiznat, že u mnoha jiných dětí, kde se soud střídavou péčí vůbec nezabýval (neboť mu to zákon nepřikazuje) a svěřil je do výhradní péče matky, byly děti poškozeny. Jinými slovy, soud nechránil zájem dětí, ale matky!

Je pokrytectvím argumentovat, že Staňkova novela je ústupkem zájmu rodičů na úkor zájmu dětí. Odpůrci střídavé péče jsou příznivci svěřování dětí matkám bez prošetřování zájmů dětí. Naopak, novela znemožňuje soudcům jednat v zájmu jednoho rodiče a nutí je zabývat se zájmem dítěte. Nesprávně bývá novela nazývána novelou o střídavé péči. Je novelou o řádném zkoumání zájmů dítěte, a proto by ji měli podpořit především ti, kteří zájmem dítěte argumentují.

Liché je rovněž tvrzení, že novelu nepotřebujeme. Podívejme se kolem sebe. Lidé, kteří proti střídavé péči lobbují, nesou zodpovědnost za současný katastrofální stav. Česká republika vede žebříčky v rozvodovosti, počtech dětí v ústavech, nízké porodnosti. Ženy kolem třiceti jen těžko hledají muže ochotného založit rodinu. Generace singles. Ženy nechtějí partnera, který se drží za sukni mámy, jež ho sama vychovala. Přesto je neúplná rodina s matkou a dětmi současným trendem! Přestaňme produkovat generace „mamánků“. Začněme pečlivěji zvažovat, zda by o něco málo více dětí nemohlo být vychováváno i otcem. Víkendový styk k tomu nestačí. Máme dobré otce, kteří mají o děti zájem, chtějí je vychovávat a dokáží se o ně postarat stejně tak, jako ženy. Dáme-li jim šanci, pomůžeme paradoxně také budoucím ženám, které nemohou najít partnera pro založení rodiny.

Vím, že kdo neprožil utrpení upření možnosti vychovávat vlastní dítě, být s vnoučetem, těžko to pochopí. Novela nevnutí střídavou péči rodiči, který o výchovu zájem nemá. Je o šanci pro asi 20 % dětí, které by v ní mohly prospívat, ale jsou svěřeny matce. Otcové se ke střídavé péči nehlásí často z obavy, že ženu popudí. Vědí, že nemají šanci. Náprava poměrů ve společnosti začíná nápravou poměrů v rodině. Rodina je základem společnosti a vaše ano je jen začátkem. O zbytek se musí postarat tátové. Střídavou péči totiž není problém rychle zrušit, pokud se neosvědčí.

V mém případě soudce zájem dítěte hledat nemusel, ale naštěstí ho hledal a našel ve střídavé péči. Dnes téměř po 4 letech všichni vědí, že udělal dobře. Přitom stačilo, aby uvěřil matce, že právě ona zná zájem dítěte nejlépe, chrání ho a dítě jí svěřil do péče. Syn by přišel nejen o tátu, ale také příbuzné z jeho strany, dědečka a babičku. Současná podoba zákona neukládá soudci povinnost se zájmem dítěte zabývat. Avšak stejně, jako není zájem otců vždy shodný se zájmem dětí, nemusí s ním být v souladu ani zájem matek. To je třeba si přiznat. Odpůrci střídavé péče správně tuší, že budou-li se muset soudy zájmem dítěte v individuálních případech zabývat, skončí větší procento dětí ve střídavé péči.

Obracím se, senátoři a senátorky, na vás, jako na otce, matky, dědečky a babičky. Podpořte zkoumání zájmů dětí a bude-li to pro ně vhodné, třeba i nařízení střídavé péče. Podpořte novelu zákona o rodině. Není to změna zásadní, přesto však mnoha dětem, mužům i ženám pomůže.

Petr Cihlář

otec se střídavou péčí, podnikatel a blogger

Převzato z PETRCIHLAR.BLOG.IDNES.CZ