Stridavka.cz

–

Hostem Dobrého rána na České televizi byl 13. září 2022 brněnský sociolog Mgr. Petr Fučík, PhD., autor největšího výzkumu o střídavé péči u nás. V rozhovoru zazněla celá řada zajímavých informací a myšlenek:

„Jde o dlouhodobý vývoj rodiny a společnosti západního okruhu… Na jedné straně rostoucí akceptace rozvodu, ale na druhé straně zvýšený závazek rodičovství… Střídavá péče by nevznikla ve společnosti, která neklade velký důraz na rodičovství.“

„Mnoho kontroverzí tam vzniká proto, že poprvé v historii se rozdělují sociální instituce rodičovství a partnerství.“

„Zaměřil jsem se na hloubkové rozhovory s dětmi… Jako pozitiva zmiňují vztahy a jako negativa tu otravu – stěhování… Hodně zajímavé byly rozhovory s takzvanými institucionálními aktéry, tedy lidmi z OSPOD, soudci, psychology, atd. Tam mě hodně zaujala neznalost problematiky nebo míra předsudečnosti.“

„Spousta problémů, které pramení třeba i pro děti, je v tom, že jejich rodiče musí o tu věc bojovat.“

„V druhé polovině polovině dvacétého století, když došlo k rozvodu, muži měli tendenci se ženit o něco dříve po rozvodu a častěji než ženy. Vznikaly tedy nové rodiny, keré se ale nepropojovaly. Střídavá péče znamená takovou formu rodiny, která jednak je rozvětvenější a jednak ještě periodicky se mění.“

„Stereotyp je vtělen už ve volbě výrazu, který zákonodárce u nás zvolil, protože akcentuje střídání, zatímco v zahraničí termíny jako „joint custody“ nebo „shared custody“ akcentují sdílení.“

„Jak se muži postupně více zapojují do péče, tak i potom po rozvodu chtějí v tom pokračovat.“

„Střídavá péče není nějakým výmyslem posledních let a není něčím, co se objeví a odezní. Z toho, co jsem přečetl a vyzkoumal, plyne, že to je trend, který nás prostě čeká. Nemůžeme předpokládat, že ve společnostech s vysokou rozvodovostí budou děti většinou s jedním rodičem.“

„Máme tendenci často předpokládat, že rodiny se střídavou péčí se od intaktních, nerozvedených rodin strašně moc liší. Ale třeba já když jdu do práce, žena se stará o děti, pak zase ona je v práci a já se starám o děti, takže každá rodina nějakou míru střídání má.“

„U nás často diskuse vypadá, jak kdyby se o tom nic nevědělo. I soudci nebo OSPOD vám budou tvrdit, že je to věc nová a nevyzkoušená. To tak samozřejmě není, dnes už jsou desítky nebo stovky studií… Většina z nich zavrhuje hypotézu o negativním vlivu střídavé péče na děti. Zdá se, že výhody mírně převažují… Děti zřejmě benefitují z toho, že mají vztah s oběma rodiči. Je to banální, ale kupodivu u rozvodu je to potřeba prokazovat.“

„U nás je taková tradiční hranice tří let… Od tří let všechno… Někdy vám taky řeknou, raději od šesti, ale tam zase jde dítě do školy – no prostě vždycky je nějaký problém. Ale ukazuje se, že nejlépe to vnímají děti, které nemají nějaké vlastní zázemí nebo potřeby nad rámec běžných, základních…  Když jste kojenec, jste vlastně zvyklý žít tam, kam vás dovezou.“

„Stát se snaží prověřovat, jestli rodič může pečovat o své dítě. To se nám před rozvodem nestane.“

„Rodiče zdůrazňují, že jim to dává určitou možnost se lépe adaptovat na rozvod. Týden nebo čtrnáct dní – podle toho, jak se střídají – máte víc času a pak zase se dítěti můžete víc, v klidu věnovat.“

„Přeceňování konfliktu. Máme tendenci vnímat, že rozvod je něco katastrofálního. Když se podíváte na film Jusqu’à la garde, který byl do češtiny přeložen jako Střídavá péče, tam to vypadá, že když se lidi rozvádějí, tak se vraždí. Ale to je záležitost nějakého procenta psychopatů. Potíž je, že v médiích máme rozvod s tímto spojený.“

Videozáznam celého rozhovoru: