Stridavka.cz
–
V současné době se konečně více hovoří o protiprávních vnitrostátních únosech dětí, kdy jeden z rodičů dítě svévolně přemístí z místa dosavadního společného bydliště. Tyto únosy opakovaně kritizoval Ústavní soud a sympozium České advokátní komory k nim nedávno – za účasti rodinných soudců – přijalo dokonce toto ostré stanovisko: „Přemístění dítěte bez vědomí a bez dohody s druhým rodičem je protiprávní a jde o jasné porušení rodičovské odpovědnosti. Z bezpráví nemůže vzniknout právo, proto takový krok následně nelze zhojit ani rozhodnutím soudu.“
Jeden takový případ, kdy matka odvlekla dítě do pohraničního městečka Kynšperka naopak s plnou podporou místních soudů, dlouhodobě sledujeme. V poslední době se Hana Hodinová snaží zneužít toho, že její syn zde nastoupil na víceleté gymnázium, aby dále omezila už tak omezený styk otce s dítětem. Místo dohody s otcem, který jí nabízel výměnu některých pátků za více víkendů a prázdnin, podala k sokolovskému soudu návrh na předběžné opatření, aby si opět prostřednictvím soudu prosadila svou. A to krátce poté, co odvolací soud, vědom si i pravděpodobného nástupu dítěte na gymnázium, ponechal dosavadní úpravu beze změny.
Možná i proto si soudkyně Dana Červená tentokrát netroufla matce přímo vyhovět. Ale v odůvodnění zamítavého rozhodnutí jí dala poměrně jasný návod, jak nakonec dosáhnout svého pomocí manipulace dítěte. A kdyby to matka nepochopila, pro jistotu to několikrát zopakovala. Posuďte sami:
„Matka však neosvědčila tyto tvrzené skutečnosti, zejména vyjádření nezletilého v tom směru, že by měl zájem chodit ještě v pátek do školy a k otci jezdit na víkendy místo ve čtvrtek až v pátek. … Matka neosvědčila všechny tvrzené skutečnosti, když neosvědčila přání nezletilého ke změně dosavadní úpravy styku s otcem. … Je však zapotřebí, přisvědčit matce, že podstatnou okolností je v tomto případě přání a představa nezletilého ohledně plnění povinné školní docházky a ohledně délky trvání a četnosti styků s otcem.“
Pokud se tedy matce podaří přesvědčit dítě, aby chtělo být s otcem ještě méně než doposud, soudkyně jí zjevně ráda vyhoví. Matka to přitom má poměrně snadné – syn s ní už nyní tráví většinu času, od doby jeho vnitrostátního únosu matkou si už v jejím prostředí zvykl a navázal zde další vazby. Soudkyni naopak při jejím rozhodování už ani dříve nezajímalo, že z bezpráví nemůže vzniknout právo, ani to, že ještě několik let po únosu dítě opakovaně tvrdilo, že chce být víc s otcem.
Ve světlé této soudní praxe současných dní se tedy jeví jen jako prázdná proklamace závěr sympozia o vnitrostátních únosech: „…opatrovnický soud by měl rodiče poučit a v následném řízení protiprávnost zohlednit v rozhodování o péči.“
2. 9. 2020 at 7:16
Nielen táto sudkyňa, ale celý politický a mediální Feministický diktátorský režim podnecuje matky(právně ve funkci samice) k rozvodovosti a manipulaci dětí proti rodině, oci, civilizaci a evoluci.
Výchova detí v poslušné roboty k nenávidení evolučných hodnôt je hlavný program Medzinárodnaj Feministickej a LGBTI diktatúry.
Evolučne mysliacich ľudí nazývajú „heterosexuálny dobytok“, mužov pre evolučnú zmenu degeneratívneho chromozómu X na evolučný Y za „potratov“ atd.
To a viac učí náš pán učiteľ Ing. L. Balvín už viac ako 40 rokov. Upozorňujem, že vzhľadom na znižovanie IQ a odľudšťovanie človeka ho chápe stále menej individuí….
2. 9. 2020 at 7:57
Je opravdu smutne, ze je soudy podporovana a jeste hure vytvarena do oci binici nerovnost. A nelze to omluvit „zajmem ditete“. Nebot zajem vsech lidi a o to vice deti, ktere si teprve utvari pohled na svet je, aby byla spravedlnost, ohleduplnost. Aby nebylo povysovani, zvyhodnovani. Na jednu stranu se hlasite krici, ze cernosi jsou utlacovani, ze tolik zenskych je tyranych, ale na druhou stranu pak dav lidi zapaluje auta, nici obchody, urazi bile. Podobne i zenske pak chteji kriminalizovat chlapy aby to bylo „spravedlive“. Nektere skupiny lidi maji pocit, ze maji jakesi „pravo“ na neco vic, nez druzi, protoze maji takovou barvu pleti, pohlavi, nebo kdovico. Ale to neni to, ze mame prava stejna, oni chteji vic.
2. 9. 2020 at 9:53
Paní soudkyně zjevně není takové prase, jako velká řada dalších, které si děti zmanipulují samy při pohovoru s dítětem s vyloučením rodičů, jejich zástupců ,veřejnosti, nahrávky a někdy dokonce i opatrovníka.
Příklad (dosud klasický styk 2/14):
Dítě u soudu: „chci být stejně s maminkou i tatínkem.“
Soudkyně: „A chtěla bys být s tatínkem někdy ve všední den?
Dítě: „Ano“
Závěr: Dítě vyjádřilo přání trávit s otcem všední den, takže 2/14 + 1 všední den/14.
A Ústavní soud? Vše v pořádku.
Aneb jak z participačního práva dítěte vyrobit nástroj na pošlapávání ústavních práv nejen rodiče, ale i dítěte.