Mgr. Pavlína Kysilková
1. Rodina a její rozpad
V následujících podkapitolách jsem se zaměřila na rodinu a její rozpad. Kapitolu otevírá vymezení rodiny a její funkce. V neposlední řadě se zde zaměřuji na důležitost rodičů ve výchově dítěte a zdůrazňuji jejich nenahraditelnou roli. Jelikož je moje práce o tématu porozvodové péče, vnímám jako velmi podstatné zmínit se ve zkratce o rozvodech a jejich dopadu na samotné děti.
1.1 Rodina
Rodina je nezastupitelná v životě každého z nás. Někdo ovšem takové štěstí nemá a vyrůstá bez jednoho z rodičů. Rodina se nejen stará o každého člena, ale je také důležitým vzorem a prostorem pro rozvinutí každé osobnosti. V následující kapitole se zmíním o rodině, o tom co nám přináší, dále se budu věnovat roli otce a roli matky ve výchově dítěte, což je pro moji práci velmi důležité.
Rodina je prvním a přirozeným prostředím, ve kterém se dítě ocitá. Již od pradávna byla rodina prostorem pro předávání duševních a materiálních hodnot. I když rodina prošla ve svém vývoji mnoha proměnami, jejím základem bude vždy ochrana a výchova dětí. Rodina je prvním prostředím, kde se jedinec vyvíjí a připravuje na budoucí život (Piler, 2010). Přikláním se k vysvětlení rodiny od Poetheo (1999, s. 25) „rodinné společenství je definováno jako společné místo a sdílení radostných i tragických událostí.“ Jak je tedy z citace patrné, rodina se potýká jak s pozitivy, tak i s negativy, se kterými se musí vyrovnat. Obecně se k rodině staví Kraus a Poláčková (2001, s. 79) Rodina nezabezpečuje své členy pouze po materiální stránce, ale i ,,pečuje o zdraví, výživu a kulturní návyky svých členů, vytváří specifické socializační a výchovné prostředí pro děti, předává jim kulturní dědictví, vštěpuje morální postoje, ovlivňuje je, usměrňuje, chrání a podporuje.” V definici autoři naráží jak na funkce rodiny, tak na její podstatu. Matoušek (1997. s. 8) uvádí, že rodina je proto ,,…aby lidé mohli náležitě pečovat o své děti. Kromě toho, že je biologicky významná pro udržení lidstva, je také základní jednotkou každé společnosti.”
Mnoho výzkumů již prokázalo, že fungující rodina je nezastupitelná pro psychický i tělesný vývoj dítěte. Je prokázáno, že děti, které nepřijímají pozornost od obou rodičů, často trpí úzkostnými a depresivními poruchami, mají sklony k užívání návykových látek a to častěji než děti, které vyrůstaly v prostředí, kde měly autoritu otce i matky. V našem prostředí se výzkumy k tomuto tématu věnoval Matějček (in Poethe, 1999). Ten stanovil pět hlavních psychických potřeb, kterých by se mělo dítěti dostávat. Pro dokončení vývoje nervové soustavy a psychického vývoje je velmi důležitý dostatek smyslových podnětů. Velmi podstatná je potřeba bezpečí, potřeba jistoty vztahu s rodiči. Když je dítě bez problémů přijímáno v domácím prostředí a je milováno, získává důvěru, kterou si přenáší do okolního světa. Podstatné pro rodinu také je, že dítě v rodině přijímá nějakou sociální roli, s ní se identifikuje a získává tak pocit, že někam patří. Dítě také potřebuje pocit, že jeho budoucnost je otevřená a může tak někam směřovat.
Funkce rodiny jsou stanoveny čtyři. Na první místo se většinou řadí funkce biologická neboli reprodukční. Rodina by měla zachovat pokračování rodu a přinášet sexuální uspokojení. Jde v podstatě o plození dětí. Další funkcí, která se stanovuje, je funkce ekonomická. Po této stránce rodina zabezpečuje členy, kteří nejsou pracovně aktivní. Jedná se o zabezpečení všech členů rodiny po materiální stránce. Funkce ekonomická by nikdy neměla převyšovat funkci následující, kterou je emocionální stránka rodiny. Jedná se o uspokojení základních lidských potřeb jako je láska, jistota, bezpečí a spolunáležitost. Emocionální stránka by neměla být nikdy zavržena, protože by mohla narušit zdravý psychický vývoj dítěte. Poslední a velmi důležitou funkcí, kterou autoři uvádějí, je funkce socializačně-výchovná. Je potřeba vychovávat děti k tomu, aby si byly jisté ve svém prostředí, aby dokázaly spolupracovat s ostatními ve společnosti (Černá, 2001; Hargašová & Novák, 2007; Havlík & Koťa, 2002; Špaňhelová, 2010). Matoušek (1997, s. 8) se ještě k socializační funkci vyjadřuje následovně ,,Rodina je prvním a dosti závazným modelem společnosti, s jakým se dítě setkává. Předurčuje jeho osobní vývoj, jeho vztahy k jiný skupinám lidí.” Z předchozí citace vychází, že rodina je velice důležitým modelem pro utváření osobnosti dítěte. Dítě vnímá rodinné stereotypy a vnáší si je do svého budoucího rodinného života.
Okomentovat