PhDr. Jiří Tyl

–

Abstrakt:

V České republice neexistuje žádný srovnávací výzkum dětí v různých formách svěření do péče rodičů po rozvodu. Znalec provedl rešerši abstrakt vědeckých časopisů Národní lékařské knihovny USA (Medline www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez). Nejvíce výzkumů bylo provedeno v USA; ve Spojených státech byla střídavá péče uvedena do soudní praxe v roce 1973, čili mají čtvrtstoletí náskok. První výzkum těchto rodin proběhl v roce 1979. V současné době je dětí svěřených do střídavé péče cca 20 %, výzkumů cca 400.

Prakticky všechny studie zjistily významně lepší socializační podmínky i výsledky dětí, které se nacházejí ve společné/střídavé péči ve srovnání se situací, kdy se děti nacházejí v péči pouze jednoho rodiče (zpravidla matky).

Shrnutí hlavních poznatků reprezentativních srovnatelných studií vytěžila metaanalýza Adaptace dětí ve společné péči versus v péči jednoho rodiče (publikovaná 2002 v Journal of Family Psychology, Mar;16(1):91-102: Child adjustment in joint-custody versus sole-custody arrangements: a meta-analytic review. Bauserman R., Department of Health and Mental Hygiene, Maryland).

Vypovídací hodnota je zásadní: sumarizuje 33 výzkumů, zahrnujících celkem 1846 dětí v péči jednoho rodiče (matky nebo otce) a 814 ve společné péči, včetně srovnání s dětmi v úplných rodinách. Ve vzorku jsou děti ve věku od 6 měsíců v době rozvodu, sledovaná doba od rozvodu byla 2–5 let. (Autor pro jistotu připomíná, že 4/5 výzkumů byly vedeny ženami.)

Děti byly zkoumány 40 psychologickými a lékařskými metodami, včetně hodnocení rodičů a učitelů. Srovnání zjistilo celkem 140 ukazatelů tělesného a duševního zdraví, rodinných vztahů, adaptovaného chování, emoční adaptace, školních známek, sebeúcty a traumatizace rozvodem, v nichž se děti významně lišily dle druhu péče.

Autor je shrnul pod pojmem celkové adaptace. Všechny výzkumy konsistentně zjistily:

1. Děti ve společné (střídavé) péči obou rodičů jsou významně lépe adaptovány ve všech ukazatelích: tělesné a duševní zdraví, rodinné vztahy, behaviorální a emoční adaptace, sebeúcta – než děti v péči jednoho rodiče.

2. Adaptace dětí ve společné (střídavé) péči obou rodičů se neliší od dětí v úplných rodinách.

Nálezy se shodují s předpokladem, že společná péče je pro děti výhodná, protože usnadňuje trvalé pozitivní spojení s oběma rodiči.

Je třeba zdůraznit, že pohlaví rodiče nemělo na hodnocení typu péče vliv (!) Naopak skupina matek, které při rozvodu žádaly děti do své péče, významně podpořila prosperitu dětí při střídavé péči (!)

Situace těchto dětí je sledována také oficiálními statistikami USA. Mj. proto, že rodiny, kde je dítě po rozvodu v péči jednoho rodiče,
– jsou mnohem většími spotřebiteli sociálních dávek: 46 % matek, kterým bylo dítě svěřeno do péče, dostává pomoc z veřejných zdrojů (z otců s dětmi v péči jen 21 %)
– jednak z nich vyrůstají děti s významně větším podílem sebevražd, nedokončeného studia, psychiatrické populace, kriminální populace atd.

US Bureau of Census například uvádí:
– 90 % otců se společnou péčí o dítě platí řádně podporu dítěte (až po v USA nákladné poplatky za vysokou školu),
– z otců s povolenými návštěvami dítěte platí na dítě řádně 79 %,
– z otců, které dítě nesmí navštěvovat pro odpor matky, platí řádně jen 44 %.
(V návštěvě je bráněno matkou 38 % otců.)

Důvodem je neschopnost otců, kteří ztratili své dítě, platit – ať již faktická nebo virtuální. Statistické analýzy (vícerozměrná regrese) přitom určily kauzalitu vztahu: otcové neplatí, protože jim matky brání ve styku.

Neplatí tedy stereotyp „nedávám mu dítě, protože neplatí“, ale zcela naopak – faktická ztráta dítěte vede ke ztrátě motivace se o něj starat! (Canadian Journal of Community Mental Health 2002).

Řada výzkumů dospělých, jejichž rodiče se rozvedli v jejich dětství, jednoznačně preferovala střídavou péči. Atd.

Publikováno: PRÁVO A RODINA č. 11/2006

POKRAČOVÁNÍ