Ministerstvo spravedlnosti ČR
Dne 27. října 2011 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Bergmann proti České republice. Stěžovatel namítal zejména porušení svého práva na respektování rodinného života (článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech).
Stěžovateli se v manželství narodil syn, společně však se svou bývalou manželkou a dítětem žili pouze krátkou dobu a stěžovatel vídal syna jen jednou týdně. Nezletilý byl později svěřen do péče matky a manželství bylo rozvedeno. V následujícím období byla realizace styku stěžovatele s dítětem z důvodu odmítavého postoje matky komplikovaná, proto soud styk upravil předběžným opatřením. Matka kontakty nadále neumožňovala, což soud řešil udělením pokuty. Odvolací soud však pokutu i předběžné opatření zrušil. Soud prvního stupně na základě aktualizovaného znaleckého posudku styk stěžovatele s dítětem opět upravil, odvolací soud nicméně jeho rozsudek zrušil a styk stěžovatele s dítětem zakázal. Stěžovatel se následně neúspěšně obrátil na Ústavní soud.
Podle stěžovatele státní orgány nepřijaly dostatečná opatření potřebná pro umožnění jeho styku s nezletilým dítětem.
Evropský soud v prvé řadě uvedl, že výkonu styku stěžovatele s nezletilým bránila neustále matka dítěte, přičemž výchovné schopnosti stěžovatele nebyly nikdy zpochybněny a hlavním problémem realizace styků byl vzájemný nepřátelský postoj rodičů. Kritiku tak snesl na příslušné soudy i orgán péče o dítě, které v dané situaci nepřijaly prakticky žádná opatření k obnovení vztahu stěžovatele s dítětem, např. nenařídily dohled nad výchovou nezletilého nebo neuložily rodičům využít pomoc odborného poradenského zařízení. Namísto aktivního přístupu v zájmu zachování rodinného života stěžovatele s dítětem státní orgány dopustily, že situaci v podstatě vyřešilo pouhé plynutí času. Rozsudek o zákazu styku se opíral o závěry znalce z doby po několikaleté izolaci stěžovatele od jeho dítěte, styk byl podle nich problematický a ohrožoval psychický vývoj dítěte z důvodu konfliktního vztahu mezi oběma rodiči. V této souvislosti Soud ve Štrasburku připomněl, že nedostatek spolupráce mezi rodiči nezbavuje příslušné orgány povinnosti uplatnit všechny prostředky k zachování rodinné vazby mezi rodičem a dítětem. Svým závazkům tedy české orgány nedostály a došlo k porušení stěžovatelova práva na respektování rodinného života.
Stěžovateli byla přiznána částka 10 000 eur jako náhrada utrpěné nemajetkové újmy.
31. 10. 2011 at 11:42
Skvělé konstatování EU soudu, ale co s tím naši úžasní zákonodárci a ministr spravedlnosti, otci s výsměchem nebude ani tato náhrada z peněz českých daňových poplatníků za šlendrián českých úřadů vyplacena – tedy kde je ten proklamovaný český právní stát? Tyto případy by měly být v učebnicích pro českou mládež, co je čeká v tomto právním státě za úžasnou budoucnost…a mělo by to zajímat i matky českých chlapců, které se hromadně zastávají chování těchto matek popsaného v případě a hojně praktikovaného v této společnosti a podporovaného jak společností žen tak úřadů (úřednic).
31. 10. 2011 at 12:31
To by si měly přečíst na Praze 6. Tam zachování rodinných vazeb je termín zcela neznámý a to pro soudkyni Pořízovou a OPD. Moje výchovné schopnosti také nikdo nezpochybnil a zájem dětí byl umenšit mojí péči a prodloužit odloučení dětí a moje – odůvodnění – žádné
31. 10. 2011 at 13:12
dala se tu vláda do rukou českých žen, tak co se divíme! My pak požadujeme nějaká odůvodnění? A k čemu proboha, vláda je od slova vládnout, nikoliv odůvodňovat … už si to konečně proboha uvědomte a nedivte se jako malá mimina, ty vaše děcka mají více rozumu než ty čeští chlapi
31. 10. 2011 at 13:37
10 000 Euro za nemajetkou ujmu – tj. ztratu vlastniho ditete? To jsou panove z ESLP z levneho kraje. Kdejaky Samsula se soudi v arbitrazi o miliardy, ale dite lze pripravit o rodice za cenu ojete skodovky.
Smutne je, ze rozsudek nepostihuje konkretni uredniky, kteri se na tomto podileli, takze to zatahnema jako vzdy vsichni ze svych dani a jede se dal…
31. 10. 2011 at 13:42
Zákon o soudcích hovoří o regresi, otázka je zda to bude ministerstvo po těch soudcích chtít, když jediné co umí odůvodnit je to, že o 5 tis měsíčně hrubého menší plat by snížil jejich nezávislost.
Ministerstvo by mělo zajistit, aby takoví soudci navždy zmizeli z opatrovnického rozhodování.
31. 10. 2011 at 16:26
voku – myslíš že by měly zmizet soudkyně
a co by s němi na soc. dávkách ten stát dělal, zřejmě jsi nepochopil, že opatrovnická justice je trafikou pro neschopné (neumějí část psát ani počítat) nebo spíše všehoschopné soudkyně, které tento stát vyčlenil na popravy českých otců = zřejmě to tu čeští muži stále nepochopili, až na těch pár postižených….při rozvodovosti skoro 1:1 je opatrovnická justice snad tou nefrekventovanější justicí s takto tristní funkčností….a všichni zřejmě spokojeni
31. 10. 2011 at 16:27
martine – když jsem při čtení zaregistroval tu sumu, o které se zminuješ tak mi bylo spíše k pláči, zde je více než patrno, jakou cenu defakto má lidský život….a tedy není se čemu divit, že stará barabizna se suchým WC má větší cenu než lidský či dětský život….
31. 10. 2011 at 20:57
Čili opět se to zaplatí, pokud vůbec z financí od nás všech, od daňových popltníků, a konkrétní úředník,spíše asi úřednice, nebude potrestána..
1. 11. 2011 at 9:35
ad otec – to zda se to vůbec zaplatí je otázne, tak jako spousta neuhrazených vyhraných soudních sporů proti ČR u EU soudu – zde přeci žijete ve svobodném demokratickém státě, kde se nemusí plnit soudní nařízení od nezávislých soudů z EU, ale musí se zde plnit kolikráte vykonstruované a podplacené spravedlivé české soudní rozsudky