Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
Část prezentace z tiskové konferece konané dne 7.2.2017
a) škodlivý vliv předběžných opatření
- Stále jsou vydávána předběžná opatření určující péči jen jednoho rodiče, druhému často zůstává jen malý kontakt s dítětem.
- Není respektován nález I. ÚS 618/05: umožnit předběžným opatřením co nejširší kontakt.
- Nevyvážený stav se v průběhu řízení zafixuje a má negativní vliv na konečné rozhodnutí („dítě si zvyklo“).
b) zneužívání názoru dětí v rozhodování soudů
- Názor dětí je často ovlivněn:
- přivyknutím si na pobyt s jedním rodičem (viz předběžná opatření)
- „uplácením“ dítěte
- někdy dokonce manipulací
c) diskriminace podle pohlaví
- „Jakkoliv se otec zaštiťuje teoretickými úvahami o právu dítěte na oba rodiče s poukazem na ústavu a mezinárodní smlouvy, zůstává neoddiskutovatelnou skutečností, že dítě batolecího a předškolního věku má nejužší citový vztah k matce, což je dáno fyziologickou rolí ženy-matky a dovolávat se v tomto směru jakékoliv „genderové korektnosti“ je absurdní.“ Městský soud v Praze
- Stále téměř 90 % výlučné péče matek.
d) démonizace střídavé péče, směšování pojmů „péče“ a „styk“
- Střídavá péče není prezentovaná jako právo dítěte na oba rodiče, ale jako jakási výhoda pro jednoho rodiče nebo dokonce jeho msta.
- Šíří se další předsudky vůči střídavé péči.
- Styk se považuje za dostatečný, přitom paradoxně nezajišťuje právo dítěte, ale jen oprávněného rodiče.
- Rodiče se při výlučné péči dostávají do nevyváženého postavení, které je zdrojem konfliktů (zajišťování potřeb dítěte apod.).
e) práce OSPOD (odborů péče o děti)
- § 5 zákona o SPOD: „Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.“
- V některých případech fungují, někdy spíše OSPOM (orgán sociálně-právní ochrany matek).
f) chybějící snaha soudů vést rodiče k dohodě
- Opatrovnická řízení jsou stále vedena jako sporná – kdo je „lepší rodič“, kdo získá dítě do péče.
- To vede k souboji, k vyostřování vztahů mezi rodiči.
- § 906 odst. 1 o. z.: „… soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat…“
- Nevylučování jednoho rodiče, ale debata o rozdělení péče vede k větší spolupráci. (Viz též COCHEMSKÁ PRAXE v Německu)
g) nadužívání znaleckých posudků a jejich častá zatíženost předsudky
- Od znalců se stále žádá posuzování rodičů, kteří předtím o dítě již pečovali.
- Často se navíc posuzují osobnostní vlastnosti rodičů místo schopnosti o dítě pečovat.
- Častá genderová předpojatost znalců, předsudky vůči střídavé péči.
- Chybí posudky orientované na řešení (viz Cochemská praxe) – návrh rozdělení péče.
h) nepředvídatelnost a nejednotnost rozhodování soudů
- Někteří soudci prosazují péči obou rodičů, mnozí ji stále zavrhují.
- Ústavní soud před časem vydal několik pozitivních judikátů ve prospěch střídavé péče. V naprosté většině případů však potvrzuje neblahou praxi obecných soudů.
- Lichovník, Rychetský, Šimáčková (z ankety ŽBLEBT ROKU): „Není důvod k tomu, aby (děti) byly vytrženy z (výlučné mateřské) péče, v níž dobře prospívají, jen kvůli tomu, že si otec vylepšil své bytové poměry a nezletilý Vojtěch povyrostl.“
i) nerespektování zákonů a mezinárodních smluv
- Nejen ZOSPOD, obč. zák., ale i čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte: právo na péči rodičů
- Čl. 18: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte.“
- Čl. 32 odst. 4 LZPS: „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“
j) svévole při stanovování výživného, dlouhá reakce na pokles příjmu povinného
- Neexistují jasná a spravedlivá pravidla pro určování výživného.
- Soudy nerespektují realitu, určují výživné z fiktivního příjmu.
- Soudy umějí reagovat na zvyšující se nároky dítěte, ne už ale na pokles příjmu rodiče.
- Výrazně vyšší nároky na rodiče než v úplných rodinách.
- Neúměrné výživné přivádí povinné do dluhové pasti.
k) nevymahatelnost zákona a soudních rozhodnutí
Související články
3 Responses to “Zásadní vady opatrovnických řízení”
Okomentovat
17. 2. 2017 at 9:05
Ostudná je práce Ústavního soudu. Vydává naprosto protichůdné judikáty. Jednou střídavku schvaluje, jindy je proti. Jednou řekne, že péče obou rodičů je důležitá. Jindy tvrdí, že péče otce důležitá není. Toto je špatná vizitka předsedy ÚS.
17. 2. 2017 at 14:33
Ano, US je nejvetsi zlo. Neni mozne, aby byly judikaty diametralne rozdilne. V ocich zadneho rozumneho cloveka, ktery si pripady srovna, zaklinaci formule „kazdy pripad je prece jiny, musi byt posuzovan individualne“ neobstoji. Pripady s mnoha spolecnymi znaky maji zcela jine zavery, i zduvodneni rozsudku. Pak neni divu, ze tato nepredvidatelnost panuje i na soudech nizsich, a s judikaty US ve veci pece o deti si kazdy vytira zadek, nebot „kazdy pripad je prece jiny“ :(.
17. 2. 2017 at 17:21
Desiva realita. 6 let soudnich sporu. Stale se mi dari udrzovat stridavku proti vuli matky. Je to extremne tezke. Dusledky se podepsaly na mem zdravi. Obcas mam pocit, ze se nic nezmeni. Lidi okolo to nezajima. Bagatelizuji to. Obcas mam pocit, ze je to jen v me hlave.