
Ing. Tomáš Holek
–
„Dítě není věc, kterou by šlo po rozchodu rodičů rozdělit stejně jako byt, auto nebo hypotéku.“
Tento demagogický žblebt je součástí propagandistického videa, demagogicky útočícího proti střídavě péči obou rodičů. Toto video najdete na Youtube.com pod názvem „IVETKA ANEB STŘÍDAVÁ PÉČE JE IN, ALE PŘETĚŽOVÁNÍ DĚTÍ NENÍ COOL“. Pod tímto propagandistickým dílkem z roku 2016 je jako režisér, jako jeden ze scénáristů, jako jeden z výtvarníků a animátorů a jako jeden z produkčních podepsán jakýsi pan Jakub Obraz (na obrázku).
Dále se dovídáme, že toto jednostranné propagandistické a proti-rodinné dílko bylo financováno z peněz EHP fondu EEA GRANTS z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Zvlášť Norsko je ve světě známo svou proti-rodinnou, neomarxistickou politikou, postavenou na tom, že dítě je majetkem státu a státní úředníci a nikoli rodiče rozhodují o osudu dítěte. Norský stát se snaží rozbíjet rodiny, rodinné vazby a k těmto cílům využívá systém placených pěstounů a norskou sociální službu Barnevernet. O otřesném řáděním norské sociální služby Barnevernet existuje celá řada dokumentů. Norské peníze se tak snaží u nás propagovat v něčím zájmu něčí cíle. Smutné je, že financemi českých daňových poplatníků přispěl i Plzeňský kraj.
Video pak zastřešuje jakási organizace DOMUS – CENTRUM PRO RODINU. Na web stránkách organizace, která je financována ze stejných zdrojů jako zmíněné propagandistické video plus ze zdrojů MPSV a města Plzeň, se můžeme dovědět, že činností této organizace je spolupráce s rodiči, případně s tzv. náhradními rodiči (placenými pěstouny). Dočteme se zde také, že „má smysl vychovávat děti v rodinách a učit jejich rodiče být dobrými dospělými rodiči, kteří si uvědomují potřeby svých dětí a dokážou je v co nejvyšší možné míře zajistit. A pokud to nedokážou sami, pak jim pomáháme hledat zdroje, které by mohly tyto potřeby saturovat či suplovat.“ Ono to sice zavání norským neomarxistickým přístupem, že nikoli rodina a rodič, ale stát a státní úředník ví nejlépe, co je pro dítě dobré, ale je také pravda, že je řada sociálně slabých rodičů, pocházejících z nefunkčních rodin, kteří nemají schopnosti a návyky z fungujících rodin. A je jistě záslužné těmto rodičům pomoci, tak, aby byli schopni vytvořit rodinné prostředí pro dítě. Pozitivní je také prohlášení Domus – Centra pro rodinu: „Věříme, že rodina je nejlepší sociální síť.“
A právě rodinou a rodinným prostředím dítěte i po rozvodu rodičů zůstávají oba rodiče dítěte. Kladu si tedy otázku, co DOMUS – Centrum pro rodinu vede k tomu, že zaštiťuje propagandistické proti-rodinné video směřující k dehonestaci péče obou rodičů po rozvodu? V čím zájmu tak činí, když sebe sama prezentuje jako organizaci pomáhající rodinným vazbám?
Pan Jakub Obraz, hlavní tvůrce toho proti-rodinného videa, jistě má nějaké své osobní důvody, proč bojuje proti střídavé péči obou rodičů. Každý má právo na své názory a postoje. A má k nim jistě svou motivaci. Ale každý by je měl umět své postoje obhájit, pokud za nimi skutečně stojí. Pan Jakub Obraz se však obhajování názorů, které propaguje, vyhýbá. Na otázky serveru STŘÍDAVKA odmítl odpovědět.
A to, co mi vadí na videu vytvořeném Jakubem Obrazem, zastřešovaným organizací DOMUS – Centrum pro rodinu a financovaným pochybnými fondy z Norska, je to, že toto video je postavené na metodách demagogie, na lhaní, na polopravdách a na záměrně jednostranném pohledu a na falešném působením na city.
Hned na začátku vidíme genderovou jednostrannost, když malá holčička s dětským hláskem říká „od tý doby, co se od nás taťka odstěhoval…“ Tvůrce se snaží divákovi jednostranně podsouvat, že rozpad rodiny vzniká tak, že muž-táta se odstěhuje od rodiny. Přitom v realitě dnešní doby častější scénář rozpadu rodiny je, že matka se odstěhuje k milenci. Dále video prezentuje střídavou péči jako uspořádání, kdy má dítě dvě školy. Opět snaha o vytvoření dojmu, že střídavá péče je automaticky spojena se střídáním škol. Přitom, i když existuje střídavá péče se střídáním školy, tak v realitě dítě ve střídavé péči má většinou jednu školu.
Video používá dětské kresby, dětské hlasy, které mají účel působit na city diváka. Na city má zapůsobit scéna, kdy chudák dítě položí chudáka medvídka omylem do akvária, protože zrovna spí u táty (záměrně tvůrce předkládá, že incident s medvídkem se odehrál u táty a nikoli u mámy – jde zde o podprahové působení na podvědomí diváka, že negativní věci se stávají u táty). A dlouhý záběr na medvídka, jak se topí. Následuje scéna, kdy si rozespalé dítě poplete okno (protože je u táty) a zase dlouhý záběr, jak medvídek padá na zem a slyšíme několik ran, jak medvídek tvrdě dopadá na zem. Následuje scéna, jak zmatené dítě neví, jestli ho dnes ve škole vyzvedne máma nebo táta a útrpně opakuje „mamka?, taťka?, máma?, táta?, tatínek?, maminka?“ Copak dítě v úplné rodině nevyzvedává ze školky/školy někdy máma a někdy táta? Ale právě falešné působení na city diváka má způsobit, že si divák ani neuvědomí, jak je jím manipulováno, protože je konsternován pohledem na nešťastné a zmatené dítě, které v závěru roztrhne svého milovaného medvídka na půl. Následně se dovídáme, že paní psycholožka doporučila zrušit střídavou péči obou rodičů. A protože je řečeno, že Ivetka už má své hračky jen na jednom místě, tak zřejmě druhého rodiče ani nenavštěvuje.
Video tedy propaguje pravý opak hesla z webových stránek organizace Domus – Centrum pro rodinu „rodina je nejlepší sociální síť“. Toto propagandistické video se divákovi snaží namluvit, že pro dítě je důležitější mít všechny hračky na jednom místě než mít tu nejlepší sociální síť – rodinu – tj. oba své rodiče. Je to evidentní hloupost, samozřejmě. Ale i evidentní hloupost podávána chytře demagogicky může působit jako skutečný argument. Podporou tohoto videa Domus – Centrum pro rodinu vlastně popírá sama sebe.
Video vrcholí tím, že sugestivně „moudrý“ hlas zmatenému divákovi imperativně sděluje, že „dítě není věc, kterou by šlo po rozvodu rozdělit, jako byt, hypotéku a auto,“ a takto falešně a demagogicky divákovi podsouvá, že rodiče, kteří chtějí střídavou péči, jsou bezcitní a k dítěti se chovají jako k věci a jedná se jim jen o jejich práva a nikoli o dítě. Žblebt je použit záměrně na konci videa, až poté, co bylo působeno na city diváka, aby si neuvědomil tu hloupost, kdy výrok nesmyslně srovnává péči obou rodičů o dítě s nějakým dělením věcí po rozvodu! Přitom ve skutečnosti se zmíněné věci ani nedělí, ale dělí se finance odpovídající ceně movitých a nemovitých věcí. A u péče o děti jde o úplně něco jiného než o dělení věcí nebo financí nebo o dělení vůbec něčeho – naopak, dítěti věnujeme svůj čas, péči, energii, lásku. Hlavní princip střídavé péče je to, že oba rodiče o dítě pečují, vychovávají ho a oba mají stejná rodičovská práva a povinnosti a ani jeden z rodičů není ponižován. Při péči obou rodičů, pokud spolu nežijí, se musí v péči o dítě rodiče samozřejmě střídat. Ale toto střídaní může být obecně nesymetrické z hlediska času. Odpůrci střídavé péče obou rodičů přitom veřejnosti falešně presentují, že hlavní princip střídavé péče je jakési „fér“ půlení času dítěte mezi dva rodiče na přesné poloviny.
Pan Jakub Obraz jako tvůrce videa o utrpení malé Ivetky ukázal, že řemeslo demagogie a propagandy zvládá profesionálně (mistr propagandy Joseph Goebbels by měl z něj jistě radost) a že jeho tvorba je postavena na demagogii a financování z pochybných zahraničních zdrojů. A takto je třeba jeho „tvorbu“ brát.
15. 3. 2017 at 8:59
Kolikrát jste viděl aby si rodiče po rozvodu střídali své společné auto? Já ani jednou, prý by se rychle rozbilo, protože každý z nich jinak řadí a jinakřídí a tak mi pánové vysvětlili, že to v žádném případě nepřipadá do úvahy. Tak nevím, jde pouze o koupu plechu a nepřipadá to pro muže do úvahy, vydrží dětí víc ? Nebo na tom poškození nezáleží, vnímáte obtíže dětí, které se musí střídat mezi dvěma nenávidějícími se rodiči, kteří si dělají naschvály? Skutečně by jste chtěli být dítětem ve Vaší střídavé péči, skutečně by se Vám tak dobře žilo?
15. 3. 2017 at 9:15
Rozhodně je lepší žít se dvěma rodiči, i když se nenávidějí (když jsou od sebe, dítě už v podstatě není svědkem jejich hádek). Kdyby dítě žilo jen s jedním rodičem, který nenávidí druhého (jak se často stává ve výlučné péči), dítě často postupně přijme jeho názory a vztah s druhým rodičem je zničen, mnohdy doživotně. Říká se tomu syndrom zavržení rodiče. Obávám se ale, že zavržení toho zlého tatínka, který jim nedával dost peněz na nákupy, je to, co maminky typu „pro forU“ právě chtějí.
15. 3. 2017 at 9:40
Silně pokřivený Obraz.
15. 3. 2017 at 9:54
pro „pro forU“. Vy píšete svuj přihlouplý příspěvek pod článek, který jste zřejmě vůbec nečetla, když pořád hloupě přirovnáváte střídání auta ke střídání se v péči o dítě. U majetku dojde k finančnímu ohodnocení a dělí se finanční cena majetku. Jednomu majetek zůstane a druhého vyplatí z ceny majetku. U střídavé péče o dítě nic nedělíme. Prostě se jen STŘÍDÁ (nikoli dělí) čas, po který oba rodiče pečují o dítě. A ten čas je o tom, že rodič dítěti VĚNUJE čas, energii, výchovu, lásku a nikoli, že by se dítě dělilo, jak se prostoduchým lidem snaží lidem namluvit demagogové.
15. 3. 2017 at 18:09
Presne tak, Otcove chteji o deti pecovat, chteji se o ne starat, chteji jim pred spanim cist pohadky, rano jim udelat svacinu a vypravit je do skoly, odpoledne se s nimi ucit. Byt s nimi 2/14, uzit si obed v mekaci a zoo s akvaparkem je proste malo, to neni starani se o dite. Navic – otcove to umi.Sirit predstavy jak deti jsou „rozdelovane“, a jak pri stridani prostredi trpi, je hloupe. Kde to utrpeni zacina, a kde konci? 2/12? 4/10? 4/3/4/3? 7/7?Nebo utrpeni zacina nazvanim pece stridavou misto vylucne? Deti potrebuji oba rodice, oba milujici.
15. 3. 2017 at 19:18
Jakub Obraz si s sebou z detstvi musi nest neco moooc oskliveho, kdyz je takovy krivak.
Jedine teseni je utnuti vsem parazitum na rozvodovem prumyslu vc. techto radoby prospesnym dotovanym organizacim … mafianum pobirajich dotace z rozvodoveho prumyslu. Kde jsou dotace geometricky roste krivactvi za cizi penize.
16. 3. 2017 at 9:15
Tak jsem si to video pustil, no to je něco neuvěřitelného, takovou snůšku demagogie jsem dlouho neviděl.
Dvě školy – hodně výjimečná věc při střídavé péči a i to zkreslené – holčička mohla jet na dva výlety místo žádného, pokud se to nestalo, pak je to jen neschopnost rodičů, ne vada střídavé péče. To házení medvídka do akvárka, proboha chudáci děti, které jezdí s rodiči na chalupu nebo k prarodičům. A vrchol psycholožka – takže jednoho rodiče a jeho prostředí odřízneme – ideální řešení. Taktně pomlčeli, že tím odříznutým se rozumí samozřejmě otec, který svým bezohledným domáháním se střídavky způsobil dítěti to neskutečné trauma. Nebo ten závěr měl naznačit, že maminka v zájmu dítěte tedy ponechala dítě u otce? Hahahahahahaha
16. 3. 2017 at 13:22
tě už v podstatě není svědkem jejich hádek). Kdyby dítě žilo jen s jedním rodičem, který nenávidí druhého (jak se často stává ve výlučné péči), dítě často postupně přijme jeho názory a vztah s druhým rodičem je zničen, mnohdy doživotně.“
A proto je nejlepší, když dítě nucené absolvovat střídavou péči proti své vůli nenávidí oba rodiče, jednoho proto, že ho nutil a druhého proto, že mu nedokázal pomoct. A to je realita.
16. 3. 2017 at 15:51
2zena:Jen velice maly podil deti odmita SP samo od sebe – a to musi byt deti starsi (pubertaci), aby se na to mohl brat vyznamny zretel. Jinak jejich odmitani ve skutecnosti znamena prebirani iracionalnich obav matky, a falesnou loajalitu. Jak by totiz mohlo odmitat neco, co nezkusilo, nepoznalo?
Skoro vsechny deti v SP jsou spokojene a dobre prospivaji. Ano, i skoro vsechny deti ve vylucne peci matky – jenze ty bohuzel o otce prichazeji, a casem jim to v zivote chybet bude.
Mela by byt povinnost SP alespon pul roku vyzkouset, a nasledne zhodnotit, nez se odmitne.
16. 3. 2017 at 19:20
Realita je opak propagandy od anonymky v diskusi a od státní propagandy v článku.
Dítě ve střídavé péči proti vůli matky je druhým rokem vnímáno paní učitelkou jako šťastné a uvádí to i pro záznamy k soudu.
Ve škole vyniká ve všech předmětech, ale je zatím ve druhé třídě.
Chování má vychované, bez připomínek k rodičům.
Jedná se o dítě, které nenechal táta zájmům systému, naopak hájil jeho zájem 19 soudy přibližně do 8 let jeho věku, vzdálenost k jedné škole z domova u táty je 25-30km a ta pravidelně sloužila za záminku potlačení ústavního práva dítěte, to nestačilo, táta měl být vyhozen z kola ven stejně špinavou praktikou, která se používala na disent v době, kdy se tzv. lámal chleba v podobě nástupu dítěte do školy.
Vše bylo nastaveno státními propojenými nádobami tak, aby prospívající dítě před nástupem do školy ztratilo rodiče, spadlo do tzv. rozšířeného styku 2/12 plus odpolední středy a jen výjimečná souhra okolností ( spálení se o matku) umožnila dítěti být hodnoceno jako pozoruhodně šťastné mezi svými a velmi dobře prospívající.
A najednou se disident vypařil.